Příspěvky

151

Studium a uplatnění / Re:Platy v IT

« kdy: 09. 03. 2020, 12:33:55 »

Samozrejme ze VS hra obrovsku rolu. Bez VS sa NIKDY nedostanes do riadiacej funkcie. A urcite sa zas ozvu chytraci bez VS ako je to zbytocne, ale zivot Ti ukaze ze narazis na hranicu kde si bez VS ani neskrtnes.

A ked tak citam tie platy, som rad ze tieto sumy su uz davno za mnou a moj plat sa pohybuje v nasobkoch cisel ktore pisete.

Ja bych tu VS tak nedemonizoval. Ve spouste inzeratu jsou minimalni pozice "středoškolské vzdělání ukončené maturitou". A pan se nepta na ridici pozici, ale na pozici programator, nota bene junior programator.

152

Vývoj / Re:Algoritmus výplně gridu

« kdy: 05. 03. 2020, 08:56:59 »

A jsou jen ty 3 typy obrazku? 1x1, 1x2, 2x1 ? Protoze pak to poskladat urcite lze a neni to ani zadny optimalizacni problem podle me.

Jo aha, sorry, pises nasobky, tak nic...

153

Vývoj / Re:Algoritmus výplně gridu

« kdy: 05. 03. 2020, 08:46:39 »

A jsou jen ty 3 typy obrazku? 1x1, 1x2, 2x1 ? Protoze pak to poskladat urcite lze a neni to ani zadny optimalizacni problem podle me.

154

Vývoj / Re:C++ Jak vložit nějaký text do konzoly který by šel editovat a následně získat

« kdy: 22. 02. 2020, 22:59:29 »

Ahoj, můžu k tomuto scriptu (nebo jinému) přidat nějaký text, který se vloží do terminálu pokud zavolám tento kód?
Příklad, spustím tento kód a vytiskne se
Zadejte vaše jméno:
chci aby se vytisklo
Zadejte vaše jméno:Petr
a přitom ten text Petr za dvoutečku aby šel v rom řádku editovat.

Kód: [Vybrat]

string name ;
cout << "Zadejte vaše jméno:";
getline(cin, name ) ;
cout << "Hello " << name << endl ;

Díky

Neni jednodussi vypsat "Zadejte vase jmeno (Petr):" A pokud uzivatel to odbouchne entrem, jmeno bude Petr, jinak vstup z console?  :-)

155

Vývoj / Re:Doporučte programový jazyk pro Windows

« kdy: 20. 02. 2020, 16:14:56 »

javascript/typescript

https://dorey.github.io/JavaScript-Equality-Table/

156

Vývoj / Re:Váš názor na agilní vývoj - Scrum

« kdy: 06. 02. 2020, 13:42:34 »

9:00 SEC: Ahoj, tak ja jsem vcera psal classu X, zasekl jsem se na jedne metode, ale tady Franta mi pomohl. Dneska budu psat classu  Y. Odpoledne musim k doktorovi...  A takhle kazdy den do zblbnuti....Prinos nula.

157

Studium a uplatnění / Re:Výchovné metódy v IT svete

« kdy: 29. 11. 2019, 17:44:04 »

Cetl jsem o tom clanek v Respektu, ze dnesni deti maji uplne jinou vychovou nez my (>40). Za meho detstvi nebylo co delat krome sportovniho oddilu a hudebky, tak jsme po skole vetsinou blbli venku s brachou, rodice nas nekontrolovali vubec. Dneska maji deti vice planovany cas. Treba svet pocitacovych her je pro dnesni deti zajimavejsi nez venkovni.

158

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 12:20:56 »

Mnozina vzdy obsahuje ruzne vlastnosti.

Tomu 1. moc nerozumim (je to prilis vagni) 2. nevim, jak to souvisi s tim, co jsem rekl.

Spis by me zajimalo, jake vlastnosti teda obsahuje ta tvoje mnozina, jake Haskell, jake ostatni jazyky.

IMHO žádná obecně přijímaná definice funkcionálního jazyka není. Ta množina featur je něco ve stylu https://en.wikipedia.org/wiki/Functional_programming#Concepts

Cemu nerozumis? Ze mnozina obsahuje ruzne prvky?

159

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 12. 11. 2019, 11:50:58 »

Jasně, mohl bych to přepsat do formule, ale nemám chuť pálit čas na někom, kdo neumí číst a důkazy chce výhradně po ostatních. Sorry.

Ale formuli po tobe nikdo nechce. Uplne bude stacit, kdyz udelas to, co jsem rekl: ukazal mi presne a podrobne, jak podle tebe C vyplyva z A a B.

