Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Mirek Prýmek

Stran: 1 ... 263 264 [265] 266 267 ... 618
3961
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 13. 07. 2015, 19:25:58 »
Znalosti a schopnosti Američana s maturitou z jejich high school ani zdaleka neodpovídají nárokům na české maturanty (i když dnes už bych si tím tak jistý nebyl).
Tohle je dost silné tvrzení. Pokusíte se ho doložit nějakými tvrdými daty, nebo zůstaneme u tvrzení internetového anonyma? Srovnávacích studií máme k dispozici dost, do které z nich se ponoříme, abysme si ověřili, co je pravda a co jsou jenom dojmy?

3962
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 13. 07. 2015, 19:18:45 »
Bakalářský stupeň pak plní podobnou funkci, jako u nás plní gymnázia a střední odborné školy plus některé volitelné úžeji profilované předměty.
Pokud by to byla pravda, tak by to jenom podtrhovalo to, co říkám: ja absurdní si myslet, že u nás lidi potřebují magistra, když v US jim stačí "gymnázium s pár užšími předměty".

2. Už jsem za tu dobu, co sleduji tento portál, přišel na to, že pokud jde o vzdělávání v IT, tak vypínáte rozum, přestanete naslouchat racionálním argumentům a jak zaseklá deska propagujete cosi, co se běžně nazývá fachidiotismus.
Opět: v US by byl (podle toho, co říkáte vy) ten fachidiotismus daleko větší než u nás.

Jinak pravděpodobně se velmi mýlíte v to, co "propaguji". Rozhodně si nerochním nad úzce zvdělanými lidmi, to bych tady asi tak vehementně neobhajoval humanitní vzdělání (všiml jste si toho?!) Jenom tvrdím, že v "univerzálním" modelu školství není možné zůstat u způsobu výuky, který byl typický pro "elitní" školství (viz předchozí příspěvek). Resp. lze, ale vede to k mizerným absolventům. Ideálem by podle mě bylo obojí rozdělit - a to je přesně to, čím by měl být bakalářský a magisterský stupeň. Na ten druhý by mělo jít zhruba tolik lidí, kolik šlo na VŠ v předchozím "elitním" modelu.

Takže podezřívat mě z podpory fachidiotismu může jenom někdo, kdo velmi špatně naslouchá, nebo má záměrně klapky na očích, aby se na Prýmkovi vyřádil...

3963
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 13. 07. 2015, 19:14:50 »
Tak už jsem to našel: tady http://archiv.ihned.cz/c1-50885170-ondrej-steffl-vysokou-skolu-absolvuje-kazdy-kdo-projevi-zajem vysvětluje Šteffl jasně a stručně, v čem to "snížení kvality", na které se donekonečna nadává, má kořeny. Z přechodu od elitního k univerzálnímu modelu jasně plyne, že se nedá učit to, co se učilo dřív, už vůbec ne stejným stylem a už absolutně vůbec ne víc do hloubky než dřív.

Kdo má uši k slyšení, slyš!

3964
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 13. 07. 2015, 19:02:49 »
Vsichni, co si mysli opak, vcetne Prymka, rikaji "melo by se ucit vic toho a tamtoho". Jenze lide nejsou stroje, muzou se naucit za 5 let jen celkem omezene mnozstvi veci. Takze to nakonec skonci (u tech nejlepsich skol) na obecne matematice, protoze vsechno ostatni (v IT) se muzete doucit snaz.
Vysoké školy se pomalu posouvají tím směrem, který považuju za správný*. Kritizuju hlavně to, že jim to jde pomalu.

* A rozhodně to není žádný posun k "obecné matematice". Pokud se podívám na obsah výuky na FI MUNI teď a před dvaceti lety, je to dost rozdíl, význam čisté neaplikované teorie klesl.

3965
Studium a uplatnění / Re:Proč tolik matematiky?
« kdy: 13. 07. 2015, 18:11:53 »
Dalsi VS teoretik, co blaboli.
Nejzajímavější je kombinace zaštítění se "poznáním německého i amerického školství" a konstatování, že teprve magisterské vzdělání je úplné. V USA je čtyřikrát víc bakalářů než magistrů (https://nces.ed.gov/fastfacts/display.asp?id=27).

