Ale stále ten skript beží len pár sekúnd po requeste. V iných prostrediach si viem zvoliť dobu platnosti objektu. V PHP je platnosť objektu max. per-request. Pri ďalšom requeste sa vymaže celý obsah pamate a skript beží "nanovo". A dokonca aj ten beh skriptu zvykne byť časovo obmedzený (podľa nastavení). Odpoveďou na request je vždy nejaký string pričom PHP skript rieši len spracovanie vstupu na základe ktorého generuje nejaký textový výstup. Je to teda taký lepší templating engine povýšený na jazyk.
To je přesně účel PHP. Sice jsem veškeré HTML vystrnadil mimo něj, ale stále je to jazyk, ve kterém zpracuji vstup, provedu interakci s databází, vyleju data na výstup a ukončím skript. Není to pár sekund, ale jen desítky milisekund. Paměť se promázne a může zpracovat další request. Nemusím řešit memory leaky, synchronizaci vláken a když proces jednoho requestu spadne, na další to nemá vliv. Zero down time při update je také velkou výhodou, kterou se každý jazyk pochlubit nemůže.