BTW, budu velkorysy a prehlidnu to, ze jsi rekl, ze jsem neco tvrdil, zatimco ted rikas, ze to vyplyva z toho, co jsem rekl. To je docela brutalni manipulace, ale nechme to byt.

Takze jestli ti dobre rozumim, podle tebe z tvrzeni:

A: "být funkcionálním jazykem" je množina několika různých vlastností
B: Co je to vlastnost? Já mám za to, že predikát.

nejak vyplyva

C:  množina predikátů je predikát

Ja opravdu nevim, proc si to myslis.

Uplne staci neformalni strukturovany popis, jako napr.:

X: Kazdy clovek je smrtelny
Y: Sokrates je clovek
---
Z: Sokrates je smrtelny.

Tvrzeni X rika, ze pro kazde individuum i, pro ktere plati predikat byt_clovekem plati i predikat byt_smrtelny. Pokud predpokladame, ze je tvrzeni X pravdive a zaroven predpokladame, ze plati predikat byt_clovekem(sokrates), musi platit i predikat byt_smrtelny(sokrates).

Takhle to bohate staci.

"A: "být funkcionálním jazykem" je množina několika různých vlastností"

Mnozina vzdy obsahuje ruzne vlastnosti. A dostavame se zase zpatky na zacatek. Spis by me zajimalo, jake vlastnosti teda obsahuje ta tvoje mnozina, jake Haskell, jake ostatni jazyky.

160

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 23:39:54 »

Jsem tu :-) S tim predikatem jsem to napsal spis jako popichnuti, protoze se vyjadrujes radoby akademickym jazykem a ve vysledku ten odstavec neni moc srozumitelny.

Super! Vsechna cest, ze ses ozval a byl chlapsky uprimnej, klobouk dolu!

Budu taky. Tu vyhradu neberu, prvorade proto, ze se imho snazis aplikovat pojmy z nejakeho formalismu (predikatova logika?) na prirozeny jazyk. Preskakujes ze sveta semantiky ("vlastnost"), ve kterem jsem se pohyboval, do sveta formalismu ("predikat"). To dost dobre samo o sobe nedava smysl, natoz aplikovano na prirozeny jazyk.

---

Jestli to bylo nesrozumitelny, tak se omlouvam. Chtel jsem proste rict to, co jsem napsal pozdeji:

myslím, že jsou to spíš "shades of grey" - čím víc těch "vlastností funkcionálních jazyků" splňuje, tím víc je to funkcionální jazyk...

cili (tak jako vetsina vyrazu prirozeneho jazyka) i "funkcionalni jazyk" je proste fuzzy pojem. Pro nekoho je funkcionalni jenom Haskell a par jazyku, o kterych nikdy nikdo normalni neslysel, pro nekoho je funkcionalni jazyk i Javascript

Podle me se ale daji alespon identifikovat nejake vlastnosti, ktere dohromady tvori jakousi pseudoskalu - cim vic z nich jazyk ma, tim vic je funkcionalni. To je cely, zadna veda.

---

Jinak mimo hru: AFAIK (alespon v "normalnich" logikach, u jinych nevim) lze kazdy predikat definovat pomoci mnoziny a naopak kazdou mnozinu pomoci predikatu. Protoze predikat proste rozdeluje univerzum individui na dve disjunktni podmnoziny: pro jednu plati, pro druhou neplati. Takze predikat a mnozina jsou vicemene dva ruzne pohledy na tutez vec, kazdy z jine strany. ...takze ani mnozina predikatu neni zadny velky problem. Muzeme tomu dat semantiku treba takovou, jakou jsem tomu dal ja (fuzzy vlastnost), nebo bysme to mohli treba i v predikatove logice chapat jako (neformalne) "zretezeni pomoci AND" neboli jako prunik tech mnozin, ktere vymezuji ty predikaty. Proc ne? Fantazii se meze nekladou, kazdy si muze co chce nadefinovat jak chce, zejmena semantiku (a proto IMHO neni moc moudry temahle pojmama nekoho mlatit po hlave )

---

P.S. Ses chlap, respekt!

No a jaky je prinos do diskuze? Ze cim vic vlastnosti z funkcionalnich jazyku, tim vic funkcionalni jazyk?

Mene (prispevku) je nekdy vice

161

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 23:00:25 »

Už jsme ji opravovali dva. Dokud nebudeš chápat rozdíl mezi `{a}` a `a`, tak to nemá smysl. Hlavně že si tu s Idrisem honíte trika.

Nevim, jaky `{a}` a `a` mas namysli.

Ja jsem rekl

"být funkcionálním jazykem" je množina několika různých vlastností

Procez ondrama mi vycetl:

"Byt funkcionalnim jazykem" neni mnozina, ale predikat.

