Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Mirek Prýmek

Stran: 1 ... 450 451 [452] 453 454 ... 618
6766
Distribuce / Re:Arch Linux vs. Gentoo
« kdy: 18. 04. 2013, 00:06:38 »
Ještě je tu možnost, že ta nová verze vyžaduje i nějakou novější verzi nějaké knihovny, kterou mi ale nedovolí "binarní" OS kvůli závislostem nainstalovat. Taková situace v Gentoo většinou nepředstavuje problém. V binární distribuci bych buď musel bokem udržovat jinou verzi knihoven anebo překompilovat některé distribuční balíčky.
To jo. Ale to jsme pořád u toho samého - jediné, čim se "binární distribuce" liší je složitost překompilování předkompilovaných balíčků. Ideální je prostě střední cesta: co kompilovat nemusím, to ať nekompiluju a co musím, tak ať to aspoň můžu udělat snadno a bez oserů typu vytváření nějakých poblázněných překombinovaných SRPMs...

Akorát je tam pořád to riziko, že se zmenšuje množina lidí, kteří budou mít stejnou kombinaci různých knihoven a aplikací, takže mi pak nikdo neporadí a musím to supportovat sám. A s tím, jak je dneska vešerý OSS děsivě provázaný (každý přiblblý balík závisí na deseti až dvaceti jiných) a jak málo developeři dodržují zpětnou kompatibilitu (něco překopat je totiž děsně cool) se z toho touhle operací stane prakticky neudržovatelná věc. A to je tak velký problém, že rozdíl mezi "binárním" a "source-based" je pak už celkem marginální...

6767
Distribuce / Re:Arch Linux vs. Gentoo
« kdy: 17. 04. 2013, 22:50:05 »
Jo, tak to jo, to se stava. Je proste potreba koukat na varianty (noX11 nebo jak se to jmenuje, tam casto byva).

6768
Studium a uplatnění / Re:FI MU obor aplikovaná informatika
« kdy: 17. 04. 2013, 21:44:08 »
Možná aby to nevyznělo, že FI moc haním, musím dodat, že takovéty věci jako organizace výuky, IS, nahrávání přednášek apod. fungovaly vždycky bezproblémově. Domluva se studijním taky vždycky úplně v pohodě. (Co jsem tak trochu četl storky z FITu na tahle témata, tak jsem se dost divil...)  V tomhle je FI fakt hodně dobrá.

6769
Studium a uplatnění / Re:FI MU obor aplikovaná informatika
« kdy: 17. 04. 2013, 21:40:37 »
Za nás to byl program Aplikovaná informatika a obor Počítačové systémy. Těch oborů je teď už asi víc, já jsem tenkrát vybral tenhle víceméně proto, že tam bylo nejvíc praktických věcí.

6770
Studium a uplatnění / Re:FI MU obor aplikovaná informatika
« kdy: 17. 04. 2013, 21:32:20 »
Ajo, teď mi došlo, že tím "1. stupněm" jsi myslel bakaláře :)) No tak na magisterským studiu už se té teorii můžeš trochu vyhnout, pokud chceš. Akorát teda těch pár předmětů, kterým se nevyhneš, zase stojí za to :)

Já jsem třeba měl takovejhle průchod (záměrně jsem si bral to nejpraktičtější co šlo):
Kód: [Vybrat]
FI:PV004 UNIX  
FI:podzim 2005
FI:MA007 Matematická logika   
FI:MA015 Grafové algoritmy
FI:PA034 Strojové učení
FI:PA102 Technologie informačních systémů I 
FI:PA152 Implementace databázových systémů   
FI:PA159 Počítačové sítě a jejich aplikace I
FI:PV119 Základy práva pro informatiky
FI:jaro 2006   
PřF:M0170 Kryptografie 
PřF:M4155 Teorie množin
FI:IA023 Petriho sítě   
FI:IA039 Architektura superpočítačů a intenzivní výpočty
FI:PA103 Objektové metody návrhu informačních systémů
FI:PA105 Technologie informačních systémů II
FI:PA160 Počítačové sítě a jejich aplikace II   
FI:podzim 2006
FI:IV029 Logická analýza přirozeného jazyka I   
FI:PA150 Principy operačních systémů   
FI:PV090 UNIX -- seminář ze správy systému   
FI:PV094 Technické vybavení počítačů   
FI:PV121 Počítače a hudba I   
FI:PV177 Laboratoř pokročilých síťových technologií   
FI:PV182 Komunikace člověka s počítačem   
FI:SDIPR Diplomová práce   
FI:jaro 2007   
FI:IA011 Sémantiky programovacích jazyků 
FI:IA157 Logická analýza přirozeného jazyka II 
FI:PV069 Hybridní systémy strojového učení   
FI:PV157 Autentizace a řízení přístupu
FI:PV173 Seminář Laboratoře zpracování přirozeného jazyka   
FI:PV177 Laboratoř pokročilých síťových technologií   
FI:PV203 IT Services Management 
FI:SDIPR Diplomová práce   
FI:jaro 2008   
FI:SOBHA Obhajoba závěrečné práce   
FI:SZMAP Státní zkouška (magisterský studijní program)

Měl jsem taky zájem o management, ale za nás ho moc nebylo (aspoň to PV203 - to byl ITIL). Jak je to teď, to nevím.

