Příspěvky

6271

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 07. 09. 2013, 15:10:18 »

Tak když někdo pracuje v kuchyni, ale nevaří tam, maximálně občas udělá čaj, nebo vajíčka, tak je to podle vás kuchař? Jenom proto, že to má v pracovní smlouvě, že je zaměstnán jako kuchař?

Tak můžeme si samozřejmě definovat pojem "vědec" za pomocí kritérií A,B a C a ostatním říkat např. "takyvědec". Jenom nevím, jaký by to mělo přínos k debatě.

Tak to osobně dost pochybuji. Neviděl jsem podobná data pro žádné povolání, ani pro vědce/učitele. Bavíme se tu o dojmech, bohužel.
[...] Já bych si tedy z abstraktu vůbec netroufl hádat o čem ta studie vlastně byla, to je tak obecné, že to může znamenat cokoliv.

Uvedl jsem jenom jeden odkaz. Na Google Scholar je jich spousta. Buď se teda můžeme bavit o dojmech, nebo se ponořit do tvrdých dat, nebo debatu raději ukončit.

Ano s tímhle se hrozně podvádělo, ale formálně se má jednat o software realizující výsledek nějakého výzkumu. Ale, tak jak jste to napsal, že vytváření SW je de iure věda, to fakt ne.

Opět: můžete si tomu klidně říkat jiným slovem, klidně "takyvěda", ale faktem je, že za software jsou oficiálně a legálně lidi placení z peněz na vědu. Nezlobte se, ale nevidím žádný smysl v handrkování se o tom, jaký software "realizuje výsledek výzkumu" a jaký ne. Opět faktem je, že spousta mylšenek vzešlých z výzkumu je potřeba zrealizovat (=>naprogramovat) aby se daly zpeněžit. Za článek vám nikdo z komerční sféry peníze nedá. A o penězích z komerční sféry přece byla řeč.

Takže říkejme si tomu klidně ťinťilivanťili, když nás slovo "věda" dráždí, ale je to prostě integrální součástí celého toho procesu vytváření nových věcí - od jejich designu až po realizaci a prodej.

Ale není třeba si zoufat - prostě se mrkněte na h-index a nezapomeňte, že ho nesmíte porovnávat napříč obory. A že dvojnásobný h-index něco znamená, ale o 20 % lepší h-index neznamená nic.

Ale mě třeba žádný h-index nezajímá. Je to vaše teze, že lepší výzkumník je lepší pedagog. Moje ne.

No u nás se právě schyluje k velké zmeně. Zatímco dneska se jako výzkumné profilují snad všechny VŠ v Česku (kromě těch opravdu malých a okrajových), tak ministerstvo plánuje, že výzkum bude podporovat (=platit) pouze na několika málo univerzitách v Česku. To vypadá na papíře krásně, že vědu budou dělat jenom ti, kdo na to mají - a ostatní si na to přestanou hrát - a začnou plnit tu praktickou roli. Jenže víme, jak to tu chodí. V detailech nebude ďábel, ale arcisatan :-)

Do puntíku souhlasím. Taky dost zvědavě očekávám, jak to dopadne. Akorátže než se to zrealizuje, tak už nejspíš ve výzkumu nebudu, takže už budu mít jenom informace z médií, což znamená žádné.

6272

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 20:01:51 »

To je možná pravda, ale běžnému studentovi Bc. a Ing./Mgr. je prestiž školy ve vědě nah*vno, jeho nezajímá nějaký ultra výzkum někde v subatomárním světě. On bude 40 roků makat, platit hypotéku a na to potřebuje učitele schopné kvalitně naučit aktuální praktické věci

Tak - a teď se strhne klasická lavina s klíčovými slovy "učňák", "cvičené opice", "pásovka" atd. atd.

Pojďme tomu předejít tím, že se (doufám) shodneme aspoň na tom, že někteří lidi očekávají službu "naučíme vás praktické věci", zatímco jiní lidi očekávají službu "naučíme vás state of the art záležitosti". A v současném českém systému neexistují jasně vyprofilované školy, které by si zájemce o ten který typ služby mohl vybrat a dostat to, co očekává.