Ty mi tady (pro me) nesrozumitelne povidas o tom, ze mnozina neni funkce a ze {a} neni a. To nejak souvisi s tim, co napsal ondrama? Nebo to je zas nejaka jina chyba?

S vama je to tezky, chlapi. Na me musite pomalu a srozumitelne. Poradne, pomalicku a poporade mi vysvetlit, jak je to spravne a proc, ja jsem jednoduchej kluk z vesnice.

Jsem tu :-) S tim predikatem jsem to napsal spis jako popichnuti, protoze se vyjadrujes radoby akademickym jazykem a ve vysledku ten odstavec neni moc srozumitelny.

162

/dev/null / Re:Těžké OOP problémy

« kdy: 11. 11. 2019, 13:28:16 »

Ze zdejších konverzací však mám pocit, jako kdyby Haskell byl jediným správným funkcionálním jazykem.

To je asi spíš proto, že Haskell je dobrý jako příklad, protože "být funkcionálním jazykem" je množina několika různých vlastností, různé jazyky splňují různé její podmnožiny a Haskell splňuje asi všechno - tj. je hodně čistě funkcionální. Například Erlang nebo Elixir (a AFAIK i Lispy) mají side effecty, což moc funkcionální není.

Zároveň je Haskell ještě relativně dobře známý, protože se často učí na školách. Příklady pro Agda nebo Idris by byly srozumitelné výrazně menšímu počtu lidí.

"Byt funkcionalnim jazykem" neni mnozina, ale predikat. Kdyz uz se vyjadrujes jak hotentot, tak se pokus byt aspon presny. V idealnim pripade se nevyjadruj vubec.

163

Studium a uplatnění / Re:Studium na VŠ po 40

« kdy: 29. 09. 2019, 12:20:53 »

V 40tke riesit VS? Zivot sa da pokazit aj krajsim sposobom, napriklad chlast, prostitutky .. 

V 40tke by si uz mal byt zabezpeceny z kazdej strany, venovat sa konickom, rodine, dovolenkam a uzival si kludnu jesen zivota..

Tos trosku prestrelil s tim podzimem, ted zrovna Katerina Nash ve 42 vyhrala svetak v cyklokrosu. Zkus ji rict, ze si uziva jesen zivota :-))

164

Studium a uplatnění / Re:Hledám knihy: Myslíme v C++ a v Javě

« kdy: 15. 09. 2019, 09:45:26 »

Výjimečné chyby ošetříš o pár pater výš a vhledem k jednotnému rozhraní v tom nevidím žádný problém. Granularitu lze kdykoli zjemnit odchycením výjimky a uložením do stacku nové výjimky na vyšším levelu. Tím si zdroj výjimky krásně vytrasuješ.

To "ošetříš" znamená kód, který se díky tomu "výjímečné" moc často nespouští. Je opravdu dobře otestovaný? Netestují se náhodou jen běžné chyby?

Když upravíš jen kód nebo ošetření výjimek, tak tě na to testy hned upozorní. Toho bych se nebál.

Teoreticky jo. Ale v praxi jsou ty testy kapku míň spolehlivé. Testuje se to, co někoho napadne, nebo co už se jednou vymamlasilo. Na nečekané chyby testy nejsou.

Ze zadání píši testy, podle testů pak produkční kód. Do testů mockuji i chyby filesystému nebo třeba ztrátu spojení s databází. Je snad v něčem problém?

Nesmí se také zapomínat na zotavení z výjimek. Když ho uděláš v main loopu aplikace, tak ti nespadne, ale přejde do nějakého výchozího stavu. Je to taková poslední záchrana. Samozřejmě musíš vše řádně zalogovat, což obvykle není problém.

Produkcni kod je co?

165

Odkladiště / Re:(Rádoby)frikulínská komunikace firem

« kdy: 08. 09. 2019, 10:17:33 »

Ninjové atp. se dají snadno oignorovat a s hirujícím managerem se dá většinou dobrat podstaty. A pokud ne, tak je to jejich problém.

U stanování je potřeba se ujistit, jak moc nepovinné to je.

A z různých "cool" benefitů po některých vysloveně pasu - konkrétně nedám dopustit na dobré kafe a schopné baristky. (Jinak je samozřejmě potřeba se ujistit o tom, že třebas ty fotbálky a jiné nesmysly jsou dost daleko od místa, kde se skutečně pracuje.)

Schopne baristky? Co si pod tim mam predstavit? Co ja mam zkusenosti, tak jednou za den prijde pani a vycisti/doplni automat na kafe :-)