Příspěvky

31

Vývoj / Re:Modifikovatelné UI/GUI - c++

« kdy: 09. 09. 2020, 13:19:44 »

Jak Qt tak GTK+ samozřejmě umí poněkud "gumové rozhraní" pomocí správy rozvržení a zadávání proporcí v logických jednotkách. Použití pevných souřadnic a velikostí v pixelech je sice možné, ale málokdy se dělá (a je to špatně).

Samozřejmě při daném rozložení widgetů jsou dány jisté minimální rozměry od kterých už je uživatelské rozhraní nepoužitelné. Záleží také na tématu, kolik volného místa widgetům nadiktuje.

HTML/CSS to řeší přepnutím rozložení pro jisté intervaly velikosti obrazovky - třeba pro mobil, tablet a desktop. A někdo ta rozložení musí navrhnout. Nakonec jde tedy vlastně o tři různá GUI v jednom, ovšem s HTML/CSS je to s menší námahou než třeba v GTK+/Qt. Protože kód už je hotový ve vykreslovacím jádru prohlížeče.

Ovšem tazateli nejde ani tak o "gumovost" rozhraní, ale o možnost si prvky libovolně přeskládat.

32

Vývoj / Re:Modifikovatelné UI/GUI - c++

« kdy: 09. 09. 2020, 10:38:17 »

Já bych se taky přikláněl k HTML/CSS/JS.

S pomocí tradičních toolkitů jako Qt a GTK+ jde samozřejmě dynamické rozhraní udělat, ale obecně se to moc často nedělá (pomineme-li třeba nastavování tlačítek na nástrojových lištách), protože je to těžkopádné. A vůbec to nejsou primárně toolkity na tvorbu rozhraní pro hry. To je třeba knihovna Clutter.

Na druhou stranu s HTML rozhraním bude možné vystačit si jenom s úpravou CSS souboru a to i včetně pozic tlačítek nebo jiných ovládacích prvků.

33

Hardware / Re:Doporučte repasovaný 12" notebook na Linux

« kdy: 07. 09. 2020, 13:09:15 »

Dell Latitude E5270 má jednu vychytávku - klávesy Home a End nejsou samostatné, ale musí se přes Fn.
Mně to zrovna dost vadilo při programování

34

Hardware / Re:Doporučte repasovaný 12" notebook na Linux

« kdy: 04. 09. 2020, 11:00:44 »

Dell a Lenovo jsou na tom na Linuxu vesměs stejně.
Většinou chodí a na baterku nevydrží tolik hodin jako při provozu Windows.

Výše navržený X230 je dobrá volba. Klávesnice sice na první pohled vypadá ničemně, ale píše se na ní velice dobře (osobní zkušenost mám s přechodem X200 na X230 a nestěžuji si).
Pokud se chceš praštit přes kapsu, tak klidně X250 a X260. Výdrž na baterku podstatně větší (vzhledem k pokroku u Intelu), ale trochu horší šasi. X240 bych vynechal kvůli polohovacímu zařízení.

Od Dellu třeba model Latitude E7240. Malý, robustní a ještě celkem výkonný. Ovšem nectností Dellu je, že jejich nejmenší modely nemají trackpoint.

35

Studium a uplatnění / Re:Uplatnění v IT s průmyslovkou

« kdy: 02. 09. 2020, 13:04:27 »

Na VŠB to zkus a zvol si obor Informatika.

Pokud plaveš v matematice, tak to rozhodně zkus dohnat samostudiem - příprava na přijímací zkoušku a taky na přežití v prvním semestru. Matematiky na VŠB není zrovna hodně - limity, derivace, integrály a lineární algebra, ovšem je to stěsnané do 2 semestrů, tak bych si dal pozor. Před nástupem na VŠ bys už měl umět počítat limity, derivace a trochu integrovat (vše v jednom rozměru). Pokud tě to nenaučí na SŠ (to by měli), tak se to nauč sám. Zvyšuje to šance na úspěch.

Pokud umíš solidně anglicky, práci v IT seženeš i se SŠ. Ale pořád budeš v nevýhodě, za těmi, kteří mají VŠ (a bude jich více a více). Navíc stále probíhá inflace vzdělání, takže na stejném stupni toho lidé znají méně a méně.
Jsou také firmy, kde tě bez titulu jako uchazeče rovnou vyřadí (ale jsou to spíše výjimky). Bc. je solidní základ. Mgr se v nejhorším případě dá dohnat při práci i dálkově/kombinovaně (jsou to jen 4 semestry). Na bakaláře je zase nejlepší denní studium.

36

Studium a uplatnění / Re:SOŠ - informatika - druhé kolo příjmaček

« kdy: 16. 06. 2020, 22:03:24 »

Na webových stránkách krajských úřadů je seznam státních i soukromých škol, které otevírají 2. a další kola. Nabídka ale není zrovna nejbohatší.

37

Studium a uplatnění / Re:Studium IT na VŠ pro člověka mimo obor

« kdy: 15. 06. 2020, 14:58:43 »

ČVUT dostudovalo spousta lidí z průmyslovek, to bych se nebál.

Na konci 3. ročníku SŠ je ještě dost času na to dohnat případné mezery v matematice - to je naprosto klíčové jak pro přijímací řízení, tak pro úspěšné přežití v prvních semestrech. Například FIT ČVUT vyžaduje k přijetí 70 bodů ze 100 u testu z matematiky, což není žádná legrace. 

