Příspěvky

76

Odkladiště / Re:Dotazník: co nového by měly umět informační technologie?

« kdy: 18. 08. 2021, 21:57:56 »

Připadá mi, že když bude mít normální člověk 1 GBps linku do Internetu, bude mu to bohatě stačit na audiovizuální přenosy a více než bohatě na web. Na druhou stranu bych nechtěl tvrdit, že "640 kB RAM bude stačit každému", jistě by se daly vymyslet další služby na které by nestačilo ani 10 GBps.

Tohle je taková ta typická pohovorová otázka na Big O - všechno nemusí řešit sítě, občas je lepší ty severy/disky/... vzít, hodit do letadla, a prostě to mezi těmi datacentry převést (a ne nutně proto, že by to technologicky nešlo - mnohdy to může fyzicky být i levnější). Přijde mi ale, že množství dat a rychlost sítí jdou ruku v ruce, takže to je zrovna takový nekonečný příběh (zrychlí se síť => můžeme přenášet podrobnější informace => a zase nám nestačí)

Tak nějak. Ucpat libovolně tlustý kanál je asi ta nejjednodušší vec na světě. Nemá smysl vymýšlet službu, která se nevejde do X Gb/s. Má cenu vymýšlet jak to, co potřebuju, procpu linkou, kterou mám k dispozici.

77

Odkladiště / Re:Dotazník: co nového by měly umět informační technologie?

« kdy: 18. 08. 2021, 17:18:12 »

Za posledních cca 50 let proběhl v informačních technologiích velký pokrok, který stále pokračuje a tak by mě zajímalo, co nám v tomto oboru ještě schází?

Jaké funkce vám chybí v mobilních telefonech?
Jaký hardware a software vám chybí v osobních počítačích?
Jaká další data by měly přenášet komunikační sítě?
Jaké služby vám chybí na Internetu?
Jaký další způsob zábavy by měla poskytovat zábavní elektronika?
Co dalšího by měly umět výpočetní střediska?

Všimněte si, co ty vaše otázky předpokládají. Přidat, přidat, přidat...

Proč se neptáte co by se dalo ubrat nebo třeba nahradit?

Problém moderního IT nejsou chybějící funkce, spíš naopak. Vemte si jenom prohlížeče. Zůstal nám akorát (maskovaný) Chrome a chcípající Firefox. Moderní prohlížeč už má tolik funkcí, že samotnou údržbu si už může dovolit jen megakorporace. Na vývoj nového už nemá nikdo.

78

Vývoj / Re:C++ using v hlavičke šablóny

« kdy: 18. 08. 2021, 07:39:01 »

Ahojte, občas by som si chcel sprehladniť kód a zabrániť zbytočnému prepisovaniu rovnakého kódu a tak v C++ pomerne veľa používam typové aliasy. Problém je, že v hlavičke šablóny typový alias definovať nemôžem, alebo hej? Uvediem príklad kedy by sa mi hodil typový alias:

Kód: [Vybrat]

template <
	typename BeginRecordType,
	typename RecordType = BeginRecordType,
	typename ...Args
>
using _Table = Table<BeginRecordType, RecordType, Args...>; // už tu by sa mi hodilo definovať typový alias
class Table : public ranges::view_facade<_Table>
{
public:
	using QueryList = std::tuple<Args...>;
        // kod triedy...
}

To isté platí aj pre hlavičku template funkcie (alebo metódy), kde by sa mi zase hodil alias na skrátenie názvov typov v pri argumentoch funkcie. Ako tento problém riešiť? Existuje nejaké čisté riešenie (na úrovni jazyka?) alebo to mám nejako ohackovať preprocessorom?

V tomhle případě se opakování asi nevyhneš. Já osobně pro něco takového lepší řešení nevymyslel. Hákování preprocesorem je IMO horší, než to v tomhle případě prostě zopakovat. Stačí 2x - jednou do báze a podruhé jako using v těle třídy.

79

Studium a uplatnění / Re:Stáž v Microsoftu - Pohovor

« kdy: 16. 08. 2021, 07:01:30 »

jsi pomalejsi, ale to nevadi.

Kolega tam nesel, aby se jim smal do obliceje. Mozna recese nebylo to nejvhodnejsi slovo, ale ja teda interpretaci bez problemu nasel.
 Sel tam pro "zazitek" a zkusenost, kdyby nabidka a interakce byla kompatibilni, klidne by se na fleku rozmyslel..

A ty kolego, ty si samozrejme nenechas vnucovat neexistujici moralni standardy od lidi nesedicich na stejne strane barikady..