--------------------
Mimochodem, nějaká tvrdá data by byla:

http://rer.sagepub.com/content/66/4/507.short

A review of various models of the relationship between research and teaching in universities is presented,[...] A meta-analysis of 58 studies demonstrates that the relationship is zero.

6273

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 19:43:52 »

Tak v první řadě jsem psal i - nebo nebyl ochoten.

Ale v obou případech zmiňujete problém na straně posluchače. Já říkám, že to může být i problém na straně vyučujícího. A sám to znovu ilustrujete:

protože nedokázali překousnout idiocii prvních dvou ročníků.

Jsem přesvědčenej o tom, že škola má být především insituce poskytující jakousi veřejnou službu, která má sloužit k naplnění nějakého cíle. Není úplně standardní, aby někdo řekl "Je to výborná restaurace. Jestli ti tam nechutnalo, tak jsi asi nebyl schopný se prokousat tím idiotským předkrmem". Mně samotná tahle argumentace prostě přijde ukazovat na nějaký problém.

Ale zpět k tématu - prestiž školy bývá ve světě daná tím, kdo tam učí, jaké mají výsledky ve vědě a co dokázali její absolventi. Nic s čím by se dalo snadno manipulovat.

Tak já nevím, nakolik rozumíte sociometrii. Já vůbec. Jenom tak z povzdálí, velmi letmo sleduju různé debaty (o kafemlejnku, o evropských grantech, o reorganizaci naší fakulty) a nemám z toho pocit, že by existovalo nějaké totálně neprůstřelné nezpochybnitelné kritérium.

Jasně, asi nikdo nebude zpochybňovat prestiž nejlepších světových univerzit. Ale to je úplně jiná liga. Je otázka, jestli by se vůbec naše školy měly snažit plnit úlohu, kterou plní tyhle univerzity. No a to jsme právě u toho prvního odstavce, kde jsem psal, že škola by především měla mít jasné zadání, jakého cíle má dosahovat, jakou vlastně poskytuje službu. To imho u nás naprosto chybí (a symtomem pak je právě ten nedostatek prakticky laděných - ale přesto velmi kvalitních - škol, protože se všichni tváří jako kdovíjaké výzkumné instituce, i když na to naprosto nemají...).

6274

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 19:34:49 »

FI neznám, Brno celkově moc neznám :-( Ale byli ti lidé fakt kvalitní vědci? Zkoušel jste porovnávat jejich h-index se špičkama ve světě a v ČR? Jména nechci - jak vidíte, já jsem nejmenoval, ani když jsem chválil.

Opravdu nechci zabíhat do osobní roviny ani takhle pseudoanonymně

Já jenom nechci, abysme nepovažovali za vědce lidi, kteří jimi ve skutečnosti nejsou.

Nechci se bavit o tom, kdo je "ve skutečnosti" vědec. Z principu věci je vědec každý, kdo je zaměstnaný na nějaké VŠ a je placený z peněz na vědu.

Spíš bych se vrátil k původnímu tématu: existují nějaká aspoň relativně tvrdá data, která by potvrzovala tezi, že mezi "dobrý vědec" a "dobrý pedagog" je korelace? (vaše hypotéza) Popřípadě že tam aspoň není negativní korelace? (JS-ova hypotéza)

Tak teď moc nerozumím. Pokud se má "jenom něco naprogramovat", tak to není žádná věda, žádný výzkum, je to čistá praxe.

Znovu: nechci slovíčkařit nad tím, co je "skutečná věda". Faktem je, že (zatím ještě) existují RIV body za software. Takže z definice je i vytváření software de iure věda.

6275

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 19:08:07 »

Každopádně je jisté, že ses nebyl schopen (nebo ochoten) probojovat dále

A jsme u toho... Jak píše j, jsou na to dva možné pohledy: "nebyl jsi schopen se probojovat" vs. "pedagog nebyl schopen zaujmout".

To první samozřejmě rádi používají absolventi, protože tím zvyšují svou prestiž.

