Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - slowthinker

Stran: 1 ... 30 31 [32] 33 34 ... 36
466
Ne, v §66 AZ nic takového psáno není. V §66 jsou popsána práva oprávněného uživatele.

a je tam také psáno, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" se stává "oprávněným uživatelem".
A Soudní dvůr řekl kdo je "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny":
"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."

Citace: Soudní dvůr Evropské unie
Nový nabyvatel uživatelské licence, jako například zákazník společnosti UsedSoft, tak může jakožto „oprávněný nabyvatel“.
Nový nabyvatel (třetí strana, ten, kdo koupil licenci z druhé ruky) se tím, že se stal nabyvatelem uživatelské licence, se tím stal oprávněným nabyvatelem. Ale já jsem tu větu citoval už v předchozím komentáři, abyste jí nemusel hledat. Přečíst a pochopit, to už ale opravdu musíte vy sám.

Ale já tu větu i s vaším komentářem už jednou komentoval. Takže ještě jednou:

"Ale soud nikde neříká, že oprávněným nabyvatelem se mohu stát pouze na základě licence."

A zkusím to ještě jinak, snad to teď pochopíte:
např. pokud nějaký soud řekne:
"Nájemce se tím, že plní podmínky nájemní smlouvy, stává oprávněným uživatelem nemovitosti",
pak to neznamená, že není možné se stát oprávněným uživatelem nemovitosti jiným způsobem, např. na zákadě kupní smlouvy.


Citace
Neříká to výslovně, protože to nebylo předmětem sporu. A ani nikoho nenapadlo něčím takovým argumentovat, takže to soud nemusel vyvracet. Ale z kontextu je to zřejmé, protože soud všude píše o rozmnoženině, k jejímuž užívání vzniklo oprávnění uzavřením licenční smlouvy.

Právní formulace jsou někdy nejasné, a pak se právníci snaží argumentovat stylem "z kontextu je zřejmé" nebo "nikoho by nenapadlo". Ale v tomto případě je text jednoznačný:

"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."


To tvrdíte. Ale pořád jste neodpověděl, kdo mu tu rozmnoženinu legálně prodá.

Samozřejmě ten, kdo byl vlastníkem rozmnoženiny.
V rozsudku se opakuje termín "prodej rozmnoženiny" - zkuste se zeptat Soudního dvora, co tím měl na mysli - jestli prodej legální nebo nelegální  :P

"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
Nebo-li každý, kdo má práva k rozmnoženině vzniklá z té původní licenční smlouvy, je oprávněným nabyvatelem. O možnosti oddělení licence a rozmnoženiny tam není ani slovo, naopak je tam opakovaně psáno, že rozmnoženina a licence jsou spolu svázané, a naopak je tam dvakrát výslovně uvedeno, že oddělit to od sebe nelze.

Jaká práva?  :) Zase v té větě vidíte licenční práva, i když tam nejsou?
Tam je "každý nabyvatel", nic o dalších právech tam není.

Kde jste našel uvedeno, že rozmnoženina a licence jsou spolu vždy svázané?

467
btw, zkoušel se někdo obrátit na nějaký oficiální zdroj informací nebo se tu všichni je dohadují o výkladu práva a licenčních podmínek?

Co je to oficiální zdroj informací? Microsoft?  :D

Ve třetím odkaze je jediné vyjádření MS, které se mi podařilo dohledat:
http://forum.root.cz/index.php?topic=8240.msg85064#msg85064

Jinak MS hraje mrtvého brouka...
Je to zvláštní, že po objevení článků, které mluvily v jeho neprospěch, Microsoft nekontroval vlastními nezpochybnitelnými
právními rozbory, a nechává za sebe bojovat obyčejné přispěvatele diskuzních fór ...  :)

468
Nicméně pořád se bavíme o OEM licenci a jejím znění. Pokud nabydu OEM licenci, mohu jí užívat jen v rámci jejího znění, takže ji nelze nalepit na počítač a považovat tak systém za legální, protože tím porušuji její znění!

Druhého nabyvatele nezajímá OEM licence. Stačí mu, že vlastní rozmnoženinu


Kde je napsáno, že třetí osoba získala užívací práva k rozmnoženině jinou cestou, než z té licence?
Psáno je to v §66 českého autorského zákona, jak už jste sám pochopil:
Jinak užití programu je možné na základě licence nebo na základě vlastnického práva k rozmnoženině programu (když si v obchodě koupíte knihu nebo DVD s programem, nahrazuje tohle získání vlastnického práva získání licence).



