8296
Windows a jiné systémy / Re:Zjištění verze vzdáleného FreeBSD
« kdy: 03. 08. 2012, 21:54:39 »Myslis jako z vnejsku?Ne. Chtěl jsem tím říct, že když je někde stará verze něčeho, není to nutně kompro na admina
Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
8297
Vývoj / Re:Java vývojáři - pracujete na HPP nebo ŽL?
« kdy: 03. 08. 2012, 17:20:42 »Problémy které vyplývají z úprav v zákoníku, tak jak jsem je pročítal, se podle mého názoru nedotýkají ani tak nás (ITs) jako spíše těch různých pojištovacích, finančních a jiných poradců a obchodníků s teplou vodou atd. atp. kteří jsou donuceni svou situací a zaměstnavatelem, a výše uvedené podmínky byly často porušené ( exkulsivní smlouva, pronájem kanceláří v budově, atd atd ) tam může mít některá ze stran zájem na soudním sporu.
Btw, ta novela je tady: http://www.os-echo.cz/data/download/Zakon_c_365_2011-novela_zakoniku_prace_2012.pdf
- a švarcsystému se přímo týká imho jenom tohle:
Citace
Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a
podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a
zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Osobně by mě dost zajímalo, jak to budou řešit různý ty pojišťovny apod., co zástupce-živnostníky dost využívají...
8298
Sítě / Re:Odkud pochází informace o způsobu přidělení/využití IP (dynamická/statická)?
« kdy: 03. 08. 2012, 16:57:11 »Kde ale tu informaci bere výše zmíněný whatismyipaddress.com?No z nějakého listu, kam ISP tu informaci zadal.
Viz např. http://stackoverflow.com/questions/11537401/detect-whether-public-ip-address-is-dynamic-or-static
8299
Vývoj / Re:Project management - 1 projekt, vice zakazniku
« kdy: 03. 08. 2012, 13:59:44 »
Jak to nejlíp řešit v javě neporadím, ale co se týče VCS, v gitu se branchování, mergování apod. dělá hodně dobře, včetně rebase a cherrypick* a díky jednoduchosti formátu je to krásně přehledný.
Se SVN porovnat neumím, ale git mi přijde jako hodně dobrej nástroj, se kterým se pěkně pracuje, včetně případnýho ručního vrtání se v jeho vnitřnostech (v případě, že nevím, jak něco udělat automaticky, potřebuju něco ručně opravit atd...).
Myslím, že s GITem neprohloupíš
*
http://www.kernel.org/pub/software/scm/git/docs/git-rebase.html
http://www.kernel.org/pub/software/scm/git/docs/git-cherry-pick.html
Se SVN porovnat neumím, ale git mi přijde jako hodně dobrej nástroj, se kterým se pěkně pracuje, včetně případnýho ručního vrtání se v jeho vnitřnostech (v případě, že nevím, jak něco udělat automaticky, potřebuju něco ručně opravit atd...).
Myslím, že s GITem neprohloupíš
*
http://www.kernel.org/pub/software/scm/git/docs/git-rebase.html
http://www.kernel.org/pub/software/scm/git/docs/git-cherry-pick.html
8300
Sítě / Re:Odkud pochází informace o způsobu přidělení/využití IP (dynamická/statická)?
« kdy: 03. 08. 2012, 13:47:58 »Poradíte mi někdo, kde se ta informace o způsobu přidělení/využití bere?
RTFM:
Citace
the SORBS DUHL is a list of net blocks where the address space is assigned dynamically to users and hosts regardless of the actual method of connecting those users and hosts to the network. [...]http://www.sorbs.net/delisting/dul.shtml
Requests for entries to be added to or removed from the SORBS DUHL can be made by any Internet service provider responsible for a particular range of IP addresses.
8301
Vývoj / Re:Java vývojáři - pracujete na HPP nebo ŽL?
« kdy: 03. 08. 2012, 13:10:13 »Věřit mě nemusíš, můžeš si to ověřit na libovolném FÚ nebo ÚP.Úřady nejsou vykladateli zákonů. Úřady se zákony musí řídit.
Škodovka jistě nemá mnoho dodavatelů na ŽL, ale spíše s.r.o. a a.s. a to je něco jiného.Řekl jsem to proto, že to je běžná obchodní praxe a nevidím důvod tuhle běžnou praxi nedovolovat živnostníkům.
