Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
Ja se treba priznam, ze casto i dost vaham nad uzitecnosti Streamu (monady). Mnohokrat mi prijde pouziti Foreahe mnohem praktictejsi a prehlednejsi. Dodnes z pameti nevim, jak ve Streamu napr. udelat Group By nad Mapou a musim cumet do Googlu.Co mají Streamy s monádami? Prostě normální funkce vyššího řádu.
Zrovna jsem psal takovou jednu servisu v Jave ve Springu a rozhodoval jsem se jestli nektere casti kodu neudelt asynchronne pres Futures a nove thready. Ta resena uloha na to byla jako delana. Uz jsem to tak mel napsane a zjistil jsem, ze mi to prinese vice problemu nez uzitku. Nakonec jsem nasel zpusov jak to udelat normalnim sekvencnim kodem s fixne definovanymi worker thready a je to lepsi. A tak je to dycky. Nejhorsi je, kdyz nejaky jazyk, jako je C#, obsahuje 100 ruznych pitchovin featur. Pak vznikne problem typu "Kdyz mas kladivko, tak se vsechno jevi jako hrebik", a mas chut to vsechno pouzivat, ackoliv to akorat zvysuje komplikovanost kodu.Streamy jsou úlet.
Ja se treba priznam, ze casto i dost vaham nad uzitecnosti Streamu (monady). Mnohokrat mi prijde pouziti Foreahe mnohem praktictejsi a prehlednejsi. Dodnes z pameti nevim, jak ve Streamu napr. udelat Group By nad Mapou a musim cumet do Googlu.
Po tisicateprve, ti lidi co to takhle v historii pocitacu vymysleli, nebyli debilove nebo idioti.
Jo, ideálně v loopu na úrovni jádra, proto to je vlastně jen obal okolo kqueue, IO ports etc. Těch víc vláken pak funguje na principu GCD, kde se korutiny přidělují vláknům z poolu, aby nedocházelo ke drahému přepínání kontextu. Technicky to je vlastně brilantní, pamatuju časy, kdy jsem psal nad kqueue přímo, to ještě nebylo ani Go, ani GCD, a Java ještě byla novinkou (ovšem bez NIO). Neuvěřitelné, jaké možnosti otevírá jeden syscall.akorát to teda nijak nesouvisí se smyčkou událostí, jde jen o kooperativní schedulerMyslel jsem to tak, ze vsechny tyhle srandy ve finale na nejnizsi urovni znamenaji to samy - rozkouskovani linearnio kodu na nejake chunky, kterym se v nejakem loopu postupne prideluje cas behu. Potencialne na vic jadrech/vlaknech, ale to na tom nic nemeni.(to může napsat jen javascriptař, ten víc vláken nezná, ale o srandajazycích se snad nebavímeNo tak on to prave nezna ani Python, v tom je cast toho celyho pruseru).
Ne ne, akorát přidali přepínání korutin i k volání funkcíTo jo, ale to uz bylo davno. Ted jsem koukal, ze Go 1.2.
Právěže to je shodné implementačně, třeba zrovna v C# funguje scheduler úplně stejně.Tohle je uz vylozene hnidopisstvi, ale nevim, jestli je dobry tvrdit, ze je to to same. Konceptualne ano, implementacne spis ne. Minimalne je rozdil v tom, ze goroutiny se muzou prepinat v ruzne okamziky (u soucasne implementace napriklad s kazdym volanim funkce AFAIK), zatimco u coroutin se predpoklada explicitni "spoluprace" programatora nejakym zpusobem typu yield apod.Goroutiny nejsou korutiny. Korutiny běží v jednom vlákně.Gorutiny taky, když máš jen jedno jádro. Je to úplně to samé, až na jedno písmenko.
Jo, to má milestone 1.14, první odklon od kooperativity.Mel jsem matny pocit, ze jsem nekde cetl, ze s tim cosi v posledni dobe delali.Mozna to bylo tohle https://github.com/golang/go/issues/24543 ? (Zatim?) jenom proposal.
Ne ne, akorát přidali přepínání korutin i k volání funkcí, takže když nějaká gorutina běží moc dlouho a volá funkci, která není async, tak se stejně může vykonávání přerušit a scheduler může přepnout kontext. To je ale pořád čistě kooperativní.BTW scheduler v Go je kooperativní doposud, jede nad kqueue/IO ports apod. podle OS.Dik. Mel jsem matny pocit, ze jsem nekde cetl, ze s tim cosi v posledni dobe delali. Bud se pletu, nebo to mozna byl nejaky plan pro Go 2? Nevim.
