Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - radioing

Stran: 1 2 [3] 4
31
"Tak pokud by WIFI přepínala mezi příjmem a vysílání, jak zjistí klient kdy je ten vhodný okamžik k vysílání?"

U 802.11 je pro sdílení rádiového kanálu přístupovým bodem (AP) a klienty (CLI) klíčová metoda přístupu do kanálu CSMA/CA - Carrier Sense Multiple Access/Collision Avoidance, která je doplněna mnoha podpůrnými prostředky, jedním z nichž je i třeba dříve zmíněné RTS/CTS/ACK.

Ve stručnosti - každý CLI v síti naslouchá (Carrier Sense), a pokud je určitou dobu v rádiovém kanálu klid a CLI má data k odeslání na AP, tak je odvysílá. Samozřejmě může dojít ke kolizi (jiný CLI nebo AP začne přibližně ve stejném okamžiku taktéž vysílat), data na AP nedorazí (resp. přijatý frame bude nečitelný), CLI tedy od AP nedostane potvrzení (ACK) a musí data poslat znovu. Aby se minimalizovala opětovná kolize (jiný CLI nebo AP chce stále taktéž vysílat), počká se na rádiový klid v kanále trvající nějakou náhodnou dobu, jejíž horní limit je ale větší než v předchozím kroku (802.11 používá binary exponential random back-off, tj. doba požadovaného rádiového klidu exponenciálně narůstá a má jistou náhodnou aditivní složku), a poté se učiní další pokus o odvysílání. Tento mechanismus by však sám o sobě evidentně nezajistil tak dobré využití rádiového kanálu, kterého 802.11 dosahuje. Navíc, například z důvodu použití směrových antén na straně CLI, je u 802.11 velký problém s tzv. skrytými klienty (hidden clients), kdy naslouchající CLI nedetekuje jiný vysílající CLI a začne vysílat směrem k AP, což opět způsobí kolizi. Pravděpodobnost kolizí je při větším množství CLI pak v takové síti poměrně vysoká, a proto musí být přijata opatření (Coordination Functions), které vzniku kolizí předchází (Collision Avoidance), nikoliv pouze detekuje (Collision Detection).

Těchto opatření existuje celá řada. Ty v 802.11 nejstarší jsou označovány jako Distributed Coordination Function - DCF, což naznačuje, že zodpovědnost za předcházení kolizím je rozdělena mezi všechny účastníky sítě (AP a CLI). Telegraficky některé z nich:
1. Historická klasika RTS/CTS doplněné o monitoring ACK. Tohle funguje tak, že pokud má CLI hodně dlouhý frame pro odvysílání, potom místo jeho odvysílání vyšle nejprve nepoměrně kratší frame RTS (pravděpodobnost kolize třeba se skrytým klientem je tak výrazně menší) a až poté, co obdrží CTS od AP, odešle data (ostatní CLI mlčí, kanál je vyhrazen pro oslovený CLI). RTS/CTS není z důvodu značné režie vhodné používat pro krátké datové rámce - to, kdy pomocí RTS/CTS datové rámce "obalit", se nastavuje parametrem RTS/CTS threshold.
2. Předchozí metodu lze ještě povýšit mechanismem sledování sekvence rámců. Například po odvysílání datového rámce z AP se dá předpokládat ACK od CLI. Ostatní naslouchající CLI se tedy nebudou po odvysílání datového rámce od AP hned tlačit do kanálu, ale nechají CLI prostor pro ACK.
3. 802.11 definuje několik velikostí časových prodlev mezi rámci (inter-frame space - IFS). Tím se dá prioritizovat spojení AP s některým CLI (mezera mezi rámci se udržuje tak krátká, že ostatní CLI nedetekují dostatečně dlouhý rádiový klid, aby se mohly pokusit vysílat). To je vhodné třeba pro přenos většího objemu dat na vytíženém spoji AP-CLI.
Když výše uvedené nestačí, umožňuje 802.11, aby AP poněkud více řídil přístup CLI do kanálu - u 802.11 známé jako Point Coordination Function- PCF. Myšlenka PCF spočívá v tom, že AP provádí cyklické dotazování CLI (nebo jim rovnou posílá data), přičemž AP přistupuje do kanálu tak rychle (malý IFS), že CLI nemohou detekovat dostatečně dlouhý rádiový klid v kanále, a tedy nemají šanci svévolně začít vysílat. Samozřejmě čas od času AP nechá IFS delší, aby na řadu přišly i CLI, jež PCF nepodporují.
No a s 802.11e přišel další posun vpřed v podobě Hybrid Coordination Function (HCF), která nejen že vylepšuje vlastnosti původní DCF i PCF, ale navíc i přidává některé nové funkce, jako například vyhrazení časových oken pro přenos některých služeb, jejich prioritizaci aj.

