Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - novomente

Stran: 1 2 3 [4] 5
46
Vývoj / Použití příkazu GOTO v jazyku C
« kdy: 18. 08. 2019, 09:57:48 »
Zdravím,

použil jste někdy někdo příkaz "goto" v jazyku C v programátorské praxi?

47
Bazar / Kopím knihu Mistrovství v Linuxu
« kdy: 17. 08. 2019, 16:06:07 »
Zdravím,

koupím knihu Mistrovství v Linuxu od Mark G. Sobell vydanou COMPUTER PRESS 2007

https://www.albatrosmedia.cz/tituly/8486630/mistrovstvi-v-linuxu/

jen ve velmi dobrém stavu. Cena orientačně 600kč včetně poštovného.

48
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 11. 08. 2019, 12:16:01 »
Takže jako když mám designera UI, mám tam toho vizuálního a na druhé záložce mám ten samý soubor jako text. A nakonec ještě dynamická injekce kódu, že mohu měnit UI na programu za běhu, ale nevím jaký jazyk by to uměl.

Tomuhle uplne nerozumim. Mohl bys to trochu blize vysvetlit?

49
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 10. 08. 2019, 10:28:18 »
A mohlo by to treba vypadat takhle nejak? Jeden dokument v okne, v zalozkach aplikace, ktere s nim umi pracovat (ktere si otevre uzivatel), jakal=koliv editacce dokumentu se projevi ve vsech zalozkach (aplikacich).

Prikladam obrazek (viz priloha)...
Jo, tak nejak jsem to mel nacrtnute.

Jo to je skvely napad.



Kdyz to pak prevedeme na prikazovou radku. Slo by to udelat tak, aby jeden uzivatel otevrel dokument (napr. dokument "main.c") v jednom programu (napr. Vim). Pak ten samy dokument v Emacs. Potom kdyz ten dokument edituji v jednom programu (Vim), zmeny se projevi ihned v Emacsu. Kdybych toto propojeni dokumentu nechtel a chtel otevrit dokument zvlast ve Vim a zvlast v Emacs, otevrel bych kopii dokumentu v jednom z programu.

Na prikazove radce by otevreni jednoho dokumentu mohlo vypadat treba takhle:

Kód: [Vybrat]
$ opendoc main.c vim emacs

Respektive otevreni kopie:

Kód: [Vybrat]
$ opencp main.c emacs

50
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 10. 08. 2019, 09:21:44 »
A mohlo by to treba vypadat takhle nejak? Jeden dokument v okne, v zalozkach aplikace, ktere s nim umi pracovat (ktere si otevre uzivatel), jakal=koliv editacce dokumentu se projevi ve vsech zalozkach (aplikacich).

Prikladam obrazek (viz priloha)...
Jo, tak nejak jsem to mel nacrtnute.

KDE mela neco podobneho, ale obracene. V jednom okne byla pouze jedna aplikace a v zalozkach byly ruzne dokumenty. (pokud se to dobre pamatuji).

Na Linuxu se mi libi to, ze si clovek muze sve pracovni prostredi vybrat z mnoha dostupnych a ty navic nastavovat podle sve potreby. To na Windowsech maji jeden pristup a basta. Tak me napada, ze by mohl byt ten ruzny pristup i na urovni jednotlivych aplikaci. Coz uz se v podstate tak trochu deje - viz LibreOffice (modifikace textu jak nahore v panelech tlacitek, tak v postranni liste + mozno prepnout do zobrazeni kart).

Bylo by zajimave si nakonfigurovat nejake desktopove prostredi pro svuj zpusob prace a tento postup by pak respektovaly/umoznovaly jednotlive aplikace spoustene v tom prostredi (at uz se jedna o aplikace QT, GTK2, GTK3 etc.).

51
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 10. 08. 2019, 08:40:39 »
Triviální praktický příklad jedné věci: na škole jsme měli nějaký předmět o human-machine interaction a na jeden úkol jsem dělal papírovej model aplikace, kde jeden soubor byl vždycky v jednom okně a to okno mělo nahoře záložky, kterýma si člověk volil způsob zobrazení obsahu souboru - různé programy by se na to okno nějak "nalepily" podle toho, jestli s daným souborem umí nebo neumí pracovat. Úplně triviálně třeba pro LaTeX by jedna záložka byla "text" a druhá by byla "PDF". Nebyl by tam vůbec žádný koncept "převodu formátu souboru", byl by prostě jenom dokument, pořád jeden, na který se dá dívat různým způsobem (pod kapotou by klidně ukládání a převádění souborů mohlo být, ale uživatel by s tím vůbec nepracoval).