Ano, myslím na implementační úrovni, kde je naprostá shoda (akorát to teda nijak nesouvisí se smyčkou událostí, jde jen o kooperativní scheduler). Ani neplatí, jak tu chybně zaznělo, že "korutiny" běží jen v jednom vlákně (to může napsat jen javascriptař, ten víc vláken nezná, ale o srandajazycích se snad nebavímeVždyť async/await jsou právě taky jen korutiny, jen se zbytečně složitou syntaxí (proto to tolik lidí mate). Právě Go má v podstatě to samé, ale transparentně.Asi podle toho, na jake urovni se na to divas. Async/await je hlavne cukr pro futures, zatimco goroutiny spis davaji pocit plne oddelenych vlaken provadeni - jako plnohodnotna OS vlakna. Implementacne to muze byt dost podobne, hlavne na urovni event loopu, ale ten koncept jako takovy je imho dost jiny - async/await je matouci a otravne, gorutiny jsou naprosto v pohode.
).
Goroutiny nejsou korutiny. Korutiny běží v jednom vlákně.Gorutiny taky, když máš jen jedno jádro. Je to úplně to samé, až na jedno písmenko.
Vždyť async/await jsou právě taky jen korutiny, jen se zbytečně složitou syntaxí (proto to tolik lidí mate). Právě Go má v podstatě to samé, ale transparentně.To ale není chyba technologie/konceptu, že to lidi nechápou. Takových témat se najde mnohem víc, třeba “the M word” ve FP.Jak se to veme. Já moc nemám rád koncepty, které něco relativně složitého zabalí tak, že to vypadá jednoduše, člověk může nabýt dojmu, že tomu rozumí, ale ve skutečnosti nerozumí a tímpádem právě není schopnej toho reasoningu* nad kódem. Proto osobně async/await nemám rád. Daleko lepší mi přijdou ty korutiny, to je koncept, kterej nic neschovává, člověk na první pohled vidí, co se tam děje. A ještě lepší jsou úplně ne-kooperativní procesy v Erlangu (korutiny v Go, alespoň donedávna, byly částečně kooperativní, IIRC - přepínalo se jenom na některých místech).
* sorry za opakování tohodle slova, ale přijde mi výstižný a neznám podobně dobrý český ekvivalent
To ale není chyba technologie/konceptu, že to lidi nechápou. Takových témat se najde mnohem víc, třeba “the M word” ve FP.Obávám se, že developerů, kteří opravdu chápou, co async/await dělá, bude relativně málo.Byla delší, vypadala hustě, kolega jí nerozuměl.s async/await se dá psát stejně stručně jako s vlákny. Většinou stručněji
Od toho jsou korutiny, aby synchronně vypadající kód běžel asynchronně.Jak nekoho vidim, ze bastli backend a ze srandy to dela asynchronni, tak se mi otevira kudla v kapse.Přehnaně asynchronni aplikace se často plní omáčkou, zhoršuje se její čitelnost a bezpečnost.
Na slabomyslné trolly je lepší nereagovat. Jak říkával jeden slavný velšský profesor filosofie a matematiky: You can’t educate pork.... ví naprostý hovno...Neurazte se, ale uroven vaseho projevu silne koreluje s pravdivosti a kvalitou vaseho nazoru.
...drž hubu...
...v zadeki.
Kokot...
...mi přijdeš jako hňup...
Studovat informatiku ROFL!!A to je špatně?
A proč jako?
Na většině škol se nejedná o studium informatiky, ale o studium matematiky.
Jistě, určitě to lze jen doporučit, až už na škole v ČR nebo za hranicemi.Muze hledat i v lokalnim ceskem rybnice. Krome "klasiky" (denni/dalkove, 4/5/6 let, platba za semestr + prodlouzeni), dneska nektere skoly umoznujou i moderni variantu "mimoradne" formy studia (domlouvate si terminy a max 4/5/6 let). V moderni variante se plati za zapsane kredity, domlouvate si uplne vse a muzete si studovat jak je libo dlouho.Pokud chceš drahej a na čas náročnej koníček, tak mohu VŠ ve zralejším věku jen doporučit. Ale IMO se to vyplatí hlavně na otevření nových obzorů, osobně bych neviděl smysl v tom si vystudovat něco, co mne x let živí.Nemusí být příliš náročný na čas, po Evropě je dost distančních univerzit, kde jde jít šnečím tempem, nové obzory jdou otvírat i part time. Třeba taková UOC je kvalitní (podle žebříčku Times) a na rozdíl od třeba britských i poměrně levná.
Dost lidi, pote co decka opusti hnizdo, si realizuji sny na ktere proste nebyl cas. A vetsinou dojde i na tu VS. Ze se to na tom trhu prace hodi a udrzi to mozek dele mladej, je jasne.
Root.cz (www.root.cz), informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2023 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.