Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
když už jsme u toho, tak ještě Vopěnka (to je filozofie smíchaná s logikou, geometrií, teorií množin a navíc vše je psané hezkou češtinou)Pravda pravdoucí, na toho jsem zapomněl. Respektive nezmínil, protože jsem od něho zatím nic nečetl (jo, vím, obrovská kulturní mezera, měl bych to dohnat!)
Až bych řekl, že jediný srozumitelný.To ne. Jsou různí zajímaví autoři, ale často specializovaní na něco, co třeba lidi moc nezajímá. Mám docela rád třeba Sokola, Koháka (primárně náboženství a etika, která moc lidi nezajímá) i Maternu (TIL - úplná specialitka, která nezajímá vůbec žádné laiky). Ti jsou pro mě jako laika srozumitelní dobře. Opačný extrém je pak třeba Útěcha z ontologie, čemuž bych moc rád porozuměl, protože tuším, že by mi to hodně dalo, ale nedal jsem ani prvních deset stránek
Tak jsem se aspoň zamiloval do Bondyho novel, když ty odborný věci nedám 
Každému, kdo programuje, doporučuju knížky Peregrina.Jo. Taky jsem ho tady už několikrát doporučoval. Asi nejzajímavější a širšímu okruhu nejsrozumitelnější český filosof jakého jsem zatím potkal.
Jistě na to jde vymyslet extra nepřehledný regulární výrazNe, nejde, protoze to neni regularni jazyk. Tuhle zakladni znalost "regularnim vyrazem nejde testovat spravne uzavorkovani" by mel mit kazdy. A ze vnorene vyrazy jsou ekvivalentni spravnemu uzavorkovani by si taky mel byt kazdej schopnej domyslet z hlavy.
On ten Sokrates měl pravdu.Neměl, stejně jako ji nemá žádná generace v tomhletom obecném žehrání. Kdyby totiž každá generace byla o tolik horší, tak by z nás po jednom století byly zvířata, což se nestalo.
Civilizace dospěje do úpadku a buď se z něj vzpamatuje a opět vzdělání a kultura nabude určité úrovně, nebo její místo převezme jiná civilizace.Mno... Táborité měli tak silný pocit, že je úplně nejhůř a horší to už být nemůže, že odstranili společenské vrstvy, založili bratrskou společnost a vyčkávali konec světa. A bylo to v polovině 15. století. Nějak jsme to přečkali. Neptejte se mě jak
Chápu jak to myslíš, ale asi nechápeš mě, je zde totiž jeden podstatný rozdíl: dneska když budeš dělat toho robota, pokud bude stát za něco, tak jsi nejspíše brýlatý nerd (nemyslím tebe, obecně). Ale za totáčů když sis udělal barevnou hudbu, tak jsi mohl ještě zamachrovat na diskotéceJá si to nemyslím. Procento lidí, kteří si tehdy vyráběli bar. hudbu a dneska blikají LEDkou s Arduinem budem podle mě zhruba stejný, spíš bych řekl, že dneska jich bude víc, protože bariéry vstupu jsou menší.prostě říkám, že dnešní doba nahrává konzumentům, ne kutilům.
Jenom tak pro zajímavost: v roce 1995 startovala AltaVista, jistý Page a Brinn si začínali cosi zajímavého programovat a Amazon to velkolepě rozbalil...zapomněl jsem zdroj: http://www.computerhope.com/history/1995.htm
Mě by třeba vyhovovala situace jak za totality, když se k nám nedostávala kdejaká cerepetička a tak si to lidi vyráběli sami. Různé zesilovače, barevná hudba, vysílače, a nevím co ještě.Vidíš - za totáče si vyráběli nepotřebné krávoviny jako třeba barevná hudba a dneska si kdejakej jouda může postavit robota nebo kompletně na koleni zrealizovat SmartHome. Což je trapný, kéž by se dalo dělat barevnou hudbu!
