Příspěvky

436

Vývoj / Re:Viděli už jste někde distribuované transakce?

« kdy: 20. 02. 2019, 18:32:40 »

Tzn. ja mam na mysli distribuovane transakce na urovni komponent, ne na urovni databazi. Databazim to muze byt uplne fuk, ty jsou jak jsou.

Tak to jsem tě pochopil správně. Nemluvíš o distribuovaných databázích. Mluvíš o transakcích např. JTA, které by tu část kódu ve které probíhá transakce, ukončená commitem byla rozdělená na více mašin(např. aplikačních serverech).

Stále si zatím stojím, že ve většině případů by ztráta způsobená komunikací/potvrzeními mezi mašinama(aplikačními servery) bude zbytečně prodlužovat dobu celé transakce.

PS. navrhni testovací projekt, hoď ho na git a nech si ho zde zkritizovat. Takto je to příliš abstraktní.

Proc to bude zbytecne prodluzovat dobu cele transakce, kdyz ty ty komponenty musis stejne volat. Zavolas je tak jako tak, akorat to bude transakcni.

Očividně není totiž otázka položena tak, zda to udělat transakčně nebo nikoli. Otázka míří, jak je transakčnosti dosaženo. Jinak je ale skutečně populárnější https://en.wikipedia.org/wiki/Eventual_consistency

Jaka otazka tak miri, moje urcite ne. Ja mam predstavu jak je transakcnosti dosazeno, proste je vystaven v pozadi nejaky trigger na commit a rollback. Proste client zavola API treba pres SOAP, provedou se operace nad databazi, ale nic se necommituje, transakce je porad otevrena. Pokud je v procesu u CLienta vyhozena Exception, automaticky se zavola na API rollback.

Z te Eventual Consistency nejsem moc chytry.

437

Vývoj / Re:Viděli už jste někde distribuované transakce?

« kdy: 20. 02. 2019, 16:39:24 »

Tzn. ja mam na mysli distribuovane transakce na urovni komponent, ne na urovni databazi. Databazim to muze byt uplne fuk, ty jsou jak jsou.

Tak to jsem tě pochopil správně. Nemluvíš o distribuovaných databázích. Mluvíš o transakcích např. JTA, které by tu část kódu ve které probíhá transakce, ukončená commitem byla rozdělená na více mašin(např. aplikačních serverech).

Stále si zatím stojím, že ve většině případů by ztráta způsobená komunikací/potvrzeními mezi mašinama(aplikačními servery) bude zbytečně prodlužovat dobu celé transakce.

PS. navrhni testovací projekt, hoď ho na git a nech si ho zde zkritizovat. Takto je to příliš abstraktní.

Proc to bude zbytecne prodluzovat dobu cele transakce, kdyz ty ty komponenty musis stejne volat. Zavolas je tak jako tak, akorat to bude transakcni.

438

Vývoj / Re:Viděli už jste někde distribuované transakce?

« kdy: 20. 02. 2019, 08:35:37 »

My si nerozumime. Napr SOAP umoznuje distributovane transakce. Jak to vypada.

Potrebujete prevezt system z nejakeho stavu A do stavu B. Napr. zpracovavate uver nejakeho zakaznika, chcete do dostat ze stavu "Novy" do stavu "Ke schvaleni". Prijde vam do komponenty pozadavek na zpracovani uveru. Abyste se dostali do stavu B, potrebujete zavolat komponenty X Y a Z. Kdyz se pri Z neco posere, napr. zakaznik neprojde credit checkem, tak v databazi ve vasi komponenty se udela rollback. Jenze to nestaci, vy musite jeste vratit zmeny v X a Y. Jenze X a Y jsou mimo vasi transakci, takze tak musi mit nejak pripravene API na vraceni zmen, ktere jste tam udelali. Kdyby to bylo pres distribuovane transakce, coz treba umoznuje Java SPring, tak se da rollbackovat i v X a Y.

