Příspěvky

4741

Server / Re:jak je to s těmi SSH klíči, kde jsou?

« kdy: 12. 11. 2014, 19:48:19 »

Precti si pozorne tohle: https://help.ubuntu.com/community/SSH/OpenSSH/Keys

Jestli necemu z toho nebudes rozumet, tak se zeptej, radi poradime.

4742

Studium a uplatnění / Re:Chci být testerkou - jak začít?

« kdy: 12. 11. 2014, 18:45:17 »

Jo a ještě bych dodal jednu malou poznámku: když se tak budeš probírat tím světem dnešního IT, dvěma oblastem se širokým obloukem vyhni: SEO (čti: obchodníkům s teplou vodou) a levnému copywritingu. Slyšel jsem o firmě, která zaměstnává lidi na to, aby psaly články o věcech, o kterých nic neví, na jeden článek přesně daný čas (asi 15 minut neb tak něco děsivýho). Tohle je opravdovej humus, co nejdál od toho...

4743

Studium a uplatnění / Re:Chci být testerkou - jak začít?

« kdy: 12. 11. 2014, 18:34:55 »

Madličko, prvně klobouk dolů za to rozhodnutí a iniciativu, super!

Já bych se taky přikláněl k té radě zkusit UX. Je to oblast, která je u nás dost v plínkách a přitom je pro úspěch velké části dnešních produktů v IT extrémně důležitá (skoro bych řekl nejdůležitější). A je to směr, ze kterýho by mohly ženy IT infiltrovat, což potřebujeme jako sůl

V UX jde v kostce o to, aby produkt (typicky webovky) na uživatele působil logicky, srozumitelně, měl nějakou jasnou linii používání, nepřekvapoval uživatele, ale naopak šel mu naproti a zároveň ho decentně směroval k tomu, kam obchod/marketing chce produkt primárně štelovat. Je to takovej obor na pomezí marketingu, psychologie, sociologie, ergonomie, grafiky a technologie (typicky webařiny). Musíš rozumět tomu, co vlastně firma prodává, kdo je její zákazník, co zákazníkovi nabízí, jak se chce firma prezentovat - poté si to umět v hlavě srovnat a udělat z toho nějaký závěry (na to se ti bude hodit ta pečlivost) - a tomuhle přizpůsobit design webu, softwaru, mixéru, auta Podle mě naprosto ideální pozice pro ženu s humanitním vzděláním, která chce přičichnout k výrobě technologických produktů.

Nemusíš umět weby dělat, ale měla bys mít dobrý přehled v tom, kam se design webů hýbe, proč weby vypadají tak, jak vypadají, jaký to má efekt na uživatele. Vypadá to jako prkotina, ale věř, že je to docela věda - podobně jako třeba typografie to má svoje pravidla, logiku, myšlenku, systém.

Za fantastickou ochutnávku, o čem vlastně to UX je a jak to vypadá, když se nad ním fakt přemýšlí, považuju tuhle prezentaci: http://www.useronboard.com/how-slack-onboards-new-users/

Přeju hodně štěstí, ať se ti ta cesta k IT podaří!

4744

Studium a uplatnění / Re:Chci být testerkou - jak začít?

« kdy: 12. 11. 2014, 18:22:06 »

windox-nixdorf.cz

Není to překlep? Nemá to být Wincor-nixdorf? (já jenom tak, aby ten mail došel

4745

Sítě / Re:Autentizace: Mikrotik + freeradius + AD

« kdy: 12. 11. 2014, 18:16:24 »

Díky, kluci, za reakce. Když to teda shrnu, asi nemá smysl nic vymýšlet a nejlepší bude nasadit ten MSCHAP.

Jestli je ntlm_auth i v sambě 3, tak to je super, to mi nějak uniklo. Pořád mě teda trochu nesedí nutnost mít v provozu winbind (tomu jsem se vyhnul pomocí nslcd a rfc2307), ale tak z toho se neumírá

Ještě jednou dík.

4746

Studium a uplatnění / Re:Má smysl učit se Erlang?