32
Sítě / Re:Internet přes LTE - jak zesílit příjem
« kdy: 25. 08. 2021, 22:35:29 »
[quote author=Ondrej Nemecek link=topic=24283.msg356918#msg356918 date=162990110
Pak by mě zajímalo, jak funguje to přepnutí interní vs. externí anténa - zkusil jsem k tomu Strongu připojit ten kelímek ale v gui pořád vidím, že je na daném portu aktivní jen interní anténa (předpokládám nějaká minianténa natištěná uvnitř zařízení). Přitom když tam připojím to bílé pádlo, tak to okamžitě ukazuje použití externí antény.
[/quote]
Běžně se to dělá tak, že uvnitř antény je mezi vnitřní vodič konektoru a jeho plášť připojen rezistor o velikosti řádu jednotek kiloohmu. Ten má na provozních kmitočtech antény zanedbatelný vliv (Zrf ~ 50 ohmu). Modem potom detekuje přítomnost antény pomocí zdroje ss proudu, realizovaného třeba pull-up odporem upínajícím vnitřní vodič anténního konektoru na napájecí napětí. Připojená anténa stáhne ss napětí na anténním konektoru pod definovanou rozhodovací velikost, což modem detekuje a přepne RX/TX na externí anténu.
V tom "kelímku" odpor připojen zřejmě není a ani není na jeho konektoru technologický ss zkrat, takže Strong anténu nedetekuje. Můžete zkusit ss voltmetrem změřit napětí na anténním konektoru Strongu, a pokud se nebojíte a zkratujete ho, měl by Strong detekovat externí anténu.

33
Sítě / Re:Internet přes LTE - jak zesílit příjem
« kdy: 24. 08. 2021, 23:04:14 »
Co se týče anténních portů na 4G modemech, tak v drtivé většině platí:
A. 2 porty - main je použit pro Tx i Rx, aux pouze pro diverzitní Rx
B. 4 porty - 2x main pro Tx i Rx a 2x aux pro Rx, tj. Tx MIMO 2x?, Rx MIMO ?x4 (třeba Quectely postavené na Qualcommech)

34
Odkladiště / Re:Realistický pohled na IoT pro dům
« kdy: 23. 07. 2021, 14:38:47 »
Při výkonu +20 dBm bych na 5 metrech očekával něco mezi -30 až -40 dBm. Slušný přijímač by toto nemělo zahltit, nicméně dvoj-/trojnásobná vzdálenost a volné prostranství místo chodby by byly rozhodně lepší podmínky.
(Ty moduly iU880 mají integrovanou keramickou anténu s bídnou účinností (<50 %) a ziskem kolem 0 dBi. Na straně
koncentrátoru nějaká anténa podle fota je - na doporučenou CTA868 to ale nevypadá - tedy odhad tak 0 dB zisk + účinnost. Při 45 dB FSPL a -5 dB na antény dohromady to dává 20 - 45 - 5 = -30 dBm best case.)
Takže něco špatného na RF cestě počínaje konfigurací a konče anténami.
Skoro to vypadá, že student dostal variantu desky ic880A s UFL konektorem, na kterou mu sice někdo dobastlil SMA
konektor a dal anténu, ale nepřepojil vazební kondik z UFLka na SMA (některé jiné desky to tak měly, u této nevím).
Každopádně studenta to trknout mělo - naběhl si na vidle tím, že v práci na šesti stránkách opisuje info o šíření rádiového signálu, a potom do vztahu (2) a (3) ani zkusmo nedosadí, aby si ověřil, že je řetězec OK.
Metodika resp. vyhodnocení měření bohužel taky nic moc, ale to jde za vedoucím, budoucí bakalář v tomto jasno ještě mít nemůže. Minimálně by to chtělo nějakou kalibraci Rx/Tx (jakože na FEL v Dejvicích možnosti jsou), čímž by se odhalil problém a srovnaly ty RSSI čísla s realitou. Deset rámců na site mně přijde extrémně málo, jak pro výpočet outage probability, tak i pro vyloučení rušení apod.
Takhle je výsledkem práce pouze to, že s rostoucí vzdáleností je spolehlivost přenosu nižší a každá překážka (strop, stěna) to ještě zhorší, ale to snad byla výchozí premisa experimentu. Škoda, škoda. Student asi fakt běhal po celém paneláku a mohly z toho vypadnout zajímavé výsledky.

