Musím uznat, že tohle pro mě bylo nejpřínosnější z celé diskuze. Vůbec mne nenapadlo, že tou hlavní motivací víry v Boha může být vlastní záchrana a touha po přežití. Pokud se podobné logické konstrukce, jakou jsi popsal zde, používájí i v "hodinách náboženství", tak začínám chápat proč jsem od věřících, tak často slyšel, že mě Bůh miluje a spasí. Jako kdyby spasení bylo to nejdůležitější z Bible. Do teď jsem si myslel, že hlavní motivací věřícího je nalezení shody mezi vlastním žebříčkem hodnot (svědomí) a hodnot ze svatých knih (Bible, Korán...).
Přidám se k Bohu, protože je nejsilnější => přežiju
Přidám se na stranu svého svědomí = proti Bohu => zemřu
To bude těžký dilema. Možná že tohle dilema je cílem té hry co s námi Bůh hraje 
Já jsem ale vůbec nemluvil o motivaci k víře. Já jsem pouze konstatoval, jaká je realita: silnější vítězí.
Já vím. Tvůj komentář pro mne nebyl užitečným konstatováním, ale užitečnou inspirací. Ty nesouhlasíš, že by pro věřící byla hlavní motivace Boží spása?
To nejak nedava smysl. Dokud neverim tak se nemam ceho bat. Takze motivace je nula.
btw. nejak nevidim "cokoli" co by mohlo byt motivaci v vire.
Chapu motivaci k "chozeni do kostela" - komunita, socialni benefity.
Ale vira predpokladam musi cloveka nejak sama prastit.
No a kdyz nahodou prasti nekoho kdo mysli, tak mu nezbejva nez si nejak racionalizovat vsechno to co se kolem ni toci.
Jak uz sem psal, sam nejsem ani verici ani ateista. Jsem jen linej se rozhodnout, kterej protipol bych mel zastavat.
Oba mi prijdou tak nejak nalevacku.
Verici bez dukazu veri v existenci boha a neverici zas bez dukazu veri v neexistenci boha.
No a jelikoz nemam zadnou
motivaci se pro jedno nebo druhy rozhodnout asi zustanu ignorantem.
Spasa ani smrt nefungujou :-) dokud neverim v boha proc bych veril na spasu a smrt je nevyhnutelna tak jako tak.