Příspěvky

346

Odkladiště / Re:Generování klíčů RSA vs. EC: jedna křivka vs. náhodné prvočíslo

« kdy: 05. 09. 2019, 12:56:28 »

Spíš by mě zajímalo EC, RSA mám v malíku

na ta prezentace od Švarného Patlala má úroveň jak fakulty humanitních studií. Navíc tam nejsou uvedeny praktické vlastnosti, pouze jen suchá definice a použití

347

O serveru Root.cz / Re:Příspěvky pod články se vloží, čekají, ale zmizí

« kdy: 05. 09. 2019, 10:32:22 »

ze září

348

Odkladiště / Generování klíčů RSA vs. EC: jedna křivka vs. náhodné prvočíslo

« kdy: 05. 09. 2019, 09:55:32 »

Zajímá mě, použití asymetrické kryptografie v praxi, fáze generování klíčů:

RSA je určeno součinem N, klíči e,d. Co vím, tak pokaždé se používá(generuje) jiné  N a tím pádem i e (a odvozuje d). Nebo ne?

Ale u EC je to jinak: všude vidím "známé křivky" označené secp256-19  Curve25519 nebo brainpoool1233 podobně. To znamená, že se využívají furt ta stejná pod-sada parametrů( rovnicí křívky a a b ,modulem p, počátečním bodem G) , která se snad liší jen číslem n (chápu li to dobře, tak se n krát"násobí"(v řeči grup) bod G)

Proč je v tomto takový rozdíl? Má toto své výhody i nevýhody? Chápu třeba jeden klad, že se mohou vymyslet křivy, které jsou výpočetně optimalizovatelné (  mocniny dvou , žebřík generála montgomeryho)

Ps: a co je kofaktor?

349

O serveru Root.cz / Příspěvky pod články se vloží, čekají, ale zmizí

« kdy: 05. 09. 2019, 09:18:17 »

Jak je možné, že když pod článek na rootu vložím příspěvek ,asi 2 dny  tam je, ukazuje se, že čeká na scvhálení a následně zmizí!?

To je přímo k naštvání, když pak člověk zjistí, že komentář psal úplně zbytečně

350

Software / Porovnání a sjednocení 5 souborů=->1, diff, podobnost, duplicity

« kdy: 04. 09. 2019, 11:00:55 »

Sháním dobrý program na následující úkol:
Stručně :Mám asi 5 souborů, které chci sloučit do jednoho, co řádek, to záznam, nechci duplicity a chci detekovat "podobné" záznamy (například  ignorovat interpunkce a porovnávat jen slova složená z písmen, a substringy těchto písmen).
životní cyklus souboru je, že se postupně  k němu přidávají řádky (v tomto ohledu to připomíná log),. ale zároveň mohou být záznamy upravovány (drobně, například odmazání části, nahrazení něčeho hvězdičkou - ve smyslu zobecnění-upřesnění, něco jako regulerní výrazy  účelem, ne až tak syntaxí), mazány

 Zároveň mezi soubory může být vazba,  že druhý soubor vznikl zkopírováním prvního a od té doby si oba žijí vlastním životem (bylo k nim přidáváno dle odstavce výše, občas něco smazáno nebo upraveno, občas něco vloženo ne na konec, ale doprostřed)

 kde na každém řádku je záznam (případně nad každým řádkem je nepovinně komentář, který nemá nosnou informaci, ale poslouží jako reference, jak záznam vznikl, dá se říct něco jako unikátní klíč ; ale pozor, samotný hlavní řádek mohl být upraven


Jedná se o 5-7 souborů, každý o 400-1500 záznamech ( na řádky přepočteno = přibližně krát 3 : záznam + komentář + prázdný řádek)

Hledám nějaký program, (diff vážně ne), ve kterém by se toto dalo analyzovat, najít odlišné části, společné části, téměř společné části, a vyznačit je, prostě usnadnit kompilaci do jednoho výsledného souboru.  Myslím  tím nějaké "textové studio", hlavní funkce je
-porovnat 2 soubory (napadá mě, že základem workflow je vždy dvojice souborů, porovnávat trojici a víc by bylo otrocké)
-vyznačit ty části, které jsou stejné, odlišné podobné
-skrýt společné řádky
-najít společné řádky ( i na přeskáčku)
- najít podobnosti například /var/salamandr a ^salamandr/*
- nalezení "nejmenšího společného násobku" - nalezení společných částí ne jen v dané dvojici, ale postupně i v trojici až ve všech zkoumaných souborech



Duplicity (plus "podobnosti") v cílovém souboru nejsou vyloženě na škodu, ale nechtěl bych, aby tam půlka záznamů
byla 4x.

Případně jak to dělat ručně a s jakými existujícími nástroji a jakým workflow.

