Příspěvky

31

Studium a uplatnění / Re:Plat junior javisty v Praze - je 50k reálné?

« kdy: 15. 09. 2023, 16:11:09 »

Divné mi přijde to, že aniž by byl člověk na pohovoru, ptají se ho, kolik peněz očekává. To samo o sobě značí to, že jim jde o co nejnižší náklady a jinak vezmou kohokoli. Stejně, jako když firma neuvádí vůbec žádné informace o finančním ohodnocení...

To je přinejmenším neinformovaný názor. Když mi přijde životopis, první, co udělám, pokud to není úplný zoufalec, že uchazeči volám. Pokud vidím, že to je očividný junior a má neodpovídající představy o platu, neztrácím už dále jeho čas ani svůj.

No a co se týče zveřejnění nabízeného platu, je asi jasné, že jinak zaplatíš superhvězdu a jinak méně zajímavého člověka. U nás to děláme běžně: drahý-dobrý je super, levný-dobrý je lepší, drahý-slabý je k ničemu, levný-průměrný se dá zvážit.

32

Studium a uplatnění / Re:Vysoká škola pro pokročilého programátora

« kdy: 28. 07. 2023, 09:07:22 »

Hodnotis hned podle prvni, nebo to musi byt specificka kombinace? Co reknes na Teologickou, nasledovanou FFUK a pak nejakou prestizni techniku v USA? Podotykam, ze dotycny mel vazny duvod ke studiu vsech uvedenych.

Hele, čistě za sebe - pokud někdo dělá všechno možné a jeho životopis není nějak zázračně přitažlivý z pohledu pracovních zkušeností, ani bych ho na pohovor nepozval. Resp. možná bych, pokud bych byl v dobrém rozmaru, zvednul telefon a pár minut ho zkusil zpovídat, ale vesměs to je k ničemu. Úplně chápu, že někdo chce být všechno, ale v IT oboru (konkrétně u programátorů) je potřeba znát věci do hloubky, ne jen do šířky, mít specifické myšlení a základní sebedisciplínu. To tyhle renesanční typy skoro jistě postrádají a člověk, který dělá dvě humanitní školy a pak jde programovat (následné studium computer science na MIT je sci-fi, ale budiž, je to pořád totéž), má podle mě zůstat mimo hardcore IT. Těchto uchazečů jsem pár zažil, není to jenom teorie.

Tohle naštěstí není případ tazatele, ten ví co chce (skoro bych řekl, že až moc, ale to je na něm).

33

Studium a uplatnění / Re:Vysoká školy pro pokročilého programátora

« kdy: 27. 07. 2023, 08:42:15 »

1. Potřebuješ titul nebo si to myslíš? Jdi na lehkou školu, ideálně v dálkové/kombinované formě studia, ať tam ztrácíš čas co nejvíc.

2. Chceš být formálním vzdělancem? Jdi místo toho na těžkou školu (MatFyz, Jaderka). Klidně i něco v jiném oboru, pokud Tě zajímá.

3. Chceš být prostě dobrý SW vývojář? Projdi odborné předměty, které na VŠ přinášejí relevantní teorii (nějaká vyšší matematika, asymptotická složitost atd.). Bojíš se, že budeš potřebovat titul? Goto 1.

34

Studium a uplatnění / Re:Co dělat v C++?

« kdy: 12. 06. 2023, 07:15:41 »

transpiler z c++ do rustu, do golangu, do javy :-)

To odpovídáš mně? Hele, sleduju pravidelně, jak se daří převod fishe do Rustu na https://github.com/fish-shell/fish-shell . Vývojáři se rozhodli, že ze začátku nebudou dělat komplet přepis do idiomatického Rustu a hodně se přizpůsobují původnímu kódu (použitý typ řetězců apod.) Kdyby šlo tu první fázi rozumně udělat transpilací, už by to asi měli. Takhle jsou zhruba v třetině (podle počtu řádků) po asi 4 měsících tvrdé práce. Přepis do Go si dovedu představit ještě míň, Javu si radši nepředstavuju. Ale pokud máš nějaké příklady reálných projektů, kde to šlo celkem snadno, budu rád.

35

Studium a uplatnění / Re:Co dělat v C++?

« kdy: 11. 06. 2023, 13:10:07 »

Nebál bych se C++ - pokud se člověk naučí C++ tak má otevřené dveře kamkoliv, a každý další jazyk je pak střašně jednoduchý

BTW: A pokud nevíš na čem chceš pracovat, tak to je špatné, protože cíl ti dá i motivaci v tom pokračovat - hodně projektů není na 1 měsíc, ale na roky... proto je taky hodně nepoužitelných projektů, které nejsou dodělané a nikdy nebudou.

