Takze resit problem zastaveni neni nemozne jen proto, ze mnozina TS, nad kterou je ten problem definovan, je nekonecna. To samo o sobe nevadi.
To jsem ani neříkal. Podle mě nejde řešit proto, že TS má prostě potenciálně nekonečné množství stavů.
Zkus mi nějak polopaticky vysvětlit, proč problém zastavení LBA je řešitelný a problém zastavení TS není řešitelný. Já tvrdím, že rozdíl je v neomezeném množství stavů TS. Ty vidíš důvod v něčem jiném?
Zase, nechapes, ze to neni jenom o nekonecnu. Timto zpusobem by jsi mohl shodit libovolne matematicke tvrzeni o nekonecne mnozine (coz jsou temer vsechna, protoze pro konecne si to muzeme dopocitat) jako neprakticke.
Ale vůbec ne.
Ještě jednou zkusím zopakovat tu zásadní otázku: pokud jsem správně pochopil, tvrdil jsi, že tvrzení o TS jsou vlastně tvrzeními o množinách algoritmů. Že nejde o nějaká teoretická tvrzení o nečem, co neexistuje, ale o jakousi abstrakci, která ve skutečnosti mluví o něčem reálném. Je to tak?
Pokud ano, tak by mě zajímalo, jestli umíš říct, co nám vlastně
o reálných algoritmech říká poznatek, že HP pro TS je neřešitelný. Chápeš? Mě teď momentálně vůbec nezajímá TS, to je podle tebe jenom nástroj ke zkoumání algoritmů. Tak co nám teda o nich tenhle poznatek říká? Umíš to říct bez toho, abys vůbec použil slovo "Turing"?
Tvrzení o konečných automatech jsou jasná a přímo převoditelná na praktické stroje. Co nám teda poznatky o TS říkají o
reálných, existujících, neabstraktních věcech?
Zobrazit příspěvky
