Tak to mas spatny pocit, protoze sazby se lisi http://jakpodnikat.cz/zalohy-na-socialni-pojisteni.php 
Kde se tam píše co o sazbách? Sazba je to procento, které platím z nějakého vypočítaného příjmu. Zálohy jsou něco úplně jinýho, to je jako záloha na plyn.
Ano, jsou to sice jen "zálohy", nicméně těch 750 a 1800 tak nějak reflektuje i rozdíl mezi minimálním vyměřovacím základem pro hlavní a vedlejší činnost. Minimální vyměřovací základ je minimální výše příjmů - i když si vyděláš méně, zaplatíš na pojistném tolik, co bys zaplatil, pokud by sis vydělal ten min. vyměřovací základ. Teď se koukám do pokynů na vyplnění papíru pro sociálku (náhodou se mi tu ještě válí pod stolem) - pro hlavní činnost je to 6 471 za měsíc a pro vedlejší 2 589 za měsíc. A to není zas tak těžké nepřestřelit - můžeš si náklady na podnikání uplatnit tuším 60% procenty z příjmů a můžeš se domluvit se "zaměstnavatelem", že Ti dá část peněz na dřevo bez faktury. Kromě toho, finanční úřad nekontroluje, jestli součet částky na fakturách není náhodou o něco vyšší než to, co napíšeš do daňového přiznání atd. Samozřejmě si ještě můžeš nechávat účtenky od všeho možného (a ještě je vybírat od známých). Pak, pokud součet všech účtenek je vyšší než 60% z příjmů, můžeš vykázat náklady pomocí nich. Minima pro vedlejšák se mi nikdy nepodařilo "dosáhnout", ale běžně jsem mohl vykázat méně než to minimum pro hlavní. A díky tomu, že jsem byl student a měl jsem tedy vedlejší činnost, jsem dost často "měl" příjem 3-4 000 za měsíc.
Takto
optimalizovaná částka je právě ten vyměřovací základ, ze kterého se platí jak daně, tak odvody.
Takovéto praxe jsou hodně rozšířené a vydělávají na tom právě takoví lidé, jako jsou programátoři - náklady skoro nula* a platí odvody a daň de facto jen ze 40% toho, co by měli platit. Státu se to samozřejmě nelíbí a zákonodárcům taky ne (viz výrok jednoho z poslanců ČSSD o živnostnících a příživnících). V době, kdy jsem byl na bakaláři na denním studiu a s malou praxí, se mi to jednoznačně vyplatilo - dokázal jsem zaplatit náklady na studium, jídlo a pití (myslím takové to pití, na které je uvalena spotřební daň), stát mi moc peněz nesebral a firmy se k zaměstnávání "nezávislých subdodavatelů" staví přeci jen jinak - stalo se mi, že po přijímacím pohovoru naprudko řekli "na živnosťák na 100 hodin/měsíc Tě vemem, na smlouvu ne".
*dost často firmy poskytují firemní notebook se softwarem a pustí vás do kanceláře - ono licence na Visual Studio (plná, ne jen upgrade a ne parodie typu Express edition) stojí min. 500 USD, Ultimate s MSDN klidně 14.000 USD - a firma je může získat levněji než jednotlivec
Zobrazit příspěvky
