Příspěvky

151

Vývoj / Re:C, zápis do pole čísel a zápis mimo cache L1/L2

« kdy: 13. 01. 2020, 06:02:06 »

spark-u a nabastlit to v tom

Adu ani Spark jsem už dlouho neviděl.

tak imho spark ti to zvladne za polovicny

Spark vs čisté C? a Spark že bude o polovinu rychlejší
Spark je interpretovaný jazyk ne?

Už někdo mi říkal, ať to zkusím přepsat v Go nebo Rustu, ale Spark 

Tu ide skor o to, ze moj subjektivny pocit je, ze sa v tom kusok "placas" a nechce sa ti do prototypovania UDP verzie. Pri pouziti spark-u (ano, bezi nad JVM, je pisany zvacsa v scala-e) by ti odpadol vyskum ako robis a odpadli by ti dalsie podruzne ulohy a za "hodiny" by si vedel zmenit cely pristup a videl by si ihned realny prinos zmeny. Takto to robis v nizkourovnovom jazyku a dovolim si tvrdit, ze i python by to dal dvojnasobne rychlejsie oproti aktualnej implementacii. Je potrebne sa ale nebat kusok komplikovanejsich datovych struktur a toho, ze "to nemoze byt rychlejsie". Proste sa nebranit Cuckoo filtru, lebo "hash je pomaly". Tam ide o to, ze namiesto 400MB blacklistu budes mat 1MB blacklist napriklad, ktory bude mat obcas false possitive hity, ktore budes musiet overit voci 400MB blacklistu, ale bude to dizajnovatelne percento a nebude ti rozhadzovat cache pri kazdej kontrole noveho vstupu.

PS: Vedel by si poslat ukazkove data? Myslim teda blacklist za jeden den a nejaku "minutu" vstupu? Je to zdielatelne (biznis/NDA rovina, ale i velkost)?

152

Vývoj / Re:C, zápis do pole čísel a zápis mimo cache L1/L2

« kdy: 12. 01. 2020, 23:14:17 »

zdroj streamu dat. Prichadzaju po sieti (json, xml, nejaka vhodnejsia datova struktura)

Data jsou binární a sice stream, který se parsuje po 512bit blocích, případně 1024. Technicky na tom není nic zajímavého. XML a JSON musíš jednak vytvořit a jednak parsovat, řada těch operací je neuvěřitelně pomalá (hlavně operace s řetězci).

Asi mi nezůstane nic jiného, než pokusně zjistit, jaká je penalizace při zápisu mimo dostupnou stránku. 
Stejně to nejspíš dopadne s tím odesíláním dat pryč, kolik takový UDP datagram sežere výkonu CPU netuším...
Jestli to je levná nebo drahá operace...asi bude záležet na ovladačích, co bude počítat kontrolní součet a kolik IRQ se provede. Nicméně tohle už je magie, které jsem se chtěl vyhnout...

...jen tak OT, teď musím něco napráskat v C#, tohle přepínání mozku z C do C# a z C# to C...bolí...
Shodou okolností musím generovat výstupní XML :-( fuj...

Ještě mě napadlo, že bych zkusil ten svůj program přeložit kromě GCC i Clangu. Jestli nějaký *magic* nezvládne překladač...

Skúsil by som na tvojom mieste venovat cca tyzden (5MD) spark-u a nabastlit to v tom. Parkety si rozdelovat napriklad podla hash-u (ak to zaezpeci rovnomerne rozlozenie blacklistu) a nasledne to davat na dedikovane stroje. Nevyuzivat viac vlakien, ako je nutne z pohladu vyuzitia celej cache a spustit to na par strojoch. Imho teraz, ked vyuzivas vsetky vlakna to je pomalsie, ako keby si vyuzival iba stvrtinu vlakien (tusim 4 vlakna budu mat spolocnu L1 cache, ci ako to ma ryzen).