3966
Studium a uplatnění / Re:Funkcionální programátor
« kdy: 11. 07. 2015, 23:58:06 »
Netvrdil som, že to musí byť robené práve cez monády, hoci aj tie môžu byť užitočné. Môžeme si predstaviť trebárs "CF-monádu" obsahujúcu C-čkovské filtre a spájanie monád by v takom prípade fungovalo ako rúra. (Snáď je táto myšlienka na linuxovom fóre dostatočne zrejmá aj bez ďalšieho popisu.)
K tomu pořád ale monády nepotřebuješ. Pokud je výstupem AST, je pořadí operací jasně dané (pokud ten "cílový jazyk" - tady C - není taky čistý). Monády jsou prostě způsob, jak řadit něco, co by jinak seřadit nebylo možno. Nic víc, nic míň.

Monády bys začal potřebovat, pokud bys chtěl tím céčkem něco načítat do toho FPP. Tam by ses dostal do toho problému, který monády řeší.

Áno, veď v pôvodnom odkaze bolo práve makro, išlo predsa o C/CPP. Tento príklad si však vtedy označil za zavádzajúci, a tak sme si to trochu poobjasňovali.
No jenže makra v CPP a makra v Elixiru nebo Lispu, jsou něco dost jiného :) A ta hlavní věc, co je odlišuje, je to, co jsem říkal: CPP není turingovsky úplný. V Elixiru nebo Lispu makrojazyk je úplný (protože je to sám Elixir nebo Lisp).

3967
Studium a uplatnění / Re:Funkcionální programátor
« kdy: 11. 07. 2015, 22:37:45 »
P.P.S. Úplně stejně můžeš místo "FPP/C" mít jazyk, který podporuje makra - tam pak máš de facto taky "dvě vrstvy jazyka". Pokud by sis tu první (makrosystém) omezil tak, aby byla čistá, a ta druhá by čistá nebyla, máš totéž a bez lopocení se s nějakým céčkem...

viz http://elixir-lang.org/getting-started/meta/macros.html - pokud bys makra předefinoval tak, aby byla čistá a případně i lazy, seš tam, kde chceš být.

3968
Studium a uplatnění / Re:Funkcionální programátor
« kdy: 11. 07. 2015, 22:33:14 »
To, že C/FPP je čistý funkcionálny jazyk "obsahujúci C-čko". Už som na to predsa odpovedal. (A v predchádzjúcom príspevku som aj popísal, v akom zmysle "obsahuje C-čko": máš tam dátovú štruktúru, napríklad "C-monádu", v ktorej môžeš písať imperatívny kód v C-čku, hoci všetko zostáva funkcionálne čisté.)
A dál? Co tím chceš teda říct?

P.S. "monáda" je v tomhle případě imho zavádějící termín, protože monáda je přesně definovaná struktura a moc si neumím z fleku představit, jak bys ji napasoval na tuhle svoji představu. Ty bys ve skutečnosti můžeš z toho FPP generovat buď string (to by ale neodpovídalo tvé definici, protože by se ti s tím stringem obtížně manipulovalo), nebo spíš AST (naparsované céčko). Ke generování AST monádu nepotřebuješ.

3969
Studium a uplatnění / Re:Funkcionální programátor
« kdy: 11. 07. 2015, 13:18:00 »
Píše se "transpiLer".
Jistě. Děkuji za tuto velmi důležitou připomínku.

3970
Studium a uplatnění / Re:Funkcionální programátor
« kdy: 11. 07. 2015, 08:43:04 »
3. Syntax a sémantika jazyka C bude súčasťou definície runtimu jazyka C/FPP.
=> jazyk C/FPP bude čistý, lebo FPP je čistý
=> jazyk C/FPP bude schopný nielen skontrolovať syntaktickú správnosť, ale aj vykonávať program v jazyku C, lebo syntax a sémantika jazyka C sú súčasťou definície runtimu
Potom jsi ale změnil běžné chápání pojmu "runtime", protože ten běžně žádnou syntax nemá a nekontroluje, protože nic nepřekládá. Jen vykonává nějaký kód (např. VM Javy).

Pak teda jsou dvě možnosti:

1. To, co popisuješ, je vlastně normální transpiller. Např. jazyk PureScript je čistý a překládá se do JavaScriptu, který čistý není.

2. Nejde o transpiller, ale fungovalo by to tak, že PureScript by svým během generoval JavaScript.

A co z toho všeho teda vyvozuješ? Proč se o tom vlastně bavíme?

