Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
A na velke projekty s radove trojcifernym poctem tabulek vidim jako nejvyhodnejsi Symfony + doctrine pripadne zakryt model jeste pod DDD.Případně Symfony nahradit za Nette a máš to samé. Nette + Doctrine se používá také dost často.
Což je pochopitelné, copak jeden člověk (byť s nejakou podporou komunity) může konkurovat projektům s desítkami core vývojářů a stovkami až tisícem (Symfony, Django apod.) contributors?Logika říká, že nemůže; praxe ukazuje, že může. A dokonce je i předčí. A teď, babo raď.
Ale samozřejmě! Jen pokračujte, nenechte se rozptylovat :-D Já se bavím.To je prostě nádhera. Já to snad začnu sbírat.Klidně sbírejte. Vždyť jsou to prostá fakta. Zkuste si osvěžit definici zpětné kompatibility, a podívat se na ni v kontextu Windows API. Pokud máte konkrétní výhradu, sem s ní.
Programy psané pro Windows 7 samozřejmě obecně fungují i pod novějšími verzemi Windows. Pokud nějaký program nefunguje, buď byl špatně napsaný, nebo obsahuje kernelové drivery (které nemusí být plně kompatibilní). Se situací na Linuxu, kde se balíčky vydávají pro konkrétní verzi konkrétního distra, je to nesrovnatelné.To je prostě nádhera. Já to snad začnu sbírat.
Běh programů psaných pro Windows 8 na starších Windows jaksi z definice není věcí zpětné kompatibility. Sice není problém napsat aplikaci tak aby fungovala ve Win8 i starších verzích, ale pochopitelně pokud aplikace spoléhá na novinky představené ve Win8, tak na Win7 nepoběží.
Mimochodem je dost odvážné hovořit o zpětné kompatibilitě třeba u Linuxu, na kterém se balíčky vydávají pro konkrétní verze konkrétního distra.Tohle prosím zvýraznit. Když se toto stane někomu jinému, řeknem si "no, ujelo mu to". Ale u tebe se jedná o charakteristický způsob argumentace.
jenomze ja nechci poustet neco na wine. a mono neni plnohodnotny, je to osekany. a jeste bych poprosil spustit nejakej exac na linuxu. jardo to ze ty jsi uzivatel neznaci, ze i jini pouzivaj linux. 400 milionu devices jede na na win10. statistiky jsou porizeny z aktivniho vvyuzivani widli. meli by jste se probudit z toho vaseho mokreho sne, ze linux je mezi uzivateli rozsiren. protoze neni, nikdy nebude. to UI vyzera hrozne. sam jsem pouzival chvili linux (ubuntu) a uz nikdy vic
možná tam je, ale já ji nevidim, možná jsem se v tom trošku ztratilMožná jestli to nebude podobné, jako ten detail, že v Haskellu je
otázka by mohla být jak pomocí (>>=) a return (když už teda chcete haskell) udělám z [1] a [2] hodnotu [1,2]
[1, 2, 3]1:2:3:[]Neříkám, že ten tvůj způsob postrádá eleganci... Ale přijde mi, že jen využíváš chování flatMap, než, že by to na toto bylo určeno.Ještě by asi bylo vhodné dodat, že nemusí jít jen o kolekce, ale že jde o hodně obecný koncept fungující i s Optional, Future apod.Na vstupu nebo na výstupu? Já mám teda flatMap zafixováno tak, že vrací vždy kolekci. V ostatních případech se používají funkce s jiným jménem.
Abych to ještě upřesnil a ukázal na příkladu, pokud mám např. seznam [1,2,nil,3] typu [Int?] a chci odfiltrovat nil (a dostat [Int]), použiju metodu "map" Optionalu:Kód: [Vybrat]Nenulové prvky se "vytáhnou" z Optional a udělá se z nich singleton, zatímco nil se převede na prázdný seznam, z čehož pak flatMap zase udělá seznam (joinem).list.flatMap{$0.map{[$0]} ?? []}
map fromJust $ filter isJust seznamJeště by asi bylo vhodné dodat, že nemusí jít jen o kolekce, ale že jde o hodně obecný koncept fungující i s Optional, Future apod.Na vstupu nebo na výstupu? Já mám teda flatMap zafixováno tak, že vrací vždy kolekci. V ostatních případech se používají funkce s jiným jménem.
Doporučuji si nastudovat, co znamená Model-View-Controller a proč ho každý druhý UI framework znovu a znovu vynalézá už čtyřicet let (což je v IT neuvěřitelně dlouhá doba).Hups!
Šablony (views) se mezi komponentami (controller) nesdílí. Smysl rozdělení je přesně opačný. Sdílí se jedna komponenta pro více šablon. Třeba jednu šablonu generující HTML a druhou JSON.