PS: Overheadu sa nebat, bol by to skor proof-of-concept. Samozrejme, ak ti chodia data po sieti (stale neviem), tak skusit rovno na zdroji dat, ci sa daju smerovat podla hash-u. Ak citas z disku, tak skusit pred zapisom na disk rovno shard-ovat do roznych suborov aspon. Ak ti naozaj nezalezi na latencii, tak imho spark ti to zvladne za polovicny (pravdepodone mensi) cas, ako aktualne popisany pristup (na styroch strojoch).

153

Vývoj / Re:C, zápis do pole čísel a zápis mimo cache L1/L2

« kdy: 12. 01. 2020, 21:06:44 »

Mna stale este zaujima zdroj streamu dat. Prichadzaju po sieti (json, xml, nejaka vhodnejsia datova struktura), alebo sageneruju nejakym algoritmom....

Tiez by som sa nebal toho, ze sedliacky rozum hovori, ze daco musi byt pomalsie ako daco ine. Proste to vyskusat a mozno sa budes divit...

PS: Rad by som sa pustil do tejto ulohy Znie dost zaujimavo. Pripomina mi to inu trivialitu, ktora pripocitavala k nejakym pocitadlam (tych bolo niekolko desiatok milionov) vstupne cisla. Teda vstup bol napriklad dvojica (pocitadla: 1234567, pripocitaj: 33.33). Genialne jednoduche, jednoducho paralelizovatelne, az na zaklad (k procesoru) jasna operacia ADD.... Dalo sa to dostat do rychlosti latencie L2 cache (kam sa takmer vosli vsetky pocitadla), ale problem je, ked si to nasledne pustis aj tak na virtuale spolu s X inimi srandami, co ti tu cache potensialne vyzeru...

154

Vývoj / Re:C, zápis do pole čísel a zápis mimo cache L1/L2

« kdy: 12. 01. 2020, 08:02:28 »

Ahoj,
zaujimavy problem a vpodstate trivialne zadanie.

Skusim najprv odpovedať na otázky a potom dať nejaké nevyžiadané rady.

Zápis do cache by imho mal spôsobiť relatívne lacnú operáciu invalidácie rovnakej nacachovanej veci v ostatných cache procesora. Toto je ale skôr môj pocit.

Rozdelenie na servery, určite má zmysel pri istých požiadavkách a istom spôsobe implementácie (serializácia requestov do json-u, poslanie do kafka topiku a jeho paralelné spracovanie nepatrí medzi zmysluplné spôsoby spracovania . Nejaký ten smartbatching (ringbuffer) a sorting pri spracovaní by vedel pomôcť aj pri lokálnom spracovaní a aj pri distribuovanom.

Pri rieseni je potrebne ale brat v ohlad veci okolo:

• "black list" a jeho distribucia (uniformna, alebo nie? apt install ent; ent /tmp/blacklist.raw)
• je "black list" staticky, alebo sa do neho pridavaju data (nedajboze odoberaju, vid bloom/cuckoo filtre
• je cielom latencia a jej stabilita, maly rozptyl, alebo celkova priepustnost je cielova metrika?
• ak je cielom latencia, je viac cielom jej stabilita (aj za cenu vyssej hodnoty), alebo radsej vacsi rozptyl a nizsia absolutna hodnota?
• Je prúd vstupov asynchrónny, bez nejakého ovládania, alebo je cilom spracovať batch dát čo najrýchlejšie, ale len tak rýchlo, ako stíhame spracovávať (je tam backpressure; je tam biznis obmedzenie, že pri nejakej latencii stráca spacovanie vznam?)

Nasledne je potrebne oboznamit zadavatela ulohy, ze ladenie do extremov nie je praca na jeden vikend. Cokolvek spravis, je potrebne odtestovat na cielovom HW s cielovou zatazou/datami. A precitat vysledky testov tiez nie je trivialne. Teda precitatnie asi je lahke, ale ich vysvetlenie/interpretacia, je dost zlozita.

