Příspěvky

346

Vývoj / Re:smilstvo

« kdy: 08. 10. 2014, 20:03:14 »

Kdybych pohlavní styk se ženami provozoval, třeba by mi psycholožka poruchu osobnosti nediagnostikovala.

Já to vždycky chápal tak, že psycholožka ti poruchu diagnostikovala jen proto, že jsi odmítl vykonat s ní pohlavní styk.

347

Odkladiště / Re:Už praská bublina Bitcoin

« kdy: 08. 10. 2014, 19:45:45 »

Nepoznáš mírnou nadsázku? "V zásadě" jsem přidal právě pro ty, co ji nepoznají. 

A podstatou mého příspěvku bylo, že inteligence není pro vlastníky firem a manažery zdaleka to nejdůležitější.

348

Odkladiště / Re:Už praská bublina Bitcoin

« kdy: 08. 10. 2014, 19:32:29 »

Také jsem se všiml, že existuje korelace mezi správným používám například českého jazyka a inteligencí. Jeden by řekl, že to nesouvisí, ale obvykle je to nejlepší ukazatel. Pokud někdo není schopný se naučit ne až tak složitá pravidla, tak jak mu půjde matika nebo programování? Nic moc. Něco jak píše Tomáš. Chyba sem, chyba tam, pak to jenom nefunguje.

Je spousta typů inteligence...

Správné používání českého jazyka nevyžaduje nutně učení se pravidel. Já se naučil češtinu tak, že jsem četl. A v okamžiku, kdy se ve škole učila vyjmenovaná slova, jsem už věděl kam patří i/y.
Matematika vyžaduje spíš pochopení věci než učení se pravidel.
A programování vyžaduje učení se pravidel (mnohem jednodušších než jsou pravidla přirozeného jazyka) a jejich pochopení a pak ještě něco navíc.

Prachy a inteligence nijak nesouvisí.

Takze kdyz udelas nahodny vyber mezi top managementem a vlastniky firem na jedne strane a toaletari a zametaci na strane druhe, vyjde ti u obou skupin stejne prumerne IQ?

V zásadě ano. (Pominu rozdíl mezi IQ a inteligencí)
Dostat se do té první skupiny nevyžaduje ani tak inteligenci, jako spíš píli, vytrvalost, tah na branku (včetně schopnosti zabít/utopit/potopit každého, kdo stojí v cestě), případně štěstí (včetně správně zvolených předků).

349

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 08. 10. 2014, 18:46:57 »

následující pro podstatu věci (tj. proč jansa naplno neřekl, že není třeba licenci odsouhlasovat) není důležité, ale přesto:

Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."

jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.

Nikoli, ta možnost se vztahuje k uzavření smlouvy jednou z forem. K čemu jinému by se to „jedou z forem“ vztahovalo?

Promiňte, ale neumíte česky.
"jednou z forem uvedených níže" rozvíjí "uzavření":

možnost čeho? uzavření
uzavření čeho? smlouvy
uzavření jakým způsobem? jednou z forem

Takže pokud zákazník možnost uzavření využije, má k dispozici pouze vyjmenované formy.

Vy tam asi vidíte něco jako
"s možností jedné z forem"
ale to je jiný pád.

Ještě k tomu, proč se Jansa nevyjádřil naplno:
snad proto, že psal o krabicovém software, a tam není důvod licenční smlouvu neodsouhlasit
nebo ten "první" (nabyvatel i uživatel) ji uzavřít musí. V tomhle bodě nerozumím úplně ani Aujezdskému; Aujezdský říká, že uzavřít ji musí jenom první nabyvatel, ale v našem případě je jím ten distributor.

350

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 08. 10. 2014, 14:42:25 »

Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu,… je tam to slovo "možnost".

Tam ale není napsáno „možnost uzavřít licenční smlouvu“, tam je napsáno „možnost uzavřít licenční smlouvu jednou z forem uvedených níže“

Pokud chcete být přesný, tak ani to tam není. Doslova Jansa říká:
"Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."

jazykově tvoří celek
"prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy"
tj. ta "možnost" se vztahuje k uzavření smlouvy.

Na druhou stranu, ano, souhlasím s vámi, že je zvláštní, že Jansa v článku nezmínil možnost licenční smlouvu neuzavřít a přesto software užívat.

Podstatné ale je, že o půl roku později Jansa tvrdí, že OEM lze převádět bez hardware, a nyní sám OEM prodává.

