Příspěvky

1

Sítě / Re:Jak propojit bezdrátově dva domy?

« kdy: 04. 10. 2020, 00:46:34 »

Tak to chudák Cetin, protože s takovou aby najal desetitisíce nových mechaniků a jenom opravoval ty údajně upálené kabely

Pokud vim, tak ty telekomunikacni kabely maji na konci bleskojistky. Podstatne mohutnejsi nez jsou bezne ochrany elektronickych zarizeni, takze jsou schopne pohltit vetsi energii. Po bource se meni ve velkem, mysleno doslova, protoze jsou v drzaku, ktery jich obsahuje celou hromadu (uz si nepamatuji kolik). Protoze ty bleskojistky funguji tak, ze malou energii pohlti a funguji dal. Vetsi pohlti, ale za cenu vlastniho zniceni.

2

Sítě / Re:Jak propojit bezdrátově dva domy?

« kdy: 30. 09. 2020, 18:42:00 »

Venkovní vedení se běžně dělají celá desetiletí a žádný problém. Účinek atmosférické elektřiny se velmi zřídka týká samotného UTP kabelu, ale prakticky vždy venkovního fázového, nulovacího nebo nejčastěji zemnícího vodiče a od toho pak dochází i k poškození spotřebičů.

Problem taky vetsinou neni samotne venkovni vedeni, ale to, ze to znamena kabel, na jehoz konci je pokazde jedno zarizeni zapojene do jine zasuvky. Izolace mezi kabelem a zarizenim je pres pulsni trafo, navrzene jen na 500V. Pri uderu blesku je rozdil mezi zasuvkami dvou ruznych objektu i vic. A stineny UTP to taky neresi. A k tomu se pridava jeste indukovane napeti.
Neverim, ze to nekdo pouziva masivne a nema problem. Dusledky uderu blesku jsem videl uz mnohokrat. Malo kdy jde o primy uder, ale zarizeni jsou stejne na srot.

3

Sítě / Re:Jak propojit bezdrátově dva domy?

« kdy: 30. 09. 2020, 13:31:06 »

Venku se dratovemu vedeni vyhnete. Kdyz si bourka zamane a praskne dost blizko (staci stovky m) tak je jedno co to melo za ochrany. Pokud je mozne neco tahat, tak optikou, jinak bezdrat.

U 60 metru venkovniho dratu staci uz jen to indukovane napeti. Kazda ochrana ma maximalni energii, kterou snese bez poskozeni a ta je primo umerna velikosti pouzitych soucastek.

4

Hardware / Re:Životnost SSD šifrovaného na úrovni OS

« kdy: 02. 09. 2020, 21:44:55 »

Koukam na to a koukam jak blazen. Mam tam LUKS a v /etc/crypttab mam parametr discard (takze s podporou TRIM).
Clovek se kazdy den dozvi neco noveho. Dik za nakopnuti.

5

Hardware / Re:Životnost SSD šifrovaného na úrovni OS

« kdy: 02. 09. 2020, 20:39:34 »

Tady nejde o to jesli chci nebo nechci povolit TRIM. Na uvod bylo konstatovani, ze v default nastaveni jsou sifrovany vsechny sektory disku a proc.
Jesli je to paranoidni? Mozna. Ale to neni predmetem debaty.
Predmetem je jake toto default nastaveni bude mit vliv na zivotnost SSD. A pokud se nemylim tak se bitlocker chovat take tak (default sifruje cely prostor, ale nejsem si 100% jisty, protoze uz je to dlouho, co jsem to nastavoval)

6

Hardware / Re:Životnost SSD šifrovaného na úrovni OS

« kdy: 02. 09. 2020, 16:24:40 »

dm-crypt, LUKS i BitLocker jsou block-level, tj. z pohledu disku se to nijak neliší od nešifrovaného. V obou případech se zapisují a čtou bloky, jejich obsah je irelevantní.

Prave ze tam rozdil je. Nejde o ty obsazene bloky, ale o ty neobsazene. V pripade pouziti disku naprimo oznami OS disku, ze je blok volny (TRIM). V pripade sifrovaneho zasifruje a ulozi i ten prazdny blok. Z jednoducheho duvodu, aby pri cteni sifrovanych dat nebylo poznat ani to, kolik je obsazeni disku.
Truecript (nez chcipnul) sel dokonce jeste dal a nedalo se tam urcit ani to, jesli po dekodovani disku tam neni druhy skryty svazek ve "volnych" blocich.

7

Hardware / Re:zivotnost SSD sifrovaneho na urovni OS

« kdy: 02. 09. 2020, 16:19:28 »

Jaks prisel na to, ze u sifrovaneho disku se zapisuje vice dat, nez u nesifrovaneho?

Jednoduse. Zasifrovane jsou vsechny bloky zarizeni. Obsazene i neobsazene. To vytvari podobnou situaci, jako kdyz je disk zcela zaplneny.
Jinak receno i blok nealokovany zadnym souborem je zasifrovan a ukozen. Takze z pohledu disku se nelisi neobsazeny sektor a sektor ktery j obsazeny, ale bez pristupu.