Mozne nastroje pri dosiahnutie cielu:

• cache hit (da sa merat cez nejaky intel specific nastroj v linuxe; mozno powertop)
• minimum vetvenia, skusit nevetviit program, ale vsetok vstup spracovavat "rovnako"
• brat viac vstupov naraz (spomenute SIMD instrukcie)
• "zmensenie" si problemu, pouzitie pravdepodobnostnych datovych struktur (spomenute cuckoo-ve filtre. ouziva ich i jadro linuxu, tusim v planovaci)
• distribuovanie na viac "cache" (socket, server)
• predspracovanie dat (napriklad vygenerovanie si Naive Bayes klasifikátoru podľa "black listu", prípadne mrknúť markov chain a podobne; a skúsiť využiť)

Mozne zdroje vedomosti (utrzkove, popularne a podobny mix):

• https://www.infoq.com/articles/lessons-learned-performance-testing/
• https://www.infoq.com/presentations/simdjson-parser/?itm_source=presentations_about_json&itm_medium=link&itm_campaign=json -> parsovanie json-u s minimom vetvenia a podobne

V každom prípade testovať a testovať...

PS: Zaujímala by ma doména problému, ak to nie je tajné

155

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 11. 01. 2020, 22:27:24 »

No praveze ja sa chcem vyhnut nejakym aj cloudovym rieseniam. V tom pripade sa neda napr hovorit o bezpecnosti. Ja by som to mal na lokalnej sieti a pristup len cez vpn. Ludia si s radostou davaju apple home, google assistant ci ako sa to vola, ale v tom pripade je sukromie fuc.
A v podstste by som to mal ako konicek

Pre konickovy pristup by som dal do pozornosti nasledovne pointy:

• zvazit objem dostupneho casu
• zabezpecit funkcnost v kazdom case (teda pred automatizacnym zapojenim a aj po
• idealne zabezpcit opravitelnost "hodinovym manzelom" v pripade sluzobnej cesty, alebo podobne
• vzdy vediet, kde su zapalky a sviecky

Osobne som v byte siel pre ucely "vyskumu" (hrania sa), cestou loxone, co nebolo "drahe". Zhltlo to ale viac casu, ako som ocakaval a ani teraz (5 rokov po?) to nie je cele hotovo (trciace kable a par nefunkcnych drobnosti).

Dnes sa rozhodujem, ci mam popri detoch cas na taketo hoby v sucinnosti so zabezpecenim, ze to pojde "hned po instalacii/stavbe domu. Zvazoval by som ale cestu arduina a nejakych "relay board"-ov pre zabezpecenie kritickeho zakladu. Pre nejake pravidlove veci by som siel do RPi (alebo ekvivalentu) a tam nejaky opensource sw... Napriklad:

• https://openenergymonitor.org/
• https://www.home-assistant.io/getting-started/
• https://www.openhab.org/
• https://www.openmotics.com/

PS: Vyhnutie sa "cloud-u" je moja podmienka tiez. Nastastie napriklad Loxone to splna a tak zatial u mna nie je "von z hry". Co mu znizuje (paradoxne) kredit v mojom subjektivnom pohlade je to, ze sa vramci vyvoja spolu so psychologmi zameriavaju na uzivatela a tak vo vysledku maju fajn ovladanie a premyslene bezne veci, ale vpodstate sa hraju s ovladanim svetielok a farbiciek, ktore mam v kategorii nepomenovatelnej kvoli slusnosti. Nejaku regulaciu, ci inteligenciu tam dostat skor rucne, ako nejako poskytovanu systemom.

156

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 10. 01. 2020, 21:57:08 »

Osobne mam skusenost s loxone (spravil som si automatizaciu v byte, takze iba svetielka . Casy sa zmenili a uz maju bodovky riesene "specialnym", 5 zilovym kablom. Dve zili su "silove", ale tusim jednosmerne napatie. Tri zili su signalne pre nejaku zbernicu, co maju. Moja instalacia ma ku vypinacom cat5 s 24V pre inputy do loxone a klasicke silove kable od loxone k jdnotlivym svetlam.

I2C po cat5 funguje na bezne bytove vzdialenosti (10 metrov popri 230V).

KNX standard bezi na dvoch drotoch (su tam vago svorky, tak asi to je mienene na CYKY 1.5mm, ale uz si nespomeniem. Ja to mam na cat5 a ide to)

Arduino a podobne domace verzie su asi s tym ftp kablom ok aj na napajanie a aj na signalnu cast. Nemam ale ziadnu skusenost.