8302
Windows a jiné systémy / Re:FreeBSD
« kdy: 03. 08. 2012, 12:00:59 »moje otazka znela docela jasne, zda lze zjistit verzi FreeBSD i bez techto pristupu. Potrebuju jen dalsi naboje k jednani.
Aha, tak to se omlouvám, já jsem tu větu "je možné zjistit verze OS." bral - kvůli tečce - za konstatování
Ke zjištění verze systému stačí jakýkoli účet (nemusí být administrátorský) na daném systému. Jak už psal mslebodnik, jde to i jinak, ale u takových způsobů je to spíš otázka pravděpodobnosti než jistoty. Některé způsoby můžou dávat poměrně slušnou jistotu (např. bannery při připojení k některým službám).
Samotná tahle informace mi ale přijde celkem irelevantní - např. že je systém ve staré verzi ještě samo o sobě nic nevypovídá o kvalitě práce administrátora, protože u FreeBSD je poměrně jednoduchý zjistit množinu zranitelností, kterým daný systém v dané verzi podléhá - a potom je třeba zhodnotit jako pro danou situaci irelevantní a upřednostnit nevrtání do fungujícího systému před zbytečným upgradem na čerstvou verzi. U FBSD je tohle trochu jinak než u Linuxu nebo Windows.
Tak zkuste nmap -O. Teď nemám po ruce FreeBSD, ale tady byste měl začít.Podstatně jednodušší a spolehlivější jsou ty zmíněné bannery.
8303
Windows a jiné systémy / Re:FreeBSD
« kdy: 03. 08. 2012, 11:43:05 »Jde o to že se o to dodavatel nestara. Smlouvy jsou trošku složitější zaležitost v tomto případě. [...] A neřešme proč to tak je. Spolupraci bych rád ukončil ale bez informací o nastavení je to trošku nemožné.Zjevně je příčina v komunikaci se správcem. Pokud tuhle příčinu tady nechcete řešit, na co se vlastně konkrétně ptáte?
Jestli otázky zní
1. jak se dostat do FBSD bez hesla
2. kde je konfigurace VPN
tak odpovědi jsou:
1. stejně jako u Linuxu (stroj vypnout, nastartovat live systém a dělat si, co uznám za vhodné)
2. základní konfigurace všeho je v souboru /etc/rc.conf
Potom je ještě konkrétní konfigurace konkrétního softu. Takže je potřeba vědět, co chci vlastně zjistit (konfigurace čeho?). Pokud se jedná o konfiguraci OpenVPN, tak ta je standardně v adresáři /usr/local/etc/openvpn/ pokud není v /etc/rc.conf uvedeno jinak (položka openvpn_configfile).
Sice to "funguje" ale bez přístupů nemůžu předat tuto část jiné firmě a netuším co je kde nastveno - dokumentace 0.To je zase otázka smlouvy. Pokud je možné podle smlouvy starého správce od systémů odstavit (vše, co tam je, patří firmě), tak je možný se s novým správcem domluvit i tak, že si systém přebere tak, jak leží a běží, a sám si udělá analýzu a správu převezme. Je ale otázka, jestli seženete někoho, kdo by na takové podmínky přistoupil (já bych na to přistoupil v případě, že by ostatní podmínky byly rozumné - hlavně že by se předpokládalo nějaké meziobdobí pro studium systému, ve kterém by byla větší shovívavost k (ne)funkčnosti řešení).
Zaklinaci vety on se mi v tom bude hrabat neberu vpotaz na to jsou logy.Logy jsou v tomhle případě na dvě věci. Pokud dám někomu root přístup, může se systémem udělat cokoli, včetně zametení stop. Za takové řešení pak prostě nikdo soudný nemůže převzít zodpovědnost.
Spíš tuhle situaci řeší rozumně zrealizované IDSko. To mimochodem řeší i ten předchozí problém - kdybych měl já takový systém převzít, první, co udělám, bude, že ho pomocí IDSka porovnám s čistým systémem stejné verze a hned mám základní přehled o tom, co bývalý správce nastavoval a jak.
Pokud byste měl zájem o konkrétní řešení téhle situace a nechcete tady psát detaily, můžete se mi ozvat na kterýkoli z kontaktů na http://www.gosw.cz/kontakt.html - správou FreeBSD serverů trávím většinu času.
