Příspěvky

1666

/dev/null / Re:pad kriptomien

« kdy: 19. 12. 2018, 11:51:30 »

nechapem preco su investori skor ochotni drzat hodnotu v peniazoch ktore stat skryto zdanuje?

Protoze jsi naskocil na hloupou, nedomyslenou a jednostranne ideologickou argumentaci "anarchokapitalistu", ktera ma s realitou spolecnoho asi tolik co marxismus-leninismus.

Nema smysl to rozpitvavat, jenom jeden jednoduchy priklad za vsechny:

teoreticky by si kriptomeny mali [...] zachovavat svoju hodnotu (podobne ako zlato)

Cena kryptomen je stejne jako cena zlata dana jenom spekulaci (sperkarstvi a technologicke vyuziti by zlato samy o sobe tak vysoko nedrzely). Cili cenu jednoho BTC stejne jako kila zlata si muzes stanovit uplne libovolne. Muze se ti zdat, ze koruna za BTC je tak akorat, muze se ti zdat, ze tak akorat je jedna miliarda korun. Je to uplne jedno, proste si to cislo vycucas z prstu, neexistuje nic, cim by se dalo objektivne urcit.

A da se to rict i jinak: jedine, co zlatu dava hodnotu je to, ze spekulujes na to, ze kdyz dneska koupis kilo zlata, tak ho za rok bude nekdo ochoten smenit za zhruba stejne mnozstvi veci jako dneska. Cili jeho cena je zalozena jenom a pouze na duvere.

"Drobny" ale velmi podstatny rozdil mezi zlatem a kryptomenami, ktery ti "anarchokapitalisti" nejak zapomneli sdelit (v te jejich kupe bullshitu o tom, jak nas stat okrada) je v tom, ze tahle tvoje domnenka pro zlato plati uz nekolik tisic let. A kdyz se nad tim aspon trochu zamyslis, urcite ti docvakne, ze pevnost duvery s delkou zkusenosti dost uzce souvisi.

Cili jeste jinak: uplne stejne jako zlato nebo kryptomeny by mohly klidne fungovat pouzity ponozky Billa Gatese. Staci, kdyz v to lidi budou verit. Coz nebudou. A pravdepodobne ani kryptomenam (v dohledne dobe a v jejich soucasne podobe). Proste jsi jenom "anarchokapitalistum" skocil na spek, ze spinavyma ponozkama chce prece platit kazdej, protoze stat nas ubozacky, co zijeme u maminky a chodime na statni VŠ, strasne okrada!

---
P.S. "anarchokapitalisti" pisu v uvozovkach, protoze podle me nemaji moc spolecneho s anarchismem ani s kapitalismem.

1667

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 18. 12. 2018, 15:25:38 »

Do týhle fáze se ale nedostaneš přímým teleportem z gymplu.

To záleží na okolnostech. V některých firmách se někteří schopní lidi můžou do téhle fáze dostat relativně rychle. Nejde o to, že by byli takoví géniové, ale o to, že firma takhle prostě funguje a někdo tam jet musí. Matadoři už toho mají plný kecky, tak proč tam neposlat dostatečně zaučeného nováčka, že.

Musíš vědět, že je vůbec možný něco takového dělat.

Jednak nemusíš, protože se ti prostě může stát, že jednoho dne přijde šéf a zeptá se tě, jestli bys chtěl cestovat - pochopitelně tónem, který naznačuje, že jestli nechtěl, nemusíš už zítra chodit. Nebo to dělat chceš a v práci se dozvíš, že to jde, tak po dvou měsících. Naopak na VŠ se to nemusíš dozvědět nikdy.

Teď už je to celkem běžný, ale když já jsem maturoval kdesi v zapadákově, vůbec by mě nenapadlo, že se do takového levelu můžu dopracovat.

Mně to vůbec nepřijde jako "takový level", já bych to nedělal ani za prase. řekl jsem to jenom proto, že mi přijde mírně úsměvná argumentace, že ty pravé neocenitelné kontakty líp než na pracovních cestách získáš tím, že si za poslední usmolenou dvoustovku koupíš Tuzemák a vypaříš ho na kolejích s Lojzou z Horní Krhové.

(Nechci to přehnaně parodovat, jasně, příležitost to je, akorát mi nepřijde tak zjevně lepší než v práci. Moje zkušenost je přesně opačná - na škole jsem se neseznámil prakticky s nikým, v práci s fůrou zajímavých lidí)

A zrovna univerzita je místo, kde máš šanci poznat nové lidi, s nima i nové možnosti.