38

Software / Re:Změna vzhledu hudebního přehrávače Audacious

« kdy: 15. 05. 2020, 21:47:57 »

Co vede vývojáře ke změnám? Knihovna GTK+ jim přestala vyhovovat, konkrétně se jim zdálo, že GTK+ 3 se  vzdaluje tradičním aplikacím pro desktop ve prospěch dotykových zařízení. Proto se nejprve vrátili k GTK+2 a pak se rozhodli přejít na Qt.

Vzhled Qt5 aplikací se ale dá nastavit pomocí utility qt5ct a to včetně motivu ikon.

39

Windows a jiné systémy / Re:Co pouzit na efektivne zabalenie suborov pre distribuciu na Windows?

« kdy: 10. 09. 2019, 09:34:35 »

Inno Setup (IS) také vřele doporučuji.

Už roky jej používám k distribuci jednoho svého programu v Javě SE a osvědčil se.
Tvorba instalačního programu se řídí skriptem, jehož "překladač" lze spustit z příkazového řádku, takže lze snadno zařadit do automatizovaného sestavení. Podporuje algoritmus LZMA a kompresi kdy nejprve sloučí všechny soubory do jednoho a pak vše zkomprimuje (stejně jako "solid" archiv u RARu).

Skriptovací jazyk je dobře zdokumentovaný a k dispozici je i jednoduché IDE.

Jak jednoduchý skript vypadá?
https://sourceforge.net/p/turgen/turgen-code/ci/master/tree/ts.iss

Další možností je zkusit Windows Installer. Ten je ale podstatně složitější.

40

Odkladiště / Re:(Rádoby)frikulínská komunikace firem

« kdy: 09. 09. 2019, 11:19:48 »

Setkal jsem se s tím. Na první pohled by mne to odradilo (případně jsem měl co dělat, abych se nesesypal smíchy), ale firma fungovala vlastně racionálně a normálně.

Bylo to jenom tím, že většina lidí byla o půl generace (10) let mladší něž já a to je zatraceně znát na způsobu vyjadřování a jednání. Víc než by si člověk byl ochoten připustit. S podobným zjištěním přišli i jiní mí vrstevníci (a vrstevnice) po třicítce. Je to prostě přirozený generační rozdíl. A když někdo chce mladší zaměstnance, tak na ně cílí jejich jazykem, na tom nic není.

Důležité je, co se skrývá pod povrchem. Takže je třeba zjistit jak to v takové na první pohled "frikulínské" firmě doopravdy chodí.

41

Odkladiště / Re:Jak zdrhnout z IT?

« kdy: 06. 09. 2019, 12:58:14 »

Já bych z IT neutíkal. Změnil bych oblast IT (QA, lektorování, product management, pre-sales) nebo zaměstnavatele.
Je fakt, že třeba 10 let dělat jen vývoj sw bez postranních aktivit může být dost na palici.

42

Studium a uplatnění / Re:Certifikáty z IT kurzů

« kdy: 27. 07. 2019, 20:45:59 »

Jinou VŠ jsem měl samozřejmě na mysli jinou VŠ v oboru IT.
Filozofii nebo jiné nesouvisející obory opravdu ne.

43

Studium a uplatnění / Re:Certifikáty z IT kurzů

« kdy: 26. 07. 2019, 15:45:22 »

Vidím, že nejsem sám, koho napadlo jako nejlepší řešení dodělat školu (i kdyby jinou).
VŠ titul sám nezajistí kvalitu, ale pro zaměstnavatele je indikátorem, že tento člověk dokázal 5 let systematicky pracovat na své kvalifikaci.

Snad bych jenom dodal, že vlastně stačí jen 3 roky - tedy bakalář, takový základ. To otevře dvoje dveře. Jedny při hledání práce (ten skok mezi možnostmi SŠ a VŠ je prostě hodně velký), tak při případném dalším studiu (2 roky a magistr je v kapse). Prostě to chce ty tři roky třeba i přetrpět když to jenom trochu jde, stojí to za to.

O angličtině zde bylo už psáno, v IT nutnost, ale nemusí být perfektní. V mezinárodním korporátu se dá docela slušně pocvičit. Také není marné si na ní udělat aspoň nějaký papír, aspoň B2, tedy FCE či státní jazykovou zkoušku základní (k té dávají opravdové klasické vysvědčení). Jistě, hlavně záleží na tom jak se člověk domluví, ale studovat AJ od základky a nemít prokazatelnou a ověřenou znalost je trochu hloupé. Ten papír může být i jazýčkem na vahách. Dobrý Java junior s CAE v kapse nebo dobrý Java junior co tvrdí, že umí anglicky... O druhém jazyku ani nemluvě.

44

Studium a uplatnění / Re:Certifikáty z IT kurzů

« kdy: 23. 07. 2019, 11:52:33 »

Zkus jinou VŠ a při tom zkus pracovat jako junior vývojář/tester. Pokud nemáš v úmyslu být freelancer či podnikat, u části IT firem můžeš bez VŠ pěkně narazit (buď mají politiku "bez VŠ nikoho nebereme", nebo narazíš na strop při kariérním růstu). Neříkám, že s tím souhlasím, protože rozhodovat by měly schopnosti, ale je to tak.

45

Hardware / Re:K čemu jsou VTL knihovny

« kdy: 02. 07. 2019, 13:17:30 »

Nikdy jsem to v provozu nevidel, ale podle toho co jsem slysel se to pripojovalo tak max. k Mainframe.

A stále se to k nim připojuje. Mimo jiné kvůli softwaru, který s ničím jiným než páskami nepracuje.
Navíc k VTL se dá připojit knihovna se skutečnými páskami na které se obsah migruje. Vznikne pak třívrstvé úložiště DISK-VTS-TAPE.