Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Mirek Prýmek

Stran: 1 ... 386 387 [388] 389 390 ... 618
5806
Distribuce / Re:Distro podobné BSD portům
« kdy: 19. 12. 2013, 11:25:46 »
Proc je potrebuje? Protoze sprava softwaru v linuxovych distribucich je prasarna.
Lenin ale rekl, ze se to nikdy updatovat nebude, takze spravu softwaru asi moc nepotrebuje. Potrebuje nejspis system, kterej si posklada podle svych potreb na miru, s volbama, ktery potrebuje. Takze se nabizi LFS, poupravovany Slack, nebo jakekoliv minimalisticke distro jako zaklad a k tomu doprekladat co je potreba - bud uplne rucne, nebo treba klidne pomoci pkgsrc.

Proste jestli mu opravdu to vlastnorucni tuneni za to stoji, tak to asi jedine udelat ve sve rezii, nic predpripraveneho k tomuhle ucelu asi nebude (bohuzel).

5807
Distribuce / Re:Distro podobné BSD portům
« kdy: 19. 12. 2013, 11:08:18 »
http://voltalinux.sicurezzarete.com/

Skoda, ze uz to asi neni aktualni.
Hm, hm. To by mohlo být fajn, ale poslední release 4 roky zpatky, to moc nepotesi :)

Nejlepsi by nakonec mohl byt treba Slack, ale to by se Lenin musel vymacknout, proc vlastne konkretne ty porty chce...

5808
Vývoj / Re:Proč je Java pomalá a problémová?
« kdy: 19. 12. 2013, 09:57:40 »
Z JVM jazyku se nejvice odlisuje Clojure, a tam by se asi mohlo o necem podobnem uvazovat (izolace pameti pro funkce, "futures" atd.), ale jestli na to nekdo bude mit silu a chut.... tezko rict.
Na nej jsem prave myslel. Akoratze porad tam zustava moznost kooperace s normalnimi javovymi metodami, takze tim to asi docela pada, ne?

5809
Vývoj / Re:Proč je Java pomalá a problémová?
« kdy: 19. 12. 2013, 09:36:45 »
Aha jasny, ono to asi pro kratkodobe procesy je jednodussi, hlavne kdyz neni zapotrebi resit cyklicke reference
Pravě. Přesně o to mi šlo - že Erlang jako jazyk má prostě vlastnosti, které výrazně zjednodušují konstrukci GC a 1) umožňují postupy, které by jinak nešly 2) jednoduché postupy mají díky nim překvapivě dobré výsledky

Když je program správně napsaný - tj. long-lived procesy nebobtnají, procesů je spousta a většina z nich žije krátce, je z toho vlastně zadarmo inkrementální GC s minimálním dopadem na odezvu a žádným globálním stopem. Docela hezky jsou základní principy a vlastnosti popsané tady: http://prog21.dadgum.com/16.html

5810
Odkladiště / Re:Už praská bublina Bitcoin
« kdy: 19. 12. 2013, 09:31:32 »
ok :) mazem uz napisany komentar ;)
Díky :)

5811
Vývoj / Re:Proč je Java pomalá a problémová?
« kdy: 19. 12. 2013, 09:23:08 »
Ale vždyť to je právě ten celkový uživatelský dojem. Jaký v tomto kontextu rozdíl mezi kešováním a paralelizací, kterou jste uváděl vy?
Paralelizovatelnost je vlastnost algoritmu a jeho konkrétní implementace, která je zase závislá na možnostech jazyka. Cachování je jenom berlička, jak dosáhnout toho, aby špatné chování aplikace zvenku nebylo vidět. Ale to je fuk, to fakt není důležitý, nechme to být.