351

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 08. 10. 2014, 13:52:13 »

Mimochodem, názor Jansy na konci roku 2012 je jasný:

"Vyčerpání práv dopadá i na OEM verze a tvrzení Microsoftu je pouze jejich tvrzení, a nikoliv rozhodnutí soudu," míní Jansa.
http://probyznysinfo.ihned.cz/provoz-firmy-it-a-software/c1-58938910-nemusite-jit-vzdy-s-dobou-legalni-software-si-poridte-z-druhe-ruky-uspora-muze-byt-vyrazna

352

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 08. 10. 2014, 13:22:39 »

Jestli i u tohohle článku bude Logik nebo i vy tvrdit, že jeho autor samozřejmě počítá i s nelicenčním užitím software,

Myslíš tento článek?
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat/
?

Myslel zřejmě článek Jansy:
http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru
(článek se týká krabicového software, ale myslím, že jej lze aplikovat i na OEM)

" na základě kupní smlouvy při použití principu vyčerpání autorských práv
... Distributor SW tak prodává hmotný nosič s možností uzavření licenční smlouvy jednou z forem uvedených níže."

Jansa říká, že konečný nabyvatel má možnost uzavřít licenční smlouvu, ale explicitně neříká, že má možnost také software užívat i podle zákona. Na druhou stranu ani explicitně neříká, že pokud možnost uzavřít licenční smlouvu nevyužije, nemůže software užívat (jak zní výklad zákonů a soudních rozhodnutí podle Filipa Jirsáka).
Takže mi přijde, že článek vyznívá z hlediska našeho sporu spíše neutrálně, nebo mírně v neprospěch Filipa Jirsáka (je tam to slovo "možnost").

353

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 07. 10. 2014, 23:21:45 »

Jak je možné (dle pana Filipa Jirsáka), že pan JUDr. Lukáš Jansa prodává OEM licence

Prodává je asi proto, že se mu to vyplatí a že mu to nikdo nezakázal. Na základě čeho je prodává, to se musíte zeptat jeho.

Tak tady jde asi o to, že jste se domníval, že Jansův pohled na věc se kryje s vaším, ale ono to tak zřejmě není.

354

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 07. 10. 2014, 16:04:47 »

Filip Jirsák

Úplně stejně je to s licencí. Kupec licence přebírá všechna práva, která měl z licence původní majitel - ani víc práv ani míň. Jak ta práva původní majitel získal ho zajímat nemusí (opět se stejnou výhradou).

S tímto bych souhlasil  - až na jeden detail. KAŽDÝ majitel rozmnoženiny - tedy i první - má AZ daná minimální práva, která má NAD RÁMEC licence. Přesněji tedy které mu libovolné licenční ujednání nemůže sebrat - protože je zcela jistě oprávněný majitel rozmnoženiny a AZ je lex superior vůči smlouvě. Tato práva jsou konkrétně vyjádřena např. v §66 AZ a díky nim některá ujednání v licenční smlouvě tak, jak je dává microsoft - např. omezení na konkrétní hardware - jsou prostě neplatná.

Aujezdský říká, že ta práva mají všichni kromě prvního:
"Tato situace je však do určité míry absurdní. Jak již bylo zmiňováno, další nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu již není vůči nositeli práv k počítačovému programu vázán smluvními ujednáními. Jeho právní postavení by mohlo být výhodnější, než jaké bylo právní postavení prvního nabyvatele rozmnoženiny počítačového programu. "
http://www.lupa.cz/clanky/software-z-druhe-ruky-muzete-legalne-koupit-nebo-prodat

jako by tím chtěl říct, že to "vyčerpání" je nutné.
Myslím, že předpokládá, že první uživatel nabyvatel musí k tomu, aby se stal oprávněným uživatelem, odsouhlasit licenční smlouvu/ujednání. Druhý nabyvatel už je oprávněným nabyvatelem podle principu vyčerpání.
Uživatele jsem škrtnul, protože ne každý první uživatel je i prvním nabyvatelem:

http://www.pravoit.cz/article/formy-distribuce-krabicoveho-softwaru

Ten odkaz je i reakcí na příspěvek Filipa Jirsáka cca 2 strany zpět (na zbytek příspěvku zareaguji později):
myslím, že nemáte pravdu se svým vysvětlením rozdílu mezi uživatelskou smlouvou a ujednáním.

355

Software / Re:legalita prodeje a nelegalita užití

« kdy: 05. 10. 2014, 23:15:34 »

teď přijde z mé strany pauza, minimálně do zítra do večera

356

Software / Re:Přeprodání licence na software

« kdy: 05. 10. 2014, 20:35:04 »

Proč? Já jsem naopak konečně dospěl do stavu, kdy vidím šanci s Filipem Jirsákem začít smysluplnou debatu.

