Skryte se tady predpoklada, ze nejaka takova paka existuje a ze je potreba.
Ano, to je pravda. Skryte se predpoklada, ze spousta lidi sice ziska VS vzdelani a presto jsou na trhu prace neuplatnitelni.
Kdyz se podivate na nejlepsi vzdelavaci systemy, tak zjistite, ze se snazi o dve veci: Poskytnout co mozna nejsirsi pristup ke vzdelani, bez predsudku a financni diskriminace (skolne atd.)
Z jakych dat vychazis? Co jsem ja zatim videl jakekoli zebricky, tak suverenne vedly skoly v US a UK. Na druhou stranu prof. Zlatuška někde vykládal, že v UK zavedení školného dopadlo spíš špatně. Nevím, zas tak detailně to nesleduju, každopádně bys svoje tvrzení asi měl něčím doložit.
Jakým způsobem školné donutí změnit VŠ tak aby nabízely studentům "rentabilní skill set"? [...]
Školné u nelukrativních oborů je průser, například učitelství. Jak může školné pozitivně ovlivnit pedagogické fakulty? A co je to vlastně rentabilní skill set pro učitele?
Učitelství stejně jako medicína jsou speciální obory, kde jsou absolvanti prakticky totálně závislí na (státem) regulovaných mzdách, takže tam by to opravdu efekt nemělo.
Spíš je můj předpoklad takový, že:
1. se zvýšením nákladů si lidi líp rozmyslí, jestli se jim vyplatí studovat nelukrativní obory (proti tomu jde ale návrh, že se půjčka začne splácet až po překonání nějaké příjmové hranice)
2. do školství připluje trochu víc peněz (za předpokladu, že se nebudou snižovat ty, co už školy mají)
3. pokud za výuku budou studenti platit, dá se myslím očekávat, že za svoje peníze budou víc vyžadovat kvalitu. Když odpadne hodina, nejspíš ji budou chtít nahradit, protože si ji zaplatili (je to možná naivní, nevím, to by se musel zkoumat na nějakých datech)
Opakuju, že školné jednostranně nehájím, vidím jasně i jeho negativa.