Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Mirek Prýmek

Stran: 1 ... 69 70 [71] 72 73 ... 618
1051
Odkladiště / Re:(Rádoby)frikulínská komunikace firem
« kdy: 11. 09. 2019, 10:54:26 »
Já bych to až tak neodsuzoval. IMHO inzerát má hlavně zaujmout případného zájemce. Třeba když nějaká firma nabídne jízdu na velbloudovi
A proč by IT firma měla nabízet velblouda? Šel by sis založit účet do banky, která láká na to, že jejich úředníci nosí klaunské nosy? IT firma má dělat IT, má ho dělat dobře a platit zaměstnance tak, aby si o volném čase mohli dělat co chtěli, třeba v cirkuse jezdit na velbloudovi.

1052
Tak jsem zkousel na volne misto na disku zapisovat nahodna data a pote zkouset obnovit smazane soubory pomoci komercniho SW. A povedlo se. Nicmene nemel jsem vubec dobre vysledky se zapisem do 1 souboru, az kdyz jsem zaplnil misto ruzne velkymi soubory o poctu asi 150000 tak to zacalo mit efekt.
Disk musis zaplnit az uplne po okraj. Potom pravdepodobne nepujdou soubory obnovit *z vnitrku OS*. Porad ale muzou jit obnovit specialnim softwarem pro to konkretni SSDcko, nebo nejakou hodne pokrocilou analyzou primo na urovni HW SSDcka.

1053
Studium a uplatnění / Re:Myslite v...
« kdy: 08. 09. 2019, 19:32:50 »
Nežerete maso, nepoznáte vtip!

1054
Studium a uplatnění / Re:Myslite v...
« kdy: 08. 09. 2019, 18:40:55 »
jen pokud nenajdu odpověď v offline dokumentaci
Offline dokumentace? To existuje?

1055
Studium a uplatnění / Re:Myslite v...
« kdy: 08. 09. 2019, 14:02:22 »
stackoverflow taky vie pomôcť. Ale dá sa i bez toho programovať.
Bez SO se programovat nedá. Když má SO výpadek, tak se celý IT průmysl zastaví :)

1056
Odkladiště / Re:(Rádoby)frikulínská komunikace firem
« kdy: 08. 09. 2019, 13:28:20 »
ale v praxi som to nevidel nikdy poriadne funkcne...
To je jeden z aspektů, kterej mě na tom právě zajímá. Jestli je to jenom taková manýra, pěna dní, popř. jednoduše hloupost, nebo jestli to ty firmy dělají, protože to opravdu funguje (pro nějakou firemní strategii, pro nějakou cílovku).

Dovedu si představit, že pro strategii "průtokáč" - tj. chci nabrat velké množství juniorů, chci mít nízké náklady, nic moc od nich nechci a jsem v pohodě s tím, že odejdou, jakmile jim skončí poslední záchvěvy puberty - by to fungovat mohlo. Jenže to by pak tyhle inzeráty musely dávat spíš korporáty s pásovou výrobou SW než menší firmy (což mám pocit, že tak není).

Ale i tak mám pocit, že by se dalo stejnýho výsledku dosáhnout míň cirkusovým a víc "trvale udržitelným" způsobem - třeba tak, že by junioři měli v práci dobrý kontakt se seniory, opravdu se něco naučili a zároveň měli dost velkou svobodu na to, aby mohli mít pocit respektu a důležitosti.

Jsou firmy ktere nedokazou/nechcou bojovat jen penezi
Já myslím, že existuje velká řada "benefitů" (nebo řekněme "příjemných vlastností firmy"), která může lákat minimálně stejně dobře jako peníze a některé z nich nejsou ani nijak zvlášť nákladné. Třeba:

- zajímavý produkt a technologie (jsem pyšnej na to, že v takové firmě dělám a baví mě to)
- pestrá práce (prevence vyhoření)
- kvalitní tým (ke kolegům mám přirozenej respekt, vím, že jsou to lidi na svém místě a rád se jich na něco zeptám)
- skutečná svoboda bez velkých keců (nikdo neřeší, jak a kdy pracuju, zajímá ho výsledek)
- osobní zodpovědnost a respekt nadřízených (do velké míry rozhoduju, jak se co udělá, nepotřebuju na všechno puvoár)
- citlivost k opravdovým potřebám zaměstnanců (to můžou být třeba ty školky, nebo pro mladší možnost někam odjet třeba na měsíc a pracovat remote)
- kompetentní nadřízení (nemám potřebu nadávat na manažery)
- "zero bullshit policy" :) (nezavádí se agile, protože je cool, ale vezme se z něho pragmaticky to, co je nezpochybnitelně přínos a každý to vidí)

atd. atd. těch věcí je habaděj. Akorát nejsou tak laciný jako zajet do obchodu a dovést fotbálek. Chce to víc nasazení, víc použít hlavu a něco z toho i trochu nějaké osobnostní nastavení šéfů. Ale výsledek je imho daleko hlubší a trvalejší než cirkusové blbosti.