« kdy: 12. 11. 2014, 08:39:51 »

Myslel jsem si, že jedním z mála praktického využití funkcionálních jazyků obecně je podpora automatické paralelizace a ta je hlavně o výkonu. Nyní se dozvídám že k tomu nejsou designované, to mě tedy zklamalo.

Pokud budes psat koder videa, nebudes ho psat v Erlangu, pokud nejsi uplne padly na hlavu. Takovehle veci vzdycky bude lepsi psat v cecku, fortranu apod. Takhle to bylo mysleno.

Jinak "vykon" neni zadne jedno cislo. Neco jineho je propustnost, neco jineho latence, responsibilita, predvidatelnost, garance zpracovani do urcite doby atd. atd.

4747

Sítě / Autentizace: Mikrotik + freeradius + AD

« kdy: 11. 11. 2014, 16:58:20 »

Ahoj,

potreboval bych poradit, jestli nekdo mate v praxi rozchozenou autentizaci pro Mikrotik wifi AP s WPA2 enterprise proti AD. Predem se omlouvam, ze jsem si teorii kolem toho nestihl poradne prostudovat a hrat si v laboratornich podminkach, takze mozna v necem budu mlit nesmysly... Potrebuju to bohuzel rozchodit co nejrychleji (znate to - pane Prymek, uz pred pul rokem bylo pozde...)

Zatim se mi podarilo rozchodit na Mikrotiku radius passthrough na freeradius, MSCHAP s normalnim heslem uzivatele z AD funguje, heslo se overuje, klient se pripoji. Ale mam s tim mentalni problem, ze pokud jsem to dobre pochopil, v ramci MSCHAP server nikdy nedostane do ruky heslo. Takze zustava jenom moznost autentizace pres utilitku ntlm_auth za pouziti winbindu, coz mi vadi, protoze:

1. pokud se nemylim, ntlm_auth je k dispozici jenom pro sambu 4, takze mi to zavira moznost v pripade potreby downgradovat na sambu 3

2. nemuzu pouzit autentizaci proti ADckovemu LDAPu, coz je skoda

3. celkove mi to prijde jako strasne zabetonovany reseni, se kterym nepujde v pripade potreby hnout (protoze klienti budou uz mit nastavene MSCHAP a zas je vsechny prenastavovat by byl znacnej opruz)

Takze jsem ted trochu tapal po jinem reseni a nic se mi nepodarilo najit, respektive jsem se v te dzungli nejak ztratil

Pozadavky by byly asi takovyhle:

1. autentizace funkcni pro Windows od Vist vys pokud mozno bez nutnosti cokoli doinstalovavat. Pro XP bych klidne i neco doinstaloval, tech je jenom par.
2. autentizace loginem a heslem. NE klientske certifikaty - klientu je moc a pro kazdeho vydavat certifikat by bylo nerealizovatelny. Serverovy certifikat nevadi.
3. autentizace proti freeradiusu (neni to naprosta nutnost, ale byl bych hodne rad, kdybych mohl bohatych moznosti  freeradiusu vyuzit)
4. pokud mozno takovy typ autentizace, aby server videl heslo v otevrenem tvaru, aby pak moznosti, co s nim provest, byly trochu vetsi (napr. ta zminena autentizace bindnutim na AD LDAP)

V nejhorsim pripade by samozrejme slo pouzit primo radius co je k dispozici v ramci AD, ale touhle cestou bych sel nerad.

Pokud nekdo mate tohle v praxi odladene a dobre prozkousene, mohli byste pls poradit, jakou cestou se vydat? Idealni by samozrejme bylo, kdyby byl nekdo ochotny se podelit primo o ty patricny pasaze konfiguraku...

Predem diky za jakykoliv rady a nakopnuti, jsem jedno ucho!

4748

Studium a uplatnění / Re:Má smysl učit se Erlang?

