Příspěvky

166

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 10. 01. 2020, 06:30:16 »

Navic jak se tu zminuje technologie jde hodne dopredu, treba dneska bych uz nemontoval jedine svetlo na 230V, vsude by byly LEDky. V roce 2003 kdy jsem stavel to byla nepredstavitelna vec. Na jare se doufam podari dostavet takovou mensi stavbu na moje konicky a tu prave uz chci dodelat tak, aby v budoucnu bylo mozne vse vymenit.

Ved predsa dnes aj LEDky zvladaju 230V. Netreba tam davat trafo, ktore sa moze zahrievat.

Tato otazka ma zaujima, nakolko mi architekt pri spomenuti DC navrhol pozriet sa na moznosti osvetlenia plne DC napatim... Prosim mrknite novozalozenu temu k tomuto: https://forum.root.cz/index.php?topic=22372.0 (primarne motivacie su lahke zalohovanie napajania a efektivita/trvacnost/chladenie zdroja)

167

Hardware / Osvětlení domu/bytu na stejnosměrný proud

« kdy: 10. 01. 2020, 06:28:11 »

Dobry den,
zaujala ma tema ohladne osvetlenia RD iba jednosmernym napatim spomenuta tuna: https://forum.root.cz/index.php?topic=22367.msg323378#msg323378 a tak som zacal novu temu, len k tejto veci...

Osobne planujem v RD mat osvetlenie na jednosmerny prud v kazdej miestnosti aspon jedno (akekolvek), len aby bolo mozne jednoducho svietit i pri vypadku elektriny. V panelaku mam skusenost s nejakym podsvietenim led pasikom a tiez bodovky v kuchyni. Napajane to je "centralnym" Mean Well zalohovanym zdrojom.

otazky/problemy/temy na diskusiu:

• kde zhanat svietidla?
  • 12V su napriklad GU 5.3 zavity (vid https://en.wikipedia.org/wiki/Bi-pin_lamp_base)
  • 24V ziskame bud zapojenim dvoch 12V do serie, alebo sa poobzerame po prislusenstve pre kamionistov, ci karavany
  • 48V ma zmysel pri 48V rozvode (fotovoltaika, ci ine dovody) pouzivat bulk step down prevodniky? (napriklad taketok https://www.amazon.com/SMAKN%C3%82-Converter-Step-Down-Supply-Module/dp/B00XKKWSES)
• efektivita zdrojov verzus E27 zavitu, kde je elektronika riesiaca prevod AC 230 na napatie LED.iek, ktore potrebuju jednotky voltov, pripadne niekolko kusov v serii mozno aj desiatky voltov, ale v kazdom pripade potrebuju DC
• elektricky rozvod, tahatelne popri 230 na zasuvky?
• Je mozne pokryt vsetky svetla jednosmernym napatim? ("hlavny" luster v obyvacke, ...)
• je LED osvetlenie dnes jedina moznost? (co farebne spektrum a oci nasich deti?)
• v pripade, ze svetla budu ovladane napriamo vypinacmi, ma zmysel hladat nejake vypinace dimenzovane na DC? Budu tiichsie?

168

Vývoj / Re:Geekovská automatická závlaha, vodárna a měření hladiny ve studni

« kdy: 08. 01. 2020, 09:08:44 »

@zapik1

takze tenzometr musi byt na vahu >= vaha trubky + zateze + lana ? Kalibrace potom nebude uplne snadna, kdyz mam 10m hlubokou studnu a vyska vodniho sloupece muze byt dejme tomu 1,5 m .. ale jinak dobrej napad

Kalibracia je "jednoducha". Staci pockat na "plnu" studnu a zaznacit si data. Nasledne vycerpat 10 cm a poznacit si data, ... Obdobne sme kalibrovali nadrzove plavaky v stavebnych strojoch a na orientacne meranie je to plne OK (aj ked pri nadrzi a jazdeni v terene a podobne, je potrebne netrivialne filtrovanie, ...).

Mna by zaujimalo, ci vyde linearna zavislost (a stacili by dva datapointy; prazdna a plna studna), alebo to bude mat nelinearitu...

169

Vývoj / Re:Geekovská automatická závlaha, vodárna a měření hladiny ve studni

« kdy: 07. 01. 2020, 15:07:15 »

Kamarat sa pustal na rodicovskej zahrade dakedy do https://opensprinkler.com/. Je to podla jeho slov smerovane viac na americke prostredie, ale je to dost kompletna vec.

