Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Nesmysl :-DPravdaPokud není jazyk staticky typovaný, žádné další buzzwordy ho už nezachrání.Tak to jestli je ve "výchozím stavu" staticky/dynamicky typovaný je dle mého ne až tak podstatná věc.
Když mi spadne aplikace na nějaké výjimce, za běhu, u klienta, tak je mi to k prduJenže o to vůbec nejde, důležité je, že to vůbec jde nějak ošetřit. U toho druhého typu jazyků to prostě nejde z principu, protože ta typová informace chybí a runtime nemá jak tu chybu vůbec rozpoznat. To je snad jasné jak facka, ne?
PravdaPokud není jazyk staticky typovaný, žádné další buzzwordy ho už nezachrání.Tak to jestli je ve "výchozím stavu" staticky/dynamicky typovaný je dle mého ne až tak podstatná věc.
Ostatně celý Domain Driven Design se mnohem lépe implementuje např. v F# než v C#Zajímavé. Dík za tip na knihu.
Kéž by tohle bylo samozřejmostí (emphasis mine).Třeba v Pythonu se vždy snažím je uvádět i při volání. Je to jeden ze způsobů jak se vyhnout problémům.Tohle je ale obecný problém. Mám tři parametry typu int, prohodím je a sčítám hrušky s jablky.Proto se mi líbí jazyky s pojmenovanými argumenty funkcí (kde je jméno součástí signatury).
Jak jsem ukazoval, to i taková Java ignoruje deklarované typy. [...] při běhu už je všechno jedno. To už se jenom modlíš.To není pravda (a nechápu, co je na tom tak těžké k pochopení), Java, Go apod. za běhu typ kontrulují a chybně typované volání nebo přístup se dá odchytit (výjimka nebo zotavitelný panic). Statické typování (nebo jeho absence) tohle nijak neovlivňuje.
[...] Pokud není jazyk staticky typovaný, žádné další buzzwordy ho už nezachrání.
Tohle je ale obecný problém. Mám tři parametry typu int, prohodím je a sčítám hrušky s jablky.Proto se mi líbí jazyky s pojmenovanými argumenty funkcí (kde je jméno součástí signatury).
Vyšel jsem z té přísnější definice, že slabě typovaný je jazyk, který za běhu vůbec na typy nehledí a špatné explicitní přetypování vede do pekel (segfault nebo tak něco).Evidentně jsem měl na mysli jinou definici silné vs. slabé (je jich několik a žádná “závazná”). Já mám zažitou tu o typovém runtimu.Můžeš to ještě jednou, pro pořádek, shrnout?
Slabé typování k tomu pak přidá bonusové WTF, kdy taková situace neskončí chybou ani v runtime, ale tichou a nenápadnou konverzí na totální nesmysl.Z tohoto důvodu mám rád jazyky, které vyžadují explicitní přetypování i třeba u typových aliasů (Ada).
Ale Idris tady tvrdil, že než statické verzus dynamické, to je mnohem zásadnějším rozdílem silné verzus slabé. […]Evidentně jsem měl na mysli jinou definici silné vs. slabé (je jich několik a žádná “závazná”). Já mám zažitou tu o typovém runtimu. Ale je fakt, že ta definice založená na konvertibilitě je mnohem zajímavější, zvlášť když se někdo odmítá bavit o C/C++
Tak jak teda?
Je teda silné verzus slabé "jen" o vhodném/nevhodném samo konvertování, nebo je v tom víc?
Aktuálně většinu svého volného času věnuju Rustu a realizaci konkrétního projektu.To zní dobře. Taky v Rustu poslední dobou dost píšu.
Ale od posledka a zvláště od vysvětlování forall se mi honí hlavou takové dojmy, že:Jo, takové jazyky jsou nejlepší. Podle tvůrců takový pragmatismus stojí za návrhem Go a Rustu. Ovšem třeba u Haskellu se asi nějaké teorii vyhnout nejde. Ale jakmile v nějaké diskusi dojde na ideologii, je to vošajslich
- navzdory mé antipatii k Pythonu (ano, typy), tak je mi na něm extrémně sympatická idea, že jazyk by měl programátorovi umožňovat jasně a srozumitelně vyjádřit co chce, a nekomplikovat mu to nějakou ideologií (OOP, FP, typy, etc)
Uvidím co si budu myslet, až se seznámím se Scalou a Idrisem.To jsem zvědav
Poslední verze Scaly taky dostala silnější typový systém (path dependence).
Deklarace je nezajímavá. New je relikt. Prvek může vzniknout parsováním, přetypováním, deserializací, etc.Deklarace je na tom to nejzajímavější, protože se na ní pozná chování (typového systému) jazyka. New je prostě vytvoření objektu, to má každý aspoň mírně OO jazyk. Parsování, přetypování apod. v sobě vždy zahrnuje toto “new” (může se samozřejmě jmenovat jinak, případně být implicitní jako např. v Dartu, ale pořád to je alokace někde na haldě nebo zásobníku).
K čemu by tam pak byl třeba borrow checker?Popravdě, Rust target pro JVM bych docela bral. Jako, máme tu Scalu ale to prostě není ono...Jo, to dává smyslhttps://github.com/elazarl/go-java ?Taky by to šlo napsat v Go a pak transpilovat do JavyVzdaj to, nebudem to pisat v niecom co potrebuje JVM.P.S. nakoniec som teda vybral naozaj to Go, nestazoval sa na to nikdo.
To uz si v Go aj napisal ten program aj v pohode vsade bezi a vsetci su spokojni ?
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.