6276

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 19:00:41 »

Jak opačná? Jako vás učili vynikající vědci a byli to mizerní učitelé? Na FEL ČVUT? To se mi nechce věřit. [...]
Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)? Tak to se nevylučuje.

Na FI. Mohl bych jmenovat, ale nepřijde mi to vhodné, k těm lidem mám úctu, jsou to určitě dobří vědci. Neřekl bych, že byli vyloženě mizerní pedagogové, ale minimálně byla ta výuka děsně nezáživná, šlo se systémem suchého chrlení "věta-tvrzení-důkaz" a naprosto chybělo uvedení kontextu, o praktických příkladech ani nemluvě.

Nebo jste to myslel tak, že vás učili vynikající učitelé, kteří nebyli dobří výzkumníci (nebo dokonce vůbec nebyli výzkumníci)?

To taky. Tady už jmenovat můžu. Říkal jsem to tady několikrát - naprosto špičkový a na FI bezkonkurenční pedagog je Yenya Kasprzak, který se v klasické akademické kariéře moc neangažuje.

Jistě - může uspět v byrokraticky-chaoticky-jánabráchovsky fungujícím systému státních a evropských grantů. Ale opět - za takovou práci nikomu nevzrostou zajímavé scientometrické parametry - zrno se od plev postupně oddělí.

Myslím že nejsme ve sporu. Akorátže já popisuju, jak to poměrně často bohužel ještě funguje a vy jako to naštěstí občas už někde začíná fungovat. Pokud se naše věda posune směrem od těch byrokratických žvástů a nesmyslných grantů směrem k praxí prověřeným aplikacím a kvalitnímu základnímu výzkumu, budu jásat. Akorát to tak podle mě ještě moc není.

Tedy já jsem pořád v zajetí elektrotechniky, řídící techniky, kybernetiky a computer science. Je jasné, že když někdo zkoumá moravskou větev Přemyslovců, tak ho moc peněz za komerční výzkum nečeká.

Ony ho ty peníze za komerční výzkum nemusí moc čekat ani v té informatice. Protože dost často praxe potřebuje vyřešit celkem "triviální" věci (něco naprogramovat apod.), což zas nesplňuje představy vedení škol o "vysoce kvalitním" výzkumu (pokud možno základním, protože aplikace jsou pro cvičené opice).

6277

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 18:03:21 »

Mimochodem, navrhuju zamyslet se obecně nad pojmy "dobrý pedagog" a "dobře odvedená pedagogická práce". Podle mě to především znamená, že větší množství lidí pochopí látku a navíc je to baví a třeba se pro to i nadchnou.

U spousty škol je motivace přesně opačná - podat látku co nejmíň srozumitelně, aby se vyházelo co nejvíc studentů, vytvořil se dojem "elitní školy" a "vysoce vědeckého přístupu". Což je částečně i v zájmu absolventů, kteří se potom prokazují "elitním" diplomem, a v co nejsložitějším podávání různých věcí sami pokračují, protože to dojem elity udržuje. Totéž samozřejmě platí pro část vědeckých výstupů - pokud je něco nesrozumitelné a hýří se neobvyklými termíny, je to jistě velká věda, na kterou by bylo dobré dát peníze, protože investice do vědy, to je přece to, co potřebujeme - koukněte se na Skandinávii!

Kdokoli si může zkusit vymyslet nějaké geniálně jednoduché řešení nějakého problému a napsat žádost o grant stylem "zdálo se, že to bude zapeklitý problém, ale zjistili jsme, že ho můžeme vyřešit úplně triviálně pomocí kusu plechu, sirek a 8mi bitového procesoru". Hodně štěstí

6278

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 17:46:38 »

Ten článek musí být napsaný tak, aby zaujmul špičky v oboru, ale současně aby mu rozumněli i začátečníci v oboru (diplomanti daného oboru, PHD studenti).

Tomu nerozumím. Když začátečníkům srozumitelný nebude, tak se stane co?

Dobrý vědec si musí vytvořit a vychovat a udržet dobrý tým spolupracovníků. Základním zdrojem vědeckých sil jsou studenti, které daný vědec při přednáškách dostatečně zaujme nejenom pro svůj obor - ale i pro sebe samotného. Čím více vědec studenty zaujme svým pedagogickým umem, tím více a lepších studentů potom získá jako diplomanty a doktorandy pro sebe a pro "své" docenty.
To je celé o pedagogice.

