Příspěvky

3061

Vývoj / Re:Má Python budoucnost?

« kdy: 13. 05. 2016, 09:49:54 »

obecně známý python: return 1
obecně známé c a c++: return 1;

To ale byly dvě různé věci napsané ve dvou různých odstavcích:

1. Ta nečitelnost toho ukázkového kódu je daná tím, že se tam musí operovat s monádami, což je důsledek toho, že je Haskell lazy. Kdyby nebyl (jako třeba Elixir), tak by se prostě psaly příkazy pod sebe jako v céčku a žádné složité šipky jednoduché dvojité doleva doprava by se nekonaly. Takže těžko srovnávat čitelnost zápisu, který dělá daleko víc ("programovatelný středník") s kódem, který dělá míň ("neprogramovatelný středník" v ne-lazy jazycích).

2. Mně osobně navíc není sympatické $

3062

Vývoj / Re:Má Python budoucnost?

« kdy: 13. 05. 2016, 09:29:22 »

oceňuju pokus o analýzu, ale máte to trochu blbě
($) je víceméně náhrada závorek, takže return $ 1+1 je jako return (1+1), můžete si vytvořit ten váš pipe (|>) = flip ($) a pak psát 1 |> return místo return 1, ale to teda zrovna zvyklé není (snad v žádném jazyce)

Nevidím, co bych tam měl mít blbě. Místo

Kód: [Vybrat]

return $ "Hello World!\nRunning on " `append` pack (show caps) `append` " CPUs!"

je mi prostě subjektivně příjemnější

Kód: [Vybrat]

"Hello World!\nRunning on "
  `append` pack (show caps)
  `append` " CPUs!"
  |> return

3063

Vývoj / Re:Má Python budoucnost?

« kdy: 13. 05. 2016, 08:56:06 »

Bohuzel v Pythonu je lambda silene dlouha na zapis, jako kdyby autor nechtel, aby se to moc pouzivalo.

Co, dlouhá na zápis, to by se ještě dalo přežít. Ona ale hlavně nedělá to, co má dělat (anonymní fce). V Pythonu je to speciální konstrukce se speciálními omezeními. Čili stejná hloupost jako print. Jak mám Python docela rád, tak tyhle spešl konstrukce jsou velká vada na kráse. Aspoň ten print v 3ce už umravnili. Jak je to s lambdou nevím.

3064

Vývoj / Re:Má Python budoucnost?

« kdy: 13. 05. 2016, 08:08:58 »

onCreate :: JNIEnv -> JObject -> JObject -> IO ()
onCreate env activity _bundle = runJNISafe () env $ do
  msg <- liftIO $ do
    getNumProcessors >>= setNumCapabilities
    caps <- getNumCapabilities
    return $ "Hello World!\nRunning on " `append` pack (show caps) `append` " CPUs!"

No jo, jenže ta nečitelnost pro lidi, kteří Haskell neznají, je daná jeho odlišnými vlastnostmi od jazyků, které jsou obecně známé.

Jinak osobně taky moc nemusím třeba používání $, protože mě to nutí skákat očima několikrát zleva do prava. Za čitelnější považuju |> kde můžu číst zleva doprava (nebo shora dolů) a nemusím se vracet. Ale haskelleři to prostě mají ve zvyku a pro nás ostatní je to jenom nezvyk.

3065

Vývoj / Re:Má Python budoucnost?

« kdy: 13. 05. 2016, 08:01:14 »

Spousta funkcí v haskellu má nic neříkající typovou signaturu jako a -> a. Například většina matematických funkcí má signaturu Floating a => a -> a. Docstring v pythonu často obsahuje příklad použití, který mohu spustit jako test.

To je naopak signatura, která říká naprosto všechno - že jde o fci, která může pracovat s libovolným typem ze třídy Floating a vrací stejný typ, jaký mu dám. Co víc bys mohl chtít vědět?

3066

Vývoj / Re:Má Python budoucnost?

« kdy: 13. 05. 2016, 07:57:37 »

Neumim si predstavit, ze bych neco jako scala pouzival prakticky, tj. ze bych mel odvahu to nasadit u zakaznika v rozsahu desitek tisic radkukodu a udrzoval/rozvijel to 15+ let. Pro me je to neduveryhodny a proto _prakticky_ nepouzitelny jazyk.

A přesně proto je ve Scale napsaný Spark, pomocí kterého se v produkci zpracovávají největší množství dat a postupně válcuje Hadoop

3067

Vývoj / Re:Má Python budoucnost?

« kdy: 13. 05. 2016, 07:53:19 »

Řetězení transformací je chytlavý nešvar FP, nedá se to dobře testovat. A v konečném důsledku je to podobné, jako když funkce má 12 parametrů.
Python je navržen schválně tak, aby nic nešlo lehce řetězit.

To je samozřejmě opět nesmysl. Řetězení není nic jiného než nepojmenovávání proměnných, které pojmenovávat nepotřebuju.