8304
Windows a jiné systémy / Re:FreeBSD
« kdy: 03. 08. 2012, 10:50:23 »S dodavatelem se nejde moc rozumě domluvit a nechce předat přístupy. Hovoří vtipně o svem know-how na routovani VPN. Vše je v našem vlastnictví a nevěřím tomu, že na ty stroje někdo šahal posledních 5 let.
Děkuji
Nějak mi v tom postu chybí otázka. V čem je teda problém? Nefunguje to a dodavatel to nechce spravit? Nebo na ty servery chcete něco nainstalovat a dodavatel to odmítá?
Proč s ním teda spolupráci neukončíte? Nějak nechápu pointu.
Na druhou stranu: pokud dodavatel ručí za funkčnost řešení a ve smlouvě máte, že ho bude spravovat na své náklady a zodpovědnost, nedivím se tomu, že nechce nikomu hesla předávat. Já to taky nedělám, nemůžu mít zodpovědnost za něco, v čem se může kdokoli bez mého vědomí šťourat.
8305
Vývoj / Re:Java vývojáři - pracujete na HPP nebo ŽL?
« kdy: 03. 08. 2012, 10:35:02 »
Příklady rozsudků:
Městský soud v Praze napadeným rozsudkem zamítl žalobu proti citovanému rozhodnutí žalovaného, když především uvedl, že podstatným rysem závislé činnosti je, že tato činnost není vykonávána pod vlastním jménem a na vlastní účet a odpovědnost poplatníka, nýbrž podle pokynů plátce příjmů.
[...]
Již z povahy věci je zřejmé, že k plnění příkazů (resp. pokynů) dochází prakticky ve všech případech zadávání prací a činností, tzn. nikoliv pouze v rámci pracovního poměru. Vymezení zákonného termínu závislá činnost tak nemůže být redukováno toliko na činnost vykonávanou podle příslušných pokynů, nýbrž musí se jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Definiční prvek závislosti tak bude dán zejména povahou vykonávané činnosti (typicky práce vykonávaná na jednom místě výhradně pro jednoho zaměstnavatele) a také tehdy, pokud se bude jednat o činnost dlouhodobou a kdy k uzavření pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby, tuto činnost vykonávající, jelikož neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku její právní sféru poškozuje.
http://kraken.slv.cz/2Afs62/2004
Nazírá-li Nejvyšší správní soud na zjištěný skutkový stav prostřednictvím shora
uvedených východisek, pak je zřejmé, že v projednávané právní věci byl shledán výkon
závislé činnosti u osob, které pro stěžovatele vykonávaly výkopové, betonářské, zednické,
úklidové a jiné související stavební práce. Tyto práce byly přitom uskutečňovány na základě
dlouhodobých smluv (smluv rámcového charakteru) uzavřených mezi stěžovatelem
a jeho subdodavateli a byly po dobu účinnosti smluvních vztahů těmito smlouvami
založených průběžně účtovány. K závěru o tom, že se skutečně jednalo o výkon závislé
činnosti, dospěl krajský soud, ve shodě s žalovaným, na základě toho, že osoby vykonávající
práce subdodavatelského charakteru, jež byly uskutečňovány podle smluv uzavřených
mezistěžovatelem a subdodavateli, byly povinny dbát pokynů stěžovatele,
tj. stavbyvedoucího
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2004/0024_6Afs_0400109A_prevedeno.pdf
pro posouzení charakteru činnosti, která byla ve prospěch stěžovatele vykonávána, je třeba vycházet z materiálních znaků, zejména však z toho, zda zaměstnanci p. Z. vykonávali práci podle příkazů stěžovatele. Krajský soud uvedl, že podstatným rysem závislé činnosti je totiž skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí. [...] Krajský soud poukázal dále stran otázky charakteru závislé činnosti a naplnění jejich znaků na výpověď p. K., který uvedl, že u stěžovatele pracoval jako předák směny v celém období, jeho úkolem bylo zadávání a kontrola úkolů zaměstnanců, přitom mezi těmi, komu práci přiděloval, byli i občané ze Slovenské republiky, kteří tam pracovali dodavatelsky; na strojích se střídali kmenoví zaměstnanci i slovenští pracovníci, práce, které vykonávali, na sebe navzájem navazovaly; slovenští pracovníci byli proškolení stěžovatelem o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Krajský soud dále poukázal na další svědeckou výpověď, a to p. Holánka (jednatele stěžovatele), který uvedl, že důvodem uzavření smlouvy byl nedostatek zaměstnanců v oblasti závodu. Dále krajský soud vycházel rovněž z výpovědi svědka R. Z., z jehož výpovědi se podává, že ve smlouvě o dílo byla dohodnuta částka 20 Kč za kus, což byla celková částka za výrobek a obsahovala i provizi, která činila 40% částky; stěžovatel určoval počet vyrobených kusů a on (tj. R. Z.) určoval kolik pracovníků bude na objednávce pracovat; pracovníky úkoloval vedoucí skupiny, stroje, na kterých se pracovalo, byly v majetku stěžovatele, materiál, který byl zpracováván byl rovněž v majetku stěžovatele; jmenovaný rovněž uvedl, že operace (pracovní činnosti), které vykonávali kmenoví zaměstnanci stěžovatele a které vykonávali slovenští pracovníci, na sebe musely navazovat.