Tzn. ja mam na mysli distribuovane transakce na urovni komponent, ne na urovni databazi. Databazim to muze byt uplne fuk, ty jsou jak jsou.

439

Vývoj / Re:Viděli už jste někde distribuované transakce?

« kdy: 19. 02. 2019, 22:57:25 »

Upozornění: Javascriptářům vstup zakázán. Jen Java, .NET a Cobol.

440

Vývoj / Viděli už jste někde distribuované transakce?

« kdy: 19. 02. 2019, 22:50:36 »

Já ještě ne.

Proč se to nepoužívá, dokáže to přece krásně zjednodušit backend složený z vícero různých komponent. Můžu si s tím v podstatě backend udělat jako krásný stavový stroj. Šetří to práci, protože mezi transformaci A->B která se skládá z různých operací a volání jiným service můžu v případě neúspěchu udělat jen rollback. Pokud nemám dostribuované transakce, musím ten rollback dělat otravně ručně posloupností různých odvolávacích volání, čímž roste chybovost, čímž roste riziko nekonzistentního stavu databáze.

441

Studium a uplatnění / Re:Práce na IČO

« kdy: 16. 02. 2019, 21:24:34 »

Superhrubá mzda: 67.000,-
Čistá ročná mzda: 438.000,-

V prípade OSVČ
Príjem: 67.000,- mesačne, teda 804.000,- ročne
Čistý ročný príjem: 707.000,-

To je strašne veľký rozdiel - prečo by niekto vôbec robil ako zamestnanec, pokiaľ môže skoro dvojnásobok zarobiť ako OSVČ?

Protoze zaprve ty penize odvadis do statniho rozpoctu a zadruhe jako zamestnanec mas mnohem min starosti a stresu. Proto.

Kdyby stat nebyl socialisticka mrcha, ktera z tvych penez zivi losery (kteri si socany zvolili), tak by se ti OSVC nevyplatilo vubec.

Bohuzel schopnych lidi je vzdycky malo a loseri je prehlasuji u voleb. Je to tak absurdni, ze se divim, ze to neni proti ustave, aby clovek co bere 12000 hrubeho mel duchod 10000 a clovek co ma 100000 hrubeho ma duchod 22000. To je zlodejina nejvetsiho kalibru, ale nikdo se tebou zabyvat nebude, protoze takovych lidi jako ty je min jak 8% a jako volici jsou nezajimavi. Navic luza kterou dotujes te jeste bude oznacovat za zlodeje, kdyz mas tolik penez, a budou si myslet ze obrat te je spravna vec.

Samozrejme takovito lidi jsou velice schopni a nenechavaji se odirat. Moznosti jak se statem vyjebat a vzit si to zpet je spousta, napr. budes investovat do akcii a neplatit z toho zadnou dan.

442

Studium a uplatnění / Re:Práce na IČO

« kdy: 15. 02. 2019, 17:32:06 »

Nezapomente si k tomu pripocitat vypadek v praci. Ono to na to ICO nutne tak vyhodne jak si nekteri mysli. Ma to radu nevyhod. Rozhodne pocitejte s tim, ze vetsi vydelek bude vykoupen vetsimi starosmi - musite makat + resit kde investovat prachy. Neni to pro nemakacenky ani nahodou a navic budete nicit dobrou povest kontraktoru.

Taky nezapominejte, ze ty vetsi prachy co na ICO mate jsou z velke casti diky tomu, ze platite minimalni socko a zdravotko. Coz znamena ze vas stat nejisti. Ty prachy si musite odkladat do neceho stabilniho, treba do nemovitosti, je to vase jedina jistina pred chudobou v pripade zdravotnich komplikaci atp. Jestli to nekdo utrati za pitchoviny tak je to s nim zle.

Dale potrebujete vybaveni, notebook radeji 2 a zalohovat, nejste zamestnanci abyste oznamili ze vas okradli a koupi vam novy a pofoukaji bolinko, na ICO se musite starat sami o sebe, chlebodarce je vas zakaznik a ne pasacek ovecek.

