Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Nikdy žádná investice není bez rizikakromě Arboletu:
Z tohoto důvodu bude vždy rozdíl v kurzech a tím můžeme garantovat výnos. V každém případě, pokud by přišel konec světa, burzy skončili a my nevymysleli jiný způsob, jak provádět arbitráže např. s pekelnou měnou proti božské, tak cyklus obchodů stáhneme, zákazníky vyplatíme a nikdo nepřijdete ani o korunu.
To právě technicky možné není, (1/37)^1000 je technicky s docela slušnou jistou nula,Ale není to nula, proto je to možné. A je to přibližně tak zhruba stejná pravděpodobnost jako že tohle není scam.
nevím jak to vůbec můžete srovnávat, opravdu k smíchuTo je dobře, smích prodlužuje život!
Nesouvisející věci ale prostě souviset nemůžou, tak ani létání s letadlem moc nevylepší styl architektury člověka programujícího v Haskell.Teorie kategorií ale s Haskellem souvisí docela úzce. Ale je obecnější a těžší. K běžnému programování v Haskellu stačí pochopit běžné programování v Haskellu. TK k tomu potřeba není. Že člověk uvidí různé haskelloviny v novém světle a s širšími souvislostmi je pravda, ale nutné to není. Ani není pravda, že kdo TK nezná, je patlal. To je krávovina.
Každopádně to co uváději jako zdroj, technicky možné jeTechnicky je možné na ruletě tisíckrát po sobě náhodně tipnout správné číslo.
1.Pokud budou mít dostatečné rezervy ve všech zůčastněných měnách, tak to mohou provést v jeden okamžik, nebo alespoň s tak malým odstupem že pravděpodobnost změny je nepatrna, nemusí čekat než se jim na jednom konci potvrdí transakce a hned mohou prodávat na konci druhém.Tak to je samozřejmé. Pointa je ale v tom, že nenulový čas implikuje riziko. Čili označení "bez rizika" je prostě a jednoduše nepravda.
2.Riziko bych viděl spíš v tom, že slibují stabilní úrok, ty rozdíly mezi trhy se mohou jednou vyčerpat.No dyť to je podstatou toho bodu, na kterej reaguješ.
1) Arbolet využívá arbitráže, nikoli spekulace. Arbitráž využívá různých cen na různých trzích ve stejný čas (včetně kurzových rozdílů měn). Tzn. že ve stejnou sekundu na jednom trhu nakoupí a na druhém prodá. Pokud je prodejní cena mínus nákupní cena mínus transakční poplatky zisk, tak se obchod uskuteční, jinak ne. BEZ RIZIKA!1. Není to "ve stejný čas". Jestliže nakoupím na trhu T1 s vidinou, že na trhu T2 prodám, doufám v to (chceme-li "spekuluji na to"), že celá transakce proběhne rychleji, než se cena na trhu T2 zvýší nad moji nákupku. Čili žádné "BEZ RIZIKA". Riziko je v tom, že to někdo udělá rychleji než já.
Chce se mi brečet nad Vašimi znalostmi češtiny, ekonomie a financí.
aby člověk programoval na nějaké profi úrovni FP, tak musí umět nejspíš category theory, jinak je to patlal. Přičemž ale IMO na 90% kódu knihoven, které člověk v haskellu používá, nepotřebuje znát v podstatě žádnou category theory (resp. potřebuje znát, jak to funguje prakticky, nikoliv tu teorii za tím).To si jenom zboj opět honí triko, můžeš to s klidem ignorovat
Sice je pravda, že za tisku se nemá cenu namáhat. Ale na druhou stranu jestli je pro tebe tisícovka promile nákladů tak to dost utratíš ... víš doufám, že promile je tisícina....a "v řádu promilí" může taky znamenat 9 promile. Takže by měl životní náklady pod deset tisíc měsíčně
Bohužel ale když vyřadím disk sda tak mi stroj nenabootujeTyjo, takovej pěknej začátek a tak pokazit konec...
Prosím o radu co dělám špatně...
Kdyby někoho nevypláceli, tak se to hned objeví na internetu, teď to ale vypadá jako by každý věděl kde to bude za rok.Přesně tak - každý, kdo má aspoň půl mozku, ví, kde to za rok bude.
Supr. Takže mi zajisté vysvětlíš, které části category theory (oproti tomu, co ví člověk po studiu standardních knížek o haskellu) potřebuješ třeba na implementaci tohoto: https://hackage.haskell.org/package/aeson , případně, proč je toto konkrétně práce patlala, pokud budeš mít pocit, že je (a možná i oprávněně, protože autor se tváří, že zrovna teorií moc neoplývá), a jak bys to udělal nějak výrazně lépe a hlavně, jak by ti při tom pomohla znalost category theory.To je celkem zbytečná otázka, protože zboj může kdykoli (bez důkazu) tvrdit, že díky (jakékoliv) znalosti může pracovat efektivněji, čistěji, produkovat rychlejší kód atd. atd. atd. A jestli je to skutečně tak, se stejně nedozvíš, čili informační hodnota nula. A to ani nemluvím o čistém honění si trika "kdo to neumí, je opice".
To je zisk běžně dosahovaný cigánskými lichváři....což je trestný čin.
To zní zajímavě, ale pokud podívám na dnešní vývoj, tak tomu moc zapravdu nedává. V čem myslíš, že to je?Vývoj čeho? Programovacích jazyků? Tam právě posun tímhle směrem je.
Ale jinak vím, že kočku i psa lze drbat, ale to mě samozřejmě u abstrakce tolik nebere jako třeba to, že jsou to v podstatě stejná zvířata. Detaily můžu mít pak v každé třídě, ne? Mně to přijde úplně normální. Mám auto a taky neřešim, jestli je sešroubavané a nebo z kovu, protože mě to až tak u auta nezajímá, ne?Tak samozřejmě máš rozhraní/protokoly, které slučují věci, které tě zajímají. Jako třeba SaveableToXml a DrawableToPng. Důležitý je, že tahle rozhraní můžeš libovolně kombinovat, aniž bys z nich musel vytvářet hierarchii.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.