Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Teď potřebuji nějakého Ovčáčka, aby mi pomohl hledatP.S. Jinak to samé tvrdí Peregrin, ale taky už nevím přesně kde, čili opět stay tuned, tohle dohledám snáz.Díky. Úplně bohatě mi bude stačit ten Peregrin.
Mohl bys uvést přesnou citaci toho "proč jsou ... vesměs k ničemu"?Nemohl, to je moje formulace faktu, že modální nebo temporální logika přidává něco navíc jen k výrokové, ne predikátové. Ono má samozřejmě akademický smysl nad nimi bádat, to “k ničemu” se vztahuje k praktickému použití v NLU. To “nemohl” se vztahuje jen k tomuto konkrétnímu textu, v nějakém článku to autoři rozebírali, už si nepamatuju kde, ale kouknu po tom (snad to mám v poznámkách, jinak to bude nadlouho…).
(Nehádám se, jenom teď bohužel nemám čas to celý pečlivě číst a na rychlý pohled to tam nevidím.)
Zatím jsem zběžně prolítl tu kapitolu o modalitách a takhle v rychlosti tam nevidím zásadní rozdíl. Místo parametru w se tam zavede (Rexist e)...Je tam rozdíl v tom, jak v modalitách funguje MP (zásadní rozdíl, jinak by to skutečně bylo ekvivalentní možným světům).
P.S. Jak jsem se do toho ISI materiálu trochu koukl, vypadá to opravdu zajímavě a docela hezky napsaný. Musím si na to někdy najít čas. Díky!Jo, je to skvěle napsané a probírá hodně zajímavých témat.
obrat hodně podobný "quote" z programovacích jazykůNazvat to “quote” je zajímavé, kdo to zná z Lispu, lépe pochopí nuance formální sémantiky. Peregrin má článek o “quote” ve FOL a jak se s pomocí tohoto operátoru převádí HOL na FOL.
Jo, to samé platí i o Montaguově gramatice (z té ostatně Tichý vyšel). Možné světy jsou svazující, protože v nich platí univerzálně modus ponens. Jenže v jazyce se používají i další modality, které možnými světy vyjádřit nejdou. A když už má pak člověk prostředek pro zachycení i těchto modalit, možné světy jsou zbytečné.Jo, ale to se nepoužívá v praxi. Jak jsem psal, možné světy jsou spíš komplikace, než pomoc.Ok, to je možný, o praxi nic nevím, pro mě to bylo jenom pro radost na škole (a strašně moc mě to bavilo).
Jo, ale to se nepoužívá v praxi. Jak jsem psal, možné světy jsou spíš komplikace, než pomoc.V interpretaci přirozených jazyků se “možné světy” nepoužívajíPrávě že v TIL jo.
denotáty, které neexistují "logicky" (v žádném z možných světů) a přesto jsou v přirozeném jazyce srozumitelné (např. contradictio in adjecto - "záporné číslo větší než nula"), ne?To je taky modalita. V interpretaci přirozených jazyků se “možné světy” nepoužívají (jsou potřebné ve výrokové logice, ve FOL jen překážejí). Vlastně se ani nevyhodnocuje, každá fráze má svůj denotát v rámci FOL a řeší se jen modality.
To mi takhle z rychlíku přijde strašně nepraktické. Není lepší nechat klasický odvozovací aparát a přidat právě to "quote" (tj. v pojmosloví TIL "konstrukce")?Je to naopak nadmíru praktické (a “klasický odvozovací aparát” tady použít obecně ani nejde). To “quote” navíc není jednoduchý operátor, který by se aplikoval na sdělení, někdy se fráze vyhodnocuje jen částečně. Nemluvě o tom, že ampliativní odvozování přesně kopíruje fungování mozku (nejen pro NLU).
To jde i ve FOL. Žádný význam není “nesmyslný”, formálně jde o to, že tvrzení se vyhodnocují v různých modalitách. Navíc obecně i když se pro zápis sdělení (odborně: logické formy) použije FOL, interpretace se neprovádí pomocí modus ponens, ale jiných způsobů odvozování. To s tím myšlením je pravda v tom smyslu, že autor sdělení kóduje větu tak, aby posluchač využil “myšlení” k interpretaci.Zamyšlení na nedělní večerTo "přepsání do logiky", o kterém jsem psal já, je zachycení významu sdělení. Tj. nějaké "statické" záležitosti, ne procesu přemýšlení.