To jenom tak za mě, taková blbůstka, která mě tak před patnácti lety napadla, když jsem si četl o NeXTSTEPU a jeho revolučních UX nápadech :)

A mohlo by to treba vypadat takhle nejak? Jeden dokument v okne, v zalozkach aplikace, ktere s nim umi pracovat (ktere si otevre uzivatel), jakal=koliv editacce dokumentu se projevi ve vsech zalozkach (aplikacich).

Prikladam obrazek (viz priloha)...

52
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 09. 08. 2019, 13:31:41 »
A co takhle vzit to z opacneho konce. Nejprve premyslet o tom, co by ten pocitac mel delat a jake problemy resit. Pak popremyslet o tom, jak by se to dalo pouzivat a ovladat. A na techto zakladech pak popremyslet o tom, jak by to fungovalo uvnitr v backendu (kernel etc.).

53
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 08. 08. 2019, 17:47:24 »
Take pridam jednu starsi blbustku. Koncept GUI jmenem "Stripes" s prohledavatelnym menu. Jen tak pro inspiraci (nic prevratneho, ale zajimaveho). Zde link na video: https://www.youtube.com/watch?v=hXVDGc45nho

Jo malem bych zapomel. Stripes NENI muj koncept.

54
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 08. 08. 2019, 15:56:36 »
Take pridam jednu starsi blbustku. Koncept GUI jmenem "Stripes" s prohledavatelnym menu. Jen tak pro inspiraci (nic prevratneho, ale zajimaveho). Zde link na video: https://www.youtube.com/watch?v=hXVDGc45nho

55
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 08. 08. 2019, 14:02:10 »
Nekde jsem cetl, ze se zkousi takove zarizeni, ktere na zaklade elektricke energie meni svuj tvar. Pro nazornost se testuje takova klavesnice, ktera je normalni rovna plocha, jez se dokaze vytvarovat na klavesnici pocitace. Plocha se tak muze tvarovat podle potreb konkretni aplikace apod. Zajimave by bylo, kdyby se takova tvarovaci plocha spojila s displejem pocitace/tabletu.

Bohuzel nemuzu dat link, je to uz hrozne davno.

P.S. Mam dotaz. Lze do diskuse vlozit obrazek? Tlacitko na vlozeni vidim.

Neco jsem nasel, ale neni to to, co jsem cetl. Je to zprava stara tak 9 let. Zde link: https://www.zive.cz/bleskovky/microsoft-si-patentoval-dotykovy-povrch-ktery-meni-tvar/sc-4-a-154832/default.aspx

56
Odkladiště / Re:Nový OS
« kdy: 08. 08. 2019, 13:12:08 »
Nekde jsem cetl, ze se zkousi takove zarizeni, ktere na zaklade elektricke energie meni svuj tvar. Pro nazornost se testuje takova klavesnice, ktera je normalni rovna plocha, jez se dokaze vytvarovat na klavesnici pocitace. Plocha se tak muze tvarovat podle potreb konkretni aplikace apod. Zajimave by bylo, kdyby se takova tvarovaci plocha spojila s displejem pocitace/tabletu.

Bohuzel nemuzu dat link, je to uz hrozne davno.

P.S. Mam dotaz. Lze do diskuse vlozit obrazek? Tlacitko na vlozeni vidim.

57
Vývoj / Re:Cvičení Bitových operátorů z knihy o jazyku C
« kdy: 08. 08. 2019, 07:27:38 »
K&R jsem volil take z toho duvodu, abych se dovedel neco o tom, proc ten jazyk C vymysleli tak, jak ho vymysleli. Zaroven bych chtel take tak trochu nakouknout do hardware.

Herouta jsem volil, protoze je prave encyklopedicky a pouzivam ho jako prirucku, kdyz se chci neco konkretniho dovedet.

Hlavne mi jde ale o knizky v cestine.