...čímž se vůbec neliší od práce

1668

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 18. 12. 2018, 12:06:27 »

Ale ziskas lokalne kontakty..

Ve světě globalizovaných firem, kdy tvůj druhej přímej nadřízenej sedí v Irsku, máte hromadu zákazníků a dodavatelů z celýho světa a když seš jenom trochu dobrej, musíš cestovat tolik, že ti to už leze krkem?

1669

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 18. 12. 2018, 11:08:01 »

neda sa najst studia s krivkou strmosti ucenia/naberania skills/ skusenosti.. cloveka s VS a cloveka bez VS a za kolko, pripadne ci ho dobehne/predbehne? to by mohol byt relevantny argument..

Něco se najít dá, ale vždycky je to problematický, protože k tomu, abys to udělal(a) fakt korektně, bys musel(a) mít k dispozici úplně stejný lidi v každé skupině. A to dost dobře nejde sehnat

Možná je lepší se dívat spíš na úroveň celých států - koukat na to, po jakých reformách vzdělávacích systémů se jak pohnula prosperita toho státu apod.

Taky je tam ale spousta "filosofických" otázek kolem stanovení si toho cíle. Já jsem třeba docela pevně přesvědčenej o tom, že ve státech, který mají školné, hraje škola roli (hezky řečeno) "vytvářeče loajality" nebo (škaredě řečeno) "zotročovací". Když máš na účtě šesticiferný mínus a k tomu živíš tři hladové krky, tak to celkem přirozeně vede k tomu, že si v práci víc mákneš Z hlediska ekonomiky je to pozitivní efekt. Z hlediska jedince? No nevím, radši bych se tomu vyhnul, kdybych měl na výběr

1670

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 18. 12. 2018, 10:46:00 »

Tj. vysokoškolák najde milión důvodů, proč je vysoká škola super, člověk co nemá vysokou najde milion důvodů, proč je vysoká na prd. A tahle diskuze se strhla jen na jedno téma "Proč já si myslím, že jsem super díky tomu, že mám/nemám (vhodné zaškrtni) vysokou".

Je to tak. Racionalizace je strašná svině.

Ono ale i kdyby k tomu tématu diskutující přistupovali fakt extra pečlivě, stejně by měli problém to nějak rozlousknout, protože těch proměnných je tam strašně moc a navíc za každým rohem číhá falešná kauzalita (skutečně MFF dělá z lidí superhrdiny, nebo jenom superhrdiny úspěšně selektuje?).

Ono se stačí podívat na to, jak úspěšné firmy dělají hiring. X let se všude vykládaly historky o tom, jak se Google ptá na počty pinpongáčů v Boeingu a jak je to cool, načež se jednoho dne někdo v Googlu líp zamyslel, spočítal si to a zjistil, že o skutečné budoucí efektivitě v práci ty testy nevypovídají vůbec nic

1671

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 18. 12. 2018, 10:35:22 »

Este nikto tu nezmienil, ze na VS okrem titulu ziskas aj vela kontaktov. [...] a v buducnosti moze prist nejaka ta zaujimava ponuka aj od nich.

Tím chceš říct, že v práci žádné kontakty nezískáš nebo od těch kontaktů žádná nabídka nemůže přijít?

1672

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 18. 12. 2018, 08:10:13 »

Pravděpodobnost, že si lepší připravíte sám, určitě existuje, nakonec nikdo vás nezná lépe než vy sám, ale praxe to příliš nepotvrzuje. A že vám ho připraví zaměstnavatel, tak to už stojí úplně na vodě.

No, když se vrátíme ke smyslu věty, na kterou jsi reagoval, měl bych na tebe dvě otázky:

1. Kolik procent bys tak tipoval, že ti v hlavě z toho pečlivě sestaveného curricula zůstane po deseti letech, co jsi ze školy odešel?

2. To "praxe to příliš nepotvrzuje" umíš něčím doložit, nebo je to tvůj dojem/životní zkušenost? (Konstatovat svou životní zkušenost je OK, ale mělo by být jasné, jestli se bavíme o ní nebo o doložitelných faktech)

1673

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 17. 12. 2018, 20:41:49 »

když jsme u té sociologie, jak si programátoři často myslí, že ostatní obory, jako psychologie, ekonomie atd. jsou jen pseudoobory, což zdaleka není pravda.