Je otázka, zda za to trochu nemůže i zvolený jazyk.

36

Studium a uplatnění / Re:Co dělat v C++?

« kdy: 09. 06. 2023, 16:10:42 »

Chci trochu poradit na co se mám zaměřit. Co bych na juniorní pozici developera už umět apod. Budu vděčný za veškeré tipy. Můžete mi i doporučit i nějakou firmu. Děkuji.

Nauč se psát čitelné, udržovatelné a dobře otestované prográmky. C++ je peklo na zemi (opustil jsem ho dávno a doteď jsem šťastný, že s ním nemusím dělat), ale pokud se chceš do něj uvrtat, doporučuju si pořádně nastudovat různé špeky v tom jazyce (na pohovorech bývaly různé otázky na virtuální destruktory atd.). Udělej si hezký životopis, napiš tam, že jsi prima kluk, udělej si rozumný OSS prográmek (menší desetitisíce řádků) a začni hledat místo. Ideálně někde, kde nebudeš řešit crashe a memory leaky ve 30 let starém kódu.

37

Studium a uplatnění / Re:Co dělat v C++?

« kdy: 09. 06. 2023, 16:01:35 »

Myslite si ze prispievanie do nejakeho verejneho github repa ho dostane do lepsej prace? Sanca tak 1:100. Co ho dostane do lepsej prace su skusenosti s viacerymi technologiami a praca v nejakych znamejsich firmach ( tj nie garazovky o troch ludoch).

Rekruter drzi v ruke tvoj zivotopis maximalne 60sekund a pocas nich sa rozhodne ci ta hodi na kopku "mame zaujem", "mozno mame zaujem" alebo "nemame zaujem" (niektori to delia dokonca len na dve). Rekruter netravi cas otvaranim github linkov a studovanim commit historie aby videl na com si robil, to mu musis napisat v par vetach/klucovych slovach ty v zivotopise.

Toto prispievanie do verejneho projektu je dobre akurat tak pre dobry pocit ze som s niecim pomohol, ze som nieco posunul dalej, nieco som sa pri tom naucil a urobil som to zadarmo. Ale urcite nie ako reklama sameho seba ktora mi ma pomoct k lepsej praci.

Tak tohle neodpovídá mojí zkušenosti. Vývojářů je pořád ještě nedostatek a i velké firmy (Google, Facebook) mě v minulosti oslovovaly na linked-in i bez "známějších firem v životopise. Recruiteři berou skoro všechno, doporučuju udělat si rozumný profil na linked-in. A jelikož jsem už nabíral sám poměrně dost lidí, OSS/vlastní projekty na GitHubu rozhodně mají svoji váhu, pokud to ovšem je něco rozumného a ne Hello World v Djangu.

38

Vývoj / Re:Jazyk pro ML

« kdy: 04. 04. 2023, 10:19:27 »

Inak si ale myslim, ze ak sa niekto nauci ako prvy jazyk Python, moze to sposobit, ze sa mu uz nebude chciet ucit ziadny iny komplikovanejsi programovaci jazyk.   

Tohle ma dva aspekty - v Pythonu clovek nemusi resit nektere veci, ktere resil ve starsich jazycich, ktere nemely potrebne abstrakce a ruzne kontejnery v zakladni knihovne (prikladem je pomerne stupidni for cyklus v C nebo chuda prace s retezci ve starem Pascalu) - tohle je v poradku. Python neumoznuje psat kod blizky fungovani hardware - tohle je horsi. Nemyslim si ale, ze by Python programatora nutne "zkazil" - kdo se neuci dalsi jazyky a zustane u jednoho, neni u me programator.

Co se tyce puvodniho tematu, mozna by slo pouzit i Rust, pokud by nekdo mel zajem prozkoumat i tuhle moznost. Nejake projekty okolo ML pro nej existuji.

39

Vývoj / Re:Lua a cyklus

« kdy: 24. 02. 2023, 18:31:36 »

jenže lua nevyhazuje chybu "out of rage" při přístupu k neexistujícímu prvku v poli, vrací pouze nil, když prvek neexistuje.

OK, to se asi moc dobře řešit nedá. Dík za vysvětlení.

40

Vývoj / Re:Lua a cyklus

« kdy: 24. 02. 2023, 12:46:20 »

Inku, co ti je na hlášce

Kód: [Vybrat]

attempt to index a nil value (field '?')

nejasného?
Očekáváš snad že ti to napíše že se indexuje od 1?

Ano, může napsat něco jako "Index out of range", co znamená v lidštině "index a nil value"?

