Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Počet publikací je pochopitelně stupidní kritérium, ale tak to ve výzkumu nefungovalo nikdy, jde o kvalitu (resp. kvalitu časopisu, kde práce vyšla, což silně koreluje).O té "kvalitě publikací" bych mohl vykládat velmi zábavné/hrůzostrašné historky (podle toho, jak se na to člověk dívá). Ale nerad na to vzpomínám
Mně přišlo že to byla naprosto jasná narážka na Pavla Píšu.Bingo! Získáváš zlatýho bludišťáka
(Vygooglit si "centrum excelence" a pak mávat předpotopním článkem o něčem úplně jiném je úroveň tak možná ovčáčka, asi máš špatný denChtěl jsem tím říct, že ta myšlenka/tendence autonomních center je stará, ne že to byl dobrý program (o tom nic nevím).)
To jistě, ale mít vlastní firmu je dost silné kritérium. Navíc ten, kdo má vlastní úspěšnou firmu (a opravdu se jí věnuje), nemá na učení čas.Když jsem to psal, vytanul mi zrovna na mysli jako dobrej příklad Pavel Píša (https://www.youtube.com/watch?v=hYC-XznyOlQ) jehož přednášky prokládaný historkama z praxe, jsou prostě lahůdka. Ta konkrétní zkušenost z praxe to prostě vždycky vytáhne o level výš. A že takových lidí moc není. No není, no. Zvlášť pokud lidi z praxe nemají žádnou motivaci se těma VŠ bublinama prodrávat dovnitř
Proto teď ti nejlepší výzkumníci volají v ČR po univerzitách a výzkumných centrech “of excellence,” kde by se mohli věnovat špičkovému výzkumu, aniž by jim do toho někdo se základním vzděláním kecal.Ale to už je dááááávno. http://abicko.avcr.cz/archiv/1999/6/obsah/centra-excelence.html - podívej se na rok vydání
Jakože kočka není pes?Mno... Myslím, že už jsem tady toho napsal dneska až moc. Tak se tady mějte a vysokému školství třikrát nazdar! Zdar! Zdar! Zdar!
Akorát ti z toho nějak vypadlo to vzdělání.Jakože "studijní program" není vzdělání? Nebo?
Ani ne, zákon nic nepředpokládá (nebo přesně cituj, nejsem právník, třeba mi to jen uniklo nebo neumím hledat - fakt mě to zajímá, takže číslo paragrafu by bylo fajn), a pořád jde jen o irelevantní zákon o sociální podpoře. Právní rámec pro VŠ jim ostatně dává dost širokou autonomii, takže co VŠ dělá nebo ne je do značné míry na ní. V praxi je to dáno historickým územ.Dal jsem už tři prameny: sociální podpora, zákon o VŠ, akreditační vyhláška. Ve všech se předpokládá (víc nebo míň explicitně) příprava na nějaké zaměstnání.
Vzdělání zaměřené na praxi jsou beztak ty zmíněné učňáky nebo na vyšší úrovni VOŠ, ale to už je off topic od off topicu
A to je výzkum. U vzdělávání je ten apel ještě daleko silnější (což právě vidíš v tom procesu akreditace).A co kdyby sis přestal vymýšlet? Jako jasně, můžeš to teď dialekticky okecávat, ale to je tak vše.Jo, jo, budu. Protože do jakéhokoli zákona se koukneš, všude se předpokládá, že vzdělávání má za cíl nějakou práci (výzkumnou nevyjímaje).
2. U studijního programu vysoká škola prokáže:
a) v případě akademicky zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu souvislost a propojení s tvůrčí činností vysoké školy,
b) v případě profesně zaměřeného bakalářského nebo magisterského studijního programu spolupráci v daném studijním programu s praxí,
c) v případě doktorského studijního programu souvislost a propojení s vědeckou nebo uměleckou činností vysoké školy.
