No jo, ale taky ne spravne. Presne tyhle polovicaty pokusy vytvari falesny dukazy o tom, ze to nefunguje.
Hele, neber si to osobně, ale trochu mi připomínáš ty z (osvícenějších) komunistů, kteří říkají, že reálný socialismus byl všude na světě průser, ale že je to proto, že se to udělalo špatně a že jenom stačí zavést "ten pravý" komunismus a bude to pecka

Když se něco vyzkoušelo osmkrát všudemožně po světě a nikde to žádná hitparáda nebyla, mám tak nějak pocit, že to nebude hitparáda nikdy a nikde

Myslím, že cestou by bylo lidem v nouzi (z jakéhokoliv důvodu) garantovat naprosté minimum. Zbytek zvýhodnění může být podmíněný. Slevy a dávky na děti školní docházkou. Ubytování formou státem provozovaných ubytoven s minimem komfortu, ale se všemi potřebami pro život a hygienu. Podporu v nezaměstnanosti podmíněnou starostí o zdraví a veřejně prospěšnými pracemi (nechť podporovaný aspoň tráví čas v práci, i kdyby jeho výkonnost byla nulová). To vše by dalo zbytku společnosti jasný signál, že stát zajistí přežití, ale ne komfort.
Já mám ze sociální práce a sociální politiky bakaláře, takže trochu tuším, jak strašně komplikovaná věc celý sociální systém je, jak moc souvisí všechno se vším, kolik věcí je blokovaný čistě tím, že je to politicky neprůchodné... a nevím, jestli má cenu to tady nějak široce rozebírat

Hodně ve zkratce bych asi řekl, že podle mě nejde primárně ani tak o technikálie toho, jak sociální systém funguje, jako spíš o celkový "UX státu" - sociální koheze, pocit spravedlnosti, míra pociťované legitimity. Např. nemůže být nic horšího než když je motivovaný mladý člověk, který na sobě pracuje, studuje, snaží se, maká jak blázen, přitom pořád nic nemá, ničeho nedosáhne a zároveň vidí, jak se nějaký jeho debilní spolužák prohání kolem v novým nejvyšším Bavoráku, nedejmatkopřírodo Bentley... Vlastně nic neumí a žije v luxusu čistě proto, že se zná se správnýma lidma, přitočil se ke správným zakázkám, byl ve správné době na správném místě, vlezl do správné zadnice, správným lidem vyhrožoval, něco si možná někde i ukradnul... ...a nic se mu nestalo. Náš snaživý mladý člověk logicky dojde k závěru, že se na to může vysrat, protože stát prostě nedělá to, co dělat má.
Tohle mi přijde jako opravdový problém. Jestli nejchudší z chudých dostávají dávky v penězích nebo voucherech je z globálního pohledu dost jedno...
Nicméně pokud bych měl zmínit nějaký sociální program, který mi přijde zajímavý, tak by to asi byla dánská flexicurity. Je to inspirativní kombinace relativně nízké ochrany zaměstnanců (čili opak francouzské a naší přeregulované stagnace) s velice agilní aktivní politikou zaměstnanosti (politika návratu na pracovní trh) - podpora v nezaměstnanosti je relativně hodně vysoká po relativně krátkou dobu, ale zároveň se přísně dbá na to, aby se nezaměstnaný velice aktivně snažil získat novou kvalifikaci. V porovnání s tím jsou naše úřady práce, pracující na principu "Hledal jste něco? Ok, tak tady máte razítko, přijďte za šest týdnů" naprostá, totální tragedie.