351

Odkladiště / Re:Výběr registrátora domén

« kdy: 02. 09. 2019, 22:17:11 »

gigaserver, za 150 měsíčně i s hostingem 7Kč za měsíc, to byl hlavní důvod, levnější neznám

352

/dev/null / Nokia E55-přiřazení funkce Menu jinému tlačítku(najma One-touch)

« kdy: 01. 09. 2019, 16:58:11 »

Dobrý den, chtěl bych poradit, jak na Nokii E55 přemapovat klávesu Menu ("domeček") na jinou klávesu - například Některou z" One-touch"(jak je to nazýváno v menu) kláves ("kalendár" - vedle domečku), nebo "Obálky"  (vedle "Backspace"), nebo úplně jinoou - například boční tlačítko (mezi VOL+ a VOL -) ,které nevím k čemu přesně slouží, jakési hlasové ovládání, které nepoužívám.

Technicky bych chtěl přemapovat tlačítko celkově tzn včetně funkce krátkého stisku (otevře Menu ) - a dlouhého stistku (otevře přepínání aplikací   něco jako alt+Tab - Narozdíl od pošahaného androidu , kde nabídka přepnutí aplikací zafláká celou plochu screenu,  tadyproužek o 20% výšky obrazovky do 4 aplikací, pakse přidávají řádky)

Sice jsem chtěl v Nastavení si přiřadit na "Kalendářík" Menu , leč v nabídce není, nebo jsem to v tom dementě dlouhém jediném seznamu nenašel. (Menu | Ctrl.panel | Settings  | General | Personalization | One-touch keys  Calendar Key : Short Press,Logn press )
(Snad jste se nelekli, ale nejenže nastavení kláves v symbianu je roztahané po celé struktuře nastavení, ale obecně nastavení symbianu má snad 5 úrovní menu)

Opravdu jsem to přehlédl a nebo opravdu seznamu Akcí Short press,Long press chybí Menu a Přepnout aplikace?

Šlo by to teoreticky změnit přes patch pro ROMPatcher? Když to zvládne takové věci jako zkrátit delay na longpress klávesy, skrývat položky menu, eliminovat pípání při nahrávání hovorů, instalovat jakékoli aplikace , otevřít skryté složky

353

Vývoj / Re:Ruby: předání bloku do lambdy / Proc (tam je yield) - LocalJumpError no block gi

« kdy: 30. 08. 2019, 12:49:39 »

už o tom rozjímám několik dní
Blok samozřejmě předat jde

Kód: [Vybrat]

def funkce(proc-v-promenne, &blok-jako-promenna)
 yield # blok-jako-prom hned zavolá, nelze ho uložit
 blok-jako-promenna.call() #totéž jako výše, ale údajně  výkonnostně horší, neboť su musí vytvořit closure či co

 jinafunkce(blok-jako-promenna) # & z bloku vytvori proc
 jinafunkce(proc-v-promenne) # jde s nim pracovat stejne

  Proc.new # také vytvoří proc  z bloku za předaného funkci
funkce(){print 4}

Prostě ruby je magický a mám ho rád. Jen je vtipné, že se opakuje furt principle of least astonishment. Ono to platí, když chce člověk, programovat přirozeně , ale když chce zkoumat jak ruby funguje, je udiven...
Pokud tě zajímá čtení:
https://stackoverflow.com/questions/2306731/using-yield-inside-define-method-in-ruby (celé)
https://banisterfiend.wordpress.com/2010/11/06/behavior-of-yield-in-define_method/ - Zde bych chtěl polopaticky vysvětlit

That’s right, the yield in the define_method block is actually causing the hello method to close over the block passed to make_method.

a

Everyone knows that Ruby’s blocks close over local variables and constants but it appears they close over blocks too.

Asi pořádně nerozumím, co je closure(uzávěra) a tím spíš sloveso close(over)-"uzávěrovot"

354

Server / Re:Kolik logů vlastně potřebujeme

« kdy: 30. 08. 2019, 09:14:04 »

Takže GDPR je vlastně dobrá výmluva na to proč neshromažďovat data

umožnila firma připojovat si do sítě kdejaké zařízení (telefon)?

A lze se ptát i zakázala umožnila připojovat si do sítě kdejaké zařízení (telefon)?

355

Vývoj / Re:Debugovani javascriptu v browseru: "proti smeru callstacku"

« kdy: 29. 08. 2019, 20:09:04 »

No nic, například u kliknutí myší se to dá podchytit tím, že si v inspektoru dám Event listeners a najdu z dané skupiny ten správný ,ale vidím jen po rozkliknutí místo definice (místo připojení listeneru) a né funkci, jakou to volá.

A o nějakých náhodně vystřelených eventech, kde netuším, proč se dějí, (přes timeouty atd), to moc odhalit nejde. Navíc ten javascriptový reaktivní guláš tam dává mlhu

356

Sítě / Re:spojení wifi

« kdy: 29. 08. 2019, 07:02:47 »

NENÍ to 5G (HUAWEI) ani 2.4G (EDGE?)... Je to GHz

Říct, jestli obě wifi na obou pásmech má stejný dosah nejde, jsou tam další proměnné, jako výkon a tvar antény-tvar diagramu f(φ,θ) .Má li být anténa například izotropní, musí mít větší výkon/přijme méně než úzce směrová. A komunikace je i příjem, kde hraje roli citlivost antény+obvodů + šum prostředí

Jediné co se dá říct, že Překážky mají větší útlum na 5 GHz, takže například 5cm zdi způsobí 32násobný pokles  na 2.4GHz (příklad půlení  na každý cm), ale 243násobný pokles na 5GHz (třetění na každý cm).

