Hele, nemůžeme si tykat?
Představím si, že jsem kompilátor (naivní), tak bych z toho udělal switch, kde na základě toho první bajtu v souboru se rozhodnu jak budu pokračovat v dalších 256 cestách. Takhle si to představuji já, a takhle o tom uvažuji. Ale asi to stále není to, co máte na mysli.
Jediný, co jsem měl namysli, je ten rozdíl mezi programem, který žije v ideálním světě, kde nic není potřeba načítat a všechno je jenom statická relace, a skutečným světem, kde je potřeba dělat nějakou činnost. V tom ideálním světě tě nijak netrápí souběhy a ani o nich vůbec nemá smysl hovořit*, protože vše je statické, nic se nemusí vypočítat, nic se nespouští.
* pokud by pro ně jazyk neměl nějakou úplně explicitní syntax, která by vůbec nebyla funkcí, ale něčím úplně odlišným, nějakou speciální konstrukcí.
P.S. už to raději nebudu dál rozvíjet a půjdu spát, nechme to uležet

Raději nechám taky prostor kolegům, pořád mám trochu svrbění, jestli jsem někde v té úvaze neudělal chybu, která by si zasloužila uvést na pravou míru