Soud tady tvrdí, že licenční smlouva nemůže něčemu bránit. Vy tvrdíte, že licenční smlouvou se to vůbec neřídí. Pokud byste měl pravdu, nenapsal by soud, že se to licenční smlouvou neřídí, místo aby řešil, zda je nějaké ustanovení smlouvy platné nebo neplatné?

Soud mluví o licenční smlouvě mezi autorem a prvním nabyvatelem.
Já tvrdím (a vy s tím souhlasíte v citaci 30. 01. 2014, 20:49:58 ), že druhému nabyvateli stačí koupit rozmnoženinu a že jej licence nezajímá. (Tedy alespoň v Česku, neříkám, že to platí v celé EU.)

A opět. Soudní dvůr tady výslovně mluví o novém nabyvateli uživatelské licence. A výslovně říká, že se oprávněným nabyvatelem stal právě díky nabytí té licence.

Proč se tady pořád oháníte zprávou Soudního dvoru, kterou jste buď nečetl, nebo jste jí nepochopil – i když je tam výslovně uvedeno, že oprávněný nabyvatel se stává oprávněným nabyvatelem na základě licence?

Ale soud nikde neříká, že oprávněným nabyvatelem se mohu stát pouze na základě licence. Naopak:

"V tomto kontextu Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu
k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."


469

Tím už prodávající porušuje původní licenční smlouvu ... tedy bavíme li se stále o licenci OEM! Čímž se dopouští podvodu na zákazníkovi.

 :) Možná že vy nejste troll, ale píšete aniž byste předtím si předtím pořádně přečetl i ten jediný krátký odstavec
"Pokud totiž nositel autorského práva ... práva k této rozmnoženině."

Tím prodávajícím (který podle vás porušuje licenční smlouvu) je v tom odstavci "nositel autorského práva" (např. firma Microsoft).

470
Nezlobte se, ale začínám si myslet, že jste snad troll.

Já už jsem tu popsal postup, jak takový nákup licence a její následný prodej třetí osobě probíhá podle zákona a v souladu s tou zprávou Soudního dvora. Proč něco takového neuděláte také vy, a místo toho se tady pořád točíte na tom, že se někdo nějak stal oprávněným uživatelem a neřešíte jak, nebo že někdo získal licenci a najednou má místo ní rozmnoženinu.

O příspěvek výše jsem vás odkázal na větu ze zprávy Soudního dvora EU, která právě tohle vysvětluje.
Čekal jsem, že si aspoň tu jednu větu ve zprávě najdete sám.
Posílám ji tedy znovu a kompletní:

"Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu – ať již
v hmotné či nehmotné formě – a současně výměnou za zaplacení ceny uzavře licenční
smlouvu, kterou je zákazníkovi uděleno užívací právo k této rozmnoženině na neomezenou
dobu, prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho
výlučné právo na rozšiřování. Taková operace totiž zahrnuje převod vlastnického práva k této
rozmnoženině."

471
Právě že zpráva Soudního dvora konstatuje, že rozmnoženinu Microsoft prodá a kupující rozmnoženinu nabývá:

"Pokud totiž nositel autorského práva svému zákazníkovi zpřístupní rozmnoženinu ..., prodává tento nositel uvedenou rozmnoženinu zákazníkovi, a je tak vyčerpáno jeho výlučné právo ... "



(Nezlobte, se ale mně přijde, že jste si vůbec nepřečetl ty dva dokumenty, o kterých tu pak diskutujete (tj. zprávu Soudního dvora 94/12 a §66 aut. zákona). )


472
Dovolim si napisat aj moj nazor, aj ked nie som pravnik, ani expert na tematiku, vacsina z vas  zabudla na to najdolezitejsie. Microsoft nepredava program (windows), nepredava jeho rozmnozeninu, nepredava ani licenciu... Microsoft vam za poplatok umozni pouzivat ich sw na jednom pocitaci (alebo viacerich, ale to je teraz nepodstatne),na zaklade zmluvy ktoru ste akceptovali. ...

Zřejmě jste nečetl poslední cca 2 stránky tohoto tématu. Přečtěte si debatu ohledně kauzy usedSoft a §66 autorského zákona.