Ne, kolega psal, ze tou firmou pohrda. Proto nechapu jeho motivaci tam vubec jit.

Lidi mají různé podivné koníčky.

80

Studium a uplatnění / Re:Jaký je pracovní režim v USA?

« kdy: 13. 08. 2021, 11:32:47 »

Už jsem několikrát slyšel o tom, jak v USA programátoři pracují 1 rok a potom jim firma dá půl roku dovolenou. Nemá tady o tom někdo více informací jak to vlastně má fungovat?

Zní to teda dost podezřele.

Jestli to spíš nebude tak, že si po tom roce práce musí dát půl roku neplaceného volna, protože je vyhořelý jako rachejtle. Takové firmy existují určitě.

81

Studium a uplatnění / Re:Stáž v Microsoftu - Pohovor

« kdy: 12. 08. 2021, 15:30:28 »

Asi som moc stary na pochopenie tichto praktik, tak mi prosim vas ti co mate s tym prakticke skusenosti napiste v com vam to realne pomohlo.

Ist niekde na staz (cize robis dievca pre vsetko, navyse zadarmo) a to este po mne chcu 6 kol pohovorov (aj ked sa jedna o nejake 45minutove kola, ale aj tak, je to 6 meetingov na ktore sa chcete pripravit), tak ja by som sa na to vykaslal. Alebo vam po tej stazi pridaju v robote 1000€ (25 000) alebo co je pointou staze?

Prax naberies pri tom rovnaku ako brigadnik, a to ti za tu brigadu uz platia.

Doslova sa niekomu ponuknes zadarmo (na staz) a este sa mu musis pchat do zadku v 6tich kolach pohovoru aby ta vobec vzal.

Nechapem. Podla mna je to chora doba. Prosim o vysvetlenie.

Tak v prváku nějakou kvalifikovanou brigádu moc nesežene. Neplaceného stážistu firma spíš pustí k odbornějším věcem i když moc hodnotné práce neodvede. I ty firmy tu stáž neberou primárně jako levnou pracovní sílu. Spíš je to příležitost chytit nadějného člověka už v začátcích a vhodně ho nasměrovat.

A taková stáž je docela zajímavá položka do životopisu. Je sakra rozdíl, pokud má čerstvý absolvent ponětí jak funguje vývoj velkých věcí.

82

/dev/null / Re:Práce pro české společnosti

« kdy: 05. 08. 2021, 13:27:06 »

BTW, kdyz je nekdo tak spokojen s pochvalou, co si myslite o Hackathonech?

Podle mne je to fakt trapnej nastroj, jak developery zamestnance pracovat 12 hodin v zaprahu a dostat z nich nejaky chytry napady.

oni nektery ty Hackathony jako soutez pro startupy neni nic jinyho, vitez dostane 50 000, posbirane napady si uz  poradatel prebere

Ona je otázka, jak hodnotné jsou takové posbírané nápady. Ony nápady jsou jako zadeke. Má je každý a obvykle jsou na hovno. Umět probrat nápady a oddělit zrno od plev nějak levně a jednoduše je dost ceněný skill.

A zbytek výstupů takového hackatonu (hlavně kód) je vhodné zakopat hodně hluboko.

83

Odkladiště / Re:Odpočet DPH z auta

« kdy: 05. 08. 2021, 13:11:57 »

Toto by mě taky zajímalo, jak mi může nějaký úředník dokázat, na co jsem to auto použil?

U kámoše ve firmě kdysi byli na auta. Hned druhý krok byl, že chtěli vidět knihy jízd. U poloviny aut byly zapomenuté v bundě, co je zrovna doma a podobné pohádky. Knihy doložili a pak se kontroloři odvolávali na první krok, ve kterém si před vstupem do budovy vyfotili auta na parkovišti. Proč jsou ve 100% firemních autech, kterým tomu odpovídá i kniha jízdy, dětské autosedačky? Třešnička na dortu byla, když vytáhli fotku, na které bylo 100% firemní auto u moře, čemuž kniha jízd určitě neodpovídala. Výši pokuty nevím. To jen majitel firmy komentoval slovy, že by za to bylo nové auto.

Hezký příběh, ale od základu smyšlený. Fotka auta nic nedokazuje a přítomnost dětské autosedačky už tuplem ne. Tyto báchorky se sice dobře vykládají někde u piva, ale jinak se tomu lze pouze zasmát

Nemusí být vůbec smyšlený. K tátovi do práce došla kontrola a rozčilovala se že kupují moc luxusní hajzlpapír a že to není uznatelný náklad. Takže od finančáku se dá čekat všechno možné, čistě podle velikosti orgánu.

