Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Jsou to "ST akce" - podobně jako IO akce, a v ST monadu se řetězí.Však to je přesně to, co jsem psal:
to bude neco ve smyslu retezeni lambd
nepřijde vám jako problém, že váš "tutoriál" k IO v haskellu nefunguje se standardním interpretrem haskellu?Ne, protoze bindovani IO je operace, kterou uzivatel nepotrebuje (prave diky monadam), takze ani ve specifikaci nemusi byt. Ale jelikoz v GHC je, da se snadno ukazat, jak IO doopravdy funguje - ze to neni zadna tajemna magie, ale jenom takovy trosku lepsi seznam IO operaci, ktery se provede jenom proto, ze se posle do main.
Ta nová hodnota se zapíše na stejné místo v paměti.Ne. Operace "zapis neco do pameti" v cistem jazyce vubec nema co pohledavat
Jako kdyz nekdo tvrdi, ze je to kvuli rychlosti a ono neni?Jestli narazis na me, tak ja jsem nerikal, ze je to KVULI rychlosti, ale ze rychlost bootu je vec, kterou typicky lidi ocenuji. Protoze zadne jine dusledky to (zatim?) pro BUD (Bezneho Uzivatele Desktopu) nema.
spíš přitroublého ignorování, bindIO není standardní haskell, ale ghcTo na veci ale vubec nic nemeni.
Nechtěl bys napsat nějaký Yet another monad tutorial?Naopak - to neni navod k monadam, to je navod, jak pochopit IO v Haskellu pomoci ostentativniho ignorovani pojmu monada
To jsem nepsal já. Byla to odpověď andyho na mou otázku. Pochopil jsem to tak, že mutabilita tam je. Co jiného dělá writeSTRef?Nevim, ja s tim praktickym Haskellem nemam zkusenosti. Ale predpokladam, ze to bude neco ve smyslu retezeni lambd, kde kazda vezme hodnotu a vrati jinou (nebo stejnou). Takze "zmena hodnoty" pak znamena za ten retezec lamb pridat dalsi.
Ale kazdopadne porad je to nejakej figl jak simulovat vlastnosti mutability v imutabilnim prostredi.
Jinak je pravda, že jsem tomu zase tolik nedal... přeci jen, Erlang se mi zalouvá více...Hodnej hoch! Cim vic erlangistu, tim lepsi svet!
main = do
putStrLn "Hello, what's your name?"
name <- getLine
putStrLn ("Hey " ++ name ++ ", you rock!")
main =
(putStrLn "Hello, what's your name?") >>
(getLine >>= (\name -> putStrLn ("Hey " ++ name ++ ", you rock!")))
main =
(putStrLn "Hello, what's your name?") >>=
(\_ ->
getLine >>=
(\name -> putStrLn ("Hey " ++ name ++ ", you rock!"))
)
Prelude> :t (>>=)
(>>=) :: Monad m => m a -> (a -> m b) -> m b
import GHC.Base (bindIO)
main =
bindIO
(putStrLn "Hello, what's your name?")
(\_ ->
bindIO
getLine
(\name -> putStrLn ("Hey " ++ name ++ ", you rock!"))
)
Prelude GHC.Base> :t bindIO
bindIO :: IO a -> (a -> IO b) -> IO b
Funkcionálnost s pořadím imho nutně nekoliduje. Pokud tedy chápu správně, že FP je o referenční transparentnosti a pravidle, kdy funkce je ovlivňována jen argumenty. Jen je to občas problém jak funkcionálně vyjádřit následnost.Pokud mas referencni transparentnost, tak to znamena, ze jakykoliv vyraz muzes vyhodnotit predem, ulozit si vyslednou hodnotu do tabulky a kdyz priste narazis na stejny vyraz, dosadis tam jenom hodnotu z tabulky. Takze z tehle definice pak muzes vyrazy vyhodnocovat v libovolnem poradi. A jedine, u ceho by te poradi vyhodnocovani mohlo zajimat, je IO. U vseho ostatniho je ti to putna
... V Haskellu je pro tyto účely tzv. ST monad, který de-fakto umožňuje provádět mutable programování v "izolaci" - tzn. ta mutabilita je uvnitř a neuteče nikam ven. Mně připadá, že ale výsledný kód má do přehlednosti dost daleko - je to takové ... imperativní ...
Jinak je pravda, že jsem tomu zase tolik nedal... přeci jen, Erlang se mi zalouvá více...
Důvody, proč jsou v internetových diskusích často vidět komentáře proti systemd jsouTo je jenom "zbozne" prani, doklady pro to zadne nemas.
Takže, abych si to ujasnil...TL;DR: ani jedno z toho, co pises, neni pravda tak, jak to pises
1) Pro používání monád je nemusím chápat...Monady jsou mj. prostredek, jak v pure+lazy jazyce dosahnout souslednosti nejakych operaci. Cili je to vyborny zpusob, jak v pure+lazy jazyce psat IO. Neni to ale jediny zpusob. V principu muzes delat IO i bez znalosti monad, ale monady jsou lepsi.
2) Haskell je pure, ale v monádách se může klidně programovat imperativně...Monady jsou zpusob, jak v pure+lazy psat imperativnim stylem (tj. psat posloupnost operaci, ktere se provedou ve stejnem poradi, jak jsem je napsal).
3) V monádách klidně můžou existovat mutable typy...Ne.
4) Ten, kdo chápe monády, je nedokáže dobře vysvětlit...Vetsina lidi asi ne
Ale existuji i dobra vysvetleni. Mne se treba libi, ze Learn you a Haskell mluvni prvne o IO a az o par kapitol dal o monadach. Pokud to nepochopis z tohodle textu a za radneho snazeni se, tak asi Haskell neni vhodny jazyk pro tebe (bez jakekoliv urazky - to je proste fakt, ne kazdemu ten zpusob uvazovani musi vyhovovat).
na to mam SSD a ne nejaky programy...A když máš SSD i systemd, tak ti to místo pěti sekund bootuje čtyři, což je přímo orgiastický zážitek
)
A jestli Lua a nebo Python není jedno ani omylem, protože zaměstnavatel, zvyky v daném oboru, práce v týmu, zastupitelnost lidí, atd. Pokud se všeobecně v oboru na půlce planety široce používá třeba Python, tak nemá smysl se učit cokoliv dalšího, protože je to ztráta času a programovací jazyk je prostředek, nikoliv cíl. V tom čase se dá dělat X užitečnějších neprogramátorských věcí.Pokud by takhle uvažovali všichni, dodneska programujeme ve Fortranu a Cobolu.
Proč jsou všichni správci proti systemd? Většinou totiž řeší všechno, na co si kdy stěžují.Admini oceňují především stabilitu. S klasickými init systémy se naučili pracovat, znají jejich vlastnosti (dobré i špatné), nemusí se bát, že jim podrazí nohy v nejmíň vhodnou chvíli, umí hodně dobře předvídat jejich chování a umí je v případě chyby rychle opravit.
)
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.