Příspěvky

106

Vývoj / Re:Discriminated unions v C++

« kdy: 23. 10. 2020, 16:19:21 »

Myslím, že najväčší problém je, že sa k tomu vyjadrujú tí, ktorí nielen že nepoznajú odpoveď a ani nechápu otázku, čo sú, podľa mňa, všetci okrem #1 a #5.

Pattern matching priamo zabudovaný C++ zatiaľ nemá, ale dá sa napísať aj jednoduchšie ako v tej peknej ukážke v #5, a skoro sa to na pattern matching podobá.

No, zdá se mi, že jsi si nepřečetl pořádně otázku. Podle té má mít typ Currency další dvě varianty,

Kód: [Vybrat]

Another of (currencyName : string) * decimal
| None

které se ale v toUSD nepoužijí (není to úplná funkce). Vyřešil jsi tedy jinou otázku. Tím nechci říct, že tvá odpověď neobsahuje užitečné informace, spíš tě chválím, že jsi své odpovědi #6 a #7 vynechal ze seznamu těch, u kterých tvrdíš, že porozuměly zadání.

Mimochodem, jak by se pomocí std::variant rozšířil typ Currency tak, aby odpovídal původnímu zadání, a jak by vypadala příslušná toUsd, to by mě docela zajímalo.

107

Vývoj / Re:Discriminated unions v C++

« kdy: 22. 10. 2020, 19:23:05 »

Já teda C++ skoro neznám (dělám v Rustu, ale ze zvědavosti sleduju tvoje příspěvky, a vždycky potají pláču nad tím, s čím se programátoři v C++ musí potýkat), ale je určitě pravda jak píšeš, že

STL obsahuje typ std::variant. Ten má nevýhodu zas v tom, že nerozlišuje hodnoty podľa názvov tagu, ale podľa číselného indexu alebo typu. Taktiež nemôže obsahovať rovnaký typ označený odlišným tagom

?

Když se dívám na https://en.cppreference.com/w/cpp/utility/variant, píší tam že A variant is permitted to hold the same type more than once, and to hold differently cv-qualified versions of the same type. .

Tedy mi to vyznívá, že to umí to co potřebuješ, klasický součtový typ. Ale možná mi něco uniká..

108

Software / Re:Náhrada za teamwiever

« kdy: 19. 10. 2020, 10:33:02 »

Reminna alebo Anydesk

+1 Anydesk.

Řešil jsem přesně ten samý problém, přešel jsem na Anydesk, 100% spokojenost

109

Vývoj / Re:Programovací jazyk Nim

« kdy: 28. 09. 2020, 18:11:10 »

Neřekl bych, že jde o nedostatečnou úroveň abstrakce, důvodem u Rustu je přísná analýza za účelem maximálního zaručení správnosti běhu finální aplikace.

což často nepotřebujete a jen to komplikuje práci.

Já osobně správnost běhu finální aplikace docela potřebuju, a Rust mi těmi zárukami tedy práci dost zjednodušuje.
Samozřejmě se to nedá zobecnit na všechny.

110

Vývoj / Re:Kolko cyklov zbehne

« kdy: 14. 08. 2020, 15:46:02 »

Dobrý deň, kolko cyklov zbehne počas vykonávania tohoto kódu?:

Kód: [Vybrat]

std::vector<int> result;
boost::copy(
        boost::irange(1, 12)
        | filtered([](const int n) { return n % 2 == 0; })
        | transformed([](const int n) { return n * n; }),
        std::back_inserter(result)
);

A poprosím aj vysvetliť prečo. Ďakujem.

Cyklů čeho? Takhle položená otázka nedává moc smysl, protože tam není žádná smyčka.

Odpověď na správnější otázku by byla asi takováto:
 - lambda u filtered se vykoná 11x
 - lambda u transformed se vykoná 5x
 - vector::push_back se vykoná 5x

Správnější otázku si domysli sám.