Protože licence je jediný způsob, jak legálně užívat cizí program.
...
V tom případě by ten druhý program používal nelegálně. Protože není jiný způsob, jak získat práva k užívání programu jiného autora, než získat licenci.


Vidím, že jste si mezitím zákon pročetl a odpověděl si sám:
Filip Jirsák napsal:
"Jinak užití programu je možné na základě licence nebo na základě vlastnického práva k rozmnoženině programu (když si v obchodě koupíte knihu nebo DVD s programem, nahrazuje tohle získání vlastnického práva získání licence)."


Ale pokud od autora získáte licenci, a ta licence vás neopravňuje k rozmnožování a následnému šíření takových rozmnoženin, nemůžete dál prodat nic jiného, než tu licenci.

Nemožnost rozmnožování a dalšího šíření takových rozmnoženin tu přeci nikdo nezpochybňuje.
Princip, který umožňuje používat (oem) software z druhé ruky jsem popsal v "Užití software na základě autorského zákona - shrnutí":
Vlastníte-li rozmnoženinu, můžete ji prodat, a nový vlastník se stává "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny", a s tím získává právo rozmnoženinu užívat.

První nabyvatel získá rozmnoženinu a uzavře licenční smlouvu. Pak prodá jenom tu rozmnoženinu.
Proč by uzavíral nějakou licenční smlouvu, když by mu stačila ta rozmnoženina?

Nevím. Ale přesně to se stalo v kauze usedSoft, a přesně tuto situaci řešil Soudní dvůr EU. A přesně o tom se tu bavíme.

Ne, první majitel získá rozmnoženinu a tím je uzavřena licenční smlouva. Když si v obchodě koupíte klávesnici, uzavřete tím kupní smlouvu, když DVD s programem, uzavřete licenční smlouvu.

To není pravda.
Ale myslím, že i toto je vám nyní jasné:
Filip Jirsák napsal:
"když si v obchodě koupíte knihu nebo DVD s programem, nahrazuje tohle získání vlastnického práva získání licence"

Tohle tedy řešil soudní dvůr, a rozhodl přesně jak je to popsáno v předchozím odstavci: že autor nemůže v licenci zakázat prodej té licence, tudíž příslušné ustanovení licenční smlouvy je neplatné, tudíž prodej licence byl legální, tudíž kupec licence je oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny.

Kde něco takovéhoto ve zprávě Soudního dvora vidíte??
Popis rozhodnutí začíná slovy
"Svým dnešním rozsudkem Soudní dvůr určil, že ..."
Za těmito slovy se nevyskytuje ani jedno slovo licence (mluví se tam stále o prodeji rozmnoženiny).





473
Ne, neříkám. Říkám, že oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny se nikdo nemůže stát tak, že někdo od autora získá licenci, a dál bude prodávat rozmnoženinu. To nejde, pokud od autora získám licenci, můžu dál prodat zase jenom tu licenci.
...
První nabyvatel nemůže prodat víc, než sám má.
...
K užití autorského díla je vždy potřeba získat oprávnění. To je možné získat buď licencí poskytnutou autorem, nebo v některých případech přímo ze zákona. Když má první nabyvatel oprávnění používat program na základě licenční smlouvy, nemůže nikomu dalšímu prodat nic jiného, než zase to oprávnění na základě licenční smlouvy.

Já nevím, proč do toho pořád tlačíte tu licenci.
První nabyvatel získá rozmnoženinu a uzavře licenční smlouvu. Pak prodá jenom tu rozmnoženinu.

Možná, že vás plete, že v úvodu zprávy Soudního dvora EU se mluví o "prodeji licence". Jenomže o "prodeji licence" se mluví pouze v úvodu, kde je popisován předmět žaloby společnosti Oracle. Oracle zřejmě argumentoval právě tím, čím se snažíte argumentovat vy: že se jedná o prodej licence. Ale soud to nepřijal:
V části, která popisuje rozhodnutí, se stále mluví o "prodeji rozmnoženiny".

Tohle je v tom rozhodnutí klíčové: soud říká, že lze prodávat rozmnoženinu (a nový nabyvatel má práva "oprávněného nabyvatele"):
"... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."