Je to stejná iluze jako že každý ajťák musí být uhrovitý tlouštík, který nikdy neměl žádnou holku. Život v iluzích je snadnější.

1674

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 17. 12. 2018, 14:47:48 »

co nepoužívám to neovládám

To je naprosto normální fungování mozku. Ta (tady častá) představa, že ses na škole naučil teorii, takže ti to za dvacet let pomůže pochopit nějaký nový programovací jazyk, je absurdní. Pokud tu teorii nepoužíváš aspoň párkrát ročně, nevíš z ní za pět let nic a že jsi ji kdysi znal ti nepomůže víceméně nijak, kromě toho, že ti zůstane v mozku zarytá zkušenost s tím, jakým způsobem se tenkrát věci řešily, jak se na to šlo. A to je docela cenný. Otázka ale je, jestli je k získání téhle stopy VŠ jediná nebo dokonce nejlepší cesta

1675

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 17. 12. 2018, 14:36:27 »

Clovek co to v zivote nerobil (a nema ziadne znalosti o teoretickych/praktickych problemoch toho alebo tamtoho riesenia), to proste nejak zbastli a az ked sa to vysype, tak pochopi ze tam bolo nieco zle.

Celej ten příspěvek jsi napsal parádně a celkem bych ho podepsal (btw, "trkne" je přesně takhle i v češtině ), ale tahle pasáž by si čistě pro úplnost zasloužila doplnění:

Tohle nebezpečí je víceméně úplně stejné pro vysokoškoláka i člověka s praxí. Člověk bez hlubší teorie může mít tendenci volit "inženýrská řešení" s triviálními architektonickými vadami typu "jo, teď to funguje, ale nepůjde to naškálovat protože tady a tady máš vazby, které to nedovolí". A člověk s teoretickým vzděláním, ale bez znalosti praxe zase může mít tendenci volit architektonicky čistá, ale děsivě nepraktická řešení - tentokrát výhrada typu "jo, bylo sice moc hezký napsat to pomocí monádových transformací v Haskelu a nasadit exkluzivně nad NixOSem, ale ty teď odcházíš a já jsem celej rok hledal aspoň jedinýho člověka, kterej by to byl schopnej převzít, a nenašel. Být to v Javě nebo Pythonu, nasazaený Ansiblem nad Ubuntu, mám tady zástup lidí".

...protože je to prostě nebezpečí pramenící z života v bublině. Je to nedostatek zkušenosti, ne znalosti.  A ten mají oba stejný. Nevysokoškolák narazí na to, že mu v něčem chybí hlubší znalosti, o kterých si myslel, že jsou k ničemu, vysokoškolák narazí na to, že v praxi jsou prostě důležitá jiná kritéria než na cvičení z matiky.

Docela bych s tebou ale souhlasil, že VŠ má nejspíš lepší šanci ten gap překonat a pak už ho ne-VŠ nedožene.

Úplně nejlepší ale je, když se prostě každej drží svýho kopita: vysokoškolák neohrnuje nos, ale nechá si poradit, co se v praxi osvědčuje, a naopak.

1676

Studium a uplatnění / Re:Práce Linux administrátora

« kdy: 17. 12. 2018, 14:09:14 »

Já chápu, že člověk, co nemá VŠ si těžko přizná, že to může být nevýhoda a utěšuje se podobnými pořekadly

Tohle není argument, ale statement. Navíc nekorektní, protože

1. ad hominem.

2. úplně stejně se dá obrátit:

Já chápu, že člověk, co má VŠ si těžko přizná, že pět let života využil neefektivně a utěšuje se podobnými pořekadly

, ale ta nejsou pravdivá.

Chybí jakýkoli důkaz, argument.

ale učíš se principy, jak věci fungují (a jak by fungovat měly). Takže to není ekvivalentní.

Straw man. Pokud mám tvrzení, že "5 let praxe je [pro účely zaměstnatelnosti] jako 5 let VŠ", tak netvrdím, že dva lidi, kteří udělají jeden to a druhý ono, získají stejné znalosti/zkušenosti. Můžu tím myslet, že získají úplně jiné znalosti/zkušenosti, ale po obou je na trhu obdobná poptávka (takže pokud nesouhlasím, musím dokázat, že není)

A i kdyby to straw man nebyl, pořád by to byla chybná argumentace. Je v ní nepřiznaný předopklad, že znát ty konkrétní "principy, jak věci fungují" je pro účely zaměstnání cennější. Může být, nemusí být. Opět chybí jakýkoli důkaz.