PS: Nenechajte sa odradit od linkovanej knihy vyssie. "Ekozahrady..." To slovo eko tam je len ako hipsterina. Je to kompletne "in line" s druhym spomenutym autorom. Jaroslav Svoboda len pridava vela peknych slov a vela informacii z lokalnych (SK/CZ) podmienok a podobne. Osobne som dost zmenil naroz na nejaku uducu zahradu pri dome a ako som uz bol upozorneni na nekriticke prijimanie roznych myslienok, tak z tejto knihy som ich prijal dost vela

170

Server / Re:Maximální počet klientů vlastního TCP serveru

« kdy: 19. 12. 2019, 14:22:15 »

Ako mas na tom

Kód: [Vybrat]

net.core.somaxconn

hodnotu? Viď https://stackoverflow.com/questions/410616/increasing-the-maximum-number-of-tcp-ip-connections-in-linux, časť "on server side". Taktiež prípadne ostatné paraetre... Ak budeš daľej zaseknutý, skús zagoogliť, ako sa tunovalo jadro pre erlang aplikácie a maximálny počet spojení. Minimálne nejaké buffre treba zvačšiť a podobne.

PS: UDP nie je možnosť?

171

Vývoj / Re:Ukládání různých typů produktů do databáze

« kdy: 19. 12. 2019, 11:57:43 »

U tohohle reseni

Kód: [Vybrat]

Produkty
Kategorie
Atributy
AtributyKategorii
AtributyProduktu

coz je EAV pokud jsem to spravne pochopil mam obavu z rychlosti filtrovani... proto tady resim jestli je vhodnejsi relacni nebo nerelacni databaze

Obavy by som nemal. “Premature optimization is the root of all evil”.

Osobne mam skusenost s PostgreSQL (a kus aj s MariaDB) a tam su optimalizacie na takej urovni, na akej sa databazam typu mongodb ani nesnivalo (minimalne pred tromi rokmi). Inak povedane, ak neexploitujete prave jednu konkretnu vec, specificky pripad, tak PostgreSQL vychadza lepsie, i ked musi robit "viac roboty".

Co sa tyka obav, tie smiesne pocty riadkov vojdu do ramky pri dnesnom serveriku (alebo mobile). Ak by bol problem s indexami (ze zapis netrva 4ms, ale 12 napriklad), tak odporucam skusit https://www.timescale.com/. Vie to rozdelit na rozne fyzicke tabulky. Kazda fyzicka tabulka ma vlastne indexy, moze mat vlastny tablespace (fyzicky disk) a podobne.

PS: Navrhujem skusit si spravit prototyp v postgresql, mariadb a aj v mongo. Nie viac prace ako na jeden den (springboot a jedo automagic). Minimalne naplnenie dat (vygenerovat data sa daju pekne cez jqwik napr) a nasledne pokusne selekty sa urcite daju dat do dna pre vsetky tri technologie (nakolko staci zmenit connectionstring vpodstate). Samotne "vytunenie" jednotlivych technologii moze zmenit poradie, ale imho zistite, ze casy su absolutne OK a netreba riesit (vzdy zalezi ale na hw).

172

Distribuce / Re:Dvakrát mountnutý stejný disk

« kdy: 18. 12. 2019, 23:22:07 »

a zdruhé strány, čím to, že nikde se nedá dočmuchat, že byl použit bind?

Mount ma parameter label, ktory by to mohol vypisovat:

Kód: [Vybrat]

mount -l

V kazdom pripade prikaz

Kód: [Vybrat]

mount -t bind

by mal vypisat iba mountpointy, ktore su typu bind. Ked sa pouzije "ext4" ako parameter, tak vypise vyfiltrovane iba ext4...

173

Desktop / Re:Jak rozdělit obrazovku?

« kdy: 16. 12. 2019, 13:21:49 »

i3wm window manager toto zvlada pekne i skriptom. Otazka je, co je to rozdelenie obrazovky podla teba. Je to nejaky placeholder, kam sa da umiestnit maximalne jedno okno? Alebo to je virtualna plocha?

Imho ak si zbehly kusok v linuxe, tak skus i3wm a ak przijes prvych 8 hodin v nom, tak si ho zamilujes.

PS: Aj na zavretie okna sa budes musiet naucit novu skratku a alt+f4 nepojde Na druhej strane, mne osobne ako developrovi, sedi dost dobre jeho filozofia. Vid napriklad prve video https://duckduckgo.com/?q=i3wm+work+video+example&ia=videos

174

Studium a uplatnění / Re:Analýza dát a umelá inteligencia

« kdy: 16. 12. 2019, 08:57:58 »

Ahoj,
pridam len nejake vseobecne informacie o vysokych skolach (vysoko subjektivne).