S čím to porovnávají?
Nemluvím o žádných metrikách, čistě o tom, že admini, kteří se o javové aplikace starají, na to docela nadávají. Ale je to čistě subjektivní a vzorek lidí, který jsem slyšel, je samozřejmě malý. Právě proto by mě zajímalo, jestli třeba neproběhl nějaký výzkum ala "spokojenost adminů s provozováním javových aplikací" ;)

Bylo zmíněné Eclipse. Tak můžeme vzít čtveřici Eclipse, IntelliJ Idea, NetBeans, Visual Studio. [...] Ale nás zajímá uživatelská zkušenost s výkonem těch aplikací. Je mezi nimi evidentní rozdíl v rychlosti, paměťové náročnosti? Neřekl bych.
Před několika lety jsem trochu v javě něco dělal a čistě subjektivně mi NetBeans přišly daleko svižnější než Eclipse, který na mě působil jako děsný moloch. Ale to nám o javě jako takové nic moc neříká :)

Přesně tam myslím ta debata předtím Android je To by znamenalo nový OS. A nových OS vzniká málo tak nějak obecně. Naopak se počet OS snižuje
Podle mě nové OS nevznikají, protože je to složité, nic moc to nepřinese a v nejhorším případě je to i nekompatibilní s dosavadními aplikacemi. Až na to první by to pro "JVM OS" neplatilo.

Je na tom také vidět, že přidávání vrstev do toho „klasického stacku“ má vzhledem k celku čím dál menší režii. Dnes už nevadí provozovat nad HW operační systém, nad ním virtuální počítač typu VMware, nad ním virtuální stroj typu JVM a z toho všeho provozovat aplikaci přes internet. Důvod, proč se to nesloučí do jednoho, je podle mne čistě v tom, že ušetřený výkon by byl zanedbatelný (a čím dál menší), ale náklady na vývoj a následnou údržbu obrovské.
To je pravda.

5812
Vývoj / Re:Proč je Java pomalá a problémová?
« kdy: 19. 12. 2013, 09:10:57 »
V JVM se nejvice pouzivaji GC zalozene na kopirovani zivych objektu z jedne casti heapu do jine (ted zjednodusuji). [...] Resenim pravepodobne budou pauseless GC, jeden se ted prave vyviji, uvidime pristi rok.
To měl být opravdu jenom ilustrační příklad, jak vlastnosti jazyka můžou mít dalekosáhlé důsledky pro VM. Jestli by něco principielně podobného mohlo nastat u nějakého jazyka nad JVM (změna oproti javě), to neumím posoudit. Jenom jsem chtěl říct, že čistě hypoteticky si to představit umím.

P.S. nedávno jsem se díval na špičkovou přednášku na téma JVM, to by někoho mohlo zajímat: http://www.youtube.com/watch?v=d2XcO8LQe_s

Erlang ma tedy GC zalozeny na pocitani referenci?
Pokud vím, tak v principu ano. Asi s nějakými vychytávkami navíc, nevím, nikdy jsem to nepotřeboval řešit.

Ale musi resit fragmentaci heapu ne? nebo to nechava "konovi" jako dalsi jazyky?
No tak hlavně heap je per-proces a velká část erlang-procesů má v typickém programu krátký život. Takže spousta heapů se prostě zahodí s koncem života procesu. Víc řešit je potřeba jenom dlouhotrvající procesy, které alokují větší množství paměti. Jak přesně to probíhá, nevím, určitě to půjde vygooglit. A pokud jde o alokaci paměti pro jednotlivé procesy z celkového poolu, tak to taky nevím :) Ten příklad jsem dal jako fakt jenom ilustraci principu, GC jsem v Erlangu nikdy řešit nepotřeboval, protože mi prostě nikdy klacek pod nohy nehodil (jediná výjimka jsou nebezpečné memory leaky přes substringy, podobně jako v javě, ale to se mi taky nikdy osobně nestalo, jen jsem o tom četl, že je potřeba si na to dát pozor...)

5813
Odkladiště / Re:Už praská bublina Bitcoin
« kdy: 19. 12. 2013, 08:45:59 »
Aha,ok, už to vidím, to byla asi nová emise po restrukturalizaci. No, není to žádná ostuda, automobilový průmysl fakt nesleduju a jenom jsem se zeptal.