35
Server / Re:Sběr dat z louky
« kdy: 10. 06. 2021, 16:18:57 »
No ale presne tento typ tenzometru z Alika trpi creepem, takze pri trvalem zatizeni radove porovnatelnem s rozsahem tenzometru (desitky kg / 100 kg) budete merit kombinaci creepu a prirustku vahy. Navic creep je taky zavisly na teplote...
Ja jsem takto chtel merit vysku hladiny v nadrzi (tiha ponoreneho na tenzometr ukotveneho telesa versus vztlakova sila) a kvuli creepu to vedlo na odlehcovani tenzometru servem (nadzvedavani telesa) a podobne taskarice. Nakonec jsem to zahodil a sel cestou klasicke kapacitni sondy.

36
Hardware / Re:Statická elektrina a elektronika
« kdy: 18. 04. 2021, 21:02:31 »
My jsme kdysi koupili ESD polyethylenovou pěnu (taková ta černá pěnová hmota, co se do ní píchaly IC v DILu) a tou jsme si vystlali šuplata v regálech. Nebylo to ani tak drahé - několik m2 za pár stovek. Otevře se šuple a desítky desek jsou ihned vidět.
Ad ESD: Při skladování v šuplíkách a standardní manipulaci na stole je pravděpodobnost úrazu elektroniky ESD mizivá. Nejhorší jsou takové ty podávací scénáře z ruky do ruky - "Na, tady to máš ... prásk."

37
Odkladiště / Re:Elektrická zásuvka - rozbočovač/rozvodka
« kdy: 21. 03. 2021, 22:44:54 »
... Lišta, do ní se v libovolném místě dají nacvaknout zásuvky, upevnit pootočením. Výhodu to má, že mohu mít zásuvek kolik chci a v místě, kde je potřebuji.
Asi myslíte toto: http://www.eubiq.cz/

39
Hardware / Re:Poraďte 6U rack na stěnu do bytu
« kdy: 18. 11. 2020, 12:36:00 »
Ahoj, tyhle 30cm prtata jsou docela robustni, a pokud presto trochu "pracuji", tak tuhost ziskaji oprenim a gravitaci po prisroubovani na stenu. Tady je treba video (ale pro 19") pro ziskani predstavy, jak to muze byt tuhe: https://www.youtube.com/watch?v=mgWpD5UsJXM
Spis je otazka, co tam bude, nebot je treba pocitat s prac. prostorem tak 25 cm x 25 cm (kde budou zasuvky s pripadnymi DCDC zdroji, jak se k nim dostat atd.).

40
Hardware / Re:Snese průmyslový zdroj zpětné napětí?
« kdy: 18. 09. 2020, 13:01:56 »
Tak pokud se nechcete prudit s chladičem k diodam, nechcete mit ucinnost srazenou o dalsich cca 5 procent, jste jen trochu elektronikou polibeny a prijde vam 2 x $10 nebo lead time od Aliho moc, tak si ty "idealni" diody zbastlite sam ze soucastek do stovky z GM. Cteni do zacatku treba zde: https://www.ti.com/lit/an/slvae57/slvae57.pdf?ts=1600426498775&ref_url=https%253A%252F%252Fwww.google.com%252F

41
Hardware / Re:Nabíjení mobilu
« kdy: 14. 05. 2020, 19:53:04 »
Zbytecne to netrapte a jdete to reklamovat. Utrzeny USB konektor jsem uz zazil. Na poprve pry reklamace neprosla s oduvodnenim, ze vse funguje. Tak nastoupil znalecky posudek s foto z 3D rentgenu a uz to slo.