Tie menej kvalitne (nie na urovni svetovej spicky) maju sylaby (osnovy) nastavovane zvacsa podla zaranicnej spicky. Rozdiel napriklad na studiu u nas (STUBA, fakulty FIIT a FEI, MATFYZ v BA a ciastocne mozem porovnat s mesiacom stravenym s jednym pedagogom na Masarykovej v Prahe, tiez tusim MATFYZ) je primarne o ludoch. Teda predmety sa nevyberaju podla toho, co sa na nich uci, ale kto to uci. Podla cloveka totiz clovek vie urcit skor, co sa nauci, ako podla nazvu predmetu.

Dalsi rozdiel je v mysleni ludi. U nas (beriem SR) to vnimam skor tak, ze vacsina studentov ma za ciel dostudovat. V zahranici (Brusel a ich IT fakulta) to ma viac posunute k "chcem sa nieco naucit".

A posledny rozdiel v uvazovani fakult v bakalarkach/diplomovkach a dizertackach:
* tuto je pristup svetoveho trendu a je dobry. Na zaciatok zopakujeme experimenty a potom to kus vylepsite
* tuna mame problem. Pozrime sa na podstatu a skusme ho vyriesit (bez ohladu na existujuce riesenia. Tie sa porovnavaju v neskorsich fazach ako referencie)

175

Vývoj / Re:Objektové úložisko

« kdy: 12. 12. 2019, 17:21:01 »

Osobne by som skúsil (záleží ale na tvojom smere učenia) použiť postgresql (predpokladám, že na nej beží i web). Postgre vie ukladať dokumenty a vie ich aj normalizovať, indexovať, vyhladávať v nich a podobne.

Niekde som čítal, že nech je nová (v projekte zatial nepouzita) technologia akokolvek vhodna na vyriesenie problemu, je predsalen nova a s tym prichadza nutnost uciacej sa krivky.

Na druhej strane, nie je nic lepsie, ako si na nie-kritickom projekte vyskusat nieco nove a zaroven to pouzit v realnom nasadeni.

Prajem vela zabavy.

176

Vývoj / Re:Návrh frontend/backend model-view-controller

« kdy: 11. 12. 2019, 20:59:27 »

Ak správne chápem, rady smerujú prevažne k pool metóde. Teda, že GUI (v JS, html) si má dáta periodicky pýtať. Ja by som odporúčal opačný smer. Dáta by mali byť (ak sú realtime) posielané proaktívne z backend-u. Teda využitie websoketov. Dá sa tým riešiť mnoho vecí (aj také, ktoré http2 už rieši, napr multiplexing, asynchronicita). Ak by váš framework pre backend nepodporoval websokety (predsalen kúsok neštandard a ak je po ceste reverzné proxy, tiež to treba nastaviť), tak by som sa pozrel na veci ako HTTP Streaming, HTTP Long Polling, či SSE (server side events).

Je pravda, že websokety má naozaj zmysel použiť zvačša pri veciach ako obnova kurzov na stránke stávkovej kancelárie, kde ten stream mení desiatky číselok za sekundu (mrknite https://www.williamhill.com/, či niečo lokálne, napr https://www.nike.sk/live#/prehlad, zobrazte si devel konzolu, network časť a tam typ requestov WS (web sockets). Vo firefoxe je tam niečo ako "messages" a vidno, čo server tlačí.

V rôznych technológiách sú rôzne výhody/nevýhhody ale hralvé rozdiely sú latencia, overhead na správu a kompatibility (vpodstate dnes už OK).

177

Studium a uplatnění / Re:Výchovné metódy v IT svete

« kdy: 10. 12. 2019, 09:09:56 »

Mám rodiče co to měli v životě vyrovnané. Žádné krize nebo stresové situace. Myslím, že mě vychovali dobře. Tak nemusím bojovat s tím, co jsem se od nich naučil. Recept pro výchovu vlastních dětí je podlě mě být sám dobře vychován. A pokud takový pocit nemám, tak nevím. Pak asi jedině psycholog a udělat si pořádek prvně u sebe. Jestli klasická škola, nebo alternativní? Jestli dát na zadek nebo nedat. Atd. Jsou jen detaily dle mého. Důležité je se zajímat o to dítě. Ale opravdu zajimat.

Trochu mě zaráží, kolik se tu vyskytuje literatury. Nevím, nikdy jsem nečetl žádnou knížku o výchově dětí (nějak nemám potřebu), ale nemyslím, že to člověk nedokáže přenést do svého života, do výchovy vlastních dětí. Pokud to bude hodně odlišného od jeho vlastní podstaty, tak to (podle mě) bude působit hodně uměle. Třeba umění komunikace se z knih načíst nedá. To se musí naučit face-to-face.

