Jenže ono to není binární, určitá míra teorie je skutečně potřeba a žádný “praktik” se bez ní neobejde. Debata by se tedy měla vést, když už, o míře nezbytné teorie.
Však jo, o to přesně jde. Vždyť jsem psal o tom, že škola by měla srozumitelně oddělit nezbytné od zbytného.
Správně jsi tedy mohl říct “teorie dělá lepšího praktika, ale od určité míry je už její přínos menší a nemusí se vyplatit.” Ono jako v jiných případech z kognitivistiky je ten přínos logaritmický, tj. na začátku mi znalost (elementární) teorie přinese strašně moc, ale pak si křivka “lehá,” až najednou zjistím, že už mi další (stále pokročilejší) teoretické znalosti téměř nic v praxi nepřinesou.
Je opravdu důležité tohle říct, zjednodušování je strašně nebezpečné. Tento princip je obecný, řešit z hlavy nedosažitelné kardinály opravdu k ničemu není, ale trojčlenka je pro mnoho lidí prostě příliš málo (a v IT to platí tuplem).
Jo, s tím bezvýhradně souhlasím.
Ostatně se to tady x-krát objevilo: někdo vehementně tvrdil, že teorie je strašně důležitá a když měl říct, co přesně myslí, zmínil něco ve stylu "vědět, co je to kostra grafu" 
A když já říkám, že se to s teorií nemusí přehánět, mám namysli třeba to, že pro praktické programování mi třeba byla zkouška z https://is.muni.cz/predmet/fi/jaro2017/IA011 dost k ničemu, přestože jsem si, když jsem si to zapisoval, myslel, že mi to aspoň nějak vzdáleně rozšíří programátorské obzory. Nestalo se. A protože jsem nic z toho nikdy nepoužil, nic si z toho už nepamatuju. Výsledek je stejnej, jako bych to vůbec neabsolvoval. (To není nic proti tomuhle konkrétnímu vyučujícímu, je nesporná kapacita)
Takže jo, debata o tom, co má ještě smysl a co už je jenom pro zajímavost, je přesně to, o čem by se mělo mluvit. A já se i snažím mluvit konkrétně, proto jsem se taky chytil toho konkrétního HP nad TM a chtěl jsem slyšet konkrétní důvody, proč by se měl učit
No jo, jenže ta hranice je individuální. Kdyby měl každý křišťálovou kouli, aby věděl, co bude později potřebovat, a na VŠ by měli dost prostředků, aby každému jednotlivci sestavili studijní program na míru, tak by se nikdo nemusel učit "zbytečnosti." Ale obávám se, že v reálném světě to nepůjde uskutečnit.
Jinak co si tak matně pamatuju dřívější debaty (vyučujících) o změnách (vylepšeních) studijních programů i jednotlivých předmětů, tak ony probíhaly i nějaké ankety a i různě jinak se získával feedback od absolventů. A když došlo na vyhodnocení, tak se na začátku řeklo: "Tito vystudovali s červeným diplomem, podívejme se na jejich názory a dojmy, no a tady je hromádka zbytku, na to nemáme čas a stejně by to bylo k ničemu." Nemusím zmiňovat, že feedback těch, co nedostudovali, nezajímal (a doteď po právu nezajímá) vůbec nikoho.
Tohle podle mě nemá žádné obecně správné řešení a pragmaticky nejlepší je, ať je většina předmětů volitelná a každý student si vybere, co přesně chce studovat. V UK a USA to funguje, jen teda z vlastní zkušenosti musím říct, že se předměty hodně překrývají právě kvůli tomu, aby byly "self-contained" (předpoklady bývají minimální), takže třeba student fyziky má třikrát po sobě tu samou látku k diferenciálním rovnicím v různých předmětech apod. To je taky špatně, když se to přežene (zvlášť, když za to studenti platí těžké peníze).
Zobrazit příspěvky
)