Na nějaké důkazy nebo dokonce rozhodnutí soudu už finančák párkrát zvysoka nakašlal. A krom titulků a televizních reportáží se prd stalo.

84

Studium a uplatnění / Re:Kariéra 30+

« kdy: 04. 08. 2021, 14:48:02 »

Říká se tomu tzv. pracující inteligence :-) Pro zákazníka to často má větší hodnotu, než znalost teorie.

Tady se dělá, jak kdyby na vysokých školách učili kvalitní teorii, a přes Udemy se člověk naučil jen mastit kód, ale to prostě není pravda. I na tom Udemy jsou kurzy algoritmizace a teoretické věci.

Chápu, že z mé zkušenosti si každý musí obhájit těch svých 5 let studia (minimálně), a když už dojdou veškeré možné argumenty proto, že 5 let strávil skoro zbytečně, tak nastupuje demagogie typu "VŠ ti dá způsob uvažování" bez bližšího vysvětlení a další esoterické argumenty.

Já naopak říkám, že samostudium dá člověku schopnost konzistence a vlastní motivace, což je opravdový skill, který má hodnotu. Ono furt si myslím, že člověk co je třeba rok, dva, tři, schopný se denně sám bez testů vzdělávat, bez toho aby ho někdo kopal je víc než student VŠ, který píše bakalářku týden před odevzdáním a od pomocné síli na plantáži se liší jen tím, že místo toho, aby dostal výplatu večer po šichtě obhájí bakalářku po týdnu makání.

Pokud je opravdu solidní skill, který rozhoduje o úspěchu v životě, tak to není práce když vám hoří koudel u zádele, ale konzistentní dlouhodobá několikaletá činnost bez toho, aby to kdokoliv po vás kontroloval a dýchal vám na záda. A to nabízí samostudium, proto u mě vítězí.

Nejsem si jistý, jestli tu schopnost konzistence a motivace dá právě to samostudium. Spíš je to tak, že kdo ji nemá, tak se na to samostudium brzo vykašle. A když ji nemá student VŠ, tak to nějak odsedí, propluje a na závěr z toho má jen ten cár papíru. Na té VŠ člověka málokdo někam kope.

85

Hardware / Re:Ako to vidíte z budúcnosťou processorových architektúr?

« kdy: 02. 08. 2021, 10:37:33 »

Viděl bych to na boj mezi X86_64+AVX512 a AArch64+SVE2 v HPC/compute segmentu. Časem AArch64 možná nahradí X86 všude možně - je to dobrá architektura, mnohem lepší než X86, nenáročná na decode a teoreticky mnohem výkonnější než X86. To co Apple předvedl s M1 je jen začátek nové éry.

Nevím ale jak daleko to je a kdy uvidíme propad prodeje X86_64, teď si nedokážu představit nic jiného na workstation / na práci.

AVX512 sa hodne precenuje. Dodnes to nepouziva snad ziadny bezny program okrem nejakych programov na vedecke vypocty. Problem je ze procesory pri tom zeru ako svina, nie kazdy procesor to ma a aj tie co to maju to nemaju poriadne standardizovane.

AVX512 hlavně není jedna instrukční sada, ale je jich několik. A nějaká velká konzistence v tom, co různé železo podporuje, není. Snaha detekovat víc než jenom minimální základ vede leda tak k výbuchu hlavy skrz kombinatorickou explozi možností

Problém s tou žravostí je ten, že stačí pár AVX512 instrukcí pro to, aby se procesor musel podtaktovat. A výkon je překvapivě výrazně horší než naivní skalární kód. I AVX s 256b registry tím trpí i když ne tak moc.

AVX512 se hodí hlavně pro nějaké výpočty na clusterech. Jedno výpočetní jádro psané tak, aby využívalo naplno šířku registrů a tak nevadil nižší takt. A psané pro jeden konkrétní hardware. Pro hry a podobné věci to nestojí za to.

86

Vývoj / Re:Zlepšení čitelnosti vlastního kódu

« kdy: 06. 06. 2021, 16:12:13 »

No ja nevim ;-) komentare jsou tu a presto imho 99.9% lidi bez explainu netusi ktera bije.

float Q_rsqrt( float number )
{
   long i;
   float x2, y;
   const float threehalfs = 1.5F;

   x2 = number * 0.5F;
   y  = number;
   i  = * ( long * ) &y;                       // evil floating point bit level hacking
   i  = 0x5f3759df - ( i >> 1 );               // what the fuck?
   y  = * ( float * ) &i;
   y  = y * ( threehalfs - ( x2 * y * y ) );   // 1st iteration
//   y  = y * ( threehalfs - ( x2 * y * y ) );   // 2nd iteration, this can be removed

   return y;
}

Protoze jsou blbe pojmenovane promenne. Nazvat promennou number muze jen uplny zacatecnik.