A co vy? Zjišťujete si poctivě licenční podmínky, když si koupíte z druhé ruky pračku, auto, televizi? Tam všude je dnes software a podle vaší interpretace byste se měl přesvědčit, jestli se na tu televizi vůbec smíte dívat.
Ta licence bude nanejvýš vázána na to zařízení. Takže pokud ji kupuju s tím zařízením, není v tom žádný problém.

Takže si licenční podmínky nezjišťujete, a doufáte.  :)

Citace
Já jsem také nepsal nic o tom, že by licence byla ve všech bodech platná. Ale pokud jsou nějaké body v licenci neplatné, a je to podstatné pro rozhodování soudu, znamená to, že uživatel užíval program na základě licence. Tedy ne bez licence, jak tvrdíte vy.

Ten první uživatel užíval program podle licence. Ne ten který od něj rozmnoženinu koupil.

474
proto říkám: dohodnout se prodejcem Windows tak, abych mohl koupi zrušit pokud aktivace nebude fungovat.

475
tím chci říct, abych mohl koupi zrušit pokud nebude aktivace fungovat.

476
Nebudete užívat nic, protože s takovým štítkem nemusíte projít aktivací produktu. Takže Vám zůstane varianta crack a jste tam, jako kdybyste tu rozmnoženinu ani nekoupil. To už si raději stáhněte nějakou rozmnoženinu z internetu, vyjde Vás to levněji.  ;D

Crack to nebude, budete mít Windows legálně. Takže teoreticky můžete
a) po MS požadovat, aby vám Windows aktivoval. Nevím jestli to udělá, ale možná ano, pokud mu pohrozíte soudem.  :) Publicita takového případu je to poslední co MS potřebuje.
b) "cracknout" si Windows sám:
"Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel ..., jestliže ...jinak rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu v souladu s jeho určením, není-li dohodnuto jinak"

Tím b) si ale nejsem jistý. Selský rozum mi sice říká, že "není-li dohodnuto jinak" pro druhého nabyvatele neplatí, protože on licenční smlouvu neuzavřel, ale může to být jinak.

Rozhodně bych doporučil se s prodejcem dohodnut tak, aby mi ručil za funkčnost aktivace.

477
Licenci bych do toho vůbec nemotal.

Mám notebook, chci k němu Windows:
koupím z druhé ruky rozmnoženinu Windows OEM (originální instalační DVD, štítek, třeba i odlepený), jsem tudíž oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny Windows. Ty jsem oprávněn užívat na jednom počítači (nesmím mít Windows nainstalované vícekrát). Nemám licenci Windows, užívám Windows na základě §66 autorského zákona.

Původní majitel musí Windows smazat (ale to je jeho problém).

(Nejsem si jistý, jestli je teoreticky třeba mít ten štítek, ale já bych ho určitě při nákupu požadoval.)

478
Citace
§ 66 odst. 1 říká, jaká minimální práva má oprávněný uživatel. Oprávněným uživatelem se ale někdo stane až tehdy, když uzavře licenční smlouvu s autorem, nebo když takovou licenční smlouvu koupí z druhé ruky.

Takže vy říkáte, že "oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" nemusí být nutně i "oprávněným uživatelem rozmnoženiny"?
To se mýlíte, přečtěte si §66 bod 6.

Citace
Ano, to si nový majitel samozřejmě zjistit musí. Nelogická by byla vaše interpretace, kdy by autor způsob užití v licenci nějak omezil, ale přeprodejem by ta omezením zmizela. Pak by samozřejmě nikdo nic nekupoval z první ruky, vše by se nejprve fiktivně přeprodalo a tím pádem by nikdo nebyl vázán licencí. Veškeré licence by tak ztratily smysl.

A co vy? Zjišťujete si poctivě licenční podmínky, když si koupíte z druhé ruky pračku, auto, televizi? Tam všude je dnes software a podle vaší interpretace byste se měl přesvědčit, jestli se na tu televizi vůbec smíte dívat.

Není pravda, že by veškeré licence ztratily smysl: evropský soudní dvůr svůj rozsudek omezil na licence, které platí neomezeně dlouhou dobu.
Přečtěte si také na Lupě poznámku Aujezdského v odstavci "Tato situace je však do určité míry absurdní." o tříkrokovém testu.

Citace
Když potřebuju (jako firma) program používat na 100 PC, mohl bych si vytvořit 100 rozmnoženin.