Z hlediska formální logiky začínají zajímavé věci právě tam, kde význam přenáší něco "nelogického" - např. někdo může tvrdit něco, co není pravda. Nebo může i tvrdit něco, co vůbec nedává smysl ("Včera jsem viděl kulatý čtverec." - to je pořád "platná věta", která je jakýmsi způsobem srozumitelná). V klasické logice by se takové sdělení zhroutilo (z nepravdy vyplývá cokoli). Takže potřebuješ nějakou speciální logiku, která dokáže takový "nesmyslný význam" přenést a přitom ho "nevyhodnocovat". Na škole jsem měl dva semestry transparentní intenzionální logiky a tam bylo zajímavý, že se používal obrat hodně podobný "quote" z programovacích jazyků - formule se dá použít jako celek ("citace kódu") a její nesmyslnost se případně projeví až v případě, že se taková formule "spustí". Hrozně mě bavilo, když nám prof. Materna ukazoval, jak pomocí TIL zachytit významy různých problematických vět
Díky moc za odpověď. Rád bych se o tomto tématu -- NLU -- dozvěděl něco bližšího, nemáš tip na zdroje?Ví se, že jazyk ovlivňuje myšlení, a také, že myšlení skokově ovlivňuje jazyk. To s tím "reflektováním" by bylo slovíčkaření, jazyk (resp. konkrétní věta) je způsob, jak předat efektivně informaci. Ta efektivita je daná kontextem a obecnou znalostí posluchače (common sense). Tedy jazyk využívá myšlení (způsob, jak člověk doluje znalosti z neúplných informací), v tomto smyslu se možná dá říct "reflektuje," ale jak píšu, je to asi jen terminologická otázka (já ten termín nikdy neviděl takto použitý, a to už mám o NLU a psycholingvistice něco načteno).CitaceJazyk nereflektuje přemýšlení, je to prostředek komunikace.Beze sporu je to prostředek komunikace. Proč by ale nereflektoval přemýšlení? Není mimo jiné jeden z požadavků na dobrý jazyka předávat myšlenky? Zřejmě nelze jednoduše předat konzistentně myšlenku od sdělovatele k posluchači tak, jak ji sdělovatel myslí. Myšlenka se musí nějak přepracovat do sekvence slov a tak... Ale pořád mi přijde, že "nereflektuje" je docela silný výraz. Nemyslím to jako útok nebo trolení, možná jsem se jen na věc díval špatně.
Jazyk nereflektuje přemýšlení, je to prostředek komunikace. Interpretace (NLU) je logická, ale ne v rámci FOL, nepoužívá se modus ponens, ale tzv. ampliativní (defeasible) logika. O tomhle jsou celé knihy v rámci psycholingvistiky a kognitivní vědy. Dokonce jsou známy poměrně přesně algoritmy pro NLU, akorát jejich výpočetní složitost je moc vysoká pro praktické použití. Nějaké implementace vznikly, když DARPA financovala pár výzkumných projektů v této oblasti.Citace(...) konkrétně BERT a jeho deriváty.Díky za tip.
@ Nehalem:CitaceTak čo myslíte, má cenu sa do toho vôbec púšťať, tobôž vo veku po 30ke? Vrátiť sa na VŠ už je pre mňa nereálne, musím už zarábať peniaze.
Skript a příruček je na internetu docela dost; velkých monografií taky. Pokud ale nebude studium koníčkem, nebudou se podobné texty číst moc dobře. Pokud se ale člověk učí sám, může hrozně pomoci vybrat si nějaký problém a ten řešit. Nebo ho už mít a jen hledat řešení, to bývá ještě efektivnější pohon ku předu. Ono vlastně není tak těžké vymyslet si "nějaké" řešení jednodušší diferenciální rovnice -- třeba numerické -- a to potom implementovat jako malý program. Člověk pak naprosto přirozeně narazí na problémy jakou jsou vlastní čísla nebo třeba řešení "velkých" soustav lineárních rovnic pro parciální diferenciální rovnice. A pak se samozřejmě můžete ptát: bude to mé přibližné řešení nějak připodobňovat přesné? A když zmenším časový krok nebo zjemním síťku bodů, bude to řešení "lepší"? A nemůže mít úloha víc řešení, co když jsme nějaké opomněli? A může úloha nemít řešení anebo mít řešení, které odporuje intuici? Ty otázky pak přichází samy; hledat na ně odpovědi -- třeba i s pomocí skript -- je podle mě zábavnější než samotné čtení skript.
Ale samozřejmě se tak nedají vyskládat globální znalosti, třeba jaké jsou důsledky linearity lineárních zobrazení v lineární algebře. Tady může dojít k explozi.Třeba spojité reálné funkce jsou docela dobré vektory. A derivace s integrály jsou vlastně trochu jako lineární zobrazení. Nebo Fourierova transformace. A teď začne být potřeba o něco se opřít. Snažím se jen naznačit, že možná než znalosti triků, jak využít z lineární algebry to či ono, je zajímavější naučit se přemýšlet o strukturách a klást si neustále otázky. A to druhá část oné exploze z úvodu odstavce; jedna věc je vědět, kdy je zobrazení lineární, jiná otázka ale je: všimnu si té vlastnosti a budu schopen ji nějak konstruktivně použít?
Vektorové prostory jsou hmatatelný, intuitivní, ovšem velmi obecný a široce aplikovatelný příklad matematické struktury. Máme základní objekty, které žijí ve specifických prostorech, a zobrazení mezi nimi. Můžeme říci, že v nějakém smyslu jsou dva prostory stejné -- čímž vznikne relace podobná rovnosti (zlomek 2/2 je stejný jako 3/3 nebo třeba číslo 1) -- nebo že jeden prostor je částí jiného -- tím mimochodem vznikne naprosto přirozeně částečné uspořádání. Prostory můžeme skládat do větších, pokud jsou porovnatelné, můžeme od většího přirozeně odečíst menší... A zdaleka nejde o ojedinělý případ. Stejně to dopadne s grafy, grupami atp. Pak už je jen krůček ke kategoriím a teorii typů.CitaceMám. Většina teorií dělá blbě už to “přepsat do logiky.” Překlad se dělá neuronkama, ale různé analýzy (Siri, IBM Watson) jsou založené na pravidlech. I správně udělaný přepis do logiky je ale k ničemu bez rozsáhlé ontologie, to je asi největší problém těchto přístupů.Zamyšlení na nedělní večer
To je jen střípek, ale krásně to ukazuje sílu a flexibilitu FOL.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.