Příspěvky

121

Studium a uplatnění / Re:Embedded systémy a microcontrollers

« kdy: 16. 08. 2018, 11:20:47 »

Na PC už jsem assembler dlouho nepotřeboval, většina x86 instrukcí má nějaký intrinsic v GCC. Bez podobně vybaveného překladače pro ARM bych nedělal, ani kdyby mě platily zlatem. Mimochodem ta intrukce QADDB8 má intrinsic unsigned int __qadd8(unsigned int val1, unsigned int val2), viz http://infocenter.arm.com/help/index.jsp?topic=/com.arm.doc.dui0491f/CHDECGJB.html . Stačil jeden dotaz do Google.

No dobre, QADD8 nebyl nejlepsi priklad. Lepsi je LDREX/STREX, kde uz to tak snadne neni. Nebo QADD, kdyz je zaroven nutne testovat vysledny Q flag stavoveho registru.

Pokud aplikace potřebuje FP výpočty, ať to dělá CPU. Pokud business model neumožňujr CPU s FPU, tak bych se mohl na takovou lowcost práci vybodnout.

Pouzity procesor ma FPU jednotku. Jenze tohle byl hotspot v kodu, knihovni funkce potrebuje pres 200 tiku, optimalizovana pro DSP zapsana v C 45-120 podle vstupnich dat a totez optimalizovane rucne v ASM 60-63 tiku. Takova tresnicka na dortu. Proste jsem si to vychutnal, tohle clovek nedela kazdy den, ale v real time aplikaci je nutne mit v tymu nekoho, kdo to dokaze, to byla ta pointa.

122

Studium a uplatnění / Re:Embedded systémy a microcontrollers

« kdy: 15. 08. 2018, 16:20:00 »

A ten RTOS taky musí někdo napsat...

Myslíš ten primitivní scheduler co přepíná tasky? To ti napíšu za odpoledne.

Hmmm, pán je expert a už toho má ve skutečných embedded projektech evidentně hodně za sebou.

Presne. Napsat preemtivni prepinani tasku je sranda. Jenze pak nastoupi nutnost posilat mezi tasky data, nutnost znat presne maximalni delku vypnuti interruptu ve vnitrnich kritickych sekcich kvuli zaruceni doby odezvy a to je stale jen miminko a do dospeleho RTOS priserne daleko.
Jeden RTOS mam za sebou. Cca 1 den overeni konceptu. 14 dni aby bylo co predvest a obhajit proc je ten koncept lepsi nez reseni zvazovane k nakupu. A dukaz, ze to "dokazeme udelat" pred managementem. A pak 3 roky do prvniho nasazeni naosto v zarizeni s vlivem na bezpecnost.
Pro predstavu se doporucuji podivat na seL4 mikrojadro a tu matematiku kolem. Pak se podivat na matematiku dokazovani ze to procesor stihne v jinem, nez rate-monotonic planovaci (pro ten je to jednoduche viz dukaz Liu&Layland 1973) napriklad fesibility testy u earliest-deadline-first.

123

Studium a uplatnění / Re:Embedded systémy a microcontrollers

« kdy: 14. 08. 2018, 14:50:52 »

programy jsou o 10 řádů jednodušší.

To uz davno ne. Stovky tisic radku jsou uplne bezne i na mikrokontrolerech (externi knihovny a standartni knihovny prekladace nepocitam, dokonce ani generovane datove soubory). Pro porovnani Linux jadro ma neco pres 25M radek a je jednim z nejvetsich samostatnych projektu na svete.

124

Studium a uplatnění / Re:Embedded systémy a microcontrollers

« kdy: 14. 08. 2018, 13:08:15 »

Proto říkám, že to je náročnější práce než kódění v Javě. Člověk musí být jak elektronik, tak softwarář, izolovaně se to nedá dělat. U návrhu HW člověk musí přemýšlet, jak se to pak bude SW obsluhovat, programátor by měl chápat, proč je HW udělaný tak jak je a využívat toho. Běžnou součástí vybavení pracoviště embedded programátora je i mikropáječka, osciloskop a logická sonda, debugování je o dva řády složitější než v Javě a o řád než systémařina na PC. Často se dělá s čistě proprietárními věcmi, různorodost platforem je podstatně vyšší, je třeba sestudovat víc materiálů, než se do něčeho člověk pustí. Často je třeba uvažovat o omezeních, o kterých se na PC a vyšších platformách dávno neuvažuje, jako limitace pamětí, rychlostí procesoru apod.

Mně osobně to vyhovuje víc, není sice třeba znát monády a podobné výdobytky, ale člověk by měl mít cit pro to, jak se asi co přeloží do strojáku, kolik to zabere bajtů, kolik taktů atp. Ale embedář musí být buď softwarář, který se naučil i elektroniku, nebo elektrotechnik, který se naučil softwarařinu - jak kdo chce. Bez těch přesahů to zkrátka nejde.

