2) Každá aplikace se instaluje jinak, někdy stačí přetáhnout ikonu, jindy se pouští speciální instalátor,
To má velice jednoduchý a logický důvod - to přetažení je opravdu jenom kopírování souborů. Takovou aplikaci si můžeš přetáhnout kamkoli. Oproti tomu instalátor má každá aplikace, která potřebuje zapsat nějaké soubory na přesně určená místa - obvykle se potřebuje nějak zavrtat do systému (ovladač něčeho apod.) Takže ty první aplikace můžeš instalovat jako user bez admin práv, ty druhé ne.
Trochu horší než na Linuxu/BSD to je, protože balíčkovací systémy jsou jejich nejsilnější stránka (ponechme stranou, že je to trochu znouzectnost, protože bez toho by se ta kupa nesourodého sw prostě nedala ustát - viz Slack

Windows i Mac tuhle myšlenku přebírají ve formě App Storu, kde to funguje stejně/líp než na Linuxu/BSD.
Nicméně je tady ta výhoda instalace bez admin práv - na Linuxu ani BSD si bez roota balíčkovačem nenainstaluješ nic, ani obvykle nemůžeš změnit, kam se ta věc instaluje.
každopádně někomu zvyklému na apt-get to přijde ubohé jak na wWndows.
Pokud máš na Macu desetigigovou hru, zaplní se ti disk a rozhodneš se ji přesunou na externí disk, tak je ve většině případů prostě přetáhneš myší na nový disk. Jestli to je "jako na Windows", tak jsem panna Orleánská

Zkoušel jsem macports, celkem fajn věc, ale něco mi spadlo při kompilaci. Jiní používají homebrew: nevím, jestli je lepší, ale každopádně na Ubuntu/Debianu mi vyhovuje, že apt-get je prostě "ta správná volba" a i externí sw si můžu přidat do sources a mám to i s aktualizacemi.
- ale bez možnosti rekompilovat s jinými volbami.
Jinak macports jsou spíš pro "systémáčtěji" laděné lidi (je to prostě systém portů jako v *BSD, gentoo apod.), homebrew jsou pro ty, kdo jsou ohromení tím, "jak je to snadné používat" a že to má v textu ikonku piva