41

Vývoj / Re:Lua a cyklus

« kdy: 24. 02. 2023, 10:47:44 »

Docela by mě zajímalo, proč interpreter Lua, který je na světě tak dlouho, nedokáže vyplivnout smysluplnou chybovou hlášku pro tak jasný problém. 

42

Studium a uplatnění / Re:Zkušenosti s indickými kolegy vývojáři

« kdy: 21. 02. 2023, 13:49:21 »

Indu je hrozne moc, takze jsou dobri i spatni. Problem je, ze programovani je pro ne cesta nahoru, takze programovat chce kazdy. Nezavisle na tom, co umi nebo neumi. Mam pocit, ze v CR/EU/vetsine sveta jde clovek programovat, protoze se o to zajima, bavi ho to. Spousta indu jsou programatori z Kolbenky. To se projevuje tak, ze prijde clovek, ktery tvrdi, ze 8 let programoval REST microservices, ale netusi, co znamenaji zkratky HTTP GET. On totiz sice delal 8 let microservices, ale bylo to tak ze mu nekdo rekl: tady je interface X a interface Y. Implementuj interface X tak, ze zavola interface Y. A vubec jim nevadi, ze delaji furt jedno a to samy dokola a vubec tomu nerozumi. Jsou presne takovi programatori, o jakych se mluvilo pri rekvalifikaci horniku z Ostravy. Proste postavte ho ve Skodovce k pasu a on bude zcela spokojene 8hodin denne nandavat prave predni kolo na auto.

Podobní borci jsou už k dispozici i na pracovním trhu v Česku. Asi ne takhle extrémně, ale lidi, kteří nemají zásadní informace o tom, jak co funguje a ani se tím netrápí.

43

Vývoj / Re:Převod List<a> na Vect<a,n>

« kdy: 20. 02. 2023, 06:33:36 »

No, a moje pointa mého původní příspěvku je, že nevím, proč bych to měl drátovat do typů. Prostě si vytvořím kolekci [Foo] a nechám kompilátor odvodit podle užití, jak moc v kódu používám přístup k počtu prvků (-> přidá count do interní struktury pro Foo), jak často přidávám/odebírám prvky uvnitř seznamu (-> zvolí zda použít vektor, nebo spojový seznam). To mě, jako uživatele typů nezajímá, a kompilátor to dokáže rozhodnout lépe.

A jak to pozná?

Jak to píšu. Pozná to na základě znalosti kódu. Koukne a vidí, že ta kolekce se používá tady a tady a tady a tady, způsobem tak a tak a tak. Tudíž nejoptimálnější by bylo mít tu strukturu takto.

A jak z toho (obecně) pozná, jaká je frekvence kterých operací? To přece musí záviset mimo jiné na vstupních datech.

To píšu výše, ne?

Aha, OK.

44

Vývoj / Re:Převod List<a> na Vect<a,n>

« kdy: 19. 02. 2023, 21:47:48 »

No, a moje pointa mého původní příspěvku je, že nevím, proč bych to měl drátovat do typů. Prostě si vytvořím kolekci [Foo] a nechám kompilátor odvodit podle užití, jak moc v kódu používám přístup k počtu prvků (-> přidá count do interní struktury pro Foo), jak často přidávám/odebírám prvky uvnitř seznamu (-> zvolí zda použít vektor, nebo spojový seznam). To mě, jako uživatele typů nezajímá, a kompilátor to dokáže rozhodnout lépe.

A jak to pozná?

Jak to píšu. Pozná to na základě znalosti kódu. Koukne a vidí, že ta kolekce se používá tady a tady a tady a tady, způsobem tak a tak a tak. Tudíž nejoptimálnější by bylo mít tu strukturu takto.

A jak z toho (obecně) pozná, jaká je frekvence kterých operací? To přece musí záviset mimo jiné na vstupních datech.

45

Vývoj / Re:Převod List<a> na Vect<a,n>

« kdy: 19. 02. 2023, 16:23:26 »

No, a moje pointa mého původní příspěvku je, že nevím, proč bych to měl drátovat do typů. Prostě si vytvořím kolekci [Foo] a nechám kompilátor odvodit podle užití, jak moc v kódu používám přístup k počtu prvků (-> přidá count do interní struktury pro Foo), jak často přidávám/odebírám prvky uvnitř seznamu (-> zvolí zda použít vektor, nebo spojový seznam). To mě, jako uživatele typů nezajímá, a kompilátor to dokáže rozhodnout lépe.

A jak to pozná? Pokud to nedělá runtimovou analýzu v konkrétním běhu nebo nějakou dlouhodobou statistiku, tak bych na to nespoléhal...