« kdy: 11. 11. 2014, 15:53:12 »

může být méně výkonné [...] může být větší než režie

Nejde moc o vykon ve smyslu nejakeho poctu operaci za jednotku casu. V takovych testech  funkcionalni jazyky vetsinou nejsou na spici (i kdyz treba haskell je na tom docela slusne) a ani k tomu nejsou designovane. Spis jde o to, ze erlangovsky GC se muze za urcitych podminek chovat "prijemneji" - protoze nemusi delat world freeze a prestoze (prave proto ze) je jednoduchy, muze bez nejakyho vetsiho harakiri fungovat inkrementalne, takze cely system se pak muze chovat treba predvidatelneji a nezpusobuje neprijemna prekvapeni...

Dalsi vec je, jakym zpusobem se obvykle problemy v danem jazyce resi a jak obvykle vypadaji aplikace v danem jazyce napsane. Treba Java jako takova je rychla, v umelych testech hrubeho vykonu si vede az prekvapive dobre, ale treba kdyz se podivam na Logstash, tak jenom pro spusteni si sezere nejakych 100 nebo kolik MB pameti - a to jde prosim o jednoduche zpracovani zprav, zadna velka veda. Tezko rict, proc to tak je, ale je to tak Z tohodle pak prameni ty vecny spory, jestli je Java rychla nebo ne... Pravdu maji obe strany

4749

Server / Re:Zálohování po pomalé lince

« kdy: 11. 11. 2014, 08:19:35 »

Potřebuješ-li obousměrnou replikaci, jdi rovnou do unisonu. Je to spoustu let otestovaný soft, ve firmě jej pro synchronizaci souborových serverů mezi pobočkami používáme min. 10 let. Jen to chce výstup grepnout na konflikty a ty si nechat cronem posílat mailem.

Taky jsem unison teďka začal používat (na vlastní úložiště dokumentů ala dropbox) a dvě věci bych potřeboval objasnit:

1. je nějaký důvod, proč unison pouštět z cronu a nenechat ho prostě běžet? Přijde mi, že při spuštění ta fáze načítání trvá celkem dlouho. Pokud běží pořád, tak změněné soubory synchronizuje okamžitě.

2. orientuje se skutečně jenom podle času? Pokud bych na straně A vytvořil nový soubor X a strana B měla čas o trochu dopředu, nemůže se stát, že soubor na A smaže? (pokud ano, pak by bylo fakt lepší ho pouštět jenom jednou za X minut, kde posun času o tolik minut by byl nepravděpodobnej)

Jde mi o to, jestli unison dokáže nějak podle katalogu zjistit, že X je opravdu nový a na straně B nikdy nebyl, nebo ne. Prostě jestli můžu nějakou nehodou o nějaký soubor přijít nebo ne... Vzhledem k tomu, že to používám na dokumenty (ručně vytvořené a důležité), byl by to pro mě docela problém...

4750

Studium a uplatnění / Re:Má smysl učit se Erlang?

« kdy: 10. 11. 2014, 23:37:08 »

Jak už psal kolega perceptron, co třeba Akka ve Scale?

Co jsem se zběžně koukal, Akka je hodně inspirovaná Erlangem, bohužel jsem neměl a nebudu mít čas si ji pořádně vyzkoušet.

Já vůbec netvrdím, že věci, které má Erlang, nemá nikdo jiný, nebo že v jiných jazycích nejdou dodělat nějakou knihovnou apod. Jistěže jdou, vždyť jsou to koneckonců všechno jazyky turingovsky kompletní že jo Výhoda Erlangu je v tom, že má tyhle věci přímo v základu, jako hlavní myšlenku a všechno to prochází už nějakých 28 let prověřováním v praxi, na průmyslových aplikacích - žádné akademické hračičky.

Výhoda toho, že má jazyk něco už v základu, je hlavně v tom, že to je pevné omezení, se kterým se dá počítat. Taky už jsme to tady někde probírali, že např. JVM prostě z principu věci musí očekávat všechny možné varianty práce s pamětí, takže nikdy nemůže mít garbage collector tak jednoduchý jako Erlang, kde všechny odkazy jsou jenom dopředné, protože to prostě jinak v tom jazyce nejde, takže s tím GC může počítat. V JVM to jinak jde, takže s tím GC počítat nemůže. I když si postavím nadstavbu, ve které budu pracovat s pamětí jenom dopředně, nikdy nemůžu z principu dosáhnout toho efektu, který mám v Erlangu. Může to mít praktické dopady a nemusí, ale každopádně je to rozdíl, který se do práce nějakým způsobem promítá.