Navic uplne nezapadnete do kolektivu mezi zamestnance, budete vzdycky tak nejak externista.

443

Vývoj / Re:Zajímavá aplikace pro AWS Lambda

« kdy: 12. 02. 2019, 08:10:03 »

Ja jsem tu pointu Lambda funkce predtim tak naprd napsal. Pointa je takova, ze AWS bezi v nejakem enviromentu, podobne jako ti bezi treba Aplikacni Server. Aplikacni Server umi spoustet Java WAR aplikace a ty vsechny bezi tak nejak spolecne nad jedinou JVM se spolecnymi zdroji. VLastne Lambda funkce je pro AWS "Aplikacni server" neco jako je WAR pro Java EE Aplikacni Server. Lambda je zkratka cosi nativne zakomponovaneho do AWS enviromentu. A je to Event driven. Pouzijes to na veci, ktere dokazi vyvolat eventu, jako napr. nahrani souboru do S3.

Zaroven lambda funkce sama o sobe je pasivni prvek, musi ji vzdycky neco zavolat.

To me vede k tomu, ze sam vlastne moc nechapu, k cemu se ve vyvoji lastne hodi. Pokud vyvijis v AWS nejakou nejakou komponentu, tak to, co by ti zprostreddkovala ta lambda funkce, muzes dat primo jako soucast te komponenty - nepotrebujes to mit nekde udelane v Lambde.

Tzn. ta lambda slouzi jako takovy doplnek ke standardnim AWS sluzbam. Lambda je vlastne takovy adapter mezi AWS sluzbami ktere vyvolavaji ruzne udalosti a mezi tvymi komponentami. Nevim napr. jak by ve Springove komponente slo napojit udalost z S3. Ale muzes tam dat lambdu, ktera dokaze reagovat na S3, a  te lambde zavolas treba REST API od tve komponenty. A to vidim jako pointu Lambdy.

Pak je jeste jedna pointa Lambdy a to je pro socky a velice jednoducha pouziti, ale o tom se mi tu nechce psat.

A pak je jeste jedno pouziti lambdy, ktere tak nejak vyplyva z jeji jednoduchosti - je overhead re-deployovat zmenu nejake komponenty do AWS, ale je velice jednoduche upravit lambdu. Muzes proto do Lambdy delegovat ruzne funkce komponent, kde ocekavas, ze se ti bude hodit rychla zmena funkcionality.

444

O serveru Root.cz / Re:Neni toho mazani uz trosku moc?

« kdy: 11. 02. 2019, 18:19:23 »

A proc bychom tu vubec meli neco psat, kdyz je tu nuda? Vemte si treba zde uzivatel Cikada. Ten tady nejvic obhajuje zmeneny rezim, pritom jsem tohoto uzivatele nikdy nevidel zapojovat se do diskuzi. Takze to tady obhajuje nekdo, kdo tu skoro nepise.

Proc by tady mel vubec nekdo psat, kdyz je tu nuda, pane Krcmar? Vy tu chcee, abychom sdileli svoje vedemosti, ale nedate nam nic naoplatku. Chcete to tu mit sterilni, ale ja se ptam, proc bychom tady vubec meli nekomu radit, kdyz si tu nemuzeme pokecat? Proc jako bychom meli? Nikdo z nas za rady zadne penize nema, chodime tu, protoze tu byla vseobecne sranda. Tak si tu pane Krcmar radte sam. Budou se vam tady opakovat oprispevky porad jednech a tech samych divnych sucharu.

Fuj.

445

Vývoj / Re:Zajímavá aplikace pro AWS Lambda

« kdy: 11. 02. 2019, 17:38:36 »

Lambda funkce je takova funkce v ramci AWS enviromentu, da se to pouzivat pro takove agilnejsi ucely, abys nemusel na kazdou pitomost tvorit nejakou plnotucnou komponentu, muzes to udelat pres Lambdu. Pouziva se to jako uzitecna doplnkova vlastnost, ale plnotucnou standardni komponentu to podle me nenahrazuje. Ale myslim si ze jako bakalarka je to dobre tema.