Nee, problém není v pojmenování proměnných ale v komentářích co jsou úplně na hovno.

Kdyby v těch komentářích bylo že tím shiftem dělí exponent dvěma, jak došel k té magické konstantě kterou vylepšuje tu počáteční aproximaci (klidně pokus omyl, co já vím) a že je to iterace Newton-Raphson metody, tak se v tom vyzná i ne úplně hvězdný programátor.

Edit : Koukám, že jdu s vysvětlením pozdě. Pišu si dočíst thread až do konce

87

Vývoj / Re:Zlepšení čitelnosti vlastního kódu

« kdy: 01. 06. 2021, 20:38:20 »

Na velikosti monitoru by vůbec nemělo záležet. Co když si to pak chci číst na tabletu nebo na mobilu?

Co by mělo a nemělo je celkem jedno. Záleží nejen na velikosti ale i na dalších aspektech ovládání. I jeden velký monitor je dost bída. Číst kód na mobilu je těžká nouzovka, pro kterou nemá smysl optimalizovat formátování a tím házet vidle do běžného použití.

Pro takovéhle "divné" situace si to můžete prohnat nějakým automatickým formátovačem.

Na mobilu sem delal code review jednou... bez toho se obejdu. Ale co treba takovy 3-way diff treba pri merge conflictu?
To mam kazdou chvliku a hrozne me rozciluje kdyz kvuli tomu musim horizontalne scrollovat.
Vetsinou se vejdu do 80 znaku bez premysleni a jsem za to rad.

Tak využít celou šířku monitoru není dobrý nápad nejen kvůli diffům Pokud je takových dlouhých řádků nějak moc, tak to smrdí.
Já řešil čistě tu myšlenku, že bych měl u formátování kódu řešit jak to bude vypadat na mobilu nebo tabletu.

88

Vývoj / Re:Zlepšení čitelnosti vlastního kódu

« kdy: 01. 06. 2021, 16:47:44 »

Na velikosti monitoru by vůbec nemělo záležet. Co když si to pak chci číst na tabletu nebo na mobilu?

Co by mělo a nemělo je celkem jedno. Záleží nejen na velikosti ale i na dalších aspektech ovládání. I jeden velký monitor je dost bída. Číst kód na mobilu je těžká nouzovka, pro kterou nemá smysl optimalizovat formátování a tím házet vidle do běžného použití.

Pro takovéhle "divné" situace si to můžete prohnat nějakým automatickým formátovačem.

89

Vývoj / Re:Zlepšení čitelnosti vlastního kódu

« kdy: 01. 06. 2021, 12:26:40 »

Občas na školení používám přirovnání lidského těla k ideální architektůře zdrojového kódu. V lidkém těle také nemáte zaimplementované plíce přes střeva a dolní končetini. Všechno má jasnou funkci, přenos, struktura, data, vstup, výstup apod. A dalo by se říct že je to miliony let laděný systém .

Lidské tělo je ukázkový příklad toho, jak vypadá výsledek milionů let flíkování a hákování

Světlo jde ke světlocitlivým buňkám v oku skrz vrstvu neuronů a místa, kde díky tomu nic nevidíme, doplňuje "firmware". Třeba chobotnice mají oči navržené příčetně.

Nerv k hrtanu nám vede dolů, kolem aorty a pak zase zpátky nahoru

A co za divočiny dělá náš mozek proto, abychom si nevšimli, že při změně směru pohledu chvíli nic nevidíme by vydalo na knihu.

90

Vývoj / Re:Zlepšení čitelnosti vlastního kódu

« kdy: 31. 05. 2021, 16:16:05 »

Pro mne jsou tedy základ jsou menší třídy/metody s výstižným pojmenováním (byť někdy delším), nemíchat "granularitu" (jako to má kolega výše, metoda říká provedou se kroky A, B, C a detaily těch kroků v dalších "low level" metodách - ty jsou definované níže po této "high level" metodě, aby se kód četl "seshora dolu").

Tady bacha, je třeba se zastavit na granularitě, kdy ty low level metody dávají smysl samy o sobě. Pokud se řeže dál, tak to sice jde, ale ty metody jsou silně provázané mezi sebou. Jemně mleté špagety jsou taky špagety.