357

Software / Re:legalita prodeje a nelegalita užití

« kdy: 05. 10. 2014, 16:57:16 »

a o čem mluví zákony a soudní rozhodnutí, když používají termín "prodej rozmnoženiny programu"?

Kde zákon nebo soudní rozhodnutí takový termín používá?

Vezměme např. rozhodnutí ESD z roku 2012, protože o něm mluvím nejčastěji. Použijte prosím funkci vyhledávání ve vašem prohlížeči na řetětec "rozmnožen" a dostanete:

"Dotčené ustanovení by právní následek vyčerpání práva na rozšiřování spojilo s prvním prodejem rozmnoženiny programu ..."
"...kvalifikovat jako „první prodej rozmnoženiny počítačového programu“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24"

Dostanete také slovní spojení "rozšiřování rozmnoženiny", "uvedení rozmnoženiny do oběhu", "převedení vlastnického práva k této rozmnoženině".

Teď by mě zajímalo, jak v praxi dojde k "prodeji rozmnoženiny Windows"?

Nijak, Microsoft nic takového neprodává.

Takže žádný z termínů "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" se nevztahuje na prodeje Windows? A to
- ani na ten první akt (ať už mu říkáme "prodej rozmnoženiny", "udělení licence" nebo jinak), kterým software/licenci získá první zákazník,
- ani na následující akty, kdy dochází k "přeprodeji software"?

Můžete mi popsat nějakou situaci z praxe, kdy k "rozmnožování/prodej/převedení vlastnického práva... rozmnoženiny" dochází?
Nebo se soudy a zákonodárci zabývají jenom hypotetickými situacemi, ke kterým ve skutečnosti nedochází?

Například zde:
"Zákazníci společnosti UsedSoft, kteří dosud nejsou držiteli dotčeného počítačového programu společnosti Oracle, rozmnoženinu programu poté, co získají takovou „použitou“ licenci, stáhnou přímo z internetové stránky společnosti Oracle. Zákazníky, kteří již tento počítačový program mají a licence dokupují pro dodatečné uživatele, společnost UsedSoft vybízí k tomu, aby rozmnoženinu počítačového programu zavedli do osobních počítačů uvedených uživatelů."

V citovaném textu se termín "prodej rozmnoženiny programu" nevyskytuje. Píše se tam o "stažení rozmnoženiny z internetu" po té, co získají "použitou licenci". Tedy přesně jak jsem to popisoval - pro legální užívání je potřeba licence, získání rozmnoženiny je druhotná věc a pro legální používání není podstatná.

Je tam termín "rozmnoženina". Jakmile si ujasníme, co je to "rozmnoženina", bude nám snad jasné i to, co je to "prodej rozmnoženiny".

Opravdu si myslíte, že zákazníci Oracle nestahovali instalační software, a stahovali hotový software přizpůsobený jejich systémům, který nebylo třeba nainstalovat, ale stačilo jej bitově nakopírovat?

Nejspíš stahovali instalační program, ze kterého teprve rozmnoženinu software získali. Ale to je nepodstatný detail, který soud samozřejmě neřeší, protože to na celou situaci nemá žádný vliv.

Naší "situací" je teď otázka, co znamená pojem "rozmnoženina".
Vy tvrdíte, že to není instalační software, zatímco v tom rozsudku zřejmě rozmnoženinu a instalační software ztotožňují.

Řeší licenční práva, která vyplývají z z licenčního ujednání mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem?

Ne, řeší práva, která vyplývají z licenčního ujednání. To není nic, co by bylo možné změnit nebo o čem by se mohl někdo s někým dohadovat. Je to soubor práv, který je neměnný.

"Licenční ujednání" a "ta licence" o odstavec níže je jedno a to samé?
Proč soudy a zákony řeší něco, co je stejně neměnné? Chápal bych, kdyby soud nebo zákon řekl "je to neměnné", a dál se o to nestaral.

Do této chvíle jste tvrdil, že tato práva zůstávají nezměněná i pro druhého nabyvatele, a ten se musí řídit podmínkami původní licenční smlouvy v plném rozsahu ...!

Ano, a tvrdím pořád, že práva zůstávají nezměněná pro první, druhého i každého dalšího nabyvatele licence. Neřídí se podmínkami původní licenční smlouvy, ale podmínkami té licence.

Co je to "ta licence"?

Jaký je rozdíl mezi
- původní licenční smlouvou (u Microsoftu se to myslím jmenuje EULA) a
- tou licencí
?

