Příklad: Mniši v klášterech na svém území si vytvoří zákon, že budou mít právo na život a jejich filozofie bude nenásilí. Pak přijedou tanky a mnichy zabijou. Mniši nedokázali ochránit svá práva, ale nemůžeš říct, že mniši neměli právo. Oni se na tom právu mezi sebou dohodli a vzájemně si ho mezi sebou "garantovali". Pouze neměli dostatečně silné vojsko.
No a to je přesně ono - to právo jim nikdo silnější negarantoval, čili výsledek je stejný, jako by to právo vůbec neměli. Potom tedy takový pojem nemá žádný obsah, když je úplně jedno, jestli platí nebo neplatí a výsledek je stejný.
Podle tvé teorie by existovalo pouze jediné právo a to je "právo silnějšího".
No vždyť tak to je. Ne podle mě, taková je prostě realita.
Když se se sousedem dohodneme, že jsme samostatný stát a že "máme právo ho vyhlásit", tak je nám to prd platný, protože prostě dorazí Armáda Česé republiky a vysvětlí nám, že takové právo nám stát neudělil a negarantuje. A fertig.
Stejně tak si můžu vymyslet, že mám právo vraždit lidi, a při posledním soudu budu Bohu vysvětlovat, že jsem si to takhle vymyslel, ale stejně povalím štandopéde do pekla.
Aneb poněkud expresivněji: silnější pes mrdá. S tím nic nenaděláš.
Podstata křesťanské "radostné zvěsti" je v tom, že ten vůbec nejsilnější pes je dost fajn a dá se s ním docela dobře domluvit. To je celý.
----
Sorry, omlouvám se, ale dál už se diskuse vzdám, nedává mi moc smysl v ní pokračovat.