Mimochodem, to se mi to C++ nelíbí, ekvivalentní verze v Rustu:

let result: Vec<usize> =
  (1..12)
    .filter(|x| x % 2 == 0)
    .map(|x| x * x)
    .collect();

111

Studium a uplatnění / Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni

« kdy: 11. 08. 2020, 18:58:04 »

Pěkně jsi to popsal. Jestli jsi ještě nečetl, přečti si Rozšíření bitevního pole od Houllebecka, možná se v tom najdeš, je to zábavný. Jestli máš nějaký psychický problém, tak je to možná ten, že ti ke spokojenosti nestačí syntetická plochá urbánní odosobněná realita, ale osobně mě spíš zaráží, že to většině lidí nevadí.

Každopádně je jasný, že pro tebe nemá smysl v téhle práci zůstávat. Najdi si jinou, nebo si dej oraz. Jestli je ti 28, jseš mladej, vem si půl roku nebo rok volno, jdi dělat nějaký dobrovolnický projekty (potřebujeme probrat rajčata, zbourat kurník a udělat novej, solární sprchu, mlít ječmen prasatům, kdyby ses extra nudil, haha), je jich v republice i po Evropě spousta (koukni na workaway), hodně se naučíš, potkáš nový lidi, aktivně si odpočineš, budeš v přírodě, budeš dělat něco co má smysl (to je opravdu důležitý), bude tě to stát akorát ušlej zisk, ale nemůžeš přece celej život strávit v kanclu, kvůli tomu by ani nemělo smysl se narodit..

112

Vývoj / Re:Preferovaný zápis jména pole jako ukazatele

« kdy: 14. 07. 2020, 16:45:03 »

A kdyz tak o tom mluvim, tak mam taky dotaz: jak podobu ma v pameti structur? Tipuju ze je to vlastne bajt array, ktere dodrzuje order promennych definovanych ve structure. Tzn. ze si muzu pres pointer na struct jednotlive promenne vytahovat.

Hledáš offsetof.

113

Vývoj / Re:Dělení projektu v Rustu

« kdy: 02. 07. 2020, 18:02:43 »

Jestli je to všechno v Rustu, rozhodně bych rovnou vyřadil z úvah Makefile a všechno dělal přes cargo.

Jestli je to jednoduchá aplikace, asi bych měl ze začátku všechno v jednom repozitáři. Úplne ze začátku bych libku i binárku držel v jedné crate (to jde bez problému), potom, kdyby k té libce třeba těch binárek vznikalo víc, tak bych uvažoval o tom založit si workspace, kde by byla jedna crate pro libku a další crates pro binárky, a až úplně nakonec, když by mě k tomu okolnosti donutily, bych to eventuelně rozdělil na víc repozitářů. Když už bych to stejně měl jako workspace s víc crates, už by to nebyla žádná velká práce. Ale dokud by mě okolnosti nenutily, udržoval bych to všechno v jednom repozitáři, vývoj bude výrazně snazší, a díky rozdělení do více crates v rámci jednoho workspace bych stejně byl nucen držet si víceméně jasné hranice mezi libkou a binárkami.

114

Vývoj / Re:Jazyk nejvhodnější pro začátečníka v programování

« kdy: 27. 06. 2020, 08:43:16 »

Ak sa pamať nedelí na segmenty tak ako to teda je? Ja som bol v tom že smerník (pointer) na prmennú obsahuje adresu premennej v pamati.

A táto adresa sa skladá zo segmentu a offsetu. Pri 32 bitovej adrese je prvých 16 bitov segment a druhých 16 bitov offset. alebo sa mýlim?