8

Hardware / Životnost SSD šifrovaného na úrovni OS

« kdy: 01. 09. 2020, 20:59:42 »

Nemate nekdo tuseni, jaka se da prepokladat zivotnost SSD disku sifrovaneho na urovni OS?
Napriklad DM-crypt nebo bitlocker (od firmy jejiz jmeno se nevyslovuje). Konretne jde o (ne)moznost pouzivat TRIM operace. Ptam se protoze takovyto sifrovany disk vlastne vyuziva disk v cele sve velikosti. Musi, protoze bez desifrorani nesmi byt poznat ani to kolik dat na disku je. Coz znamena, ze se nevyuzity prostor neda uvolnovot pres TRIM.

Nenarazil jste nekdo nekde na nejake srovnani? Dalo by se napriklad udelat stejnou sadu operaci na sifrovanem a nesifrovanem disku a porovnat na smart statistice objem zapsanych dat.

Intuice me rika, ze vliv takoveho sifrovani bude jeste horsi, nez hnusne pohadky o tom, jak hodne zaplneny SSD disk ma vetsi opotrebeni.

Nazor?

9

Distribuce / Re:Xubuntu nepodporuje Ryzen3200G

« kdy: 27. 04. 2020, 11:37:54 »

Jake je tam jadro?
Tyhle nove Ryzeny me spolehlive behali az s 5.3 (na Mintu zalozenem na ubuntu 18.04, tady to bude stejne, je mozne instalovat i novejsi jadro nez to defaultni)

10

Hardware / Re:Malá popularita F2FS na flash pamětech

« kdy: 19. 03. 2020, 13:06:54 »

Prave nejen kvuli /var/log me neni jasne, proc se tak urputne drzi ext4, kdyz mame lepsi reseni.

11

Hardware / Re:Malá popularita F2FS na flash pamětech

« kdy: 18. 03. 2020, 11:38:52 »

Jenze vyuziti btrfs a SD kartach je podobne velke jako F2FS.
Vsichni se na "ovoci" a podobnem HW drzi ext4. A me neni jasne proc, kdyz se obecne vi jaky je to probem.

12

Hardware / Re:Malá popularita F2FS na flash pamětech

« kdy: 18. 03. 2020, 00:04:05 »

Ta FAT tabulka podle ktere se jmenuje souborovy system, ktera se meni pri kazdem zapisu ma na SD karte ocekavane umisteni. To znamena, ze vyrobci karet umoznuje predpokladat, ktere sektory SD karty se budou menit casteji. Jinak receno udelat zjednodusenou blokovou vrstvu jen pro tuto cast a zbytek, kde se predpokladaji data mapovat logicky blok na fyzicky 1:1.
Pocty dovolenych zapisu do flash se se zvysujici se integraci zmensuji. Jsou to bezne jen jednotky tisic.
Dokonce ta nejbidnejsi a nejlacinejsi sorta SD karet nedela ani to a mapuje logicky blok na fyzicky 1:1. Kolik pak SD karta snese zapisu se da odhadnout. Moc to neni.

13

Hardware / Re:Mala popularita F2FS na flash

« kdy: 17. 03. 2020, 21:36:11 »

Nebyl.
SD karty prakticky zadna zadnou blokovou vrstvu s trim funci nemaji. Cestna vyjimka jsou karty, ktere vyuzivaji faktu, ze FAT/EXTFAT je predepsany format ve standartu a alespon na tuhle cast pouzivaji mapovani bloku na fyzicky sektor jinak nez 1:1. Bohuzel tohle je jedno ze spinavych tajemstvi, ktere bezny uzivatel SD karty netusi. F2FS to celkem elegantne resi, ale jeho vyuziti je mino telefony prakticky nulove. A me zarazi proc.

14

Hardware / Malá popularita F2FS na flash pamětech

« kdy: 17. 03. 2020, 19:18:52 »

Nazdarek lidi.

Nevite nekdo proc se F2FS tesi tak male popularite na flash pametech v realnem pouziti?
Specielne to prakticky nikdo nepouziva na Raspberry Pi (a ostatnich "ovocnych" variantach, orange, banana atd).
Jasne, tam neni pouzita Flash primo, ale jako SD. Jenze zaroven drtiva vetsina vyrobcu beznych SD karet se vubec nezabyva nejakou blokovou vrstvou a wear-levelingem. Takze prave tam to dava perfektni smysl. Presto realne tam neni zadna snaho o vyuziti a pouziva se bezny EXT(4), ktery se na SD vubec nehodi.

Mate nekdo tucha proc?

15

Software / Re:sync s OneDrive na linuxu

« kdy: 22. 11. 2019, 22:23:25 »

Tak jeste jedna moznost https://github.com/skilion/onedrive