Myslim ale, ze dnes to bude viac o bezdrotovych veciach a potom protokoly ako apple home a podobne. Nasledne to zintegrovat nejakym "rule based enginom" a hotovo.

157

Odkladiště / Smart home: definícia, skúsenosti

« kdy: 10. 01. 2020, 21:48:18 »

V par temach v ostatnej dobe sa objavuje pojem smarthome. Chcel by som nejako zadefinovat, co to je a zaroven sa spytat na skusenosti (hlavne s opensource) projektami...

• klasická elektroinštalácia -> rozvod 230, svetlá cez vypínače, nejaké to časové relé pre ventilátor na vecku, ...
• jednoduchá automatizácia -> fotobunky, pir detektory aktivujúce svetlá na chodbe/záchode, ...
• dialkové ovládanie -> ku svetlám (žalúziám, ...) dialkové ovládanie (či už infračervené, bluetooth, alebo WiFi, ...
• domáca automatizácia (home automation) -> svetlá, žalúzie, ... zapojené cez relátka ovládané nejakou natvrdo nakonfiigurovanou logikou. Natvrdo v zmysle, že sa to nemení samo, ale program/firmware/konfig tam nahral dodávateľ (majiteľ) dakedy dávno a už zabudol pomaly, ako sa konfig mení (prípadne ten windowsXP, na ktorom konfig SW beží je už kus obsolete)
• smart home -> oproti predošlému, nemá natvrdo zabudované pravidlá, ale dynamicky si ich "vytvára", alebo ich umožňuje ľahko vytvárať obyvateľom domácnosti (NEprogramátorom!) (sem by som radil https://www.indiegogo.com/projects/domotron-switch-pro-the-world-s-smartest-switch#/ a asi aj google nest)

Osobne ma asi prešla chuť "programovať si vypínače a svetlá". Aj keď človek si zdvihne ego, keď z teplotného čidla z vodovodu, svetla a dverí v kúpeľni odhadne, že asi je potrebné odsať paru z kúpeľne

Moje usecase (ku ktorým by som rád hinty, či už od ľudí majúcich doma home automation, alebo od teoretikov):

• riešiť svetlá "bez vypínačov" v čo najvačsom počte miestností so 100% úspešnosťou (záchod a chodba musí byť zvládnuteľná rovnako ako na záchodoch v Auparku,... Jeden pohybový senzor)
• Keď viem, že ráno vyjde slnko, ktoré my vyhreje dom viac ako chcem, tak nebude kúrenie štartovať 5 minút pred výdením slnka... -> kategória regulácia a predikcia, vpodstate ako všetko ostatné
• Moznost hlasového ovládania vecí typu "James, prosím povedz mi za 6 minúť, že mám skontrolovať chleba v trúbe.", alebo "James, zapni mi prodím detskú chúvičku z detského pokojíčku do kuchyne."
• Predpovedanie potreby zapnutia obehového čerpadla kúsok pred použitím teplej vody (či už umývačka riadu začne mať spotrebu elektriny, tak jej pustíme obehové, nech má teplú vodu, alebo niekto vôjde do kúpeľne,...)

Konkrétne otázky k HW:

• Bezdrôtové tlačidlo pre "dočasné" umiestnenie. Premiestniteľné (obojstranná lepiaca) a ako tak vzhľadné s nejakou opensource compatible technológiou komunikujúce. Predstava je, že ak sa do home automation pustím, tak chcem skúsiť beztlačidlový dom a na začiatok dať takéto tlačidlá tam, kde to bude potreba. Pravdepodobne na pár miestach ostanú "navždy".
• Také tie "microphone array" vecičky. Používate niekto na "chúvička", prípadne na ovládanie hlasom, či "handsfree pre mobil"?
• infra "kamera" pre detekciu pohybu, ale i odhad tepelných ziskov. Niečo ako https://www.melexis.com/en/product/MLX90640/Far-Infrared-Thermal-Sensor-Array. Keď príde návšteva, je to jeden zo spôsobov ako spočítať koľko watov kúrenia prišlo a či netreba začať chladiť, bo vonku sú horúčavy

158

Sítě / Re:Datová síť v novostavbě

« kdy: 10. 01. 2020, 20:29:15 »

Este by som sa spytal ohladom predpripravy na nejaku smart domacnost. Hlboke krabice na vypinace/zastrcky a potiahnut so silovym vodicom aj nejaky ftp kabel?