3971
Vývoj / Re:Je Pascal mrtvý jazyk?
« kdy: 10. 07. 2015, 22:39:39 »
Pascal je solidní jazyk pro výuku strukturovaného programování a algoritmisace v podmínkách silného statického typového prostředí - v tomto ohledu nevím o žádné jeho konkurenci, snad jen za zmínku stojí, že ve Francii se pro tyto účely místo Pascalu uchytila Ada.
Tady by mohl zafungovat Go. Bohužel se zatím ale uchytil jenom málo (bohužel, doufal jsem, že ho Google bude tlačit daleko víc).

3972
Vývoj / Re:Je Pascal mrtvý jazyk?
« kdy: 10. 07. 2015, 22:24:59 »
A tady bych se chtěl zeptat: Existuje nějaký úkol nebo oblast, pro který se Pascal stále hodí jako nejlepší řešení?
Podle mě se dneska jazyky dělí na pár větví, kde každá má nějakou svou niku:
  • C, C++, (Go?) - pokud chci něco rychlého, přenositelného nebo pro větší projekt a nechci managed jazyk
  • Java, C# - dnešní standard pro desktop i server a velké projekty, dostupná pracovní síla
  • Python, Ruby, přinejhorším Perl - pokud chci dynamický jazyk a velkou volnost nebo jsem hipster
  • PHP, JavaScript, CofeeScript, *Script - prakticky jenom web, dostupná pracovní síla a technologie (hostingy, browsery atd.)
  • Erlang, Haskell, Scala apod. (Go?) -  jazyky s nějakými speciálními vlastnostmi, které můžu chtít (dobrá podpora paralelismu, silný typový systém apod.) nebo jsem ostentativní asociál
  • Matlab, R, Julia, ... - doménově specifické jazyky (tyhle jsou pro matematiku/statistiku)
Když se na to podíváš, moc prostoru, kde by se mohl uchytil Pascal, coby univerzální jazyk bez nějakých speciálních zajímavých vlastností, nezbývá...

3973
Odkladiště / Re:Jak se Hacking Team dostane do Linuxu?
« kdy: 10. 07. 2015, 07:54:43 »
Nebo si myslis, ze kdyz budu chtit nekomu dat/vzit uplatek, ze si o tom vedu evidenci v PC?
I takoví jsou mezi námi: http://www.lidovky.cz/cele-dopoledne-snezim-jsem-totalne-down-zapsal-si-dbaly-do-diare-pw2-/zpravy-domov.aspx?c=A141003_165005_ln_domov_ogo

3974
Studium a uplatnění / Re:Funkcionální programátor
« kdy: 10. 07. 2015, 07:48:14 »
Ještě dovětek, ať si rozumíme...

2. nezahrneš - jazyk BLBOST má prostě opravdu jenom return a string. Obsah stringu neřeší => jazyk BLBOST je pure, ale neumí dělat IO, neumí zkontrolovat korektnost toho C programu atd.

Hlavní problém je v tom, že jazyk BLBOST nepřináší žádné výhody čistého funkcionálního jazyka, je to pořád jenom "(s)prosté céčko". Teprve pokud bych s těmi datovými strukturami mohl nějak manipulovat, tak by mi to něco přineslo. Jenže to bych musel tomu céčku uvnitř stringu rozumět => varianta 1

3975
Vývoj / Re:SHA 512 dostačující?
« kdy: 10. 07. 2015, 07:44:59 »
Citace
S veřejného klíče a mého soukromého klíče spočítám jednorázové heslo
Nesmysl. Kdyby se pro vytvoření jednorázového hesla použily údaje z veřejného a soukromého klíče, tak to jednorázové heslo nebude jednorázové, protože k němu dojdu při každém použití. To jednorázové heslo (přesněji, jednorázový klíč, ephemeral key) se generuje náhodně pro každé použití znovu, díky tomu je právě zajištěna ta jednorázovost.
On se Ondra asi snažil popsat Diffie-Hellman, ale moc se mu to nepovedlo :) Což je nejlepší důkaz toho, že člověk nemá vymýšlet krávoviny, má vzít knihovnu, kde je DH správně implementované, a nepřeceňovat svoje možnosti :)

Stran: 1 ... 263 264 [265] 266 267 ... 618