Už nevím, jak bych to mohl lépe vysvětlit. Přečtěte si prosím znovu poslední odstavec v mém minulém příspěvku:
"Na rozdíl od výlučného práva na rozšiřování se výlučné právo na rozmnožování prvním prodejem nevyčerpá"

Citace
V tom rozsudku není ani slovo o tom, že by nabyvatel z druhé ruky měl víc práv, než má první nabyvatel. Naopak se tam opakuje, že má stejná práva, jako původní nabyvatel. Pořád se jedná pouze o to, že autor nemůže omezit nakládání s licencí (licenci můžu prodat dál), ale ta licence je stále platná a ten, kdo jí koupí, se jí stále musí řídit - pokud tak nečiní, nemá k užívání programu žádné právo.

Není pravda, že by se tam říkalo, že licence je ve všech bodech platná. Naopak se říká, že některé podmínky uvedené v licenci jsou neplatné. Například:
"Proto i v případě, že licenční smlouva následný převod zakazuje, nemůže již nositel práva dalšímu prodeji této rozmnoženiny bránit."

Kde se podle vás v rozsudku říká, že nový nabyvatel nesmí mít více práv než má první nabyvatel?
Kde se podle vás říká, že nový nabyvatel se musí řídit původní licencí, a nemůže rozmnoženimu užívat na základě jiného oprávnění?

479
Ne, tady se nemluví o tom, že by licence nebyla platná. Tady se za prvé mluví o smlouvě (licenční nebo jiné) -- takže žádný váš § 66 odst. 1. Za druhé se zde mluví o tom, že výrobce v licenci nemůže stanovit, jak může nabyvatel nakládat s licencí -- protože autorovo právo nakládat s licencí je platné jen do té doby, než tu licenci někomu prodá, pak už to právo má nový nabyvatel. Pořád se to ale týká nakládání s licencí, nikoli samotného obsahu licence - ten je závazný pro prvního nabyvatele i pro kteréhokoli dalšího

§66 je české specifikum, proto o něm evropský rozsudek nemluví. Ten článek na Lupě od Aujezdského to podle mě vysvětluje jasně, a nevím, kde v jeho argumentaci vidíte nějakou nejasnost:


Užití software na základě autorského zákona - shrnutí

1)
Ten, kdo koupí software z druhé ruky, se stává "oprávněným nabyvatelem rozmnoženiny" (toto platí podle evropského práva, kterému je české právo podřízeno):

"... Soudní dvůr odpověděl, že každý následný nabyvatel rozmnoženiny, ve vztahu k níž je právo nositele autorského práva na rozšiřování vyčerpáno, je v tomto smyslu oprávněným nabyvatelem."
(Soudní dvůr Evropské unie, Rozsudek ve věci UsedSoft GmbH v. Oracle International Corp.
http://curia.europa.eu/jcms/jcms/P_89105/ )

2)
"Oprávněný nabyvatel rozmnoženiny" může svou rozmnoženinu užívat na základě tzv. "zákonné licence", tj. podle §66 autorského zákona (toto platí podle českého práva):

"(1) Do práva autorského nezasahuje oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, jestliže
a) rozmnožuje, překládá, zpracovává, upravuje či jinak mění počítačový program, je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu"
(autorský zákon, §66
http://zakony-online.cz/?s4&q4=66 )

konec shrnutí



Když stavebník prodá dům majiteli s nějakými podmínkami, může jej druhý majitel prodat třetímu jedině s těmi samými podmínkami (případně si může přidat další). Třetí majitel tedy nemá smlouvu se stavebníkem, ale přesto je podmínkami té smlouvy vázán.

Pokud budou mít stavebník a majitel ve smlouvě podmínku, že dům může majitel možné používat pouze po dobu životnosti plynového kotle, tak máte možná pravdu. Tedy pravdu máte, pokud nějaký zákon nečiní takovéto podmínky neplatnými.

V případě prodeje rozmnoženiny software ale takový zákon existuje:
- v evropském právu označil rozsudek ve věci usedSoft některé podmínky smlouvy za neplatné
- v českém právu se nový majitel dokonce na licenční smlouvu nemusí vůbec ohlížet, a software může užívat na základě §66

Jinak ten §66 mi přijde poměrně logický: Představte si, že si z druhé ruky koupíte mobilní telefon. V něm je software, a dejme tomu, že výrobce telefonu v licenčních podmínkách stanovil nějaká omezení. Pokud by §66 neexistoval, vy jako nový majitel byste musel zjišťovat, jaký je obsah licence a zda telefon vůbec smíte používat.