Krajský soud posoudil vykonávané činnosti jako činnosti závislé, konstatoval přitom, že se jednalo o práce, které byly vykonávány dlouhodobě na základě smlouvy o dílo z roku 2003, byly průběžně účtovány; osoby pracující podle uzavřené smlouvy o dílo byly povinny dbát pokynů stěžovatele, který také určoval skutečnou náplň práce slovenských občanů, tyto práce byly dlouhodobé a pravidelné. Krajský soud podotknul, že z uvedeného je zřejmé, že se nejednalo o práce, které by nebyly závislé na vůli stěžovatele, jednalo se o tytéž činnosti, které pro stěžovatele vykonávali jeho vlastní zaměstnanci.
http://www.slv.cz/5Afs39/2011
Další rozsudky v odkazech v levém panelu u http://kraken.slv.cz/5Afs22/2003
Mně z toho vychází, že jako švarcsystém bude posuzovaný případ práce pro jednoho odběratele, se stabilními platbami, při používání jeho vybavení a hlavně pokud pracovník dostává přesné instrukce, jak má práci vykonávat.
Těžko říct, kolik z těchto kritérií musí být splněných, aby soud v konrétním případě rozhodl ano nebo ne...
Každopádně si myslím, že když někdo poskytuje nějaký produkt/službu, u kterého se sám rozhoduje, jak ho vytvoří (jakým způsobem, kdy a kde bude pracovat), sám si platí svoje náklady, vlastní výrobní prostředky a má uzavřenou smlouvu, která jasně stanoví, že odběratel odebírá tenhle produkt a ne dodavatelovu činnost, tak to švarcsystém být může jenom těžko, i kdyby platby byly pravidelné a od jednoho odběratele (např. Škodovka má určitě X subdodavatelů, kteří dodávají jenom jí, to je samo o sobě běžné).
Městský soud v Praze napadeným rozsudkem zamítl žalobu proti citovanému rozhodnutí žalovaného, když především uvedl, že podstatným rysem závislé činnosti je, že tato činnost není vykonávána pod vlastním jménem a na vlastní účet a odpovědnost poplatníka, nýbrž podle pokynů plátce příjmů.
[...]
Již z povahy věci je zřejmé, že k plnění příkazů (resp. pokynů) dochází prakticky ve všech případech zadávání prací a činností, tzn. nikoliv pouze v rámci pracovního poměru. Vymezení zákonného termínu závislá činnost tak nemůže být redukováno toliko na činnost vykonávanou podle příslušných pokynů, nýbrž musí se jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Definiční prvek závislosti tak bude dán zejména povahou vykonávané činnosti (typicky práce vykonávaná na jednom místě výhradně pro jednoho zaměstnavatele) a také tehdy, pokud se bude jednat o činnost dlouhodobou a kdy k uzavření pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby, tuto činnost vykonávající, jelikož neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku její právní sféru poškozuje.