Šablony nejsou pořádně oddělené od kóduJak by sis to představoval? Jak víc by to mělo být oddělené, než to je teď? A co by si tím získal?
... s TypeScriptem či Web Components to funguje dost omezeně.Můžeš to rozvést? Na jaké omezení jsi narazil?
Angular2 má lepší budoucnost, tedy až někdy bude hotový. React je horší, ale funguje teď.Co by si React-u vytkl?
Po pravde ten problem s Lilith (pokud si pamatuju spravne) me prijde absurdni. Jak to, ze o tom skoro zadny verici nevi, kdyz je to na zacatku Bible? Myslim, ze i dalsi veci tam Buh vytovril nadvakrat.Lilith není v Bibli. Slovo stejně znějící je pouze u Izajáše, a v jiné souvislosti (nějaký démon či co, více třeba i ta wikipedie). Je to součást příběhů které nepatří do Judaismu, Křesťansví, ale patří spíše mezi esoteriku.
Vesele je, jak Buh obetuje sam sebe sobe, aby smazal hrichy lidi, pritom to je ale on, kdo stanovail pravidla - chrichy. Proc je nemohl smazat rovnou? Musel delat takove divadlo?Tak Bible popisuje Boha jako někoho, kdo si vždy stojí za svím. Kdo nikdy neměnní pravidla hry. Když by ty hříchy smazal jen tak, tak by změnil pravidla. Už by se mu nedalo věřit. Mě to logiku dává.
PS: Nekde jsem cetl, ze prave ty dlouhe strany vyctu rodovych linii a bitev, ktere se nestaly, mely slouzit k tomu, aby vytvorili dojem kroniky, toho, ze se to opravdu stalo.Jasný. Protože základní premisa je, že o skutečné záznamy a rodopisy jít nemohlo. Tečka.
To samozřejmě můžš. Špatně jsme se pochopili.Fajn, tohle je vlastně pěknej kus textu. Proč se teda podle toho nezachováš? Jsi Ateista? Tak s pánembohem. Proč tě to tak čertí?
To, ze ja v to neverim, nejak implikuje, ze o tom nemuzu diskutovat?
U me je to asi fascinace tim, cemu lidi muzou verit. Predevsim v americe se z toho stal velky byznsys (uz to opada), vsichni byli krestani, ale v podstate nic z Bible neznaji, ani uplne zaklady typu to otrepane desatero. To mi pripomnelo, jak jeden ucitel prinesl knihu, Satanskou bibli, precetl z ni vybrane partie. Vsichni studenti bylo zhrozeni, jak je to otresne, brutalni, nemoralni. No, pak sundal obalku a ejhle, ona to byla krestanska BibleBlbost si vyznání nevybírá. http://www.biblenet.cz/b/Acts/17#v11(hruzy nejsou jen stary zakon). To jste meli videt ten poprask mezi vericimi. Proste verici casto nevi, cemu ze to vlastne maji verit...
To je slovíčkaření. Absence víry v Boha je, že v Boha nevěří. V klidu lze pochybovat o tom, v co skutečně člověk věří. To ukáže až nějaká životní situace.Aby nedošlo k omylu. Já jsem naopak zapřísáhlí příznivec toho, aby se cokoliv, ať už jde o víru v boha, nebo o nevíru v boha, pěkně poctivě a kriticky zkoumalo. Co nemám rád je nespravedlostnost, a zaujatost. Kdy se jedno zesměšňuje a o druhém se nesmí pochybovat.
Tak ono zrovna nevim, jak o absenci viry v Boha lze pochybovat, kdyz to je ten vedecky = skepticky pristup (viz to prvni video o burden of proof).
Nebo jako neco ve smyslu, ze nejaky "buh" ateismsu neexistuje? Nebo snad samotny ateismus, ze je nabozenska vira? Viz priklady z nonstampa: "vypnuta televize je televizni kanal"? "ples je barva vlasu"?To je demagogie. "vypnutá televize" není televizní kanál, ale je forma zábavy, tedy, že se baví něčím jiným než televizí. Tohle je úplně norální booleovská logika.
Atd. Chapu, zesmesnovani se v ameru deje bezne, ale je to na urovni skolky - proste patri do neoblibene skupiny, ne na urovni fakticke, nikdo tam naopak s ateisty neargumentuje, protoze ateisty zajimaji prave ta objektivni fakta, ktera ale maji verici problem dodat. Tam totiz ateisti opravdu vznikaji tak, ze si Bibli i prectou a zkoumaji a premysli. Normalni verici cirkev nabada, aby vubec Bibli necetli, ale nechali si ji vylozit, nejlepe si jen prisli poslechnout interpretaci vybranych partii.No, tak to tě možná chápu. Já tuto "americkou" zkušenost nemám. Respektive mám její českou sestřičku, kde všichni jsou ateisti protože je to tak nějak normální.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.