Na technických školách matematika a fyzika sloužila jako síto. Nás v prváku nabrali 800 a ve třeťáku nás zůstalo 300.
A kdyby vám dali naučit se nazpaměť telefonní seznam, tak zbudou 3. To by byla kvalita!
Ježkovanoho, kdy už konečně lidi pochopí, že kvalitní škola se pozná podle toho, kolik lidí dokáže něco
naučit a ne kolik jich to dokáže
nenaučit?! Zaplatil by sis komerční kurz, který by se v reklamě chlubil tím, kolik lidí z kurzu odešlo, aniž by se něco naučili?!
Jinak to jak se to učí vychází ze staletí zkušeností
No, koukám, že z historiografie vás nevyhazovali
Jenom tak pro zábavu si zopakujme: pokud mluvíme o "staletích", tak univerzity starší než dvěstě let jsou u nás čtyři. Pokud někoho eminentně zajímá jaké, tak si to jistě najde na Wikipedii. Jedna z nich je mimochodem AVU, z té jistě výuka matematiky vychází
Další je UPOL, která měla od roku 1860 jenom teologickou fakultu. Takže problémy, které se tam řešily, vypadaly nějak takhle:
Konfesionalizační tendence raného novověku vedly k vzájemnému polemickému vyhrocení jednotlivých křesťanských vyznání; jak výstižně poznamenal U. Im Hof, vznikala-li v tomto období nová stolice na teologických fakultách, pravidlem šlo o katedru kontroverzní teologie. Na katolické straně konfesionální hranice to znamenalo především potvrzení tradice, vedle Písma přijímané pari pietatis affectu jako nezbytný pramen víry, podtrhující zachování katolické výlučnosti jakožto ecclesia semper eadem. Dokonce i v díle (proto)osvícenského francouzského biskupa Bossueta pouze katolická církev udržovala (neměnnou) věroučnou tradici křesťanství, zatímco „kdyby Protestanti náležitě wěděli, gak powstalo gich náboženstwj, s gakau wrtkawosti gich wyznánj wjry složena, a kolika změnám podrobena byla ... nebyliby gistě spokogeni tau reformacý".Trvání na vzájemně disparátních věroučných článcích, jako bylo učení o sedmi svátostech, transsubstanciaci, soteriologickém významu skutků a další, bylo dále podtrženo akcentem na odlišnost kněží od běžných věřících symbolicky (prostřednictvím svěcení) a zároveň prakticky (např. talár, instituce celibátu, výlučně kněžské přijímání pod obojí). Zdaleka ne všichni kněží však skutečně stáli o to, aby obci věřících mohli jít příkladem (nebo byli s to dostát uvedeným nárokům). V souvislosti s tím, jak konfesionalizace vedla k úplnější a hlubší christianizaci lidových vrstev, totiž i u nás docházelo ke zmnožení udání neřádného života kněží ze strany jejich farníků, zejména v otázce dodržování celibátu. Ještě závažnějším nedostatkem byly chabé odborné znalosti kněží, povinně sice vychovávaných v seminářích, ale stále ještě nedostatečně a vzhledem k malému efektu vizitací a praktické nesesaditelnosti také bez většího zájmu o další sebevzdělávání poté, co dosáhli kýžené mety v podobě dobře zaopatřeného beneficia. Úroveň pastorační práce byla v 18. století bídná v celé katolické Evropě, k čemuž v českých zemích přispívala i nedostatečnost a špatná strukturace farní sítě způsobená hlavně ekonomickými důvody, zatímco trvající „suplování" řádné farní správy prostřednictvím (různých typů) náboženských misií mělo nanejvýš punktuální charakter.
To je ta fachidiocie, když jediným měřítkem vzdělání je kolik lidí kdo vyhodil...
Zobrazit příspěvky