Jak je to s tím neintuitivním vztahem  : " čím větší číslo v dB, tím čekám lepší dosah"? A ono to funguje opačně? Který údaj výrobci uvádí? Celkový výkon, zisk a zisk v nejcitlivějším směru a zisk při přepočtu na izotropní anténu dbI?

357

Software / Thunderbird - vadné chování Ikony offline a režimu Offline

« kdy: 28. 08. 2019, 22:30:28 »

Dobrý večer, nějak mám pocit, že v Thunderbirdu je zvoslené chování Režimu offline a s tím související Ikony offline vlevo dole (+ checkboxu Soubor- režim offline-používat režim offline).

*Kromě toho ,že nejde poznat, že jsem v režimu offline kvůli tomu ,že jsem se tam přepl ručně, nebo kvůli tomu že "vypadly internet" (nazývat to režim offline je dost prapodivné a matoucí)
* tak pokud jsem odpojen, ačkoli těsně předtím jsem byl online, mohu klikat jak chci, ale nic tím nezměním, protože po připojení se přepne do režimu online, ačkoli cílem bylo  změnit stav online(ačkoli bez připojení) do stavu offline(tzn. aby  zůstal offline i v případě, že se objeví připojení)


Mám pocit, jako by soudruzi ze země, kde lišky dávají dobrou Oheň, nějak zjednodušili algoritmus a používají pro stav konektivity a režim offline jednu proměnnou.

Také se to u vás chová takhle omezeně? nechci moc číst lamentace, že přece být offline nějakou dobu je out, dneska je přece každý online.

358

Software / Re:Šifrovaný disk v Linuxu na procesoru bez AES-NI

« kdy: 28. 08. 2019, 22:22:03 »

To že jsem paranoidní, neznamená, že po mě nejdou, ale dá se věřit šifře od googlu? Není to něco jako věřit jisté skupině lidí, aby mi pohlídala na hlavním nádraží notebook (pokud to nebude tedy packard bell)?

359

Bazar / Re:Prodám knihu: Mistrovství v PHP 5

« kdy: 28. 08. 2019, 21:43:56 »

Od PHP 5.1 se toho zas tak moc nezměnilo.

Delas si kozy?

FAKE:
INzerát: Prodám knihu o programování PHP 3.

Od PHP 4 se toho zas tak moc nezměnilo.

Delas si kozy?

360

Studium a uplatnění / Re:Podezřele moc recenzí firem na Atmoskop.cz

« kdy: 28. 08. 2019, 21:33:56 »

Vzhledem k tomu, že je pod tím podepsané LMC (Jobs.cz), které má obchodní vztahy se zaměstnavateli-inzerenty, tak bych od toho žádnou objektivitu nečekal. Buď to bylo vytvořené rovnou s nějakým pochybným záměrem, nebo to vzniklo nějak náhodou/omylem, protože se v té firmě někdo nudil a shodou okolností dostal rozpočet, ale i tak to dříve či později dospěje do bodu, kdy nějaký inzerent začne tlačit na odstranění nepohodlných recenzí nebo jiné vylepšení svého profilu.

Z pohledu čtenáře pak web působí jako klasické moderní pozlátko obsahující na první pohled strukturovaná data a nějaké exaktní údaje, čísla, grafy, infografiky… což se dnes typicky dělá jen pro ten pocit exaktnosti, strukturovanosti. Spousta lidí letí na tu formu a podle ní soudí i obsah. Přitom to ale můžou být úplně vylhané údaje a mnohem pravdivější může být pár odstavců textu, které napsal nějaký člověk do diskuse.

Možná jsi udeřil prstíček na klávesu. To je podle mě nemoc, která špiní internet. (A myslím tím obecně, ne pouze AštarSkop) například mraky webů typu kdovolal.cz, muzutozvednou.cz, volajici.eu --- obsahují generovaný obsah na každé číslo, i když ho v databázi fakticky nemají (protože ho nikdo nerecenzoval, nehledal). Je to jak mucholapka na vyhledávače.
Další

• agregátory zpráv, webů ,blogů
• agregátory slevových portálů (to ještě existuje?)
• Ruské zpravodajské servery typu sputnik, ac24, eurabia, stars24 - jsou všechny provázané

S umělou inteligencí (případně jiným buzzwordem - generative network) tyhle weby budou přibývat v dalších oblastech.
Princip je vždy stejný, tvářit se, že web má spoustu strukturovaného obsahu, resp. záznam o všem (že tam nic nechybí), ale přitom je to jen generované (kromě těch, kteří tam jsou vložené)

O Burešovi a ImageLeštiče Prchalovi je jen nadpis

ano - jeden z aspektů "copywriterú" (nechtěl jsem psát žurnalistů, novinářů, editorů)