5814
Odkladiště / Re:už to praská
« kdy: 19. 12. 2013, 08:37:36 »
ach ta dnesna mladez :)
http://www.economist.com/node/13782942
A co to s tím má společného? Opravdu nemluvím o založení firmy, tak podceňovat mě nemusíš, ale o IPO.

http://money.cnn.com/2010/11/17/news/companies/gm_ipo_pricing/

5815
Distribuce / Re:Distro podobné BSD portům
« kdy: 19. 12. 2013, 08:32:53 »
Co se tyka init scriptu tak se dodavaji samozrejme s celym balikem, takze jsou odzkousene a funguji. Neni to zadna magie, ktere by bylo potreba se bat.
Zrovna u Ubuntu bych si teda tím odzkoušením a fungováním init skriptů tak jistý nebyl... https://plus.google.com/109540561880466469418/posts/TAYTy8DHMLq

5816
Distribuce / Re:Distro podobné BSD portům
« kdy: 19. 12. 2013, 00:59:21 »
Co se tomu porad tak divis, tos nikdy nic nedelal?
No nikdy jsem ještě neviděl záruku na kernel bez záruky na userland. Navíc na kernel v libovolné verzi... No ale tak ok, je to tak, tak je to tak.

Pak bys ale asi měl líp specifikovat svoje požadavky, protože pak nechápu, proč potřebuješ ausgerechnet porty a nestačí ti normální stock embedded linux.

5817
Odkladiště / Re:Už praská bublina Bitcoin
« kdy: 19. 12. 2013, 00:45:38 »
A že bitcoinová síť řízená centrálně samozřejmě je, protože nastavují náročnost těžby coinů tak, aby byla těžba konstatní.
Je "centrálně" řízená de facto hlasováním všech těžařů. Jestli je to "centrálně" nebo ne, o tom bych se radši nehádal :)

5818
Odkladiště / Re:Už praská bublina Bitcoin
« kdy: 19. 12. 2013, 00:42:43 »
Celá další úvaha je pak naprosto zcestná, protože vychází z té chybné premisy.
Zas tak moc nevychází a zcestná není. Kryptoměny jako měny filosoficky vychází z (vulgární verze) libertariánství a na to pravděpodobně taky dojedou, protože jeden libertariánský prvek v jinak ne-libertariánské společnosti prostě nebude dobře fungovat.

Jenže to, co je na kryptoměnách zajímavější než libertariánský experiment, jsou transakce. A v tom má Kapitán pravdu - pokud by se transakční mechanismus zachoval a postavilo se to na normálnější měně, bylo by to hnedka ze startu použitelné a praktické. Pokud v kryptoměnách nějaká budoucnost je, viděl bych ji přesně v tomhle. Mineři by se prostě do bloku nemohli přidat prémii a žili by jenom z tringeltů za transakce.

5819
Distribuce / Re:Distro podobné BSD portům
« kdy: 19. 12. 2013, 00:36:43 »
To nic nemění na tom, že mi přijde zajímavá politika, jestli pojišťovna ochotně zacáluje, když ti to klekne kvůli chybě v userlandu FrantovaSuperLinuxu v.0.0001, ale nezacáluje kleknutí FreeBSD. No, pojišťováci mají občas zajímavý nápady :)

5820
Distribuce / Re:Distro podobné BSD portům
« kdy: 19. 12. 2013, 00:10:22 »
vyrobce hw podporuje jen Linux. Kdyz by tam kleklo BSD tak se mu to neda omlatit o hlavu a pojistovna mi to nevezme. Takhle kdyz Linus zvora Linux 3.10 a ono to bude lehat tak to zaplati z pojistky vyrobce pac je to oficialne podporovana konfigurace.
A to podporuje jakejkoliv Linux bez vazby na distro? To je docela zajímavá politika :)

Tak vem FreeBSD a dej s/FreeBSD/Linux/g :)

Stran: 1 ... 386 387 [388] 389 390 ... 618