358

Software / Re:legalita prodeje a nelegalita užití

« kdy: 05. 10. 2014, 16:31:04 »

Mně přijde, že si s těmi analogiemi pořád nabíháte na vidle.

Řeší licenční práva, která vyplývají z z licenčního ujednání mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem?

Ne, řeší práva, která vyplývají z licenčního ujednání. To není nic, co by bylo možné změnit nebo o čem by se mohl někdo s někým dohadovat. Je to soubor práv, který je neměnný. Je to úplně stejné, jako u toho domu - ten dům je v nějakém stavu, koupelna je tady a obývák tamhle, a v tomhle stavu se prodává. Nikoho už nezajímá, že k takovému stavu se dospělo na základě smlouvy stavební společnosti s prvním nabyvatelem, kde bylo napsáno, že to stavitel takhle má postavit.

Do této chvíle jste tvrdil, že tato práva zůstávají nezměněná i pro druhého nabyvatele, a ten se musí řídit podmínkami původní licenční smlouvy v plném rozsahu ...!

Ano, a tvrdím pořád, že práva zůstávají nezměněná pro první, druhého i každého dalšího nabyvatele licence. Neřídí se podmínkami původní licenční smlouvy, ale podmínkami té licence. Stejně jako se při převodu nemovitosti neřídí podmínkami smlouvy o stavbě, ale zápisem v katastru nemovitostí a aktuálním stavem nemovitosti. Přesně jak jsem to popsal v předchozím komentáři, vy jste na to reagoval tím, že je to špatná analogie, a pak jste na příkladu s barákem popsal přesně to samé, co já popisuji na baráku a stejně i na softwaru. Takže ta analogie není špatná, právě naopak, na příkladu s domem to chápete správně - takže teď už stačí jenom to, abyste si uvědomil, že úplně stejně to funguje i se softwarem.
Stejně jako u domu je důležité, jaká má kdo práva, která jsou zapsaná v katastru (a nikoho už nezajímá, jak ta práva vznikla a že ten dům asi někdo postavil na základě smlouvy o provedení stavby), tak u software je důležité, jaká má kdo práva, která jsou zapsaná v licenčním ujednání (a nikoho už nezajímá, jak ta práva vznikla a že to bylo na základě licenční smlouvy).

Mezi Microsoftem a prvním nabyvatelem je uzavřeno licenční ujednání.
Mezi stavební firmou a prvním vlastníkem domu je uzavřena smlouva o provedení stavby.

Ve smlouvě mezi prvním vlastníkem domu a stavební firmou ale není uveden "skutečný stav, který je neměnný": v té smlouvě může třeba být, že firma postaví kůlnu a že ji předá vlastníkovi. Jenomže firma ji v termínu nepostavila, stavební úřad dům zkolaudoval bez kůlny a první vlastník může klidně dům přeprodat a se stavební firmou se následujících 10 let soudit.

Nového vlastníka domu původní smlouva se stavební firmou vůbec nezajímá - toho zajímá, že dům je zkolaudovaný stavebním úřadem, a že chybí kůlna.

Další později.

359

Odkladiště / Re:Už praská bublina Bitcoin

« kdy: 05. 10. 2014, 14:53:39 »

U přechodu na jinou měnu záleží, jestli mi za tu starou něco dají, a kolik:

Co nám dají při výměně za euro, a jestli k té výměně vůbec dojde, záleží i na nás - můžeme zvolit takové politiky, co třeba korunu zachovají. Můžeme dokonce z EU vystoupit.
O ruské anexi ale rozhodovat nebudeme, a stejně tak nebudeme rozhodovat o tom, co nám pak Rusové dají za korunu při přechodu na rubl, a jestli vůbec něco.

V rublu je zlato? To jsem nevěděl.
Kolik zlata mi dá ruská národní banka za jeden rubl?

360

Odkladiště / Re:Už praská bublina Bitcoin

« kdy: 05. 10. 2014, 14:32:14 »

Jsem jediný, komu příjde tato "měna" něčím divná?

Čím je její hodnota podložena?

Čím jsou podloženy národní měny? Jsou vůbec měny, které jsou něčím podložené? A které garantují třeba výměnu za zlato?

Důvěra v měnu vyplývá z odhadů nabídky/poptávky po dané měně.

U bitcoinu je zaručeně omezená nabídka, ale poptávka je diskutabilní.
U koruny není zaručená ani poptávka (možnost měny, nebo možnost anexe ČR Ruskem a přechod na rubl), ani nabídka - ta závisí na tom, kolik se toho Národní banka rozhodne natisknout.