6771
Studium a uplatnění / Re:FI MU obor aplikovaná informatika
« kdy: 17. 04. 2013, 21:06:40 »
no to by ma zaujimalo, ci je pravda, ze je tam vela tej teorie. lebo nemam problem sa aj nieco nabiflovat a nemam problem aj nieco pochopit. skor by ma zaujimali tie prakticke veci, co som celkom zvyknuty, kedze na bakalarovi sme robili dost projektov.
No tak na to je nejlepší si vzít studijní program a podívat se, jaké předměty bys taky asi chtěl/musel absolvovat. Za nás se předměty dělily na Mxxx, Ixxx a Pxxx. M a I byly čistě teoretické. P byly většinou docela praktické (nějaké to programování, architektura počítačů apod.)

Nenech se zmást tím, že se nějaký I-předmět jmenuje třeba "Návrh algoritmů" - to opravdu neznamená, že tam budeš navrhovat, jak něco naprogramovat v céčku, to jsou jenom takové mimikry, protože kdyby to nazvali "čtyřicet let stará čistá teorie, která se jaksi velmi okrajově týká něčeho skutečně existujícího", tak by ten název byl moc dlouhý a nedal by se ten studijní program vytisknout s hezkou typografií :)

Takže jestli se ještě chceš rozhodovat, poskládej si podle instrukcí ve studijním plánu průchod studiem tak, jak si myslíš, že by ti vyhovoval a podívej se na sylaby (nebo ještě líp testy) všech předmětů. Akorát musíš brát v úvahu fakt všechna pravidla - některé zajímavé předměty mají třeba dost opruzoidní prerekvizity apod.

Disclaimer: všechny názvy předmětů jsou smyšlené a podobnost s jakýmikoli skutečnými předměty je čistě náhodná ;)

6772
Studium a uplatnění / Re:FI MU obor aplikovaná informatika
« kdy: 17. 04. 2013, 20:52:04 »
tvrdi, ze je to lahsie nez na FIT a ma viacej casu nez mal na FIT.
Víc času mají určitě inteligentní lidi, kteří jsou teoretičtější předměty schopní zvládnout rychle. Pokud ti jde dobře matika, logika, formální jazyky apod., tak budeš mít času spoustu, protože zhruba takhle nějak jsou (resp. za nás byly) laděné ty nejtěžší předměty, kterým bylo potřeba věnovat nejvíc času. Oproti tomu praktické (tj. skutečně počítačů se nějak týkající) předměty byly jednoduché - na hodně z nich se stačilo připravovat stylem "tři dny před zkouškou si pustím na videu všechny přednášky". Teda aspoň pokud člověk o těch počítačích něco ví, někdy už programoval atd.

6773
Distribuce / Re:Arch Linux vs. Gentoo
« kdy: 17. 04. 2013, 20:40:57 »
mirek: tohle jsou presne moje myslenky, ktery jsem mel a jsem rad, ze jsem se az tak nemylil... Ale diky obema za objasneni...
Jenom pro jistotu, aby nedošlo k nedorozumění - nikdy jsem Gentoo nepoužíval, reaguju čistě na to, co tady zaznělo.

jinak macports vyuzivam a je to dobra vec, jen me stve, ze kdyz chci nainstalovat blbej htop, tak to nataha pulku unixovyho "bordelu" s sebou
No to bude asi jenom kvůli překladu, ne?
Kód: [Vybrat]
# port info htop
[...]
Build Dependencies:   autoconf, automake, libtool
Library Dependencies: ncurses

6774
Studium a uplatnění / Re:FI MU obor aplikovaná informatika
« kdy: 17. 04. 2013, 20:37:16 »
no viem, ze je tam vacsia volnost. tym myslim, ze si clovek moze volit predmety ake chce a nie je vobec kreditovo limitovany, tak ako je to na VUT.
To je ti dost houby platný, pokud si (případně) z nabídky nevybereš ;)

lenze ma odradzaju predmety Teoreticka informatika a Matematicke struktury v informatike, [...] a myslim, ze tieto predmety cloveku az tak moc nedaju.
Pokud ti tyhle předměty vadí, tak na FI MU rozhodně nechoď, budeš pravděpodobně velmi nemile překvapen. Od dob, co jsem studoval já (nástup někdy 2001 nebo tak nějak) se to asi hodně posunulo, ale za nás slovo "aplikovaná" rozhodně neznamenalo "aplikovaná na skutečné IT". Na co mělo být co aplikované, to nevím. Možná nějaké funkce na nějaké parametry ;)

zamyslal som odbor aj Bezpecnost ale ten je zrejme najtazsi na FI.
O tom velmi pochybuju.

6775
Studium a uplatnění / Re:FI MU obor aplikovaná informatika
« kdy: 17. 04. 2013, 20:14:17 »
Možná spíš zkus napsat, co si od toho přechodu slibuješ. Třeba ti někdo řekne, jestli se ti to má šanci splnit nebo ne.