Ovšem něco jiného je zaujmout pět lidí, kteří budou celý život pracovat se mnou v mém výzkumném týmu a něco jiného je efektivně a příjemným způsobem stopadesát lidí ročně naučit to, co budou potřebovat pro svoje budoucí zaměstnání ve firmách. Pro to druhé musí mít člověk nejen osobnostní předpoklady, ale musí tomu i věnovat nemálo času. A můžeme si položit otázku, jestli špičkový vědec bude raději věnovat čas svému výzkumu nebo přípravě nějakého začátečnického kurzu.

Zaujmout budoucí vědce může (např. svým světově uznávaným dílem) i excentrický blázen, který v padesáti letech bydlí s maminkou.  Lidi, kteří míří do praxe, z něho nadšení nejspíš nebudou.

Moje zkušenost na FEL ČVUT je ta, že drtivá většina špatných pedagogů byli lidé bez relevantních vědeckých výsledků.

A moje zkušenost je přesně opačná. Tak to jsme s touhle argumentací ve slepé uličce.

6279

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 15:35:29 »

Kam lide na tyhle podivne nazory chodi? Na americke konspiracni servery? Jaka "nova Evropa"?

Nevím, jak to myslel autor, ale může být víc důvodů, proč se domnívat, že Evropa bude nějakým způsobem "nová". Např. víc intergrovaná, víc zapojená do mezinárodního obchodu, nebo na druhé straně víc ohrožená asijskou konkurencí, víc ohrožená tím, že sektoru služeb dojde dech, nebo třeba re-lokalizovaná (Milan Zelený).

Jistí si můžeme být jenom tím, že bude jiná, než "stará Evropa" - založená na národních státech, průmyslové výrobě, popř. (později) na službách. Taková nebude určitě.

Ta, jejiz soucasti je i Finsko (a dalsi severske staty), ktere jsou, diky rovnostarskemu pristupu ke vzdelani (garantovaneho statem), na spicce mezinarodnich srovnani?

S tou Skandinávií bych byl hodně opatrný. Jednak proto, abysme si z ní nevzali jenom jednoduchá hesla ("Víc peněz do výzkumu, juchů to nás zachrání!"), která u nás prostě fungovat z různých důvodů nebudou. A taky proto, abysme nezapomněl na to, jak dopadla Nokia - ještě donedávna neustále opakovaný učebnicový příklad obrovských investic do výzkumu...

6280

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 15:27:39 »

Mně to docela zaujalo, ale popravdě jsem úplně nepochopil význam té instituce. Přece pokud budu chtít studovat v UK, tak tam přeci mohu jet a studovat ten program na místě, ne?

NY je v UK?

Mně by taky zajímalo, co to má s NY opravdu společného. Aby to nebylo jako Harvardské fondy

6281

Studium a uplatnění / Re:Školství v ČR

« kdy: 06. 09. 2013, 14:34:01 »

Hloupost. Inteligence a schopnosti co se tyce vyzkumu s touhou ci schopnosti nekoho ucit prakticky nesouvisi. Jsou to nezavisle jevy.

Máš tohle tvrzení nějak ozdrojované, nebo si to jenom myslíš?

Když to vezmu čistě selským rozumem:

1. Výuka je řemeslo jako každé jiné. Má svou (ne úplně jednoduchou) teorii (pedagogika), ve které stále probíhá výzkum, který je potřeba sledovat, pokud chce být člověk na špici, a má i svou praxi (příprava materiálů k výuce, pomůcek, postupů).