Možná jsem idealista, ale myslím, že i na produktu ten rozdíl pak musí být znát...

1057
Bez urazky, zkus si znovu a peclive precist, co jsem psal vys. "Odsifrovani" a nove zasifrovani nedava v tom scnari, ktery jsi napsal, vubec smysl, neni duvod ho delat.

Kdyby mi, jedno z jakeho duvodu, prozkoumavali pocitac fizli, tak bych jim musel rict svoje heslo. Kdybych jim ho nerekl, bere se to jako pritezujici okolnost.
Pokud vim, u nas neexistuje zadna zakonna povinnost sdelit policii heslo k vlastnim soukromym datum. Pritezujici okolnost to neni. S policii se vubec nemusis bavit a dokonce existuji lidi, kteri rikaji, ze to je nejlepsi strategie - proste jim nerict vubec nic. Ja si to nemyslim, ale pravo na to urcite mas.

1058
Odkladiště / Re:(Rádoby)frikulínská komunikace firem
« kdy: 08. 09. 2019, 01:07:34 »
Myslim ze temer nikdo tady na rootu neni cilovka tohoto zpusobu komunikace a tudiz co si o tom myslime je docela irelevantni.....
No i kdyby tady cílovka nebyla, tak se tady semtam mihne pár lidí, kteří mají s nabíráním nějaké zkušenosti, takže by třeba mohli říct jestli/proč něco takovýho dělají nebo nedělají.

A s tou cílovkou právě taky nemám moc jasno. Jestli si mám představit někoho, na koho by to mohlo fungovat, tak lidi na škole nebo čerství absolventi. Myslím, že čím dýl je člověk v práci, tím míň ho zajímá, jestli má v práci k dispozici míč proti trudomyslnosti, a víc by uvítal přízemnější věci jako peníze, flexibilní pracovní dobu nebo dobrou organizaci práce...

No a studenti i čerství absolventi tady bývaj.

to je marketing, to neřeš. Podle mě ani nikdo nezjišťoval, jestli takové inzeráty fungují. Lidi od reklam jiné než frikulínské prostředí neznají, podle toho reklamy (na cokoliv) vypadají.
Ty přiblblý inzeráty přece nepíšou nějací hipsteři z reklamky. Spíš mám dojem (možná mylnej), že střední management dospěl k názoru, že IT firma musí být cool. Dost pochybuju o tom, že to někdo nějak víc ověřoval. Spíš kdybych si měl tipnout nějakou hypotézu, napadá mě asi:
1. asi tak s patnáctiletým zpožděním chtějí být všichni jako Google (Apple, RedHat, Seznam, ...)
2. obecně se ví, že nadcházející generace se s prací tolik neidentifikují a spíš chtějí třeba cestovat, "užívat si" atd. atd., tak jim firmy chtějí dopřát takové fejkové "užívání si" (?) Imho obecně myšlenka asi docela správná, ale prostředky totálně mimózní...

1059
Sifrovani celych disku prakticky vzdycky funguje tak, ze se:
1. vygeneruje celkem dlouhy nahodny klic (K1)
2. disk se zasifruje klicem K1
3. ty si zvolis nejake heslo (K2)
4. klic K1 se zasifruje klicem K2 a ulozi na disk (nekam "vedle" zasifrovanych dat)
(5.) K1 se muze zasifrovat jeste nejakymi jinymi klici a ulozit nekam jinam, ty jine klice jsou pak ruzne ty "recovery keys" apod.

Kdyz pak chces disk rozsifrovat, zadas heslo, pomoci nej se rozsifruje K1 a pomoci nej pak samotna data na disku.

Problem s SSDcky je (AFAIK) hlavne v tom, ze maji hodne inteligentni radice a nikdy doopravdy nevis, kam se tvoje data skutecne *fyzicky* zapisou. Muzes treba (z pohledu OS) zapsat do stejneho sektoru, zijes v domneni, ze predchozi data jsou prepsana, ale ve skutecnosti se stalo to, ze SSDcko zapsalo jinam, takze fyzicky jsou na disku nova i stara data. A neexistuje duveryhodny zpusob, jak zjistit, ze se to stalo.