Každopádně ale věcem typu Akka hodně fandím, protože si aspoň lidi zkusí stavět architekturu aplikací trošku jinak... Druhej jazyk, kterej je mi tímhle sympatickej, jo Go - ten se bohužel taky zatím neujal tak, jak jsem doufal, že se ujme

4751

Server / Re:Omezení rychlosti stahování ze serveru

« kdy: 10. 11. 2014, 19:30:40 »

Tohle asi bude jednodussi nez resit porty nebo router...
http://httpd.apache.org/docs/trunk/mod/mod_ratelimit.html

Kdyz uz, tak to vypada, ze mod_bw by byl asi lepsi.

4752

Server / Re:Omezení rychlosti stahování ze serveru

« kdy: 10. 11. 2014, 17:34:38 »

Jsou jeste nejake jine moznosti?

Pokud to budes resit na urovni paketu (coz je asi nejrobustnejsi moznost), tak proste potrebujes mit moznost nejakym zpusobem na urovni paketu odlisit "rychly" a "pomaly" proud. Takze se muzes zamyslet nad tim, co jsi schopny na webserveru udelat, abys nejak oznacil pakety - no a ruzne porty jsou asi to nejjednodussi

JAk treba takovou situaci resi ulozto.cz nebo jine file servery?

To je uplne jina liga s jinymi moznostmi.

4753

Server / Re:Omezení rychlosti stahování ze serveru

« kdy: 10. 11. 2014, 17:27:16 »

Interni system je psany v php a prave bych chtel po autorizaci v php na zaklade skupiny ve ktere je uzivatel limitovat download souboru.

Nejjednodussi by imho bylo presmerovavat uzivatele na ruzne porty - napr. 81 pro rychle stahovani, 82 pro pomalejsi. Jestli je to pro tebe schudne zhlediska pripadnych omezeni uzivatelu firewally apod. to uz budes muset posoudit sam.

4754

Studium a uplatnění / Re:Má smysl učit se Erlang?

« kdy: 10. 11. 2014, 17:25:24 »

(automatické škálování, asynchronní komunikace a pod, mám hotovo 10+ let, to mě nechává klidným)

V Erlangu je to ale "zadarmo" - tj. v tom jazyce se programuje takovym zpusobem, ze prakticky kazdy program (pokud to principielne jde) skaluje sam od sebe, aniz by na to programator musel myslet nebo to nejak osetrovat.

Tohle mas v nejakem jinem jazyce hotovo? Jak?

4755

Studium a uplatnění / Re:Má smysl učit se Erlang?

« kdy: 10. 11. 2014, 17:08:41 »

Paradigmat znám několik, ale vždy k tomu byla nějaká praktická motivace, např. pro vznik objektového programování. U funkcionálního mě to dosud připomíná prodej teplé vody, proto jsem si myslel že se dozvím něco praktického a ono nic.

No když napíšeš program a on ti sám od sebe prakticky lineárně škáluje aniž bys musel řešit nějaké mutexy, kritické sekce a pak to nedejmatkopřírodo ještě debugovat, tak to má něco do sebe

Druhej přínos je pak třeba to, že v Erlangu se program skládá z malých modulů, které mezi sebou komunikují asynchronně a až na naprostý výjimky nesdílí stav, takže se jednak nezblázníš z toho, že musíš v hlavě držet obrovský moloch, a pak taky se práce dá docela snadno dělit mezi různé týmy, protože jazyk sám o sobě tě donutí používat dobře definovaná rozhraní.

Další věc ja pattern matching, to je extrémně návyková věc - když programuju v Pythonu, tak si bez toho připadám jak bezrukej

Takových přínosů to má spousty, ale těžko se to vysvětluje, dokud to nezkusíš.

Tohle je to vyřešeno, souhlasím s Vámi.

Mohli bysme si prosím tykat? Si připadám jako blbec, když mi někdo vyká