Skuste definovat "smart". Pripadne ocakavania.

159

Hardware / Re:Osvětlení domu/bytu na stejnosměrný proud

« kdy: 10. 01. 2020, 13:46:42 »

Horsie je to vsak s hladanim referencii. Dom je naplanovany ako pasivny (A0 znacenie u nas), potreba primarnych energii je dost nizka na kurenie a aj taka sprosta vec, ako zapnutie pracky/umyvacky riadu, ovplyvni potrebu tepla na najblizsieho pol dna. Nieze by to prekurovalo, ak to nebude pocitat s tym, ale zaujima ma moznost pocitat s tym. Moze to usetrit zapnutie tepelneho cerpadla, co je jeho hlavny zdroj opotrebenia. K tomuto spravim nove vlakno dakedy

Tepelné čerpadlo je podobný případ, jako fotovoltaika. Nikdo Vám nedá záruku na topný systém tak dlouhou, jako je projektovaná návratnost. To podle mě něco vypovídá.

S prameny je to opravdu žalostné, prošel jsem si tím samým (a udělal taky chyby).

Navratnost je planovana cca na 25 rokov, co je i papierova zivotnost tepelneho cerpadla. Teda v nenavratne. To ale nie je celkom cielom. Som prikloneny k tej bio/eko/3D/... vetve a optimalizujem na primarnu energiu, pripadne na "ekoterorizmus". To tepelne cerpadlo znizi spotrebu elektriny cca na tretinu, oproti kureniu/zohrievaniu iba cistou elektrinou. Zaroven som nasiel lokalneho "vyrobcu" tepelneho cerpadla a som rad, ze podporim ekonomiku drobneho vyrobcu. Odmenou bude hadam spokojnost a pripadne drobne vychytavky. Cenou za to bude risk, ze to uz nik neopravi, ak vyrobca zanikne :/

PS: Ako je na tom fotovoltaika v kombinacii s elektromobilom ako uloziskom energie? Je k tomu nejaka studia? Imho by to mohla byt realita tak cca za 5 rokov (prve "hromadne" instalacie).

A propos, když už jsem zmínil ohřev vody - víte o tom, že myčka (skoro všechny) a některé pračky jdou připojit na teplou vodu? V tu chvíli tu energii uloženou v teplé vodě opět přímo spotřebujete.

Zistil som to cca pred 5 rokmi, ked som cital instalacny manual k nasej umyvacke v byte a cudoval som sa, ze naco. Vyhodnotil som to tak, ze ked ma dakto vodu z plynoveho bojlera, tak to asi ma zmysel

160

Hardware / Re:Osvětlení domu/bytu na stejnosměrný proud

« kdy: 10. 01. 2020, 13:28:40 »

Tento topik ma zaujima za pohladu stavby noveho RD vo faze navrhu....

No fotovoltaika je neefektivní právě kvůli složitosti, kterou přináší fyzika.
...
Tím Vám nechci rozmlouvat plán, ale zkuste si spočítat i tuto variantu a o kolik je snažší vyměnit obyčejný ventil nebo trubku oproti bateriím a elektronice.