Tam, kde platí současný AZ, mu v tom zpravidla brání licenční ujednání. Pokud by ale pro někoho licenční ujednání neplatilo a řídilo se to jen § 66 odst. 1 vykládaným jako "autor nesmí oprávněnému uživateli nijak bránit užívat program", nemohl by autor majiteli rozmnoženiny nikam bránit v užívání programu. A pokud by majitel chtěl používat program na 100 PC (třeba u firmy se 100 zaměstnanci), nic by mu v tom nebránilo a nesmělo bránit.

Ale brání: Uživatel je oprávněn vytvořit si pouze takový počet rozmnoženin, který je nezbytný k užívání programu:

V citaci z autorského zákona výše je uvedeno:
" je-li to nezbytné k využití oprávněně nabyté rozmnoženiny počítačového programu"
Použití na ostatních 99 počítačích už nezbytné není, práva vlastníka rozmoženiny se naplnila na prvním počítači.

Podobně i rozsudek ve věci UsedSoft (viz můj první odkaz v tomto příspěvku):
"Na rozdíl od výlučného práva na rozšiřování se výlučné právo na rozmnožování prvním prodejem nevyčerpá. Směrnice však
povoluje jakékoli pořízení rozmnoženiny, které je nezbytné k tomu, aby umožnilo oprávněnému
nabyvateli užívat počítačový program způsobem, ke kterému je určen"

480
Nikoli, ty argumenty jsem neignoroval. Ty články (jak už jsem mnohokrát psal) se týkají vyčerpání práv. Tj. autor stanoví licenci pro nějaké dílo, a tuto licenci prodá. Tím se ale vyčerpala jeho práva k rozhodování o té licenci, a nabyvatel té licence s ní dál může nakládat dle svého uvážení. Samozřejmě ji nemůže změnit, ale může ji vzít tak jak je a prodat ji někomu třetímu. A pro tu třetí osobu je ta licence stejně platná, jako byla pro původního nabyvatele.

Ale to se mýlíte: tady se mluví o tom, že není pravda že by licence byla platná:

"Je přitom nerozhodné, zda má výrobce ve smlouvě (licenční nebo jiné) uvedeno ujednání, které omezuje možnost disponování se staženým softwarem – např. v předmětném sporu měl Oracle mj. ustanovení o tom, že „užívací právo“ k software je „nepřevoditelné“. ESD konstatoval, že takto by institut vyčerpání autorských práv neměl žádný význam, když by nositel autorských práv mohl vyloučit touto cestou jeho účinky."
(http://www.pravoit.cz/article/prodej-pouziteho-softwaru-zasadni-rozhodnuti-esd-v-kauze-usedsoft)

Citace
O tom, že by existovalo nějaké volné užití pro software, není v těch článcích ani ň. Naopak se tam všude píše jen o užití díla na základě smlouvy uzavřené s autorem.

následující odkaz jsem omylem zapomněl uvést. Omlouvám se:

"...připadá v úvahu pouze užití počítačového programu na základě zákona (viz níže).
V případě, že dojde oprávněně k převodu vlastnického práva k nosiči s rozmnoženinou počítačového programu na další osobu, není tato osoba již ve smluvním vztahu s nositelem práv (softwarovou společností) a nedopadají tedy na ni ani podmínky licenční smlouvy (vztah mezi prvním nabyvatelem rozmnoženiny a nositelem práv), včetně věcných omezení, která jsou stanovena v licenčních podmínkách OEM apod."
(http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/)


Jinak pokud by platil ten váš výklad, je stejně nesmysl nakupovat u vyhodny-software.cz nebo vůbec nakupovat nějaké OEM licence.  Stačilo by koupit libovolnou nejlevnější licenci (třeba upgrade pro studenty), nebo dokonce jen instalační médium, a z toho (podle vás legálně) nainstalovat třeba sto počítačů ve firmě.

Proč myslíte, že je možné jednu rozmnoženinu nainstalovat na 100 počítačů?

Stran: 1 ... 30 31 [32] 33 34 ... 36