446

O serveru Root.cz / Re:Neni toho mazani uz trosku moc?

« kdy: 10. 02. 2019, 23:37:13 »

A taky odtud zmizi provokaivni diskuze, kde se casto rozjela podnetna technicka debata a vsichni i ti nejvetsi remcalove na offtopic se toho radi zucastnovali. A ted to vsechno bude pryc. Budes to tu mit sterilni a bude tu nuda.

447

O serveru Root.cz / Re:Neni toho mazani uz trosku moc?

« kdy: 10. 02. 2019, 23:29:46 »

Ja bych jako extrem Krcmiho pristupu oznacil stackoverflow. Tam se jen zeptate treba ne doporuceni nejake dobre knihovny pro konkreti ucely a smecka bonzaku s kladivama uz vam to zamkne jako Opinion-based topic.

Krcmi se vydal vstric timto smerem, chce Root osekat na konkretni diskuze k nejakemu technickemu problemu. Zakazat veskere povidani si o necem. Nechce ani vytvorit takovou sekci. Klidne by mohlo byt miniaturnim pismem na konci stranky napsano "Nemoderovan diskuze", viditelna jen pro zvane (registrovane), ktera by nas presmerovala do toho spravneho ajtackeho undergroundu na Root.cz, ale on to proste neudela.

Krcmi, ty nejsi spravny sympatak! A nemas rad sve verne navstevniky!

PS: jo a ani tech trou a povidacu si nevazis, to taky byli casto programatori, kteri rovnez i psali k veci a meli technicke znalosti, ale ty je chces dat pryc. Tak ti tu ted bude cmrdat Kit, Jirsan a Satai a obcas neco utrousi Havran.

448

O serveru Root.cz / Re:Zrizeni nemoderovane sekce na Root.cz

« kdy: 09. 02. 2019, 13:32:14 »

Kazdopadne diskuze docela vymrey, pocet prispevku se znacne snizil. Jsem zvedavy jestli Root dosahne sve puvodni popularity.

Kazdopadne ten Komix je tak hrozny, ze tradicni diskuzi pod nim si vylozene zadal. Vzdyt to je vylozene namet na diskuzi Bez diskuze uz to neni Komix.

Root by mohl udelat takovy kompormis a praveze pod tim komixem umoznit diskuzi a to i neregistrovanym uzivatelum

449

/dev/null / Re:Jak vypadal vývoj SW ve světě před rokem 2000?

« kdy: 09. 02. 2019, 07:56:36 »

Zkoušel jsem o tom něco googlit, ale nebyl jsem úspěšný. Ví někdo, o co se jednalo?

Ano, vaše generace co se dostala k internetu po miléniu o tom samozřejmě neví.  Ale skutečně to tak bylo. Kolem roku 99/2000 před vrcholem .com bubliny byli platy programátorů v USA monstrózní. Takový senior v C++ měl plat kolem 150-200 000$/rok, v některých případech to šlo až na 400 000$/rok. V tu dobu to byl fakt hukot procházet americké portály práce. Proto taky dost lidí se snažilo hrát GreenCard lottery v tu dobu.

Ale jak to bylo během 80tých a začátku 90tých to nevím.

No a co se teda stalo ze to tak zacalo padat? Imigrace, Indie a Cina?

450

/dev/null / Re:Jak vypadal vývoj SW ve světě před rokem 2000?

« kdy: 08. 02. 2019, 19:37:02 »

Ne, nema to ni spolecneho s rokem 2000, v zadnem pripade ne Y2K, to jsem jen tak zhruba oznacil minule stoleti.

Prave ten kolega co je z Francie se strasne divil, ze o tom nevim. Mela to byt proste nejaka doba, kdy se vyvojari vydelavaly tezke prachy, v celem zapadnim svete. A potom se to proste v IT Industry postupne nejak utlo nebo co. Prave jsem byl z toho dost prekvapeny, nikdy jsem o tom neslysel.