5746
Distribuce / Re:Má smysl učit se IBM mainframy?
« kdy: 30. 12. 2013, 16:49:19 »Obvykle platí : čim viac pracovných ponúk, tým menší plat.Ne. Platí: čím větší rozdíl mezi nabídkou a poptávkou, tím větší plat.
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Obvykle platí : čim viac pracovných ponúk, tým menší plat.Ne. Platí: čím větší rozdíl mezi nabídkou a poptávkou, tím větší plat.
On možná problém vůbec není v balíčkovačích, ale v make (a ./configure). Protože tam jsou schované deklarace závislostí a také co se kam má nainstalovat. Gentoo popisuje postup instalace pomocí ebuild skriptů, ale pořád je to kód a ne popis. Otázka je, zda by se podařilo navrhnout takový popis sestavení aplikace, který by fungoval pro dostatečné množství aplikací a zároveň byl dost jednoduchý. Je jasné, že KDE by takhle asi nainstalovat nešlo, ale třeba IDE, přehrávač médií, kancelářský balík by takhle instalovat snad šly.No ale to jste se právě dostal k tomu, co říkám já: hlavní problém za tím vším je, jak říct "tato moje aplikace ke své funkci potřebuje knihovnu libfoo přeloženou s volbou --bar a k překladu překladač gcc-brm ve verzi minimálně x.z" - což je přesně typ informací, které už dnešní balíčkovače umít spravovat.
[ { :cowboy, github: "extend/cowboy" },
{ :dynamo, "0.1.0-dev", github: "elixir-lang/dynamo", tag: "master" },
{ :mochijson2, "0.1", github: "bjnortier/mochijson2" },
{ :ibrowse, "4.0.2", github: "cmullaparthi/ibrowse" },
{ :exn, "0.0.1", github: "yrashk/exn" },
{ :procket, "0.4.3", github: "msantos/procket" },
{ :amnesia, "0.1.1", github: "meh/amnesia" },
{ :errd, "0.1", github: "archaelus/errd" },
]
- říká se tam, že se má kód stáhnout z githubu, pod jakým tagem a jaká je verze. Funguje to bezvadně. Kromě githubu podporuje i různé jiné způsoby.
a budoucnost spotřebního softwaru je ve spravovaných repozitářích software -- ať už jsou to distribuční repositáře, Google Play, App Store, Amazon Appstore, Windows Store nebo další. Ona to nebude náhoda, že všechny nové platformy používají tenhle způsob distribuce software.Přesně! Kdesi jsem četl čísi komentář, že repozitáře jsou největším přínosem Linuxu IT světu a něco na tom rozhodně bude.
Na Linuxu tedy spíš chybí ta možnost repozitářů, kam by aplikace dávali sami autoři (jako je to u těch všech "Storů"), u kterých by se očekávalo, že kvalita balíčku není úplně perfektní, instalovaly by se jako celek někam do /opt, byly by to koncové aplikace (tj. nic by na nich nezáviselo) a musely by u nich být nějak deklarativně popsány závislosti tak, aby si to každé distribuce mohla přeložit pro sebe.Ono není potřeba vymýšlet nic nového, úplně by stačilo, kdyby se distributoři ujednotili na jednom balíčkovači že... Jenže to se nikdy nestane, jednak je to ten NIH syndrom, jednak mají už nainvestováno spoustu peněz a úsilí do infrastruktury kolem toho svého balíčkovače. Prostě tahle pitomá situace se asi jenom tak nezmění - Linuxové distribuce prostě byly, jsou a budou kupa bordelu.
Možná sem už zkostnatěl a mám problém se přizpůsobit novému modelu, ale když prostě nejde čapnout binárku libovolného programu a nainstalovat ji, tak asi něco není úplně v pořádku.To je ale proto, že ji autor programu nevydává. Staticky linkovanou binárku, která by fungovala všude, by jistě vydat mohl, akorátže to prostě v OSS světě není zvykem tak často jako na Windows nebo Macu.
Mno, jak se to vezme - nerozumim dotazu. Strategickou poradou bych nazval neco, kde sedi tlupa manageru a snazi se dostat do rovnovahy pytel s penezi a nejake z nabizenych reseni.Jo, tak nejak jsem to myslel - jak moc manazeri, kteri o tom rozhoduji, veri, ze investice do Solarisu budou ochranene a neni to investice do umirajiciho pacienta...