P.S. očekávej nekonečnou debatu o ničem.

6776
Distribuce / Re:Arch Linux vs. Gentoo
« kdy: 17. 04. 2013, 19:42:32 »
Predne, diky USE tagu lze eliminovat vse (vetsinu) nepotrebne - pokud nepotrebuju aby mi neco prehravalo mp3, tak jednoduse podporu vyhodim => prislusna knihovna se vubec nebude instalovat.... tohle s binarkou neudelam, nekdo rozhod ze ma nejaky zavislosti a ja mam proste smulu, ze musim kvuli nejaky blbosti trebas instalovat cely Xka.
To je pravda, ale opravdu to vyuzijes spis na serveru. Na desktopu je ti (s dnesnima velikostma disku) celkem jedno, pokud to nema nejaky dopad na rychlost nebo funkcnost. Coz vetsinou nema.

No a dat Gentoo na server, na to nema kazdy koule, ze... :)

Dale, kdyz chci novou verzi neceho, nemusim upradovat cely system. Proste to prekompiluju vuci tem knihovnam, ktery v systemu jsou.
Cili efekt uplne stejnej, jako kdyz si v "binarnim" OS nainstaluju jednu vec ze zdrojaku (ze zdrojovyho balicku, pomoci AUR apod.)

Vyhodu to ma hlavne takovou, ze ziskam celkem unikatni kombinaci ruznych verzi ruznych veci, takze kdyz budu mit problemy, musim sam resit, jestli je to tou mou kombinaci, nebo necim jinym.

a prevazne neni zasadni problem instalovat (=prekompilovat) zcela cerstve vydanou verzi aplikace. Nemusim cekat 1/2 roku nebo dyl, nez nekdo vyrobi balicek ... (ano, i ten si muzu vyrobit sam, ale to skoncime u toho, ze i binarni distro si muzu kompilovat - jenze je to vopruz).
Neni to opruz, pokud ma distribuce nejaky rozumny format zdroju balicku a pokud mozno i nejaky system reseni zavislosti mezi zdroji (abych mohl jednim prikazem ze zdroju prelozit vsechno, co je potreba).

Treba FreeBSD ted uz (konecne!) v podstate kombinuje vyhody obou systemu: ma velmi KISS system portu, ktery sam resi, co je potreba kompilovat (plus si tam muzu velice jednoduse davat vlastni patche, menit verze apod.) a zaroven ma (konecne!) balickovac pkgng, ktery umi vsechno jako bezne balickovace.

Takze si krasne a elegantne stahnu binarni balicky vsech veci, ktere me moc nezajimaji, a doprekladam si jenom to, cemu chci z nejakeho duvodu venovat vetsi peci.

Hodne podobne funguji i MacPorts (akorat tam me teda trochu rozciluji nektere drobnosti jako treba silene dlouhe cesty k nekterym vecem).

6777
Produktivita v ekonomii je vztah mezi výsledkem a časem potřebným k dosáhnutí tohoto výsledku.
To bys ale musel nějak měřit obtížnost úkolu.

6778
Distribuce / Re:Arch Linux vs. Gentoo
« kdy: 17. 04. 2013, 17:24:07 »
mam archlinux a miluju jeho KISS pristup a to ze si udelam jen to co mam, ale posledni dobou mne stve ze se "vsechno po rukama rychle meni"
co by jste doporucili jako "stable" linux distribuci, ktera ma ale porad KISS pristup? a moznost si vse configurovat etc... ?
Začal jsem mít s Archem stejnej problém. A taky trochu přemýšlím, co zkusit, ale nijak mě to netlačí (na podstatné věci dávám FreeBSD). Asi se kousnu, překonám nechuť a půjdu do Centosu. Aspoň se ty zkušenosti (snad) zúročí...

Poslední dobou si taky říkám, jestli vůbec Linux a KISS nezačíná být protimluv... (dbus, hal, NetworkManager, systemd, UsrMove, ...)

6779
Windows a jiné systémy / Re:Monitorování změn v systému
« kdy: 17. 04. 2013, 13:43:40 »
Ha! Tak muj docela oblibeny soft Radmind by snad mel umet na Windows kontrolovat i registry. Ale potvrdit nemuzu, na Windows ho nepouzivam, musis vyzkouset sam.

http://rsug.itd.umich.edu/software/radmind/windows.html

P.S. na prvni pohled to mozna vypada trochu zmatene, ale princip je jednoduchy, nelekej se toho :)

6780
Windows a jiné systémy / Re:Monitorování změn v systému
« kdy: 17. 04. 2013, 13:41:29 »
Nj ale takhle zjistím jen změny na úrovni souborů. Není něco chytřejšího, co by vidělo do registrů, local policies a tak?
Prinejhorsim pokud by to neslo jinak, tak registry vyexportovat v textovem formatu a pak porovnat normalne diffem. To by snad melo jit.

(pochybuji že VPN budou instalovat jako službu běžící pod systémovým účtem)
???

Stran: 1 ... 450 451 [452] 453 454 ... 618