Dakujem za nazor, vazim si vsetkych nazorov (ako podlozenych fyzikov, tak i "pocitovych") a tento thread povazujem za pomoc. Minimalne si dvakrat skusim rozmysliet aktualne navrhovane riesenia. Horsie je to vsak s hladanim referencii. Dom je naplanovany ako pasivny (A0 znacenie u nas), potreba primarnych energii je dost nizka na kurenie a aj taka sprosta vec, ako zapnutie pracky/umyvacky riadu, ovplyvni potrebu tepla na najblizsieho pol dna. Nieze by to prekurovalo, ak to nebude pocitat s tym, ale zaujima ma moznost pocitat s tym. Moze to usetrit zapnutie tepelneho cerpadla, co je jeho hlavny zdroj opotrebenia. K tomuto spravim nove vlakno dakedy

161

Hardware / Re:Osvětlení domu/bytu na stejnosměrný proud

« kdy: 10. 01. 2020, 12:59:50 »

Jen bude asi nutné přepínat L i N vodiče a dát pozor na správné zapojení v kombinaci s případným proudovým chráničem.

Pokud dělá rekonstrukci teď, tak tam proudový chránič už být musí.

Tento topik ma zaujima za pohladu stavby noveho RD vo faze navrhu. V plane je i predpriprava k fotovoltaike, ale ak v case realizacie (tento mozno buduci rok), bude cenovo dostupna, rozumna, fotovoltaika, tak mozno pojde namiesto skridly na jednu stranu strechy... Preto tak silno inklinujem k DC. Slo by mozno ale i vyuzivat generovanu energiu na pohon tepelneho cerpadla (namiesto ukladania do baterii) a ukladat tak energiu do zasobnika s teplou vodou, ale.... Ked bude dostatok slnka, bude nizka potreba tepla. To uz radsej budem asi z tej fotovoltaiky napajat nejaky "trhač vlákien" a hľadať nejaké proteíny, či mimozemšťanov cez boinc

162

Hardware / Re:Osvětlení domu/bytu na stejnosměrný proud

« kdy: 10. 01. 2020, 12:55:47 »

Vypínač na domácí automatizaci je něco jiného, tam tečou naopak zanedbatelné proudy, resp. komunikace probíhá datově. To je naprosto v pořádku, a je to něco jiného, než přímo spínat světla na nízkém napětí.

Přijde mi blbost zabudovat jen UTP, protože pak už nikdy nevrátíte vypínač zpět na 230 V - a připusťme, že taková potřeba může lehce nastat. Než UTP, pak už bych raději (kvůli jednoduchosti) volil některý ze systémů pro bezdrátové vypínače.

Praveze ja som nazoru, ze 230V tam potrebovat nebudem. Ak by som sa aj rozhodol vyhodit Loxone, tak vpodstate akakolvek "relay board" (https://www.amazon.com/ELEGOO-Channel-Optocoupler-Arduino-Raspberry/dp/B01HEQF5HU) bude vhodna nahrada a bude to ovladat signalizacnym prudom cez vypinac. I ked ci 1mA signalizacne na loxone napr, alebo 30mA pre drzanie relatka, mi pride vpodstate takmer jedno. Je tam nieco, co prehliadam?

PS: Mam jeden vypinac (dvojvypinac) aj cez KNX, kde je napajanie vypinacu i signalizacna cast posielana cez dve zili. Dokonca to ma aj dva vystupy (tusim 5V, 0.5mA) pre nejaku signalizaciu pri vypinaci. (sidenote, som rad, ze som si KNX vyskusal. Uz nikdy viac

163

Hardware / Re:Osvětlení domu/bytu na stejnosměrný proud

« kdy: 10. 01. 2020, 10:40:39 »

PS: co sa tyka vypinacov, pravdepodobne budem smerovat k domacej automatizacii nejakeho levelu a teda svetla budu relatkovo ovladane. Pravdepodobne...

Pak je ale výhodné mít stykače v rozvaděči a ovládat je klasicky přes 230 V. Pak už je lhostejno, jestli je ovládáte z vypínače, nebo z nějaké automatizace.

