Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
v čem nemá pravdu?Všechno jsou to takový víc nebo míň zavádějící polopravdy, u kterých (alespoň mně) vlastně není vůbec jasný, co chtěl Kadet sdělit, kromě toho, že použil správný klíčový slova. Moc nemá smysl to kdovíjak rozebírat, protože zas jenom skončíme u nekonečnýho hádání se o slova a význam vět, což mě nebaví.
to nejsou makra. V Ruby jsou možná makra jen pomocí third party knihoven, ale nikdo je nepoužívá. Matsumoto se vyjádřil jasně, že makra v jazyku typu Ruby nejsou potřeba.Ok, je to možný, že to nejsou makra v tom smyslu, jak jsou implementovaný v Lispu nebo Elixiru. Ruby neznám tolik, abych to uměl pořádně posoudit. Každopádně se tomu makra říká [1] a používá se to k zavádění nové syntaxe, DSLek apod., což je typickej use case pro makra. A ten bordel, co tím Rubyisti vytvořili, je taky typickej pro nevhodný použití maker.
Osobně se domnívám, že největší motivace jsou takové ty short-circuit operátory, nebo podobné serepetičky. Páč jinak mě nenapadá na co by nutně muselo být makro potřeba. Všechno se dá zapsat funkcí :-)Občas se s tím dají udělat docela dobrý kravinky pro optimalizaci.
Jinymi slovy, nejaka funkce, ktera transformuje reprezentaci programu predtim nez se prevese na AST nebo na target. Zkratka nejaky predchroupani at uz jakyhokoliv typu.No ono to právě není jedno, jakýho typu. Buď pracuju s textem, aniž bych znal jeho význam, nebo pracuju s AST. To je úplně něco jinýho a má to výrazně jiné možnosti.
Elixir ma myslim prave jednoduchou a homoikonickou reprezentaci AST.No asi je to otázka, čemu chceš říkat "jednoduchá". Každopádně kdybys měl napsat AST tak, aby ti vygenerovalo nějaký kód, tak bys z toho moc nadšenej nebyl, je to trochu opruz. Jak jsem ale řekl, v drtivé většině případů to nepotřebuješ dělat.
Vsemozny konstrukce jako classy jsou implementovany prave pres manipulaci AST, pokud si vzpominam.Elixir žádné classy nemá a makra se nepoužívají zas tak často (autor jazyka správně tvrdí, že zlaté pravidlo je "dokud to jde udělat funkcí, udělejte to funkcí"). Takže to si spíš asi s něčím pleteš.
Pokud do quotace muzes vlozit parametr, pak se podle me jedna o tzv. quasiquotaci.Tohle vůbec nechápu. S interpolací to, o čem jsem mluvil, nemá nic společnýho.
abcd - text
"abcd" - quotovany text, neboli string
f"abcd {n}" - quasiquotovany string, neboli string interpolation
$ iex
Erlang/OTP 21 [erts-10.0] [source] [64-bit] [smp:4:4] [ds:4:4:10] [async-threads:1] [hipe]
Interactive Elixir (1.6.6) - press Ctrl+C to exit (type h() ENTER for help)
iex(1)> quote do if f(1) do 1 else 2 end end
{:if, [context: Elixir, import: Kernel], [{:f, [], [1]}, [do: 1, else: 2]]}
iex(2)> f(1)
** (CompileError) iex:2: undefined function f/1
ale zároveň se mi zkontroluje při překladu, že tam mám parametrů přesný počet, že implementují potřebný trait atd. Jelikož pozdní vazba je tak super, šlo by v OOP minimálně počítat ty parametry, počet by měl sedět i přes existenci pozdní vazby.Ani na jedno z toho nepotřebuješ makra.
Makro je funkce mapujici na AST.To je jenom jeden význam slova "makro". Makrům v C taky říkáme "makra" a s AST nepracují.
Cim bliz je reprezentace v textu podobna reprezentaci v ast, tim vypada makro citelneji.To není nutně pravda. Např. v Elixiru je AST poměrně komplikované, ale moc to nevadí, protože napřímo s ním skoro nikdy nepracuješ. Používáš totiž quote (čili normální, bežný kód) a jenom tam občas třeba vpašuješ nějaký parametr nebo tak něco.
Chlapi (a roby), mám zcela nový podnět do diskuse. Když odmyslím Lisp s jeho objektovou nadstavbou, existuje v (skutečném) OOP světě něco jako makra? Pokud ano, jak moc se používají a pokud ne, tak proč ne?Já bych řekl, že principielně jsou to ortogonální koncepty. Makra slouží k automatickému generování kódu z dat - tj. jsou někde na úrovni "textu programu" (v případě hloupých C maker doslovně, v případě plnotučných na úrovni AST). OOP je o tom, jak modelovat problém, jak program strukturovat. Takže je to spíš o nějakou tu úroveň výš.
V dynamických jazycích jako python a ruby nejsou makra moc potřeba.V Ruby se makra (a DSLka) používají až tak extenzivně, že to dělá kód totálně nečitelný. Proto Ruby nemám rád - většina Ruby kódu, co jsem viděl, na mě působila jako že hlavní účel kódu je co největší onanie a ne srozumitelnost a čitelnost.
seznam = funkce a naopak. Jestli to je pravda, tak je to isomorfismus, jinak receno prejmenovani.1. obecně není už proto, že funkčních hodnot může být nespočetně mnoho, zatímco položek listu je vždycky jenom spočetně.
Kontinuaci můžeš implementovat pomocí logu (a naopak), ale jsou to jiné koncepty.BTW, dobře je to vidět na tom tvrzení "kontinuace je monáda". To je pravda (za nějakých podmínek).
Dik za zpetnou vazbu. Event log je termin pouzivanej v event sourcingu. Event log = posloupnost zprav reprezentujicich zmenu nejakyho stavu.Ja vim, co je log. Kafka, Vue.js jsou muj denni chleba. Zrovna nedavno jsem dopsal stream processing engine (Kafka/Go)
Tech stejnych zprav jako 'volani metody' ve smalltalku, jen jsou ty zpravy nekam logovany a ne zapomenuty.
Jo, funkce se da popsat seznamem a naopak, ale i tak je to neco jinyho
Jo, kontinuace je monádaTo sice jo, ale asi to nikomu úplně neobjasní, co to kontinuace je, páč monáda je beztak při troše vůle skoro všechno
Dík za tip![...] je suffix takovyho logu skutecne kontinuace. [...] je kontinuace rovna tomu zasobniku.Sorry, ale obraty "log je kontinuace" a "kontinuace je rovna zásobníku" jsou mi teda úplně nesrozumitelný
To jenom tak zpětná vazba pro tebe )
Ne, kontinuace je neco hodne jinyho.Nekdo tomu rika event sourcing, nekdo funkcionalni programovani, nekdo programovani s explicitnim casem.
Nejmenuje se to continuation? https://en.wikipedia.org/wiki/Continuation
A zvazuji, co za tim asi je, ze tebe to tak zere :-).Mě to vůbec nežere, já v Pythonu dělám taky. Je to fajn jazyk, některé momenty má slabší a nesmí se to s ním moc přehánět, ale dělá se mi v něm dobře.
ve dvojce jsem používal gevent a radost to byla.Radost je slabý slovo. Když si člověk vzpomene na ten debugging! Saturnálie!
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