2. Vysoká škola rozvíjí spolupráci s praxí s přihlédnutím k typům a případným profilům studijních programů; jde zejména o praktickou výuku, zadávání bakalářských, diplomových nebo disertačních prací (dále jen „kvalifikační práce“), zadávání rigorózních prací, přiznávání stipendií a zapojování odborníků z praxe do vzdělávacího procesu.
3. Vysoká škola komunikuje s profesními komorami, oborovými sdruženími, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími odborníky z praxe a zjišťuje jejich očekávání a požadavky na absolventy studijních programů.
O to se vůbec nehádám, ale psal jsi naprosto jasně, že to je v zákoně definováno. Což není. Ani v tom o podpoře.Uznávám, že slovo "definováno" jsem použil nešťastně. Odpovídal jsem listoperovi na otázku "Proc by melo vzdelani byt zamereno na praxi?" Přesnější odpověď by bylo něco ve stylu: "Protože zákon předpokládá tuto funkci".
Ale tys tvrdil, že v zákoně je definice vzdělání = "soustavná příprava na budoucí povolání"Netvrdil, přečti si to znovu a líp.
Že se něco (studium na VŠ, krom jiných úrovní) považuje za něco (soustavnou přípravu na budoucí povolání) pro účely zákona o státní sociální podpoře přece neurčuje, co má nebo nemá VŠ dělat.Striktně vzato máš pravdu. Ale širší kontext je takový, že dokud člověk studuje na státem akreditované (!) VŠ, dostává od státu hodně vysokou (!) subvenci. Proč? (chceš-li: teleologický výklad: ) protože ty VŠ jsou akreditované tak, aby poskytovaly vzdělání, které se dá v zaměstnání využít. Určitě by bylo třeba zajímavé mít VŠ studium vytváření co největších žvýkačkových bublin, určitě by se kolem toho dala postavit věda (i ve striktním popperovském smyslu), ale takovou VŠ by stát nikdy neakreditoval
Tak buď chceme univerzity, nebo chceme učňáky. Já jsem pro to první...https://cs.wikipedia.org/wiki/Fale%C5%A1n%C3%A9_dilema
Kde? Pokud myslíš Zákon č. 117/1995 Sb., tak tam nic takového není.Z pojmu "příprava na budoucí povolání" bezprostředně vyplývá, že se učím to, co v budoucím povolání využiju. A pokud se chceš opět hádat o význam slova "na", tak z téhle debaty se předem omlouvám.
Aneb svět podle Hanáka (viz třeba jeho bláboly na teď nevím jestli DVTV nebo Seznamu).To je druhý nebezpečný extrém: připravovat lidi na současnu situaci, bez náhledu do budoucna. Pro nějakou skupinu míň talentovaných, nebo třeba rekvalifikujících se to asi není špatný, ale jinak katastrofa (pokud by se to mělo chápat doslovně a tvrdě).
To je právě asi ta chyba, že se plýtvá státními penězi i na naprosté lemply.Tak ostře bych to nestavěl. Každý má prostě na něco. Zlatý grál je dát každému to, co mu bude nejvíc pasovat. Pro někoho jsou to pravidla pásové výroby webů, pro někoho parakonzistentní logiky. Co nejpřesnější zacílení (čti: efektivita vzdělávání) by mělo být to, co chceme primárně, IMHO.
Mozna se to zmenilo.No jestli se to změnilo, tak už hodně dávno. Já jsem studoval dvě VŠ, obě studia jsem dokončil (Bc+Mgr) a počítáno na semestry i přesně v termínu. A přesto jsem musel platit, protože dobu studia počítali nějak idiotsky na měsíce a to včetně prázdnin nebo co... A to jsem měl první imatrikulaci, pokud se nepletu, v roce 1999, takže už je to nějakej ten pátek...
Hmm, ok. V tom pripade bych ocekaval, ze vysokoskolaku bude polovicka. Stat jich tolik nepotrebuje... Naopak potrebuje spoustu pokryvacu, popelaru, kucharu... Coz se vysokoskolakum delat moc nechce.No, kdyby státu primárně šlo o kultivovanou společnost, tak by třeba taky mohly být zdarma divadla nebo krásná literatura, ne? A proč se teda může studovat jenom do 26ti a pak si to musíš tvrdě cálovat?
