Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
snad nejsou jeste vsichni uplne zkazeni.Narychlo jsem cetl: snad nejsou jeste vsichni zvreni
Presto hodne stesti!
Jelikoz vetsina p2p siti nepouziva dns, byly by zablokovany. Velka vetsina klient-server sluzeb by fungovala, zbyle by sly doresit rucne.A co cachovani DNS klientem?
Ústavní soud dále judikoval, že právo na ochranu před neoprávněnými zásahy do soukromí se zpravidla vztahuje na případy zásahů do soukromé a rodinné sféry, v nichž jednotlivec projevuje svou osobnost svobodně a autonomně. V této sféře se však neocitá za situace, kdy v prostředí zaměstnavatele vystupuje a plní funkce pracovního charakteru. Rovněž pak listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením, nelze vztahovat na činnost, která má být svou povahou činností pracovní.15)
Z uvedeného je zřejmé, že právo na ochranu před neoprávněnými zásahy do soukromí se zpravidla vztahuje na případy zásahů do soukromé a rodinné sféry, v nichž jednotlivec projevuje svou osobnost svobodně a autonomně. V této sféře se však neocitá za situace, kdy v prostředí zaměstnavatele vystupuje a plní funkce pracovního charakteru. Rovněž pak listovní tajemství, tajemství jiných písemností a záznamů, tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením, nelze vztahovat na činnost, která má být svou povahou činností pracovní.http://kraken.slv.cz/I.%C3%9AS452/09
V daném případě Ústavní soud sdílí názor obecných soudů, že detailním výpisem připojení služebního počítače stěžovatelky na internet dne 7. 7. 2006, z něhož vyplývá, že se stěžovatelka uvedeného dne připojila na stránky www.libimseti.cz, www.atlas.cz a www.spoluzaci.cz, včetně uvedení času, kdy připojení proběhlo, nedošlo k porušení čl. 13 Listiny a zásahu do práva stěžovatelky na soukromí, neboť stěžovatelka provedla připojení na zmíněné webové stránky ze služebního počítače, určeného k plnění pracovních povinností, umístěného v budově a kanceláři svého zaměstnavatele, který v rámci bezpečnostního systému monitoruje připojení na internet, což bylo stěžovatelce jistě známo a byla srozuměna s tím, že výpis z bezpečnostního sytému obsahuje report webové stránky, včetně konkrétního uživatelského jména (doménového účtu), které se na danou webovou stránku připojilo. Jinými slovy, že zaměstnavatel může kdykoli zjistit připojení konkrétního počítače k internetové síti. V tomto směru pak obecné soudy vyvrátily obhajobu stěžovatelky, že její služební počítač někdo zneužil, když konstatovaly, že pouze stěžovatelka měla motiv (viz výše), pracuje v kanceláři na služebním počítači sama. Náhodný kolemjdoucí by těžko měl předmětné fotografie k dispozici a navíc, její počítač je chráněn uživatelským jménem a heslem.
Zároveň je přiměřené očekávat, že zaměstnanci budou využívat firemní e-maily také pro své soukromé účely. Striktní zákazy pravděpodobně nejsou nejlepším řešením. Právě proto, že se jedná o interdisciplinární právní problém, nelze nalézt řešení aplikací krajních pólů argumentace, ale spíše pozorováním praxe a snahou stanovovat průběžně mantinely pro řádné jednání zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zaměstnavatelé by měli v interním předpisu nebo v pracovní smlouvě podrobněji upravit firemní přístup k monitorování soukromé korespondence zaměstnanců, včetně monitorování e-mailů, pravidelně se svým přístupem všechny zaměstnance seznamovat a diskutovat případné odůvodněné změny svého přístupu.http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d7058v10005-ochrana-soukromi-na-pracovisti-e-mailova-posta
Zaznam hovoru neni odposlech, matlas dohromady naprosto odlizne veci. V tomhle pripade mas stranu A a stranu B, ktere se dohodly, ze svuj rozhovor zaznamenaji. Jenze v pripade netu zaznemanavas komunikaci svych zamestnancu s treti stranou, ktera to nijak nemuze ovlivnit a i proto to delat nesmis. Muze te pak zalovat trebas tvuj obchodni partner.Sorry, ale ja fakt nevidim ten rozdil.
Abys zjistil s kym je veden email, musis si ho precist, ze ... jinej zpusob neexistuje.Potom by ovsem musely zakon porusovat vsechny SMTP relaye, protoze aby mail spravne nasmerovaly ,musi si ho precist a obvykle i loguji, kam ho odeslaly. A navic provozovatel serveru je treti strana stejne jako vys.
Ja ti tu muzu prozmenu napsat, ze chci videt judikaty, ktere schvaluji odposlech zamestnancu.Ach jo. Tohle je tady kazdy druhy den...
Zorné pole má poměr stran přibližně 3:2 (1,5:1), nikoliv 16:9 (1,78:1), natož jako v širokoúhlém kině 2,35:1.No ale rozhodne nema pomer 9:16 - a proto se na to ptam. Rozdil mezi 1,5 a 1,78 je detail.
Jojo, proto používám 24" monitor na výšku (o 90° pootočený).To je zvláštní. Od té doby, co už se nepoužívají monitory 4:3, jsem dospěl k názoru, že širokoúhlé jsou dobré právě proto, že poměrem stran odpovídají zornému poli. Pokud to vyloženě nevyžaduje práce (nějaké DTP stránek na výšku), přijde mi obraz do šířky podstatně lepší.
- nikdy se mi nepodařilo zjistit, že by se tam nějaký soubor vytvořilPokud máš pocit, že tohle by mohla být cesta, kterou v pátrání pokračovat, udělal bych úplně stupidní věc: nastavil práva na ramdisku tak, aby tam zapisovat nemohl. Předpokládám, že pak se někde objeví nějaká hláška, nebo to zbuchne apod. Pokud je to v rámci testování tolerovatelný, je to asi nejjednodušší cesta, jak zjistit, jestli se ten ramdisk snaží použít...
(ano neznamená to, že by se tam nevytvářely - dá se to nějak zjisti?)
2. týká se to komunikace, o které se komunikující domnívají, že je veřejnáErrata: samozřejmě mělo být "že je důvěrná"
1) § 182 trestního zákoníku - odposlech se nesmi ani s upozornenim, jednoduse nepripada v uvahu.No a jsme u toho. Nejsem sice právník, ale mám za to, že:
Asi to je z toho důvodů, aby se předešlo otázkám typu: "A kam to mám napsat? Proč se to neinstaluje rovnou? Co to je za debilní systém?"...zatímco se vytvoří otázky typu "proč to má debilních tisíc variant? Kterou si mám vybrat?"
Ano, to máš správný odkaz, ale přečti si to až do konce a aplikuj to na tento náš problém.No tohle byl ten případ nákupu softwaru ze zahraničí, co jsi nad ním tak kroutil hlavou. Ten případ, který nás zajímá, je ten druhý odkaz.
Jistě že se DPH musí odvést, ale PROGRAMÁTOR poskytuje službu a TA FIRMA ZA NÍ PLATÍ a je příjemce služby.
Plnění je tedy v UK a firma v UK odvádí DPH.
Je to tam myslím poměrně jasně napsané
Rozhodně jsem ale měl firmu i živnost a se zahraničím jsem obchodoval a to jako plátce i neplátce DPH.Nespíš před 1.1.2010.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