Co z toho plyne pro tvoji situaci, to si musis posoudit sam. Reknu jenom, jak bych to resil ja.

Pripad 1

Pokud by mi slo o to, ze chci prodat notas, na kterem jsem mel domaci porno, a nechci, aby leaklo na internet, tak bych:
1. nabootovat live Linux (nebo disk z notasu vyndal a pripojil ke stroji s Linuxem)
2. nechal v nekonecne smycce bezet prepisovani disku nahodnymi daty[1] (jak dlouho to nechat bezet, je otazka, jak peprne to domaci porno bylo - jakmile probehne prepsani treba 3x, je to imho v pohode, ale nic by se nestalo, kdybych to nechal bezet treba celej den porad dokola)

Po tomhle procesu bych *ja* mel dostatecnou jistotu, ze se k mymu domacimu pornu nikdo nedostane. Musel bych mit takovou smulu, ze by 1) ho vubec kupec na disku hledal 2) kupec by byl vylozene specialista na obnovu dat 3) slabym heslem zasifrovany K1 by unikl prepsani (protoze SSD) 4) kupec by byl schopnej ho z SSDcka precist (na urovni samotneho HW), mezi tim vsim sumem identifikovat a uhadnout heslo K2 pro jeho rozsifrovani

Pripad 2

Pokud bych mel na disku kompletni dokumentaci k vynalezu, za ktery mam od nekoho slibenych deset milionu, tak bych disk z notasu vyndal, rozmlatil ho kladivem na prach a za par tisic koupil novej nebo prodal notas bez nej.


[1] samozrejme na nejnizsi mozne urovni - necim na zpusob toho vys zminenyho "dd if=/dev/urandom of=/dev/sda bs=1M" (to "bs" bych tam fakt dal :) )

1060
Odkladiště / (Rádoby)frikulínská komunikace firem
« kdy: 07. 09. 2019, 21:20:50 »
Čau,

uznávám, že tenhle dotaz je podle nově nastavených pravidel fóra asi docela na hraně, ale fakt to nemá být nahrávka na trolling a myslím to úplně vážně.

Cca tak posledních 5-7 let sleduju trend "uvolněné", "freecoolínské" apod. komunikace firem, hlavně směrem k potenciálním zaměstnancům. Typicky musí mít pracovní inzerát titulek typu "Hledáme C++ ninju, který přesekne každý problém!", v sekci "o nás" je něco jako "jsme v pohodě, máme se rádi a o víkendech jezdíme společně bajkovat na Čumulangmu" a v seznamu benefitů "neformální prostředí s čajovnou, meditačními sprchovými kouty a boxovacím pytlem".

Zajímalo by mě, jestli:

1) to funguje na vás osobně (někdy jsem si podle něčeho takového firmu vybral, popř. mě aspoň tímhle zaujala)

2) máte pocit, že to na někoho může fungovat (mě osobně to neoslovuje, ale znám nebo si dovedu představit lidi, na které by to mohlo fungovat)

Možná je to tím, že jsem morous nebo že už mně není dvacet ani pětadvacet, ale přiznám se, že mě většina téhle komunikace spíš odrazuje. Nepřijde mi to věrohodný. Říkám si, že když ta firma a lidi v ní fakt jsou v pohodě, tak to poznám hned na pohovoru nebo přinejhorším během zkušebky a nikdo nebude mít potřebu mi to říkat.

A co je ještě horší, trochu mi to přijde, že se nám to IT posunuje do jakési divné cirkusové kultury. Jasně, v IT vždycky platilo, že když je člověk dobrej, tak se mu toleruje cokoli, to je ok, ale poslední dobou mám pocit, jakoby ta první polovina věty úplně zmizela a zůstala jenom ta druhá...

Konkrétní příklad, který mi teď přelétl přes nos a k tomuhle dotazu mě motivoval:
https://www.youtube.com/watch?v=tkLppZqxK-E
Funguje to na vás? Řeknete si po shlédnutí tohodle videa "Jo, to je fajn firma, tam chci pracovat!"? (S tou firmou samozřejmě nemám vůbec nic společnýho, nechci jí dělat reklamu ani se po ní vozit, jde o konkrétní příklad, o kterém se dá diskutovat).

P.S. Pro jistotu vás ještě jednou ujistím: fakt nechci trollovat, ani k trollování vybízet. Fakt mě zajímá, co si o takové komunikaci firem myslíte a jestli máte taky jako já pocit, že je čím dál častější. Myslím, že se o tom dá věcně diskutovat, proto ten dotaz kladu. Předem dík za věcnost.