Ale statisticky je to jasné

...akorát žádná statistika, výzkum, šetření v tom příspěvku odkázána není. Asi pisatel předopkládá, že ji všichni znají. Tak je se přiznám, že nevím, o čem je řeč, a rád bych viděl odkaz na alespoň dvě konkrétní "statistiky".

A když budeš hledat práci, tak budeš i jako SŠ dostudovaný samostudiem v nevýhodě, protože musíš přesvědčit zaměstnavatele, aby ti vůbec dal šanci.

Jenom další rozvíjení nedokázaného zamlčeného předpokladu. Z toho důvodu nulová argumentační přidaná hodnota.


To výše jenom tak pro srandu králíkům Respektive takové malé procvičení si "principů, jak věci fungují".

Jestli si myslím, že je něco, co by se mohlo v nadcházejících 50 letech předpokládaného bouřlivého vývoje hodit a co by si člověk mohl na VŠ osvojit, tak je to pečlivá práce s informacemi - jejich získávání, vyhodnocování a [korektní, plausibilní] využívání pro vědomé dosahování cílů, které mám. Chce-li kdo: práce s informacemi vědeckou metodou.

Škola, která mi tohle vštípila nejvíc a jsem kvůli tomu vděčný, že jsem ji mohl studovat, byla sociologie. Věřte nevěřte, ber nebo nech bejt.

1677

/dev/null / Re:Soutěž o nejblbější chybovou hlášku při ověřování vstupních dat

« kdy: 26. 11. 2018, 21:30:00 »

už jsem to asi našel:

Tohle je pořád lepší než to zmíněný "Jujdanánky, něco je špatňounký, jsme z toho smutný, moooocinky moc!".

Dává to aspoň nějakou informaci, kterou jde někomu sdělit. Ale ty nic neříkající infantilní hlášky, co jsou teď v módě, mě vždycky dokážou nejvíc nasrat. Vždycky mám u toho pocit jako bych mluvil s https://www.youtube.com/watch?v=xWPPlaJr96U

1678

/dev/null / Re:Soutěž o nejblbější chybovou hlášku při ověřování vstupních dat

« kdy: 26. 11. 2018, 21:20:41 »

https://github.com/nodejs/node-v0.x-archive/issues/5254

1679

Vývoj / Re:MQTT processing

« kdy: 23. 11. 2018, 07:03:42 »

I když napsat ten skript v Pythonu je na několik málo řádek, stejně bych šel cestou Node Red. Je to ohromně mocný, pohodlný a návykový nástroj. Která jednou zkusí, už nechce jinak. S NodeRed postupně objevíš netušené možnosti automatizace všemožných blbostí, který by se ti programovat nechtělo. Stojí to za to.

NodeJS se pro to přímo nabízí, ale bohužel se mi jej s NPM na modrém Turrisu (mám 1.0 i 1.1) nepodařilo rozchodit (architektura PowerPC).

To se mi nezdá, že by NodeJS na PPC nefungovalo.  Možná by stálo za vyřešení spíš tohle než nějaké krkolomné bashové skripty?

Každopádně pokud by to fakt nešlo, pořád je ještě možnost koupit OrangePi Zero (na Ebayi kolem tří stovek) a nainstalovat Node Red tam. Mám zevrubně vyzkoušeno, garantuju, že funguje.

1680

Studium a uplatnění / Re:Jak byste vyřešili situaci, kdy stát úplně znemožnil OSVC spolupráci v IT

« kdy: 29. 10. 2018, 20:29:38 »

Preco by sa nemohla dat parta programatorov dokopy [...]

Můžeš si na to jednoduše odpovědět otázkou: Proč jsem se já ještě nedal s někým do kupy?

Důvody můžou být organizační (neznám tolik lidí, se kterýma bych do toho šel), znalostní (Jde to vůbec? Co je k tomu potřeba?) a taky nedostatek motivace (Proč bych to dělal, když takhle mi to funguje celkem dobře?). A u těch, kdo ví víc, bude nejspíš důvod ten, že s.r.o. AFAIK není vhodná forma pro kolektivní rozhodování. Musela by to být akciovka a tam je administrativní a finanční náročnost zas o řád jinde. Musel by být minimálně jeden věci znalý a dobře zajištěný zakladatel, který by to celý rozjel a ostatním jenom rozdal akcie. Není to úplně blbej nápad a myslím, že zepár firem takhle funguje, akorát to prostě nevíš, protože to nemají potřebu někomu sdělovat, je to jejich interní věc.