eiffel: Začínám trochu pochybovat, že děláš na pozici manažera. Já se nyní vžívám do pozice manažera poprvé v životě, ale jsou mi okamžitě jasné principy, které jsi ty zatím nepochopil.
(A i kdybychom předpokládali, že já jsem průměrně nebo mírně nadprůměrně inteligentní, a ty jsi podprůměrně inteligentní - není možné, abys za 18 let nepochopil to, co já pochopil za 5 vteřin.)
Pracovní vztah je normální obchod. Ty prodáváš svoji práci, já platím domluvenou cenu.
Žádost i zvýšení platu dohodnutá pravidla mění.
Kde máš tu svou firmu?
V Česku se uzavírají tyto obchody s výpovědní lhůtou 2 měsíce. Takže ta dohodnutá pravidla platí pouze 2 měsíce do budoucnosti.
A pokud Ti někdo dá na výběr buď zvýšení platu či odchod, jde o normální vydírání.
Já tomu říkám jednání na rovinu, ty vydírání ...

Opravdu bys raději, aby zaměstnanci dělali to co navrhoval lobo? Tj. aby odcházeli bez snahy se dohodnout?
V každém případě jenom dokládáš to, co říkám: jako manažer se nechováš racionálně, ale cloumají tebou emoce. (A nemusí to být právě zakomplexovanost.)
Teď ti zjednodušeně vysvětlím, jak se racionálně chová manažer odpovědný za personální politiku:
Jako manažer musím vědět, kolik můžu dát maximálně každému jednotlivému zaměstnanci, aby se to firmě ještě vyplatilo.
Dejme tomu, že mám zaměstnance, o kterém vím, že mu nesmím dát více než 500 tis. měsíčně, jinak by pro firmu produkoval ztrátu.
Kdybych dal ale všem zaměstnancům ono maximum, firma by neměla žádný zisk. 500 tis. mu proto nedám. Vezmu v úvahu možnosti firmy, situaci na trhu pracovních sil atd., a nabídnu mu odpovídající plat nižší než 500 tis.
Dejme tomu, že si myslím, že nikde jinde ten zaměstnanec nedostane víc než 250, ale já o něj stojím, a chci, aby se cítil spokojený, a dám mu proto 300.
Pak ale za mnou ten zaměstnanec jednou přijde, a řekne, že mu jinde nabízejí 350, a že chce taky 350, jinak že odejde
Zjistím, jestli je nahraditelný, a pokud ne, tak mu dám 350, možná i 400, protože pořád bude pro firmu generovat 100 tis. měsíčně.
A to, že mi zaměstnanec řekl, že chce 350, nebudu považovat za vydírání, ale za vstřícné gesto, které zvyšuje šanci, že se dohodneme.
Ty se s (některými) zaměstnanci, kteří žádají o zvýšení platu, vůbec nebavíš, což má dvě vysvětlení:
a) dal jsi hned na začátku všem zaměstnancům možné maximum, a tvoje firma proto negeneruje zisk. Jsi špatný manažer
b) necháš odejít zaměstnance, kteří mohli generovat zisk. Jsi špatný manažer