1061
Vývoj / Re:Inkrementace ne levé i pravé straně přiřazení
« kdy: 06. 09. 2019, 09:15:47 »
Specifikované je pořadí vyhodnocení hodnot
Ani pořadí evaluace argumentů funkce není definované, ne?

1062
Studium a uplatnění / Re:Studium na VŠ po 40
« kdy: 06. 09. 2019, 09:09:21 »
V 40tke by si uz mal byt zabezpeceny z kazdej strany, venovat sa konickom, rodine, dovolenkam a uzival si kludnu jesen zivota..
40 doufám ještě podzim života není :)

1063
Vývoj / Re:Inkrementace ne levé i pravé straně přiřazení
« kdy: 06. 09. 2019, 08:35:35 »
a výsledek výpisu je:

i = 2
pole[0] = 0
pole[1] = 2
pole[2] = 0
pole[3] = 0
pole[4] = 0

To je fakt zajímavý, čím jsi to překládal a s jakými volbami?

Jak říká Milan, logické by mi přišlo
Do indexu 0 uložím 2 a mám na konci 2.
Nebo do indexu 1 uložím 1 a mám na konci 2.
ale tohle teda ne, to je vyloženě "náhoda" :)

Pro zajímavost:

Kód: [Vybrat]
$ cc main.c
main.c:15:8: warning: multiple unsequenced modifications to 'i' [-Wunsequenced]
        pole[i++] = ++i;        /* JAK SE VYHODNOTI TENTO PRIKAZ? */
              ^     ~~
1 warning generated.

$ ./a.out
i = 2
pole[0] = 0
pole[1] = 1
pole[2] = 0
pole[3] = 0
pole[4] = 0

$ cc -v
Apple LLVM version 10.0.1 (clang-1001.0.46.4)
Target: x86_64-apple-darwin18.7.0
Thread model: posix
InstalledDir: /Library/Developer/CommandLineTools/usr/bin

Kód: [Vybrat]
$ gcc main.c

$ ./a.out
i = 2
pole[0] = 2
pole[1] = 0
pole[2] = 0
pole[3] = 0
pole[4] = 0

$ gcc -v
Using built-in specs.
COLLECT_GCC=gcc
COLLECT_LTO_WRAPPER=/usr/lib/gcc/arm-linux-gnueabihf/6/lto-wrapper
Target: arm-linux-gnueabihf
Configured with: ../src/configure -v --with-pkgversion='Debian 6.3.0-18+deb9u1' --with-bugurl=file:///usr/share/doc/gcc-6/README.Bugs --enable-languages=c,ada,c++,java,go,d,fortran,objc,obj-c++ --prefix=/usr --program-suffix=-6 --program-prefix=arm-linux-gnueabihf- --enable-shared --enable-linker-build-id --libexecdir=/usr/lib --without-included-gettext --enable-threads=posix --libdir=/usr/lib --enable-nls --with-sysroot=/ --enable-clocale=gnu --enable-libstdcxx-debug --enable-libstdcxx-time=yes --with-default-libstdcxx-abi=new --enable-gnu-unique-object --disable-libitm --disable-libquadmath --enable-plugin --enable-default-pie --with-system-zlib --disable-browser-plugin --enable-java-awt=gtk --enable-gtk-cairo --with-java-home=/usr/lib/jvm/java-1.5.0-gcj-6-armhf/jre --enable-java-home --with-jvm-root-dir=/usr/lib/jvm/java-1.5.0-gcj-6-armhf --with-jvm-jar-dir=/usr/lib/jvm-exports/java-1.5.0-gcj-6-armhf --with-arch-directory=arm --with-ecj-jar=/usr/share/java/eclipse-ecj.jar --with-target-system-zlib --enable-objc-gc=auto --enable-multiarch --disable-sjlj-exceptions --with-arch=armv7-a --with-fpu=vfpv3-d16 --with-float=hard --with-mode=thumb --enable-checking=release --build=arm-linux-gnueabihf --host=arm-linux-gnueabihf --target=arm-linux-gnueabihf
Thread model: posix
gcc version 6.3.0 20170516 (Debian 6.3.0-18+deb9u1)