Kód: [Vybrat]

d = a |> f |> g |> h

je úplně to samé jako

Kód: [Vybrat]

b = f(a)
c = g(b)
d = h(c)

a je to úplně stejně testovatelné. Funkce s 12 parametry to fakt není.

3068

Server / Re:Výběr OS serveru

« kdy: 11. 05. 2016, 19:37:42 »

Coz bude asi trochu problem. Osnovy pak zalezi ciste na kvalite ucitele a nejaky standard neni ani castecne zarucen. Coz je zase druhy extrem ve srovnani s osnovami, ktere obsahuji opravdove nesmysly.

Právě že ne - na teoretické rovině je to nastavené správně: existuje (už nějakých 10 let afaik) obecný národní vzdělávací program, pod ním konkrétnější rámcový vzdělávací program a ten každá škola naplňuje způsobem, který považuje za nejlepší - svými vlastními "osnovami". Tohle schema je určitě správně. Trochu jiná otázka je obsah těch programů, požadavky vysokých škol a úplně jiná pak praktická realizace Ale rozhodně to není tak, že by chudáci učitelé byli svázaní. Svobody mají docela dost. Viz různé "alternativní" (to slovo mi přijde zbytečné, proto uvozovky) přístupy od Hejného matematiky až po ScioŠkolu (pokud jsi o ní neslyšel, dost doporučuju si o ní něo přečíst - budeš se divit, kolik volnosti učitelé mají, když chtějí ).

3069

Server / Re:Výběr OS serveru

« kdy: 11. 05. 2016, 13:31:42 »

A tu školu tvoří KDO? Já bych řekl že učitelský sbor, protože zdi, katedra, tabule, ani lavice ba ani školník nic nevyučujou. A taky žáci, protože když ti lepší jsou jinam (na jiný obor), tak se na to musí brát zřetel. A každý předmět na škole má svého garanta - to není žádný marťan, ale normální učitel.

OMG! Jarda napsal, že chudáci učitelé se musí řídit osnovami a já říkám, že učitelé osnovy vytváří. Cvak?

3070

Server / Re:Výběr OS serveru

« kdy: 11. 05. 2016, 12:01:44 »

A ten sestavuje ucitel?

Škola.

3071

Server / Re:Výběr OS serveru

« kdy: 11. 05. 2016, 10:12:20 »

Nejvetsi problem je v tom, ze ti vyucujici musi vyucovat to, co jim nekdo napsal do osnov.

Žádné osnovy už hodně dlouho neexistují. Existuje jenom "rámcový vzdělávací program". Školy můžou učit skoro cokoli - podle svého školního vzdělávacího programu.

3072

Windows a jiné systémy / Re:Instalace software na OS X

« kdy: 10. 05. 2016, 16:04:26 »

iMovie + Pages (oboji od Apple zadarmo pres AppStore).

iMovie neni zadarmo. Stoji nejakych $15 IIRC.

Myslím, že je nutno někde povolit instalaci obsahu mimo App Store.

Pokud aplikace nejde spustit s tim, ze je stazena z internetu a timpadem potencialne nebezpecna, staci Option-klik (prave tlacitko) -> Open a pak se v tom samem okne navic objevi tlacitko Open (jenom jednou, po prvnim spusteni uz se varovani neobjevuje).

3073

Windows a jiné systémy / Re:Kdy upgradovat na Plan-9?

« kdy: 01. 05. 2016, 18:33:50 »

ze to tam ma virtualnu masinu

No, to je asi jediná podobnost Je tím podobnej i Androidu

3074

Windows a jiné systémy / Re:Kdy upgradovat na Plan-9?

« kdy: 01. 05. 2016, 15:48:27 »

V com sa to lisi od javaos?

Spíš nevím, co to má s JavaOS společného Je to pokračovatel Plan9.

3075

Software / Re:Ověření funkčnosti velkých záloh

« kdy: 26. 04. 2016, 09:54:55 »

Co je to lepsie zalohovanie ?
Zalohovanie alebo je, alebo nie je .. A potom uz je len doba, po ktoru sa mozem vratit do minulosti.

Ale skusat obnovovat archivy, a zistovat, ze su pouzitelne ako ktore, a len ciastocne (cast archivu uz je zakrytovana), a teda hladat k nim este starsie funkcne verzie - to bude zabava ...

Pokial sa tototo rozsiri, caka nas novy pohlad na zalohovanie dat.

Priznam sa, ze ak dokazem implementovat riesenie na zmensenie rizika, byt aj to je "bastel na kolene" :-), je to pre mna lepsie riesenie, ako vediet, ze mam x nepouzitelnych resp. ciastocne pouzitelnych snapshotov ci zaloh ...

No, myslím, že sis odpověděl sám, ne? "Lepší zálohování" má delší historii, jemnější granularitu, rychlejší dostupnost, oddělenou lokalitu atd. atd.