Ja mam prave v blizkosti dve ukazky rodicov, co "nepotrebuju citat ako vychovat dieta" a u nich vidime "hrozne veci". Samozrejme, kazdy vychovava najlepsie ako vie a podla najlepsieho svedomia a vedomia. Ale vidiet a vediet, co robia, niekedy stoji vela usilia nic nepovedat...

Tento pristup je prevazny asi vo vela veciach, ale pritom sa castokrat ti isti ludia cuduju, ako niekto (napriklad) moze postavit takto dom, ked na to nie je odbornik a podobne.

Co sa tyka viackat spominaneho zaujmu o dieta, ten beriem ako samozrejmost. Ja beriem dieta ako rovnocenneho partnera na fungovanie. Ci uz komunikacia (s ohladom na slovnu zasobu), alebo spolupraca (s ohladom na motoriku), ci tvorive veci (s ohladom na rozvoj tvorivosti = neserem sa do toho, akej farby ma byt slnko a akej trava. To by bolo ako davat niekomu vylustenu krizovku!).

Imho je v literature kopec drobnosti, ktore dokazu zazraky. Nie je nutne pouzivat vsetky hned a zaraz (ziaden stres hlavne), ale mne osobne strasne pomahaju niektore drobnosti, ktore som zacal pouzivat a je mi luto, ked ich vynecham (a vidim dosledok).

PS: Ano, niektore veci posobia dost umelo (nehovorit detom, co sa nerobi, ale co sa zvykne robit; napriklad => "nemysli na ruzoveho slona"), ale da sa na to zvyknut...

178

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 16:52:54 »

Pezinok (asi 130 km od Brna)...

Jejda... krásné místo, asi dvakrát jsem jel kolem,
ale firmu s optickou svářečkou poblíž opravdu neporadím :-)

Leda strejda Google jestli by nevěděl...

........

Dakujem za inspiraciu. Nemyslel som, ze to bude take jednoduche. Hned prvy vysledok hladania (zvaranieoptiky.sk) vypada ako dobre riesenie. Pan mi poradil s otazkami (vpodstate rovnako ako tuna v teme) a cena zvarania konektorov je vpohode (jeden konektor aj s materialom nahrubo okolo 3 eura), co pri mojej potrebe i s dalsim pripadnym rezijnym materialom bude niekde medzi 100 az 300 eurami vo finale (nejake skatulky na namotanie kablovej rezervy a prechodky, spojky a podobne). To je imho OK, ak budem opticky intranet potrebovat. Mozno toho domoveho vratnika vyriesim analogovou verziou.

179

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 16:04:51 »

Co se využití pro připojení Internetu, až tam operátor dokope, tak trubku ocení, ale tvoje vlákna bude ignorovat. Pravděpodbně ti k pozemku přijde zemní mikrotribičkou 7/4 mm, tu ti zatáhne do tvé trubky, tou projde až do domu, kde ji zakončí a do ni zafoukne celé svoje vlákno. Případně to stejné i pro souseda nebo to rozdvojí někde, to záleží na vzájemné poloze. Takže v tom domečku počítat, že když do něj přijde tou mikrotrubičkou, tak potřebuješ cca 10 cm poloměr na vytočení se do tvé trubky. Klidně můžeš mít i kus trubky připraven už k zemi směrem ven a zaslepenu, kam to pak zatáhne, ať ti nemusí ten domeček drážkovat atd.. Nekončil bych linku v tom doměčku, přeci jen tam nebudou životní podmínky pro nějaký indoor GPON router, raději pasivně optikou až do domu.

Ok, beriem. Otazka potom znie, ci mam nechat jednu prazdnu trubku pre buduci Internet, alebo by som mohol v nejakej chranicke mat svoje signalne vedenia, pripadne svoj opticky Intranet a jednu prazdnu mikrotrubicku? Tu mikrotrubicku si predstavujem, ze by som tam zatiahol naraz aj s ostatnymi vecami naraz, kludne v rozvinutej hadici vedla samotneho vykopu.

Co sa tyka ukoncenia, tak na ulici to bude v neutralnom bode, samostatna skrinka (oddelenie), hned vedla elektromeru a oddelenia pre pripadnu podruznu elektroniku. Na strane domu, pojdeme asi dve zvlast vedenia do samostatnych domov (dva rodinne dome na susednych pozemkoch so spolocnou pristupovou cestou, pod ktorou bude vsetko toto zakopane.

180

Sítě / Re:Optická síť při přípojce k novostavbě

« kdy: 09. 12. 2019, 13:07:38 »

.....

Dakujem velmi pekne za obsiahlu odpoved plnu informacii. Znacne ulahcilo orientovanie v problematike.

BTW pokud byste se pídil, "kdo navaří optiku", možná byste měl prozradit, odkud jste...

Pezinok (asi 130 km od Brna)...