Proto me prekvapuje, ze to neni placene na urovni jinych IT specializaci. Realita 2018 je takova, ze lepici na foru od IoT resi jak do 6B dat nacpat napriklad 4 teplomery a mezitim stihnou probrat co je HEX kodovani. Bezny absolvent IT oboru netusi co je pointer, odkojeny Javou zna jen referenci. A chtit po nekom jaky dopad ma datova cache procesu, kdyz cerstve zapsana data musim prohnat DMA kanalem, to uz je uplne sci-fi.
A neni to jen u nas. V takovem Nemecku jsou platy o neco vys, ale relativne napriklad k Javarum je to podobne.

125

Studium a uplatnění / Re:Embedded systémy a microcontrollers

« kdy: 14. 08. 2018, 12:56:53 »

A stran těch znalostí - embedded není IT, to je spíš elektronika.

Elektronik nenaprogramuje složitější embedded aplikaci. Je potřeba přesah do sw inženýrství.

Souhlas. Embedded elektronika muze by cokoli od pidiprocesoru ridiciho "blikajici svetelko", pres IoT, kde uz jsou napriklad komunikacni protokoly dost vysoke urovne az po systemy ve kterych neni zabudovany Linux ani videt jak velike je to blokove schema. A jeste k tomu je tu uplatneni pro lidi, kteri dokazi napriklad propojit mobilni aplikaci pres cloud a na druhe strane zemekoule zablikat svetylkem (takze musi znat od vseho kousek)
Dnesni emmbeded to je klidne 1/2 mega radek kodu jen v tom embedded zarizeni.

126

Studium a uplatnění / Re:FPGA vývoj v Praze - kdo zaměstnává?

« kdy: 14. 08. 2018, 12:45:43 »

O necem bych vedel. V Plzni, ale s moznym pracovistem v Praze.

127

Studium a uplatnění / Re:Embedded systémy a microcontrollers

« kdy: 13. 08. 2018, 16:22:55 »

Čemu říkáš "naprostá rutina za pár šupů"?

V Cechach radove 35-70 (az nejake ty vyjimky). Navic je k tomu nutne znat spoustu veci mimo obor, minimalne jak cist schemata nebo vedet co je hard-real-time (a proc v nem napriklad vicemene ignorovat navrhove vzory jak se pouzivaji napriklad v Jave)
O par dobrych mistech bych vedel, ale zlaty dul je nutne hledat jinde.

128

/dev/null / Re:Proč ateisté nepoužívají logiku ?

« kdy: 12. 08. 2018, 15:45:22 »

Marxismus je zlo v čisté formě. Absolutní popření křesťanské etiky, takže se tím stává i blbostí, která nemůže fungovat a taky nefunguje, jak bylo za posledních 200 let mnohokrát experimentálně prokázáno.

Bezva, vypadla z tebe hypoteza! Je kazde popreni krestanske etiky marxismus?
Pokud ano, pak jsou napriklad (nejen) muslimove zaroven marxiste coz je zjevna pitomost. Pokud ne, nemuzes pouzivat zaklinadlo "marxismus" nebo "marxista" proti kazdemu, komu je krestanska nebo jakakoli nabozenska etika ukradena.

129

/dev/null / Re:Proč ateisté nepoužívají logiku ?

« kdy: 12. 08. 2018, 15:25:56 »

Freud byl marxista, nemá smysl se jím zabývat, jsou to dávno vyvrácené bludy.

To tvoje zaklinani marxismem je vazne posedlost (co to podle tebe vubec je, krome toho ze je to univerzalni strasak?).
Uprimne Freud ma s Marxem velmi malo spolecneho, ale predevsim ani jeden z nich nema zarucene nic spolecneho s trestem za neoplodneni manzelky bratra v Gen 34:10. Tak proc to sem tahas?

130

/dev/null / Re:Proč ateisté nepoužívají logiku ?

« kdy: 12. 08. 2018, 15:10:55 »

Ano, odešli jsme od Nového Zákona a civilizace stojí nad propastí, zde tedy máte experimentální důkaz toho, že ta pravidla jsou správná.

Jak je to možné, že věda a vědecké elity vždy vymyslí pravidla, která vedou ke krveprolití a zvěrstvům. Vždyť marxismus, fašismus i nacismus jsou produkty elit, předních intelektuálů své doby - Marxe, D'Anunzia a Darwina.

