Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
read only = noTyhle dva řádky říkají totéž. Viz https://www.samba.org/samba/docs/man/manpages-3/smb.conf.5.html
writable = yes
writeable (S)
Inverted synonym for read only.
Pokud je to mysleno obecne, tak bohuzel musim souhlasit. Doted si pamatuju, jak na prvni prednasce nejakeho predmetu nam pan profesor Hruska vysvetloval, jak jsou studenti (predevsim bakalari, predmet byl na samozrejme na bakalarskem stupni) neschopni flakaci a jak ho to obtezuje ucit a dela to jen proto, aby dostal penize na zkoumani. Jsou na fakulte i vyjimky - pan docent Kunovsky, pan Klapetek, take dekan (pan docent Zendulka) pusobil slusne a urcite dalsi, ale tu vetsinu neprevaziTady zase jenom pro srovnání: atmosféra na FI mi vždycky přišla báječná, učitelé byli bezva, organizace naprosto bezchybná (od natáčení přednášek přes informační systém až po bezvadné lidi na studijním) a v laboratořích* atmosféra až rodinná.
Jediná výjimka byli učitelé z přírodovědy, které jsme měli na matiku, a někteří externisti, ti mně občas přišli fakt nepříjemní až asociální (se světlými výjimkami jako např. báječný pan prof. Rosický).od odborníků typu khan academy se není na co vymlouvat...Na Khan Academy jsou takové základy, je to dobré jako úvod do něčeho, o čem nic moc nevíš. Kromě KA je nepřeberný množství zdrojů, které jdou daleko víc do hloubky, hlavně videa z nejlepších univerzit na světě (typu MIT, Caltech, Oxford, Cambridge, Harvard...)
Na FITu jsou ale projekty povinne. Casto se stava, ze do kazdeho predmetu v semestru je prakticky (tj. programovaci) projekt. Je i nekolik skupinovych projektu, ktere byvaji dost psycho, zvlast pokud na tom zavisi vase udrzeni se na skole.Jenom pro doplnění: za mě (promoce 2008) nebyly projekty na FI prakticky žádný. Jeden předmět na programování v C jsme měli a úkoly tam byly, ale nebyl to nikdy "projekt", spíš nějaká cvičení (některý docela těžký, ale ne náročný na práci a čas). Jeden rok jsem to cvičil a na nějaké vyloženě osobní konzultace nebo diskusi jednotlivých řádků kódu tam prostor nebyl. Odevzdané se kontrolovalo skriptem. Pěkný úkoly a něco, čemu by se "projekt" říkat mohlo, byly v předmětech, který jsem si dal, protože mě zajímaly (umělá inteligence, bioinformatika) a naprosto excelentní úkoly byly v předmětu Správa unixu Yenyi Kasprzaka, kterej tady vždycky vychvaluju, ten byl prostě geniální a kdyby takhle vypadaly všechny předměty, tak je to exkluzivní škola.
a hádám, že jisté věci studovat samostudiem by bylo docela peklo. Člověk se asi z knížek bez problémů naučí kódit, no s programováním to bude horší. Nebo se pletu a naučit se programovat, aby to stálo trochu za řeč je proveditelné pro běžného smrtelníka i bez VŠ?K odpovědi stačí úplně triviální úvaha: co máš reálně na VŠ k dispozici?
Ale potom clovvek zisti, ze vie viac ako absolvent bc. na fi na masarne.Poctivější by bylo říct, že umíš jiné věci než z FI.
to je ovsem absurdni sebeidealizujici pojeti. situace, kdy te v prubehu nebo na konci semestru pripadne jeste lip az rovnou na statnicich vyhodi, protoze misto plus nekde vlepis minus a nevyjde to jak ma je vic nez dost.Psal jsem o tom, jakej je charakter probírané látky, netvrdil jsem, že mezi VŠ učiteli nejsou pitomci, kteří se rádi vozí na studentech kvůli kravinám.