42
No, s tou Skandinavii (SWE, NO) to bylo dobre tak pred deseti patnacti lety, kdyz tam jeste bylo hej (nezamykal jsi barak, kdyz jsi jel nakoupit apod.). Ale nalada ve spolecnosti vzhledem k pristehovalcum obecne se tam prece jenom dost posunula. Jasne, kdyz tam jedes na dovcu nebo na pul roku, rok s tim, ze vedí, ze vypadnes, tak je to celkem OK, vsichni se na tebe usmivaji, pohoda, kamosi, v korporatu to nejak preklepes i pouze s tou anglictinou. Ale jak jsi tam na dyl, tak po cca trech letech zacnes videt pod povrch. Z mnoha indicii nakonec zjistis, ze te mezi sebe neprijali, a bez ohledu na tvoji praci a uz dobrou znalost mistniho jazyka (bez toho to na delsi dobu fakt nejde - jo, oni umi "nejak" anglicky, ale proc by kvuli tobe porad mluvili v cizi reci, kdyz jsou vsichni, nebo alespon sefove, mistni) budes vzdy patrit do jednoho pytle s ostatnimi pristehovalci (cest vyjimkam). Co je blby - nezapadnou ani tvoje deti a v prkennych pokusech ucitelu ve skolkach i skolach decka sdruzovat stejne citis, ze jste obcane 2. kategorie. Pak zdravotnictvi - neveril jsem, ale se zubama i slepym strevem radsi jedes zpet do CR, kdyz to neni uplne akutni. Penize ve zdravotnictvi jsou, CT/MR na kazdem rohu, vydaje zvladnes, ale ten neskutecny binec, pomalost, pristup, nejistota kdo, co, jak, kdy udela, uff. Tohle me dalo trochu jiny pohled na zdravotnictvi v CR, ackoliv by se toho taky dalo dost co zlepsovat. Na druhou stranu, kdyz jsi zdravotne fit, najdes si i prumernou praci a nemas nic proti tomu zit v pristehovalecke socialni bubline, da se casem s hypotekou koupit neco pekneho na bydleni a celkem slusne zit. Vratit do CR/SK se muzes vzdycky.

43
Vývoj / Re:Segmentation fault
« kdy: 09. 03. 2020, 13:15:06 »
1. Call Stack, at vidite, jestli segmentation fault zpusobil vas kod, nebo nejaka knihovna, a zda k segfaultu vedla nejaka prima pricina. Samozrejme na segfault mohlo byt zadelano uz davno pred tim, napr. zapisem spatneho pointeru, nezadoucim prepisem obsahu jiz alokovane a pouzite pameti, dealokace a nasledne pouziti pameti, nebo dokonce poskozeni servisnich informaci buketu mallocu atd. atd. Proto je potreba i
2. Mrknout, co je na malloc.c:3779, a co mohlo byt pricinou toho, ze to tam spadlo.

44
Ajaj.
1. Patch panel pryč a snažit se to nacpat do horní třetiny naplocho, jak se tady radí (ale co ta zabezpečovačka?).
nebo
2. Dvířka pryč a pověsit přes rozvodnici rack 15U (snad bude stačit 40 .. 45 cm hloubka) s adekvátně proříznutou zadní stěnou. Tak se vám tam vejde vše a ještě zbude na místo na UPS, NAS, zabezpečovačku apod.

45
Hardware / Re:Stabilita ESP8266
« kdy: 07. 02. 2020, 17:31:20 »
Nejsem nejak detailne obeznamen s parametry interniho PLL v ESP32, ale tusim minimalne tyto dve moznosti:
1. Zmenit kmitocet externiho krystalu. Pro 12 MHz PWM by byl vhodny 24MHz Xtal, kmitocet APB lze pote stale nastavit na 80 MHz (pro Wi-Fi) a LEDC PWM hodiny prepnout na XTAL_CLK. Je na to i nejaka podpora v knihovnach.
2. Pouzit APLL_CLK primarne dedikovane pro Audio. Kmitoctovy rozsah APLL je relativne velky a pravdepodobne by bylo mozne z PWM dostat pozadovanych 12 MHz. Problem vsak vidim v tom, ze APB kmitocet jiz nebude 80 MHz -> odstavena Wi-Fi, a za urcitych podminek i jine hodnoty v delickach pro UART, SPI...

Stran: 1 2 [3] 4