Haha, to je nostalgie. Zhruba takhle (ale o něco složitější) to bylo dávno v reálném módu, myslím že procesory od i386 (uvedeny na trh v roce 1985, i když reálný mód se používal mnohem déle, to byla zhruba ta doba výroku "640 KB RAM by mělo stačit pro každého") dál už uměly virtuální adresování, tehdy se to nazývalo protected mód, a s tím se jede doteď. Adresa je prostě číslo, neskládá se z žádného segmentu a offsetu. Každý proces ovšem dostane svůj virtuální adresní prostor izolovaný od ostatních procesů, adresy do tohoto virtuálního prostoru pak teprve procesor (nebo řadič paměti, nevím přesně) překládá na fyzické adresy, z pohledu toho procesu je to ovšem zcela transparentní, uvádím to spíš pro úplnost.

Kdybych dnes někoho chtěl naučit, jak vypadá low level programování, doporučil bych mu Rust, nebo v horším případě C, to jen na malé  pokusy. C++ jen tchyni, a to by ještě musela provést něco opravdu ošklivého. Na základy programování jako takového opravdu asi ten Python.

115

Vývoj / Re:Docker a systém v kontejnerech

« kdy: 17. 06. 2020, 14:47:36 »

...

Super vysvětlení, díky. S Dockerem se nepotkávám a jen okolo mě létal pár let jako buzzword, a teď mám najednou během pěti minut ucelenou představu o základních principech fungování, a o tom k čemu by se mi to mohlo eventuelně hodit. Díky.

116

Vývoj / Re:Roslyn (net compiler platform) - má budoucnost ?

« kdy: 29. 04. 2020, 22:37:29 »

Já o tom vím prd, ale našel jsem třeba tohle: https://github.com/CoderNate/CSharpToPython
To demo se zdá že docela funguje. Je to to co hledáš?

117

Windows a jiné systémy / Re:GUI tookit pro Linux a Windows

« kdy: 03. 04. 2020, 10:22:33 »

Mám vám to nakreslit?
Budu dělat digitální kartotéku:
Přehled Karet (vlastní Widget?), Kde bude:
Název karty, její nějaké vlastnosti a tlačítka s otevřením, podnabídkou s exportem...
Když se to otevře, bude tam rozhraní pro úpravu.
Kartu můžete mít že šablony, kde jsou vlastnosti. Pokud to v šabloně dovolíte, lze i individuálně přidávat.

Teď mírně uvažuju nad tím, že by se mi možná hodilo něco podobného, koukal jsem po nástrojích, které umožňují takový typ aplikace (open source user-friendly frontend pro DB s master-detail rozhraním) udělat s minimálním úsilím. Našel jsem třeba https://www.openxava.org/ , od pohledu mi to přijde dobrý. Máte s něčím podobným někdo dobré zkušenosti?

118

Vývoj / Re:Zkušenosti s TypeScriptem

« kdy: 29. 03. 2020, 20:24:26 »

Ale ty důvody, které jsi uvedl mají v konečném důsledku své ekonomické důvody a dopady. Například se ekonomicky významně neprosadil žádný browser, který by používal staticky typovaný skriptovací jazyk. Když přišel Javascript, byl fantastický v tom, že jsi měl běžící prostředí prohlížeče plné různých objektů, které jsi mohl za běhu, tedy dynamicky, upravovat přes prototypovou dědičnost. Zamiloval jsem se do něj na první pohled. Dnes už ho můžeš používat i mimo prohlížeče.

A výsledek? Aplikace se dnes čím dál tím více přesouvají na webové prohlížeče. Webové prohlížeče se svým dynamickým Javascriptem vytvořily novou velmi úspěšnou platformu, která prakticky porazila zdánlivě neporazitelného molocha Microsoft, jenž na přelomu tisíciletí pevně držel a ovládal aplikační paltformu windows a zdálo se, že nemá konkurenci.

To se nestalo jen tak náhodně pro nic za nic a bez důvodu. Webové aplikace jsou ekonomicky výhodnější. A nelze přehlédnout, že spolu s tím na straně serveru zazářil další dynamický jazyk, PHP a to navzdory tomu, že byl dost špatně navržený. O dynamické prostředí byl a je nesmírný zájem a to ze strany producentů, protože spotřebitelům je technologické pozadí ukradené.