2. Obvykle (můj názor) pedagog+výzkumník na VŠ má větší zájem o výzkum než o výuku. Mj. z učení má třeba jenom třetinu příjmu. Pokud ho něco učit vyloženě baví, tak je to předmět, ve kterém vykládá, co vyzkoumal. Čili předmět úzce specializovaný a pro obecnou výuku v podstatě bezcenný/okrajový. Například když pan profesor Zlatuška pěti studentům vykládal, co že teda vykoumal o tom lambda kalkulu. Určitě ho to bavilo a šel do toho s nasazením, ale pro obecného absolventa měl ten předmět určitě menší význam než základní povinné předměty, kde bylo posluchačů něco kolem stovky. Těžko si dělat iluze, že ty základní předměty pedagog učí se stejným zápalem jako nějaké specialitce, nad kterou dumá celý život a dostal za ni profesuru...

3. Člověk, který zvládá výborně výzkum i pedagogické řemeslo, je prostě člověk, který zvládá dvě věci zaráz - asi tak, jako by byl dobrý věděc a zároveň špičkový profesionální maratonský běžec.

Pokud jsou předchozí předpoklady +- správné, potom těžko můžou být kvalita výzkumu a kvalita pedagogického řemesla nezávislé proměnné.

tim, ze se nesmyslne drti gramatika a je nulovej duraz na vlastni konverzaci a to, ze budete umet odpapouskovat vsechny casy v AJ nikoho rohlik nekoupi a interview taky neudela.

Pikantní na tom je, že oni ani rodilí mluvčí tu gramatiku často buď vůbec neumí použít nebo ji používají nereflektovaně, protože se to v té konkrétní lokalitě prostě takhle říká. Je to asi podobné jako že většina Čechů taky vůbec netuší, že Čeština má předminulý čas, duál a neumí správně použít přechodníky.

Když se pak takový Čech, kterého na stření drtili oxbridgskou angličtinu, octne někde v Aberdeenu, tak se nestačí divit. Formálně sice umí anglicky klidně líp než místní obyvatelstvo, ale je mu to platný jak mrtvýmu zimník. Osobně vyzkoušeno A to jeho pracně měsíce pilované neznělé r, co kvůli němu párkrát dostal špatnou známku, způsobí jenom to, že mu místní budou hůř rozumět

6282

Hardware / Re:Inteligentní regulace topení

« kdy: 04. 09. 2013, 08:27:03 »

Napadlo vas nekdy, jak dlouho Raspberry PI pujde jeste koupit? Co kdyz to za tri roky prestanou vyrabet, protoze vsichni budou radsi chtit jinou hracku

Tak tam dá libivolný jiný počítač. Atomových desek jsou mraky.

6283

Sítě / Re:On-line OS

« kdy: 02. 09. 2013, 18:16:45 »

Nezkoušel, ale když má minidistribuce 50 MB, tak se to snad za chvíli nacachuje a pak už to síť vůbec neřeší, ne?

Pokud by se to natahlo cely na zacatku pres jeden initrd, tak jo. Pokud by to bylo treba pres nfs, tak by se to nacachovalo az pri prvnim spusteni (takze prvni spusteni LibreOffice by byl asi peknej porod

50MB @ 4Mbit ~ 2 minuty
- a do 50MB toho clovek moc nedostane...

Proč? Přes TFTP si to umí sáhnout kamkoli.

Standardni PXE potrebuje DHCP, v tom je ten problem. Takze by to potrebovalo spesl zavadec (v tom tvym odkazu je to tohle: http://etherboot.org/wiki/howtos ).

6284

Windows a jiné systémy / Re:Nedostatek paměti

« kdy: 02. 09. 2013, 17:05:59 »

Čekám protiargumentaci.

Tak si čekej.

Až pochopíš, že když po někom žádáš pomoc, měl by ses k němu chovat slušně a s pokorou ho o pomoc poprosit, tak se ozvi. Moje děti to začaly chápat chvilku po tom, co vyrostly z batolecího věku, takže nad tebou bych taky hůl nelámal.

6285

Windows a jiné systémy / Re:Nedostatek paměti

« kdy: 02. 09. 2013, 17:00:04 »

Aha, na okno s HDD se nedostalo. Na HDD je něco přes 3 GB, pokud by tam nebylo místo, pravděpodobně bych nežádal o radu, nebo žádal? Mylsím že nežádal.

S takovouhle ani žádnou radu nezasloužíš.

Vlastně jo, jednu jo:

http://support.microsoft.com/?ln=cs