Tohle je typické pro nastupující generaci. [...] Mně prostě vadí tahle neschopnost, lenost. [...] potkávám inženýry, kteří by v dobách mých studií ani neodmaturovaliKlíd, tenhle problém má každá generace. Už Sokrates měl s leností mládeže problém a chlupatý pán z Altamíry nepochybně každý druhý den hudroval na mládež, že takové býky jako on za mlada by teda určitě nezvládli
Ale, hergot, my to analyzovali pomocí tužky, papíru a hlavyA naši prarodiče chodili každej denně sto kilometrů pěšky pro vodu se džberem. Ve sněhu. Bosky. Od tří let. Zatímco my, dacani, jenom otočíme kohoutkem a vůbec si toho nevážíme!
A šlo to.A každých deset let se z rýsovacího prkna na trh dostal mírně inovovaný druh mixéru!
A před dvaceti lety rozhodně IT nebylo v plenkách. V plenkách bylo, když se počítače programovaly pomocí děrných štítků a vstupy a výstupy se vyjížděly na děrné pásky a psaly/četly se pomocí dálnopisu. Když se nad tím zamyslíš, tak za posledních 20 let se naopak nic významného v IT neudálo, k žádnému převratnému objevu nedošlo. Používáme jen to, co tu už bylo před dvaceti lety. Jen neuvěřitelně narostl výpočetní výkon a došlo k pokroku v miniaturizaci.Ne že bych se chtěl hádat o definici slova "plenky". Jenom tak pro zajímavost: v roce 1995 startovala AltaVista, jistý Page a Brinn si začínali cosi zajímavého programovat a Amazon to velkolepě rozbalil:
Kvalitativní rozdíl není mezi tím, co je dnes a tím, co bylo před 20 lety. Rozdíl je mezi tím, co bylo před 20 lety a třeba tímhle:
Zrovna teorie kategorií není moc dobrý příklad.No, já marně hledám nějaký dobrý příklad čisté teorie, která by k explozi efektivity programování v céčku vedla... To je právě ten problém.
To platí tak nějak obecně, že Bc. je na nic, protože to opravdu užitečné a zajímavé je až v posledních dvou letech studia. Takový Bc. dostane teoretický základ, aniž by tušil, k čemu jej použít....což je samozřejmě úplně špatně. Bakalář má dostat praktické vzdělání, aby mohl víceméně rovnou nastoupit do praxe, a teorie jenom tolik, kolik je pro praxi nezbytně nutný. Teprve navazující Mgr. a PhD. má znalosti prohloubit o "nepraktický" teoretický rozměr, prohloubit znalosti v jedné konkrétní oblasti nebo naopak rozšířit obzory o související obory (pro analytiky, managery apod.). Viz např. http://www.cs.manchester.ac.uk/study/undergraduate/course-information/degree-structure/
To souhlasím. Obvykle ale nejde o rychlost naučení nového jazyka, ale spíše chápání advanced věcí.Těžko říct, čemu říkáš "chápat" a čemu "advanced věci". Jak už jsem tady jednou psal - ani v Learn You Some Haskell se teorie kategorií nepoužívá. Čili zjevně není potřeba ani k praktickému pochopení Haskellu, o céčku nebo Pythonu nemluvě.
Proč jsou některé konstrukce v jazyce a jak to někoho napadlo.Tak to jo - teorie se hodí, až budu chtít konstruovat vlastní jazyk. Jakože to každej děláme obden
Jaké optimalizace a na základě čeho se dělají. Jak to všechno funguje pod pokličkou a trochu matematiky k tomuTo myslíš vážně? Jakože znalost nějakého formalismu mi dá schopnost jednotným způsobem optimalizovat Rko, Python, Javu a Céčko? To bych teda fakt chtěl vidět v praxi
Běžné lopatě to ale bude k ničemu, protože pokud mu nebude fungovat první příklad ze SO, tak nebude zkoumat chybové hlášení, které by mu při znalosti teorie pomohlo, ale jen zkusí druhý postupZnalost teorie (jakože opravdové, čisté teorie, třeba typu těch kategorií) nemá s chybovým hlášením vůbec nic společného. K pochopení problému ti nijak nepomůže, na to je potřeba znát praxi - syntax a sémantiku toho konkrétního jazyka.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.