Mícháš různé věci dohromady. Webové aplikace jsou populární, protože běží na webu/v prohlížeči, ne protože se programují v Javascriptu. Ostatně přímo v tomto vlákně si dost lidí pochvaluje pro webové aplikace Typescript, tedy jazyk se statickým typovým systémem.

Jestliže se dynamický jazyk snáze učí, má jasnou ekonomickou výhodu, má nižší náklady.

Tenhle názor je stejná blbost jako tvrdit, že krumpáč a lopata mají jasnou ekonomickou výhodu oproti bagru, protože se snáze učí a tím pádem mají nižší náklady.

Takže ne, moje fantasie není na to krátká, jenom jsi to nedomyslel do konečných důsledků. Každý takový faktor má své ekonomické dopady a nikdo je nedovede exaktně spočítat. Ale celkový výsledek vidíme na výsledné globální úrovni používání jazyků.

Že je tvoje fantazie krátká jsem už ukázal, a důsledky evidentně nedomýšlíš ty. Asi jediné s čím z tvého příspěvku souhlasím je, že různé faktory nikdo nedovede exaktně spočítat. A tímto za sebe končím (doufám) tuto debatu, protože je to jak bojovat s logickou Hydrou, člověk ti vyvrátí jeden logický nesmysl a ty vymyslíš dva další, to nemám zapotřebí.

119

Vývoj / Re:Zkušenosti s TypeScriptem

« kdy: 29. 03. 2020, 16:01:57 »

Že je produktivita dynamických jazyků vyšší usuzuji z toho, že jsou globálně stále dominantnější.

Nechápu tvojí odvahu posuzovat produktivitu podle používanosti.

Když rostou, musí mít nějakou výhodu. Víme o zásadní nevýhodě, jsou méně efektivní, plýtvají zdroji, přesto se prosazují. V globálním měřítku si neumím představit jiné než ekonomické důvody. Násilím je nikdo neprosazuje, právě naopak, je tu spousta militantních statických programátorů.

Že je produktivita dynamických jazyků vyšší usuzuji z toho, že jsou globálně stále dominantnější.

Nechápu tvojí odvahu posuzovat produktivitu podle používanosti.

Když rostou, musí mít nějakou výhodu. Víme o zásadní nevýhodě, jsou méně efektivní, plýtvají zdroji, přesto se prosazují. V globálním měřítku si neumím představit jiné než ekonomické důvody. Násilím je nikdo neprosazuje, právě naopak, je tu spousta militantních statických programátorů.

Že si neumíš představit jiné důvody je jen omezení tvojí představivosti, žádný důkaz. Co třeba to, že amatérští programátoři se dynamický jazyk snáze naučí? (z čehož nijak nevyplývá, že profesionál se staticky typovaným jazykem nebude ve spoustě projektů produktivnější)?   Nebo to, že každý webař je okamžitě vystaven javascriptu prostě proto, že ho implementují všechny browsery posledních 20 let narozdíl třeba od Elmu? Na to je tvoje fantazie krátká? Dovedeš dokázat, že lepší produktivita je mezi mnoha dalšími faktory (některé jsem právě uvedl) právě ten rozhodující důvod pro popularitu dynamických jazyků?

Nicméně mě tahle debata nepřijde přínosná, je snad evidentní, že každý přístup má svoje, žádný absolutní vítěz ve všech kategoriích není.  Militantním zastáváním dynamicky typovaných jazyků jim děláš medvědí službu.

120

Vývoj / Re:Zkušenosti s TypeScriptem

« kdy: 29. 03. 2020, 15:28:09 »

Když nad tím zauvažuješ, myslíš si, že by byl nějaký principielní problém do toho statické typování zavést? Jak by museli být omezené?

Nějaké statické typování by šlo určitě:

http://www.strongtalk.org/

http://bracha.org/pluggableTypesPosition.pdf

Nejsem žádný vědec přes programovací jazyky, na otázku "jak by musely být omezené" nedovedu kvalifikovaně odpovědět.