Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Kompilátory (obzvlášť JIT) někdy dovedou zajímavé věci. Třeba OpenJDK a GraalVM dovedou z dynamické alokace udělat alokaci na stacku, pokud si odvodí, že proměnná má odpovídající životnost.Tohle se ve FP řeší na úrovni typového systému přes multiplicitu (nebo lineární typy). Má to tak prastaré Mercury nebo třeba Idris (to je skoro Haskell).
Mimochodemz tato nejistota u mě proniká i do datových struktur. U některých jazyků vím, že objekt/struct/whatever jsou fieldy poskládané v paměti za sebe, u některých jazyků s nějakou hlavičkou, některé jazyky to řeší nějakou mapou (dictem). Moc nevím, jak toto vypadá v Haskellu.To ani moc říct nejde, to si poskládá překladač podle multiplicity apod.
U většiny vysokoúrovňových jazyků aspoň vím, co se vykoná a zhruba v jakém pořadí.To je iluze, co a v jakém pořadí se provede je jasné i v každém “do” bloku Haskellu, které jsou sekvenční z definice.
Haskell je vlastně extrémně vysokoúrovňový jazyk.Nevím, co tady znamená to “extrémně”, ale ano, je vysoce abstraktní. A někdy nepraktický, OCaml by byl často lepší volbou.
Rust spíš vznikl s cílem udělat Cčko komfortní. Primárně nízkoúrovňový jazyk, který spíše shodou okolností lze někdy použít místo vyšších jazykůAneb C + shoda okolností = Rust
Ale existuje, vždyť to tak jazyky mají. Typicky přes IO Unit (nebo lineární typy, viz seriál o Mercury zde na Rootu). Že to ale v praxi jde čistě funkcionálně neznamená, že máme do jádra tahat HaskellTo se nevylučuje, sémantická neměnnost neznamená, že se nepřepisuje paměť nebo registry. Jen to je transparentní a vývojáře to nemusí zajímat. Garanci výlučnosti nebo neměnnosti (z pohledu vývojáře) zajištuje překladač.Jenže na této úrovni už neexistuje sémantická neměnnost.
Taky záleží na tom, o jaký se jedná jazyk, němčina nebo španělština jsou pro nás triviální oproti třeba polysyntetickým jazykům.Další věc je, že ono se to v čase dost mění, a když někdo 10 let jazyk nepoužívá, dost toho zapomene, takže automaticky neplatí, že jakmile už jednou umím mám vyhráno (to možná tak na ten level B1).Pokud se dostaneš na určitou úroveň, plynulou mluvu, tak už ten jazyk nezapomeneš.
Je otázka co znamená nezapomenout, jestli je tím myšlena úroveň B1, možná B2, pak si to dokážu představit. Ale pokud se bavíme o plynulé mluvě na vysoké úrovni (ne mluvit jako zedník v jednoduchých obratech) s bohatým active vocabulary, tak tam bych úplně nesouhlasil. Samozřejmě je rozdíl mezi jednotlivými lidmi a jejich inteligencí a taky realitou - pokud někdo žil 40 let v US a pak 30 let v ČR, určitě bude mít angličtinu zažitou lépe než člověk co 5-10 let pracoval v US a pak se vrátil - bavíme se o průměru. Tu degradaci angličtiny vidím i u sebe a to se v tom hrabu 25 let.
Jistá polyglotka to popisovala tak, že máš tři úrovně, na které se s jazykem dostaneš. První úroveň je, že se ten jazyk naučíš trochu nebo hodně, ale nepřekročíš určitou mez - přirovnávala to ke snaze překonat na člunu příboj. Pokud nepřekročíš tuto mez, tak ten jazyk po nějaké době výceméně zapomeneš. Pokud se ho ale naučíš používat plynně, přečteš si noviny, dobře se domluvíš, mluvčí nemá problém ti rozumět, ty nemáš problém mu rozumět (špatně se mi ta mez popisuje), tak ten jazyk už prostě nezapomeneš. Jasně, pokud ho pět let nepoužíváš, tak pak ti třeba týden dva trvá, než se rozmluvíš. Ale nezapomeneš ho. Pak máš třetí úroveň, kdy máš nadprůměrnou znalost toho jazyka, třeba překladatel, nebo tlumočník. To, když nebudeš udržovat, tak pozapomeneš a zklouzneš na tu druhou úroveň.
Osobně to mám odpozorováno. Má paní x let nepoužívala francouzštinu, pak jsme jeli na dovolenou, a ta paní ve vlaku se ptala z jakého departmentu že má lehký přízvuk.
Nebo kamarád, ten během hodiny telefonátu, kdy si povídáme zdrokonaluje (česká) výraziva tak, že na konci mluví lépe než na začátku. A to jeho rodný jazyk je portugalština a francouzština, a pracovní němčina.
Shodou okolností jsem měl kdysi dávno na předmět - syntax spolupracovníka Noama Chomskeho.Kterého? Mě učila B. Partee, ale to byla sémantika.
To se nevylučuje, sémantická neměnnost neznamená, že se nepřepisuje paměť nebo registry. Jen to je transparentní a vývojáře to nemusí zajímat. Garanci výlučnosti nebo neměnnosti (z pohledu vývojáře) zajištuje překladač.A proto je “mut” v Rustu zlo.Jenže přes čistě immutable struktury se na úrovni hardware psát nedá, protože reálně tam pořád jsou nějaké periferie, registry a nějaká mutable paměť na definovaných adresách.
A proto je “mut” v Rustu zlo.Výhoda Immutable je bezpečnost a snadnost pro optimalizaci. Takže ten výkon se právě dožene tím, že kompilátor má volnější ruce pro optimalizaci - interně to nemusí být immutable, musí to být immutable navenek.Když už se bavíme o FP a zajímavých jazycích, tak Lean (4) je ještě značně rychlejší než Haskell, jelikož používá optimalizaci “functional but in-place” (tj. optimalizovaný kód je vzhledem k datovým strukturám destruktivní).Jakože immutable struktury nejsou immutable, nebo to chápu špatně?
Protože argument pro immutable měl být (mimo jiné) i výkon, alespoň co jsem pochytil.
Sémanticky jsou immutable, ale kdyz překladač usoudí, že destruktivní změna není na škodu, provede ji, pokud to je efektivnější.Když už se bavíme o FP a zajímavých jazycích, tak Lean (4) je ještě značně rychlejší než Haskell, jelikož používá optimalizaci “functional but in-place” (tj. optimalizovaný kód je vzhledem k datovým strukturám destruktivní).Jakože immutable struktury nejsou immutable, nebo to chápu špatně?
Protože argument pro immutable měl být (mimo jiné) i výkon, alespoň co jsem pochytil.
Když už se bavíme o FP a zajímavých jazycích, tak Lean (4) je ještě značně rychlejší než Haskell, jelikož používá optimalizaci “functional but in-place” (tj. optimalizovaný kód je vzhledem k datovým strukturám destruktivní).Ruku do ohně bych za to nedal. Máš nějakou zkušenost?Haskel je pomalejUrčitě?
Jo, s Haskellem a Chezem, ty opravdu nejsou pomalejší než třeba C++. Dnes už neplatí staré “pravdy”, že funkcionální nebo dynamicky typované jazyky (Julia) jsou pomalejší než C++/Rust/Go…Ruku do ohně bych za to nedal. Máš nějakou zkušenost?Haskel je pomalejUrčitě?
Julia a spol jsou jazyky (prej) spíše na vědecké výpočty. Netuším, zda se dá použít jako obecný jazyk.Short answer: Dá.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.