Nie je mi stale zrejme, co ma na tom este skusat tvorca distribucie. To su veci, ktore uz odvtedy niekto iny odskusal 500.000x.Podle mě je tohle prostě byrokratický problém - distributoři mají nějaký jednotný postup, jak software do svých repozitářů začleňují. A ten postup musí být víceméně jednotný pro všechny softwary, přestože u některých by se hodilo je pokud možno neměnit a jiné by zas bylo fajn vydávat ve stále nových a nových verzích (např. browser).
Dříve sem měl WinXP, a protože sem tam provozoval několik věcí pod Cygwin a nechtěl kupovat nebo se srát s nelegálními Win 7, tak sem po upgrade hardware zkusil Linux, ale s ním je toho sraní ještě více.Dost častý problém switcherů je v tom, že chtějí přejít na jiný OS, ale požadují (často trucovitě a uraženě), aby fungoval způsobem, na který jsou zvyklí z bývalého OS. Netvrdím, že to je tvůj případ, ale to, co píšeš, tomu trochu nasvědčuje:
Nechci se podílet na vývoji jen chci mít aktuální uživatelský software s aktuálními funkcemi, v této konkrétní situaci jsem pouhý uživatel a nějaká kompilace je naprosto nepřijatelný způsob distribuce, to možná vyhovuje geekům, kteří to mají jako hračku.Prvořadě by sis měl uvědomit, že ten software dostáváš zadarmo. Takže místo slov "chci", "nepřijatelný" apod. bych ti silně doporučoval používat obraty "líbilo by se mi", "ocenil bych", "je škoda, že" apod. Protože když neplatíš, tak prostě nemáš nárok nic požadovat. Tak to prostě je, smiř se s tím. Nebo si kup nějaký komerční OS a svoje požadavky směruj na jeho výrobce.
potíž je v tom, že vývojový cyklus operačního systému se neshoduje cyklem jednotlivých aplikací.Samozřejmě, tak je to u všech OS. Žádný OS, který znám, neobsahuje např. torrent klienta. Toho je potřeba nainstalovat jako aplikaci třetí strany a o vývojovém cyklu té aplikace logicky rozhoduje ta třetí strana, vydavatel OS s tím opravdu nemá nic společného.
Tak předpokládám určitou příčetnost autora software, tj. že vydání značená jako stabilní budou přiměřeně, ale je fakt, že OSS vývoj se s QA moc nemaže.Tak to je ovšem špatný předpoklad. Je spousta autorů, kteří vydávají neodladěný software. A to platí pro všechny OS.
Jeden z posledních:Někteří lidi musejí mít fakt smutný a nešťastný život, když mají potřebu psát něco takovýho...
Jo, Solar se porad v korporatni sfere drzi. Otazkou je, jak to bude za pet - deset let. Delal jsem pro nejmenovanou firmu - menili vetsi cast serveru za T4-2 a k tomu Sol11.
U nas ho ludia beru vlaznejsie (nechvalia sa tym az tak), ale inak sa v podstate nic nezmenilo. Podpora sa stale plati, Solaris sa instaluje na nove stroje a nevyzera to, ze by sa malo nieco zmenit.Díky, kluci. A máte přístup na strategické porady, kde by se právě o té budoucnosti mluvilo? Zajímá mě právě, jestli, popř. jaké se zvažují varianty a jaké padají argumenty...
viete poradit? Ked to je take jednoduche?No já nevím, školy nemám, ale že by to byla opšna --all-databases ?
Ano prihlasit sa do mysql dat locktables medzitym spusti rsync a potom unlock tables...je krasne rychle a jednoduche......zatímco spustit mysql dump je pomalé a složité nebo jak?
To nie je pravda. Ak ma niekto vystudovanu matematiku, tak sa dokaze cokolvek naucit za jeden vecer.Správně. Je potřeba vědět, že zOS je jenom speciální případ Turingova stroje, takže naše VŠ moudře učí obecné znalosti, které už je pak snadné jenom aplikovat na konkrétní případ. Čili je potřeba dobře znát důkazy vlastností Turingova stroje, ty konkrétnosti jako třeba zOS se člověk pak už naučí přes noc.
...a sorry za OT.)
A které distribuce to jsou?
Pokud se bavíme o nejnovější verzi aplikace, která je jinak normálně součástí distribuce, tak prostým nainstalováním build dependencies té aplikace(apt-get build-dep u debian-like distribucí), se s trochou štěstí dosáhne kompilovatelného stavu [...] aplikace začne chtít nějakou knihovnu v novější verzi než je dostupná, ta ale vyžaduje zase jinou taky v nějaké novější verzi a a už to jede.Trochu si protiřečíš