http://kraken.slv.cz/2Afs62/2004
Nazírá-li Nejvyšší správní soud na zjištěný skutkový stav prostřednictvím shora
uvedených východisek, pak je zřejmé, že v projednávané právní věci byl shledán výkon
závislé činnosti u osob, které pro stěžovatele vykonávaly výkopové, betonářské, zednické,
úklidové a jiné související stavební práce. Tyto práce byly přitom uskutečňovány na základě
dlouhodobých smluv (smluv rámcového charakteru) uzavřených mezi stěžovatelem
a jeho subdodavateli a byly po dobu účinnosti smluvních vztahů těmito smlouvami
založených průběžně účtovány. K závěru o tom, že se skutečně jednalo o výkon závislé
činnosti, dospěl krajský soud, ve shodě s žalovaným, na základě toho, že osoby vykonávající
práce subdodavatelského charakteru, jež byly uskutečňovány podle smluv uzavřených
mezistěžovatelem a subdodavateli, byly povinny dbát pokynů stěžovatele,
tj. stavbyvedoucího
http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2004/0024_6Afs_0400109A_prevedeno.pdf
pro posouzení charakteru činnosti, která byla ve prospěch stěžovatele vykonávána, je třeba vycházet z materiálních znaků, zejména však z toho, zda zaměstnanci p. Z. vykonávali práci podle příkazů stěžovatele. Krajský soud uvedl, že podstatným rysem závislé činnosti je totiž skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí. [...] Krajský soud poukázal dále stran otázky charakteru závislé činnosti a naplnění jejich znaků na výpověď p. K., který uvedl, že u stěžovatele pracoval jako předák směny v celém období, jeho úkolem bylo zadávání a kontrola úkolů zaměstnanců, přitom mezi těmi, komu práci přiděloval, byli i občané ze Slovenské republiky, kteří tam pracovali dodavatelsky; na strojích se střídali kmenoví zaměstnanci i slovenští pracovníci, práce, které vykonávali, na sebe navzájem navazovaly; slovenští pracovníci byli proškolení stěžovatelem o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Krajský soud dále poukázal na další svědeckou výpověď, a to p. Holánka (jednatele stěžovatele), který uvedl, že důvodem uzavření smlouvy byl nedostatek zaměstnanců v oblasti závodu. Dále krajský soud vycházel rovněž z výpovědi svědka R. Z., z jehož výpovědi se podává, že ve smlouvě o dílo byla dohodnuta částka 20 Kč za kus, což byla celková částka za výrobek a obsahovala i provizi, která činila 40% částky; stěžovatel určoval počet vyrobených kusů a on (tj. R. Z.) určoval kolik pracovníků bude na objednávce pracovat; pracovníky úkoloval vedoucí skupiny, stroje, na kterých se pracovalo, byly v majetku stěžovatele, materiál, který byl zpracováván byl rovněž v majetku stěžovatele; jmenovaný rovněž uvedl, že operace (pracovní činnosti), které vykonávali kmenoví zaměstnanci stěžovatele a které vykonávali slovenští pracovníci, na sebe musely navazovat.
Krajský soud posoudil vykonávané činnosti jako činnosti závislé, konstatoval přitom, že se jednalo o práce, které byly vykonávány dlouhodobě na základě smlouvy o dílo z roku 2003, byly průběžně účtovány; osoby pracující podle uzavřené smlouvy o dílo byly povinny dbát pokynů stěžovatele, který také určoval skutečnou náplň práce slovenských občanů, tyto práce byly dlouhodobé a pravidelné. Krajský soud podotknul, že z uvedeného je zřejmé, že se nejednalo o práce, které by nebyly závislé na vůli stěžovatele, jednalo se o tytéž činnosti, které pro stěžovatele vykonávali jeho vlastní zaměstnanci.
http://www.slv.cz/5Afs39/2011
Další rozsudky v odkazech v levém panelu u http://kraken.slv.cz/5Afs22/2003
Mně z toho vychází, že jako švarcsystém bude posuzovaný případ práce pro jednoho odběratele, se stabilními platbami, při používání jeho vybavení a hlavně pokud pracovník dostává přesné instrukce, jak má práci vykonávat.
Těžko říct, kolik z těchto kritérií musí být splněných, aby soud v konrétním případě rozhodl ano nebo ne...