Ja mel za to, ze tim, ze vzdelani je levne dostupne vsem se stat snazi zvysit vzdelanost a tim prispet ke kultivovanejsi spolecnosti. Coz ale nutne nesouvisi s praxi a uplatnenim.
Něco jsem napsal a měl bych si to obhájit.Respekt!
Konkrétně použitelnost znalosti o "nerozhodnutelnosti problému zastavení" pro informatickou praxi. Jednak samotná myšlenka, že výpočetní systémy jsou už ze své "matematické" podstaty něčím inherentně omezeny a existují tam věci, které zcela principiálně nejdou, byla pro mě velice trefnou pointou ihned v době, kdy jsem na ni narazilJasně. Velice zajímavé to je, o tom žádná. Ale je to spíš ze soudku "filosofie"
- čili v praxi můžete dostat i zadání, které nejde provést (vymyslel si to nějaký laik, který neví, že to nejde).Tak k tomu nepotřebuješ HP. Stačí třeba problém kvadratury kruhu
Na přímý příklad z vlastní praxe si nevzpomínámKvituju, že to takhle chlapsky přiznáváš, to jsem tady ještě nezažil. Respekt podruhé!
, ale před pár lety jsem četl na jednom fóru od programátora, který si stěžoval, že jeho šéf (manažer-laik, který nezná informatickou teorii) má nápady na zadání, které jsou právě ekvivalentní problému zastavení. Dobře jsem si to zapamatoval, ale link na ten příspěvek už nemám, je to přece jen pár let.Tak k tomu bych řekl, že bych se klidně vsadil, že ten člověk se pletl a ve skutečnosti ten problém ekvivalentní nebyl. Což jsme zase znovu u toho, že blbě pochopená teorie je skoro horší než ji neznat vůbec
Zaznělo tady to, že člověk nebude nikdy počítat s neomezeným Turingovým strojem - daný problém je tedy řešitelný, když do procesů, jejichž zastavení budete kontrolovat, vložíte nějaká dodatečná omezení. To už tím pádem ale operujete se znalostí této teorie (víte, že omezení jsou potřeba a v jakém směru).Problém je v tom, že ta omezení jsou inherentní našemu světu. Jinak řečeno: s naprostou jistotou vím, že nikdo z nás nikdy neviděl a nikdy neuvidí stroj s potenciálně nekonečným množstvím stavů. Čili si dovolím říct, že nikdy nebude doopravdy potřebovat řešit, jestli se takový stroj zastaví nebo ne
A když odstraním ten předpoklad "prezident ze zlata", tak se z toho nestane nějaký divnější problém. Divnější je tam ten předpoklad přidat, než ho odebrat
Proc by melo vzdelani byt zamereno na praxi?Protože tak je to definováno zákonem: "soustavná příprava na budoucí povolání". Pokud si někdo chce studovat silnoproud jenom tak pro radost, tak je to samozřejmě super, ale je otázka, jestli by si to neměl platit, popř. jestli by se mu to mělo započítávat do opracované doby atd. atd. Je potřeba si uvědomit, že vysoké školy nežijí ve vzduchoprázdnu, ale plní nějakou společenskou funkci.
Jenže to jsme zase u toho obrovského rozptylu. Pokud má někdo jako praxi práci v CERNu, bude upřednostňovat programování urychlovačů a jako background částicovou fyziku, někdo z ESA nebo NASA či SpaceX zase řízení raketoplánů a jako background astronomii, astrofyziku, webař hnutí ANO lízání Babišovy víš co apod. Jeden člověk nemůže ze své zkušenosti rozhodovat o relevantnosti oboru. Právě proto vznikají skupinově osnovy.Myslel jsem v tom konkrétním svém oboru. Něco jiného je, když učí embedded systémy někdo, kdo na to má zároveň i vlastní firmu, a někdo, kdo byl celý život jenom na univerzitě a jediné kritérium vhodnosti, které zná, je počet publikací.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