58
Vývoj / Re:Cvičení Bitových operátorů z knihy o jazyku C
« kdy: 07. 08. 2019, 17:38:28 »
Probirat bitove operatory nekde na zacatku knihy mi prijde take trochu obtizne. Napriklad "Ucebnice jazyka C" od Herouta probira bitove operatory az na konci knihy (1. dilu).

Kterou ucebnici byste mi doporucil? Zminena khiha od Herouta mi prijde trochu encyklopedicka, tedy u jednoho tematu se rekne hned vsechno, co se kolem daneho tematu toci. Pouzivam ji prave na to. V K&R jsou zase vysvetlene jine dulezite veci.

59
Vývoj / Re:Cvičení Bitových operátorů z knihy o jazyku C
« kdy: 05. 08. 2019, 13:12:10 »
Tak jsem nakonec precijen nasel reseni cviceni na strankach: https://clc-wiki.net/wiki/K&R2_solutions

Tady jsou...(jen jsem uvedl hlavni kody bitovych operaci)

Cviceni 2.6
Kód: [Vybrat]
return ((x & ~(~(~0 << n) << p+1-n)) | ((~(~0 << n) & y) << p+1-n));

Cviceni 2.7
Kód: [Vybrat]
	unsigned mask = (~(~0 << p)) ^ ~(~0 << p-n);
return ((x & ~mask) | (~x & mask));

60
Vývoj / Cvičení Bitových operátorů z knihy o jazyku C
« kdy: 05. 08. 2019, 12:36:53 »
Zdravím,

právě se učím jazyk C z knihy "Programovací jazyk C" od K&R (B. W. Kernihgan & D. M. Ritchie) vydáno Computer Press 2013.

V druhé kapitole, která pojednává mimo jiné o bitových operátorech jsou tato cvičení:


Cvičení 2.6: Napište funkci   nastavbity(x,p,n,y)    , která vrátí X s N bity začínajícími na pozici P nastavenými podle N nejpravějších bitů v Y a ostatní ponechá beze změny.


Cvičení 2.7: Napište funkci    invertuj(x,p,n)    , která vrátí X s N invertovanými bity (to znamená s 1 změněnými na 0 a naopak) začínajícími na pozici P a ostatní ponechá beze změny.


Pozn.: Předpokládá se, že bitová pozice začíná číslem 0 a je na pravé straně. Použil jsem kapitálky proměnných (X,P,N,Y) pro odlišení od ostatního textu. Jinak jsou proměnné samozřejmě psány malými písmeny. Předpokládá se že proměnné mají smysluplné hodnoty.

Ve cvičeních je překladatelská chyba, protože v knize jsou uvedeny funkce:


nastavbity(x,p,n)    a    invertuj(x,p,n,y)


jsou tedy prohozeny parametry mezi oběma cvičeními. Ve výše zmíněných Cvičeních jsem chybu opravil.

Trochu jsem se s tím potrápil, ale nakonec jsem vše vyřešil takto:

Cvičení 2.6:

Kód: [Vybrat]
#include <stdio.h>

int nastavbity(unsigned x, unsigned p, unsigned n, unsigned y);

int main()
{
unsigned x = 150, p = 5, n = 3, y = 11;
unsigned vysledek = nastavbity(x,p,n,y);

printf("%d\n", vysledek);
}



int nastavbity(unsigned x, unsigned p, unsigned n, unsigned y)
{
return x | (y & ~(~0 << (p+1-n))) << (p+1-n);
}


a Cvičení 2.7:

Kód: [Vybrat]
#include <stdio.h>

int invertuj(unsigned x, unsigned p, unsigned n);

int main()
{
unsigned x = 173, p = 5, n = 4;
unsigned vysledek = invertuj(x,p,n);

printf("%d\n", vysledek);
}



int invertuj(unsigned x, unsigned p, unsigned n)
{
unsigned mask; /* maska pro vypocet */

mask = ~(~0 << n) << (p+1-n);

return (x | mask) & ~(x & mask);
}


Chtěl bych se zeptat, jestli máte někdo jiné a lepší řešení. Případně, jestli někdo máte řešení zmíněných cvičení z výše jmenované knihy ke stažení (protože to nikde nemohu najít).

novomente

Stran: 1 2 3 [4] 5