Ty sam jses dukazem nabozenske slepoty. Na jednu stranu trvas na "pravidlech", na druhou stranu nejsi schopen definovat ani jedine konktretni za vsech okolnosti spravne. (mimochodem stale me dluzis odpoved na tramvalove dilema, kde neobstoji ani "nezabijes", a ne vazne to neni akademicky problem, akademicke je jen to zjednoduseni pro nazornost).
Jedine co mas, je vira ze tvoje teorie je jedina spravna.
Mimochodem produktem evoluce viry je napriklad i protestantizmus. Byl snad Jezis protestantem (katolikem, pravoslavnym, jehovistou, letnicnym...)?

131

/dev/null / Re:Proč ateisté nepoužívají logiku ?

« kdy: 12. 08. 2018, 14:42:12 »

Me fascinuje urputost, s jakou jsou verici presvedceni, ze jim byly pravidla (nebo alespon jejich ramec) dana Bohem a zapsana ve svate knize, napriklad Bibli.
Jenze pravda je takova, ze dnesni pravidla jsou kombinaci tradice transformace pravidel hromadou generaci pred nami a vlasni virou. Tedy jinak receno i samotne nabozenstvi a jeho eticke principy podlehaji evoluci (a pry ze neexistuje). Krome nazoru krestanu na otroky, nebo zeny je tu jeden primo sympromaticky priklad ze stareho zakona, ktery v doslovnem zneni ignoruji prakticky vsechna abrahamovska nabozenstvi. Konkretne Genesis 38:8-10, pribeh o Onanovi. Buh ho usmrtil, protoze odmitnul oplodnit manzelku jeho bratra. Nasleduje nekolik tisic let vykladu a dnes je z toho zakaz kondomu v Africe, kde diky tomu chcipaji lidi na AIDS jako mouchy.

132

/dev/null / Re:Proč ateisté nepoužívají logiku ?

« kdy: 10. 08. 2018, 12:03:08 »

Doporucuji neodbihat od tematu a zustat pri puvodni otazce: Proc se ateiste zuby nehty brani logice a jednoduchemu faktu, ze zivot pochazi jen ze zivota.

Protoze ten tvuj "fakt" je nesmysl.
Je Buh zivy v biologickem smyslu slova? Vzhledem jake ma podle vericich mit vlastnosti tak ne, nema omezeni dane zivym tvorum. Timto je tvrzeni "zivot pochazi jen ze zivota" logicky vyvraceno i pro pripad stvoreni zivota bohem.
Z logiky veci je jasne, ze vznik zivota je mozny i z neziveho. Jde jen o to, jesli ten vznik potrebuje vnejsiho hybatele. Potiz z vnejsim hybatelem je jeho nepritomnost v pozorovani a dokonce i nepritomnost pozorovani "mezer" pro ktere by byl vysvetlenim a tudiz je to zbytecna hypoteza, ktera ma navic nekonecno moznych variant.

133

/dev/null / Re:Proč ateisté nepoužívají logiku ?

« kdy: 09. 08. 2018, 17:02:32 »

co to je strasna vec?

Historie je plna lidi kterym "Buh" radil hrozne veci. V lepsim pripade to konci v ustave, nebo sebevrazdou. V horsim se dotycnemu podari kolem sebe vybudovat sektu a je z toho hromada mrtvol. Priklady si najdete sam. Podstatne je, ze dotycny byl naprosto nezvratne presvedceny, ze to po nem chce "Buh".

134

/dev/null / Re:Proč ateisté nepoužívají logiku ?

« kdy: 09. 08. 2018, 16:53:40 »

...Ti budu říkat, co jsem zažil s Bohem...

Sem s tim! Je tam krome pocitu podobnemu zamilovanosti a toho ze "to" najednou dava smysl neco jineho? Pak je to jeste osobni rozhovor s Bohem (nebo Jezisem to je jedno), ktery je pro vericiho naprosto skutecny (overene na rezonanci), presto je to nesmysl, leda ze by kazdemu ten Buh/Jezis tvrdil neco jineho, obcas strasne veci.

135

/dev/null / Re:Proč ateisté nepoužívají logiku ?

« kdy: 09. 08. 2018, 12:18:22 »

Mnoho ateistu zde si mysli ze krestan = katolik (ci maximalne protestant). Ze nabozenstvi a cirkev je totez. Ze vsechni krestani berou bigotne a doslovne vse co je psano.

Na zaklade ceho to tvrdis?
Ja se zeptam jinak: Muze byt krestan krestanem, pokud odvrhne Bibli? Bez ohledu na to jesli je katolik, protestatnt, letnicni, nebo uplne svuj? A pokud Bibli neodvrhne, co mu dela arbitra filtru pres ktery ji cte? Nekdo, co by bral Bibli doslovne se tu v diskusi zatim nevyskytnul.
Verici dokonce nemusi byt vubec krestan. Coz me privadi k otazce, proc jsou ostatni verici presvedceni, ze napriklad pastafarian je ateista?