a že hlavním úkolem VŠ je právě ono seznámení s hlubšími souvislostmi a teorií, seznámení se základy vědecké práce, s kritickým a analytickým myšlením aplikovatelným na řešení nových problémů, pak je to opravdu zbytečné.
Přestože je mně jasný, že si z citací vytrhne zas někdo nějakou vedlejší větu, dovolím si jich pár uvést a občas něco zvýraznit.
Nevím, z čeho vycházíš ty, ale úlohu vysokých škol jako celku definuje §1 zák. 111/1998 Sb. a konkrétně bc studium §45 odst. 1:
Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky.
a mgr §46 odst. 1:
Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti;
Každý může sám posoudit, jestli z toho jde dovodit, že by se mělo začít a skončit osmdesát let starou teorií, protože víc se nestihne.
Když už jsme u tohodle zákona, nemělo by nám uniknout zakotvení neuniverzitních vysokých škol.
A když teda všichni stojíme o to mezinárodní renomé, neměl by nám uniknout materiál OECD Reviews of Tertiary Education (2009):
Conversely, viewed in comparison to other OECD member countries, it appears that too many Czech students enrolled at public universities may be studying for too long, and doing so in study programmes that are not well- adapted to preparing them for working life. This is inefficient with respect to the use of public resources and student time (since continued study has opportunity costs), and it risks providing many students with an education that is poorly suited to working life. Students enrolled at public universities who are preparing to sell agricultural machinery or manage a small retail firm do not need a programme of theoretical study to the Masters degree level. In tertiary systems such as the US and UK where the bachelor degree is long established, it appears that about 20 to 25% of bachelor graduates will continue to advanced degree study. These levels of continuation to advanced study will vary from one country to the next depending upon many factors, particularly what sort of qualifications for professional practice can be obtained at the first (bachelor) degree cycle. These comparisons suggest, however, what a maturing system of professional education in the Czech Republic might look like. The review team acknowledges that the Ministry has recognised this, and has sought to steer enrolment to Bachelor degree programmes through its funding of public universities, and rationing the funding of study places at the Masters level. However, the development of Bachelor degree education, closely linked to working life, has not yet found a sufficient institutional home in the Czech Republic’s system of tertiary education.
http://www.oecd.org/education/skills-beyond-school/37730231.pdfDalším vhodným pramenem pro rozšíření si obzorů, jak se tyhle myšlenky snažíme implementovat, je Bílá kniha, kde se můžeme dočíst např.:
Vhodná kombinace typu studijních programů s odpovídající vědeckou a další tvůrčí činností povede v budoucnu zřejmě k vytvoření tří charakteristických skupin vysokých škol:
- Vysoké školy, kde se ve většině studijních programů (magisterských a doktorských) výrazně uplatní špičkový vědecký výzkum a výchova k vědecké práci
- Vysoké školy, kde vědecký výzkum bude probíhat spolu s vědeckou výchovou v jednom nebo několika málo stu- dijních programech, ostatní studijní programy budou mít převážně praktický profesní charakter spojený s apli- kovaným výzkumem a různými typy tvůrčí činnosti
- Vysoké školy zaměřené především na bakalářské studijní programy s uplatněním tvůrčí činnosti (vysoké školy neuniverzitního typu).
Tyto přirozeně diferencované skupiny vysokých škol je třeba respektovat a vzít plně na vědomí odlišnost jejich charakteru. Nutné je též zdůrazňovat, že jen pro toto odlišné pojetí studia a tvůrčí činnosti nelze jednu skupinu označovat za lepší a jinou za horší.
Systém vícevrstevného členění vysokých škol (viz výše), ovlivněný i cíleným financováním výzkumu a vývoje, je jednoznačně vhodnější než případné dělení na tzv. „výzkumné univerzity“ a „vzdělávací univerzity“, jak to je běžné v některých zemích. Není tím ovšem vyloučeno, že by i u nás mohly v budoucnu některé vysoké školy fakticky nabývat charakteru výzkumných univerzit.
http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdfA jako třešinku na dortu bych pozornosti doporučil §12 zák. 117/1995 Sb, "Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání"

Ne že by tím byla definovaná úloha vysokých škol, ale bez významu to určitě není.
P.S. jak tak na to teď koukám, stejně na celé té diskusi je nejzajímavější, že zastánci důležitosti teoretického vzdělání v teorii sami plavou a ten, kdo zdůrazňuje důležitost naučení se práce se zdroji, nepředkládá nic jinýho než svoje dojmy...