Nemám iluze, že bych byl ve dvou oborech odborník a umět každý jako bych se věnoval jen těm, to ne. No a tady je to dilema. Ono je asi vážně lepší jít na fyziku a doučit se programovat. No na druhé straně je tady pak aspekt ajťáků a v dnešní době i jejich dobré uplatnění, to je zas věc druhá... No jak z toho venPodle mě záleží na tom, jak moc jsi studijní typ, jakou máš inteligenci a kolik energie jsi do toho ochotný/schopný dát. Třeba zvládneš bakaláře informatiky jako takovou víkendovou kratochvíli vedle studia fyziky
Přiznám se, že přesný význam slova sémantika neznám. Bez googlování mě napadlo něco ve smyslu logické stavby programovacího jazyka - třeba principy dědění tříd, překrývání metod apod.No právě - a ono to se skutečným programováním (tj. "vytvářením aplikací") nemá prakticky vůbec nic společnýho. Proto je potřeba číst ty syllaby nebo ještě líp, zeptat se někoho, kdo tam studuje nebo studoval. Bez toho právě můžeš snadno podlehnout iluzi, že v tomhle předmětu pochopíš cosi o Javě
Ale nemyslím si, že běžný ajťák je to, co chci dělat. Jak jsem psal, mám rád fyziku, s matikou uvidím, jak si sednu a cítím to spíš tak, že by mě bavilo dělat sice s pomocí informatiky, ale přeci jen něco na pomezí s tou fyzikou nebo i matematikou. Třeba nějaké modelování a podobně.Obecně řečeno si myslím, že pokud chce někdo uplatnit IT v nějaké složité doméně, tak je lepší studovat tu doménu a programování se doučit sám a/nebo si zapsat pár předmětů na informatice. Asi dost těžko bys uspěl tím způsobem, že by hlavní gró tvýho studia byla informatika a tu fyziku (nebo medicínu, genetiku, statiku...) by sis tak nějak dostudoval sám. To bych moc reálně neviděl
Na co přesně bacha? Tak nějak čekám, že v předmětu matematická logika se nevyskytne topologie. Nebo je tam jiný chyták?Občas se stává, že má předmět sexy název, ale náplň stojí za starou belu. Nebo můžeš mít zkreslené představy o tom, co ten daný pojem znamená. Např. když ti řeknu "Sémantika programovacích jazyků", tak co si pod tím představíš (aniž by sis to googlil)?
a matematika na VŠ je prostě jiná, abstraktnější, náročnější. Jen jsem tím chtěl říct, že matiku neberu jen jako nutný zlo.Matika na VŠ je výrazně jiná než na střední. Přiblížil bych ti to asi takhle: na SŠ se učíš "... se vypočítá takhle: ..." a tvým úkolem je většinou jenom zopakovat ten postup. Matika na VŠ vypadá asi takhle "jestliže si zadefinujeme tohle ... tak pak platí tohle ... a dokáže se to takhle ...". Úkoly jsou pak různý, hlavně podle toho, jak je škola těžká. Může to být třeba úkol typu "dokažte že když platí ..., bude platit i ...".