Ono ak pouzije clovek stykac, alebo relatko, tak ho nebude chciet ovladat vypinacom s 230V predpokladam. Osobne mam aktualne v byte "Loxone" a jednu cast mam vyhradenu na 24V svetielka. Mam tam aktualne 2 (slovom, dva okruhy) a som spokojny. Je to zalohovane, co je hlavne plus. Ostatne svetla mam na 230, tiez cez loxone. Vo vsetkych vypinacoch mam cat5 kablik, kde je samotny vypinac (klasicky na 230 a mam i nejake tlacidlove na 230), cez ktory ide 24 voltov pre vstupy Loxone skatulky a tiez mam v niektorych vypinacoch cez 1-wire nahodene teplomery. Vyhoda je, ze vypinace mozu byt nad umyvadlom, ci vanou. Druha vec je, ze do loxone by som opat nesiel, byt v roku 2013. Na druhej strane v dnesnom roku to treba opat zvazit, bo sa niekde posunuli. To je ale na dalsiu temu (automatizovat/smart-ovat/alebo sa nesrat)...

164

Hardware / Re:Osvětlení domu/bytu na stejnosměrný proud

« kdy: 10. 01. 2020, 10:27:59 »

https://hackaday.com/2017/03/06/what-voltage-for-the-all-dc-house/ tu je debata na podobnú tému. Hlavne pozor na problém toho oblúka vo vypínačoch.
Pri ostrovnom systéme na chate mať rozvod 24V z autobatérie + fotovolataika by bolo možno zábavné ale pre domácnosť napojenú na verejnú sieť asi nezmysel.
Zjednodušená úvaha: Uvažujme na vstupe 230W, 1ohm odpor na vedení (to je cca toľko koľko má predlžovačka).
230V -> 1A -> 1V úbytok na vedení ... 0,44% strata pre zariadenie ostane viac ako 99.5%
24V -> 9.58A -> úbytok 9.58V ... 40% strata pre zariadenie ostane 60%
O téme by mali diskutovať asi elektrikári a nie ajťáci.

Dakujem za dobry bod. Prepocet na 1.5mm^2 kabel (bezny kabel pre svetlo v 230V instalacii) mi vychadza na cca 18% stratu (40W). Vid https://photovoltaic-software.com/solar-tools/dc-ac-drop-voltage-calculator. Je to v kazdom pripade dost. Budem musiet zvazit vzdialenosti k vacsim svetielkam a ustrazit si to.

Moja hlavna motivacia je zalohovanie "aspon jedneho svetla v miestnosti" a tiez fotovoltaika, ktora bude mat DC. Take tepelne cerpadlo na DC nie je moc rozsirene a ine spotrebice tiez nie. Tak vyuzivat lokalne vyrobenu trosku energie aspon na svetlo a pripadne domace nask-o (to z mam takto a funguje to i s tymi 13timi diskami pekne .

PS: co sa tyka vypinacov, pravdepodobne budem smerovat k domacej automatizacii nejakeho levelu a teda svetla budu relatkovo ovladane. Pravdepodobne...

165

Hardware / Re:Osvětlení domu/bytu na stejnosměrný proud

« kdy: 10. 01. 2020, 09:07:24 »

Mas na mysli led chip (https://www.alibaba.com/showroom/led-chip.html) a to prilepit teplovodivym lepidlom na kus chladicu? Osobne by som sa bal kusok a radsej veril LED ziarovkam s chladicom. Mas tam nejaku znalost/skusenost, ci by to bolo o moc horsie? Napriklad kus ako tento: https://www.ledakcia.sk/samsung-5-rokov-zaruka/led-ziarovka-6-5w--450lm-mr16--samsung-chips--38--3000k-2/

Ako vidis svetlo typu "luster v obyvacke"? Osobne sa mi paci luster v style IKEA ziarovky (vid https://www.ikea.com/gb/en/p/ledare-led-bulb-e27-1000-lumen-warm-dimming-dimmable-globe-opal-white-90363299/), ale ak na jednosmerne napatie, tak asi skoncim s mojim aktualnym rozhladom na niecom ako https://www.ledakcia.sk/led-panely/led-prisadeny-panel-s-napajacim-zdrojom-40w--4000lm-595x595-mm--2v1--4-2-zadarmo/. Mas nejake ine navrhy?

PS: Zvazujes aj prerabku aktualneho 230V rozvodu pre svetla na 12/24V? Kable riesit nemusis, len treba dost miesta v rozvodnej skrini na take nieco.