Kód: [Vybrat]
$ gcc main.c

$ ./a.out
i = 2
pole[0] = 0
pole[1] = 2
pole[2] = 0
pole[3] = 0
pole[4] = 0

$ gcc -v
Using built-in specs.
COLLECT_GCC=gcc
COLLECT_LTO_WRAPPER=/usr/lib/gcc/x86_64-linux-gnu/7/lto-wrapper
OFFLOAD_TARGET_NAMES=nvptx-none
OFFLOAD_TARGET_DEFAULT=1
Target: x86_64-linux-gnu
Configured with: ../src/configure -v --with-pkgversion='Ubuntu 7.4.0-1ubuntu1~18.04.1' --with-bugurl=file:///usr/share/doc/gcc-7/README.Bugs --enable-languages=c,ada,c++,go,brig,d,fortran,objc,obj-c++ --prefix=/usr --with-gcc-major-version-only --program-suffix=-7 --program-prefix=x86_64-linux-gnu- --enable-shared --enable-linker-build-id --libexecdir=/usr/lib --without-included-gettext --enable-threads=posix --libdir=/usr/lib --enable-nls --with-sysroot=/ --enable-clocale=gnu --enable-libstdcxx-debug --enable-libstdcxx-time=yes --with-default-libstdcxx-abi=new --enable-gnu-unique-object --disable-vtable-verify --enable-libmpx --enable-plugin --enable-default-pie --with-system-zlib --with-target-system-zlib --enable-objc-gc=auto --enable-multiarch --disable-werror --with-arch-32=i686 --with-abi=m64 --with-multilib-list=m32,m64,mx32 --enable-multilib --with-tune=generic --enable-offload-targets=nvptx-none --without-cuda-driver --enable-checking=release --build=x86_64-linux-gnu --host=x86_64-linux-gnu --target=x86_64-linux-gnu
Thread model: posix
gcc version 7.4.0 (Ubuntu 7.4.0-1ubuntu1~18.04.1)

1064
Studium a uplatnění / Re:Právo vs. IT
« kdy: 03. 09. 2019, 16:05:05 »
Jasně. Nepochybně existuje i nějaký keramik, který s tou svojí amatérskou dílnou uspěl. Ale typický úspěšný scénář to není.

V mém (sociálním a myšlenkovém) prostředí to je docela častý scénář - většina mých přátel se trhla a začala dělat něco, co vypadalo ze začátku dost nepravděpodobně. Chápu, že v průměrném světě řadového zaměstnance se to tak často asi neděje. Ale ten dotaz (jak ho chápu já) se právě týká toho, zda lze vystoupit z dosavadních kolejí a děla něco, co člověka naplňuje.
V tomhle jsme si nerozuměli. Mluvil jsem o scénáři, popisovaném v tom článku: několik let si bastlit doma nějaké věci v rámci své právní praxe a pak má někam nastoupit jako (polo)zkušený programátor. Podle mě je potřeba tím samoučením strávit času spíš míň, jenom na naučení se základů a snažit se co nejrychleji dostat do praxe (a zkousnout ze začátku dost nízkou mzdu).

1065
Studium a uplatnění / Re:Právo vs. IT
« kdy: 02. 09. 2019, 19:48:26 »
Nelze zobecňovat, je dost příkladů i v ČR, kdy někdo dělal něco podomácku a bez předchozích zkušeností a postupně se tím začal živit, založil firmu apod. Takže v principu to možné je.
Jasně. Nepochybně existuje i nějaký keramik, který s tou svojí amatérskou dílnou uspěl. Ale typický úspěšný scénář to není.

Nelze zobecňovat ani vliv vzdělání - v IT je sousta samouků a mají dramaticky odlišnou úroveň. Samotné IT vzdělání není žádnou velkou zárukou kvality programátora. Pro některé práce potřebujete teoretické vzdělání, jinde půjde o rutinní řemeslo s malými požadavky na rozhled.
Nejde o kvalitu programátora, ale o to, že IT, jako každé řemeslo, má spoustu různých pravidel, zvyklostí, postupů, best practices atd. a hodně z nich se doma naučit nedá, chce to do praxe a nechat se vést. Stejně u toho řemesla se dá spoustu věcí naučit podomácku sám, ale pokud jsi v dílně a máš dobrého mistra, je to úplně o něčem jiným.

Nemyslím tím ani tak věci jako datové struktury apod., spíš takové ty drobnosti, co ve finále mají největší vliv na efektivitu práce: konvence, jak se píše kód, jak se píšou komentáře, jak se dělá PR na githubu, jak se rozdělují v gitu commity, jak se kód rozděluje do modulů a bla bla bla... Je toho kupa a doma se to nastudovat dost dobře nedá.

IMHO nejlepší je to prostě zkusit.
Když je ti přes třicet a živíš rodinu, tak už moc času na zkoušení uliček (o kterých je docela dobře známo, že nejsou nejefektivnější) není...  (nevím, jestli je to tazatelův případ, jenom odhaduju)

Stran: 1 ... 69 70 [71] 72 73 ... 618