V podstatě mi jde o to. Informatika je dost rychle se měnící obor, takže beru, že je výhodou mít větší rozhled nebo něco umět víc do hloubky a trochu znát i tu teorii, v tom je podle mě výhodnější FI.Nojo, když to je těžký. Pokud bys chtěl dělat programátora, tak potřebuješ spíš pořádné zkušenosti s různými programovacími jazyky, praktické zkušenosti s tím, jak probíhá spolupráce v týmu, z teorie se může hodit třeba znalost metodik vývoje (různé ty scrumy, agily a podobný developerský ptákoviny) a samozřejmě perfektní znalost prakticky využívaných datových struktur (různé typy stromů, grafů atd.) a spíš široká (ne hluboká) znalost algoritmů - jakože třeba víš, že existuje algoritmus pro nalezení kostry grafu a nemusíš vymýšlet kolo, jenom najdeš potřebnou knihovnu, která to implementuje. Z opravdové matematické teorie nevyužiješ skoro nic. Jít do hloubky můžeš, ale spíš pro vlastní radost - jako programátor fakt nepotřebuješ umět dokázat, že ten algoritmus pro nalezení kostry má nějaký vlastnosti. Úplně s přehledem ti stačí si je přečíst na wiki... (ne, nedělám si srandu)
- Když pojedu podle doporučeného průchodu studiem na FI (viz. odkazy), je pro běžného Franty studenta únosné si zapsat nějaká/nějaké předměty navíc nebo toho budu mít i tak až nad hlavu?Běžný Franta bude rád, když udělá to, co udělat má. Trochu nadprlměrný Franta zvládne i víc, ale je otázka, jestli vůbec škola nabízí něco, co by si rád navíc vzal... To musíš posoudit podle studijního katalogu - ale bacha na to, nenechej se obalamutit jenom názvem předmětu, vždycky se podívej i na syllabus!
- Je možnost se na FIT aspoň na bakaláři trochu více vyprofilovat, abych uměl něco víc do hloubky nebo něco navíc než co umí všichni ostatní (což může i nemusí být dobře)?Vždycky je možný se vyprofilovat. A většinou je to nejlepší udělat nějakou činností mimoškolní
Z těch školních pak jsou dobrou cestou profilace různý laboratoře, kde opravdu na něčem pracuješ. Budoucího zaměstnavatele nebude vůbec zajímat, jestli jsi prošel předmětem XY, ale jaké projekty máš za sebou.
M to jejich bsd dd jeste neznaAle zna, akorat se pise maly:
Where sizes are specified, a decimal, octal, or hexadecimal number of bytes is expected. If the number ends with a ``b'',
``k'', ``m'', ``g'', or ``w'', the number is multiplied by 512, 1024 (1K), 1048576 (1M), 1073741824 (1G) or the number of
bytes in an integer, respectively. Two or more numbers may be separated by an ``x'' to indicate a product.
A jinde zase tvrděj, že Asie má skoro 3,5T http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/wp/2013/10/10/this-surprising-chart-shows-which-countries-own-the-most-u-s-debt/Máš nějakej specifickej důvod, proč si ty čísla cucat z prstu?
Ale každopádně se asi shodneme, že ten východ jako celek tak chudej nebude.To je dost otázka definice slova "chudý". Když žiješ na venkově v hliněným domku, živíš se pěstováním rýže, nemáš žádné sociální zabezpečení ani důchod a zhusta nemáš ani na doktora [1], tak si asi nebudeš moc připadat "bohatý", protože tvoje vláda má někde v trezoru nějaké papírky nějaké jiné vlády...
Je vam jasny ze po dojeti dd nedojde k vysypani diskove cache pro zapis? Kdyz delate umount tak se sync/fsync zavola. Ale kdyz blokove zapisujete ddckem tak nikoliv.AFAIK pokud platí, tak jenom pro Linux a/nebo GNU dd. Pro BSD to neplatí.
Hraje v tom roli nejaká vlastnost těch flashek nebo linuxu, ale chápu, že pro dětičky je vše černobílé a nechápou rozdíl mezi šedou teorií [...] a zeleným stromem života.Já třeba coby dlouholetý admin tohle vím mic dobře
Ale taky vím, že většinou pokud se něco chová jinak, než si myslím, že by se to chovat mělo, tak to má nějaký konkrétní, zjistitelný důvod. Jenom se ho prostě dost často nevyplatí zjišťovat, protože jednodušší je to prostě udělat dvakrát # ls /dev/sd*
## ted jsem vlozil flashku
[...]
# ls /dev/sd*
# mount
# dd ....
# ls /dev/sd*
# mount
# dd ....
# ls /dev/sd*
# mount
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