Každopádně si myslím, že když někdo poskytuje nějaký produkt/službu, u kterého se sám rozhoduje, jak ho vytvoří (jakým způsobem, kdy a kde bude pracovat), sám si platí svoje náklady, vlastní výrobní prostředky a má uzavřenou smlouvu, která jasně stanoví, že odběratel odebírá tenhle produkt a ne dodavatelovu činnost, tak to švarcsystém být může jenom těžko, i kdyby platby byly pravidelné a od jednoho odběratele (např. Škodovka má určitě X subdodavatelů, kteří dodávají jenom jí, to je samo o sobě běžné).
8306
Vývoj / Re:Java vývojáři - pracujete na HPP nebo ŽL?
« kdy: 03. 08. 2012, 09:46:31 »Švarcsystém je dle současné praxe na FÚ a IP hlavně tehdy, když dlouhodobě fakturujete hlavně jednomu zákazníkovi. Představa naivků že s vlastním notebookem, vizitkami, webem mohou z domova pracovat pro firmu místo na HPP na ŽL a nikdo na ně nemůže, je úsměvná.Můžeš to něčím doložit? Ideálně rozsudky soudu.
Typický živnostník, třeba topenář, má naproti tomu desítky různých zákazníků za rok.
8307
Vývoj / Re:Java vývojáři - pracujete na HPP nebo ŽL?
« kdy: 03. 08. 2012, 08:47:54 »Muzete si rozvijet teorie o tom, co staci, aby prace na ZL nebyl svarc-system, ale v konecnem dusledku zakon bude vykladat inspektorat prace nebo podobna instituce, kde s doslovnym vykladem jednotlivych vet asi nepochodite.Každé čtení zákona je výklad - i to, které jste předožil vy. Autoritativně vykládá zákon jedině soud.
Můžete teda zkusit nanačit, jaké živnostničení podle vás NENÍ švarcsystém, pokud je to B2B? Podle toho, co jste napsal, by totiž B2B byl švarcsystém nejspíš vždycky...
8308
Vývoj / Re:Java vývojáři - pracujete na HPP nebo ŽL?
« kdy: 02. 08. 2012, 23:01:10 »Studium můžete začít třeba Zákoníkem práce 262/2006 Sb. § 3 a Pokynem č. D-285 k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů a vymezení tzv. závislé činnosti. Pokuta je 10 000 000 Kč.
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-54981470-padly-prvni-pokuty-za-svarcsystem-postih-za-nelegalni-zamestnavani-hrozi-tisicum-firem
Ne, že bych si chtěl hrát na právníka, ale v tom pokynu mi přijde docela důležitá tahle pasáž:
[cite]
Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka
[/cite]
Takže např. když přijde dělník na stavbu a řekne "já jsem od firmy X", ale ve skutečnosti jim práci fakturuje jako živnostník, tak je to jasný švarcsystém.
Pokud ale někdo funguje jako subdodavatel, s odběrateli (i kdyby byl nakrásně jenom jeden) má jasně sepsanou smlouvu a nikde a před nikým si nehraje na "jejich člověka", tak nikdo nemá důvod ho popotahovat. Zvlášť pokud má vlastní počítač, kancelář, telefon, auto, webovky atd.
To by potom nemohl nikdo dělat žádnou konzultační činnost, prtože vždycky by se dalo říct "tak jste s ním mohli sepsat smlouvu o dílo". O tisících různých obchodních zástupců (pojišťovny, stavební spořitelny atd. atd.) ani nemluvě.
Napr. zakonik prace par. 74 odst. (1).Ten, pokud čtu správně, říká, co má dělat podnikatel. Např. že když šije obleky, nemá mít plnou halu krejčových - "živnostnic".
8309
Vývoj / Re:Java vývojáři - pracujete na HPP nebo ŽL?
« kdy: 02. 08. 2012, 11:47:50 »Samozrejme je to velika vyjimka, ale i takova smula chodi po lidech a jeji nasledky muzou byt opravdu krute.Neni to vyjimka, ale neco, co se driv nebo pozdeji stane kazdemu. Donedavna se to dalo resit vysokou nemocenskou. Ted uz je bohuzel zastropovana, takze na jeji misto nastupuje komercni nemocenske pojisteni.
8310
Vývoj / Re:Java vývojáři - pracujete na HPP nebo ŽL?
« kdy: 02. 08. 2012, 00:13:37 »Není možný srovnávat odvody z hrubé MZDY s odvody z OBRATU.Tohle jsem napsal nesrozumitelně. Prostě není možný porovnávat procenta, když je počítám z úplně jiného základu.
